Revize RVP by měla mít na konci měsíce definitivní zadání

Co přinesl týden  7. 2. – 13. 2. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:

„Školství by mělo přispívat k tomu, abychom byli odvážní a nebáli se případných neúspěchů. Někdy mám pocit, že se nastaví limity toho, co se po žácích chce, a potom se jen hledá, kde toho nedosáhli. Možná je ale důležitější identifikovat to, v čem je konkrétní člověk dobrý, co dokázal,“ říká sociolog Tomáš Kostelecký v pořadu Souvislosti Českého rozhlasu Plus.

V souvislostech

  • Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu. 

„V průběhu března bude čas náš první návrh komentovat, to je nejbližší zásadní období, budeme rádi, když se zapojíte. Následovat bude práce odborných a oborových skupin v rámci Národního pedagogického institutu, které budou tvořit vlastní obsah RVP,“ řekl na konferenci Jiterský. Zadání pro revizi by mělo být hotové do konce května. Do té doby mají být vypořádány připomínky z řad odborné veřejnosti a dokument má projít vnitřním připomínkovým řízením na MŠMT. S čím půjdou jednotlivé pracovní skupiny Expertního panelu do jednání o verzi „hlavní směrů“ 1.0?

Klíčové kompetence a gramotnosti

Pracovní skupina na počátku řešila základní otázku, zda koncept klíčových kompetencí zachovat. „Výzkumy ukazují, že řada škol a učitelů s pojmem kompetence pracuje formálně a nepřijala ho. Na druhé straně jsme se shodli na řadě důvodů, proč jej zachovat. I na workshopech byla diskuse jednoznačná,“ řekl garant této pracovní skupiny profesor Arnošt Veselý. Jeho pracovní skupina identifikovala jednak nevyjasnění pojmů, ale i to, že klíčové kompetence jsou uvedeny „odděleně od očekávaných výstupů a nejsou provázány s ověřováním, což komplikuje práci učitelů“.

Jádrový a rozvíjející obsah

Zavádění současného RVP podle Dominika Dvořáka ukázalo, že vliv samotné reformy kurikula na praxi je malý a nepřímý, pokud se nesladí s dalšími prvky systému – s hodnocením, přijímacími zkouškami na střední školy nebo s učebnicemi. Terén podle jeho slov nemá moc zkušeností s  diferenciací na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah, což by měl být jeden z principů současné revize. I když jsou třídy na základních školách heterogenní, výuka podle zjištění České školní inspekce diferencovaná není. Otázkou je i to, jak bude v „hlavních směrech“ definováno jádrové učivo – zda jako nepodkročitelné penzum, nebo zda je definovat jako obsahy postačující pro úspěšný vstup do maturitního vzdělávání. Jasné není ani to, jak zajistit, že si žáci toto „jádro“ osvojí, ani zda si školy s diferenciací poradí.

Učební plán

„Nechceme rozbourat to, co do značné míry funguje. Nejprve je třeba zvážit přínos každé změny,“ řekl na úvod své prezentace Michal Černý. Při tvorbě učebního plánu se podle něj časová dotace a skladba předmětů musí odvíjet od cílů vzdělávání a ne naopak, kdy se řekne, že „bude 15 hodin češtiny a pak teprve budeme přemýšlet, čím je naplnit“. Pracovní skupina stále zvažuje několik variant učebního plánu s různou mírou volnosti v určování hodinové dotace. Otázkou je zachování druhého cizího jazyka jako povinného nebo zařazení projektové výuky v rámci disponibilních hodin.

Uzlové body

V 5. a 9. ročníku by měly uzlové body sloužit jako zpětná vazba pro systém a v tomto smyslu by měly navazovat na mezinárodní šetření PISA a TIMSS nebo na přijímací zkoušky. Pokud budou ověřovány výstupy na úrovni 3. a 7. ročníku, půjde zřejmě spíše o reflexi určenou žákům a škole. Navázány by na ně měly být sady úloh, které budou moci (ale nebudou muset) učitelé využívat k ověřování.

Školní vzdělávací programy (ŠVP)

Garant pracovní skupiny pro ŠVP Tomáš Pavlas se věnoval analýze současných školních vzdělávacích programů, které podle něj školy nepoužívají jako živý dokument, ale jako formalitu. Na řadě analyzovaných dokumentů je zřejmé, že jejich tvůrci nedokázali „dešifrovat, co od nich autoři RVP očekávali“ a že nejasné zadání mohlo vést spíše k „zafixování“ konzervativního pohledu než k jeho překonání. Cestu vidí ve zjednodušení administrativní části a poskytnutí konkrétní a jasné podpory pro porozumění „zadání“ obsaženého v RVP, například v podobě nabídky ověřujících úloh k očekávaným výstupům.

Z edukalendáře:

  • 15. 2.. → Praha → Kreativní občanství? Sametové posvícení ve školách
  • 15. 2.. → online → Setkání s ministrem školství k reformě pregraduální přípravy učitelů
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments