bEDUin 33/2026: Dopadnou snahy o úspory na učitele? Vládní neshody nad přísností revize inkluze

Vládní střet nad inkluzí: Ministr Plaga čelí tlaku koaličních partnerů na přísnější revizi inkluze

V minulém týdnu se naplno rozhořel spor ve vládní koalici nad přístupem k tématu inkluze. Na programu pondělního jednání vlády byla novela školského zákona, která navrhuje změny ve využívání asistentů pedagoga a jejich metodickém vedení. Jedním z jejích cílů je omezit nekontrolovatelný nárůst asistentů pedagoga z posledních let a na základě předem daných parametrů snížit jejich počet v řádu tisíců. Asistenti pedagoga by nově neměli být do škol přidělováni na základě potřeb konkrétního dítěte, školy mají dle daných parametrů znát počet úvazků asistentů, které jim stát proplatí. Ředitel ve spolupráci s ostatními pedagogy by poté měli rozhodovat o rozdělení těchto úvazků mezi jednotlivé třídy.

Po hodinovém jednání byl tento bod na jednání vlády přerušen, výhrady proti němu měli ministři dvou menších koaličních stran (SPD, Motoristé sobě). Požadovali zásadnější úpravy, které by podporu potřebným žákům ještě více omezily. Zástupci obou zmíněných stran měli své konkrétní návrhy dodat písemně do pátku, tématem se dnes ráno bude zabývat koaliční rada a poté opět i vláda. Ministr Plaga se pro Novinky.cz vyjádřil, že je přístupem koaličních partnerů zklamaný. Upozornil, že novela prošla připomínkovým řízením všech ministerstev a z něj odešla na jednání vlády bez zásadních připomínek. Uvedl také, že je připravený koaliční partnery v této oblasti i nadále edukovat.

Návrhy změn, které přináší novela školského zákona, i se dvěma rizikovými částmi, jež by měly být během projednávání novely ještě ošetřeny, podrobně komentoval programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu. „Žil jsem v domnění, že právě Motoristé chtějí ušetřit na nákladech inkluze, a tento návrh by k tomu vedl. (…) Je samozřejmě možné škrtnout ve školách i více než dva a půl tisíce úvazků. Nedokážu si to však moc představit, protože by to velmi razantně dopadlo na konkrétní školy a na asistenty, kteří by tam chyběli,“ uvádí v rozhovoru. V něm i ve svém navazujícím komentáři zveřejněném na webu eduin.cz upozorňuje i na to, že vzdělávání žáka ve speciálních třídách je více než třikrát dražší než jeho vzdělávání v běžné třídě.  

Zástupci menších koaličních stran v diskuzi nad úpravami v novele uváděli i to, že by chtěli zajistit větší pravomoci pro ředitele škol. Například aby mohli sami rozhodovat o tom, zda dané dítě může být vzděláváno ve škole hlavního vzdělávacího proudu, nebo nikoliv. Podle Mušuty by toto byl největší polistopadový zásah do lidských práv v Česku. Právo na vzdělání dětí chrání Listina základních práv a svobod, závazek zajistit začleňující vzdělávání a potřebnou podporu obsahuje také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Nemělo by tedy být omezováno ani určována jeho forma rozhodnutím ředitelů škol. V článku na serveru Novinky.cz upozorňuje ředitelka základní školy Budišov nad Budišovkou na Opavsku Natálie Jaššová na to, že o případných změnách v rozsahu úvazků asistentů pedagoga potřebuje být informována s dostatečným předstihem. Při průtazích v projednávání novely hrozí, že se učitelé o změnách, které mají být platné od nového školního roku, dozvědí až krátce před skončením toho stávajícího.

Tématu se věnuje i tato analýza zveřejněná na webu organizace PAQ Research, která upozorňuje na to, že navržené změny nejvíce dopadnou na školy s průměrnou naplněností menší než 15 žáků. Ty v případě schválení navržených parametrů přijdou v průměru o 80 procent úvazků asistentů pedagoga. Tomu, jak probíhá spolupráce učitele a asistenta pedagoga, kdy funguje hladce a kdy může drhnout, se věnuje i aktuální díl podcastu Tři učitelky.

Ministerstvo školství chystá plán pro snížení segregace romských žáků

V letech 2027 až 2029 chce resort školství uskutečnit několik dalších kroků, které mají přispět ke snížení segregace romských žáků v českých školách. Za ni je ČR dlouhodobě kritizována a na základě prohraného soudního sporu jí hrozí ze strany Evropské unie i mnohamilionové sankce. Tyto kroky jsou popsány v plánu, který v těchto týdnech vzniká na MŠMT a NPI.

Jeho součástí má být lepší diagnostika v pedagogicko-psychologických poradnách, aby romští žáci nedostávali v nadměrném množství případů diagnózu lehkého mentálního postižení, na základě které končí ve speciálních školách. Krajním krokem plánu je i záměr zrušit některé dlouhodobě segregované školy. „Plán ministerstva počítá s tím, že by se změny mohly týkat pěti až deseti škol. V některých případech může být vhodným řešením změna spádových obvodů, jinde přenastavení přijímání žáků nebo větší spolupráce škol a zřizovatele, a někde skutečně může dávat smysl školu zrušit,“ uvádí v článku serveru Novinky.cz mluvčí NPI Veronika Lucká Loosová. V Česku dnes stále funguje asi 130 základních škol, kde romské děti tvoří více než třetinu žáků, z toho v 16 školách je dokonce více než 90 procent.