Revize RVP: Reforma základního vzdělávání přehledně

Na této stránce najdete přehled toho nejdůležitějšího – co revize RVP mění, jak, proč a kdy  se bude zavádět do škol, kde jsou problematická místa, co říkají odborníci a co ukazují zkušenosti ze zahraničí.

1. Co je revize RVP a proč je důležitá

Rámcový vzdělávací program (RVP) je závazný státní dokument, který vymezuje cíle základního vzdělávání, jeho obsah a očekávané výsledky učení. Na jeho základě si školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP), v nichž stanovují, jak budou těchto cílů a výsledků dosahovat. 

Nově navržené RVP se více zaměřují na rozvoj kompetencí žáků a podporují školy v projektové výuce a propojování témat.

Revize vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a je největší proměnou kurikula  pro základní vzdělávání od zavedení RVP před více než dvaceti lety. Její úspěch ale nebude záviset jen na podobě samotného dokumentu. Rozhodující bude, zda se podaří změny přenést do každodenní výuky a zda k tomu školy dostanou dostatečnou podporu. 

• Změny v zápisech, odkladech i financování škol: Co nás čeká v roce 2026 ve vzdělávání? (EDUin, 5. 1. 2026)
• Mohly být reformy zásadnější? Terén by to nepřijal, říká odcházející náměstek ministra školství Jiří Nantl (EDUin, 30. 12. 2025)

2. Aktuální stav: odklady, harmonogram, co platí

Revize RVP prošla opakovanými posuny. Ministr Robert Plaga v únoru 2026 rozhodl o odkladu povinného zahájení výuky podle revidovaných RVP o jeden rok: mateřské školy mají podle nového RVP PV povinně vzdělávat od září 2027, základní školy musí od září 2028 uvést svůj ŠVP do souladu s revidovanými RVP ZV minimálně v 1. a 6. ročníku. V dalších letech budou postupně přibývat další ročníky a od září 2032 má být přechod dokončen na celé základní škole. 

Důvodem odkladu byla podle ministerstva nedostatečná připravenost dokumentů a především nedostatečně zajištěná podpora škol. Ministerstvo avizovalo dopracování modelových ŠVP. Pro školy je důležitá nejen samotná podoba kurikula, ale také stabilita zadání a dostatek času na přípravu.

• Tisková zpráva Odklad revize RVP: Vláda má poslední pokus na udržení důvěry pedagogů (27. 2. 2026)
• Záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin: Revize RVP se musí lépe komunikovat. Největší výzvou roku 2027 bude financování, říká ministr Plaga (Patricie Martinů, 6. 3. 2026)
• Článek Digitálnímu světu se děti nevyhnou, školy ani stát na to nejsou připravené (Patricie Martinů, 1. 10. 2025)
• Co nás čeká ve školním roce 2026/27?, 19. 8. 2026

3. Hlavní problémy a návrhy řešení EDUinu

EDUin i další nezávislí odborníci dlouhodobě upozorňují, že samotné vydání nového RVP změnu výuky nezajistí. Klíčové otázky zůstávají otevřené: jak zajistit, aby se změny skutečně propsaly do tříd (jsou cíle a očekávané výsledky učení pro učitele dostatečně srozumitelné?), jak připravit a ověřit modelové ŠVP, jak je propojit s kvalitními učebnicemi a dalšími výukovými materiály, jakou metodickou podporu školy dostanou. Stejně tak je důležité připravit učitele a vedení škol, zajistit prostor pro vzájemné učení a srozumitelně vysvětlit pedagogům a rodičům, proč se kurikulum mění a čeho má reforma dosáhnout. 

Analýzy, stanoviska, tiskové zprávy a komentáře:

• Tisková zpráva Problémy revize RVP ZV nezmizely s jeho vydáním – EDUin analyzuje, čím se má ministerstvo po volbách zabývat (10. 9. 2025)
• Analýza a odborné stanovisko EDUinu Revize RVP ZV – hlavní problémy a možnosti řešení (červen 2025)
• Tisková zpráva EDUin apeluje na MŠMT: Odstraňte nedostatky v návrhu nového RVP ZV a připravte plán jeho zavedení do škol (7. 11. 2024)
• Komentář Mnoho zajíců, farmářova smrt: Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná (Lucie Slejšková, 30. 4. 2025)
• Komentář Marek Adler: Nové kurikulum by mělo vyrovnat kvalitu škol, podle mě způsobí pravý opak (11. 6. 2024)

Rozhovory, debaty a praktické otázky zavádění reformy:

• Rozhovor K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka expertního panelu (Jitka Polanská, 17. 12. 2024)
• sem přijde ještě článek s avízem na KS SKAV/EDUin k modelovým ŠVP)
• Nakolik skutečně pomůže pilotní ověřování školních programů? (bEDUin, březen 2025)
• rozcestníková stránka / Téma EDUinu Učebnice v českém školství: kvalita, schvalování, financování a role v moderním vzdělávání 
• Odložená revize RVP: Jak co nejlépe využít čas, který jsme získali? (bEDUin, 11/2026)

4. Hlasy z terénu: učitelé a ředitelé o reformě

Žádná kurikulární reforma nebude fungovat bez těch, kdo ji mají každodenně převádět do výuky. Zkušenosti učitelů a ředitelů ukazují, nakolik jsou cíle revize srozumitelné, jaké změny školy považují za smysluplné, a kde naopak narážejí na nedostatek času, podpory, výukových materiálů nebo stabilních informací. Jak ji vnímají lidé přímo ve školách? Co je motivuje a co brzdí?

• Rozhovor Místo vnitřních sporů řešme, jak naplnit vizi revize kurikula, říká učitel dramatické výchovy Matyáš Hauser (Patricie Martinů, 18. 8. 2026)
• Rozhovor Chtěl jsem být u změny RVP, říká dlouholetý ředitel venkovské školy a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT (Jitka Polanská, 11. 1. 2025)
• Rozhovor s Tomášem Otiskem o reformě ze zákulisí (Patricie Martinů, 1. 9. 2026)
• Komentář analytičky EDUinu Lucie Slejškové: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování
• Tisková zpráva Podoba RVP pro základní školy není ideální – proto je důležité zaměřit se na pilotní ověřování

5. Spor o obsah vzdělávání: znalosti vs. kompetence

Jedna z nejdůležitějších odborných debat kolem revize se netýká jednoduché volby mezi znalostmi a kompetencemi. Kompetence totiž bez znalostí nelze rozvíjet. Otázkou spíše je, jak přesně má národní kurikulum vymezit společný vzdělávací obsah, jak mají být znalosti uspořádány a provázány s dovednostmi a kompetencemi a jak velkou část rozhodování má stát ponechat jednotlivým školám a učitelům. Část odborníků varuje, že příliš obecně formulované kurikulum může přenášet velkou odpovědnost za výběr a strukturování obsahu na jednotlivé školy. To může být zvlášť problematické tam, kde školy nemají dostatek odborných a personálních kapacit, a může tak přispívat k rozdílům v tom, k jak kvalitnímu vzdělávacímu obsahu mají děti přístup.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují různé možnosti, jak hledat rovnováhu mezi společně garantovaným obsahem, autonomií škol, znalostmi a rozvojem kompetencí. Nejde proto o jednoduchý spor „znalosti versus kompetence“, ale o to, jak obojí v kurikulu smysluplně propojit.

• Rozhovor Reformy, které chtějí změnit všechno, nakonec změní velmi málo, říká kurikulární výzkumník Dominik Dvořák (Jitka Polanská, 18. 5. 2026)
• Rozhovor Školy posílily důraz na základní znalosti a dovednosti. Tak bojujeme proti nerovnostem v Anglii, říká odborník Tim Oates (Jitka Polanská, 11. 2. 2026)
• Rozhovor Není úlohou učitele ani školy určovat, jaké znalosti má žák získat, říká vzdělávací expert ze Skotska (Jitka Polanská, 24. 7. 2025)
• Článek Britský vědec pověřený revizí anglického kurikula tvrdí, že systematická práce s učebnicí je ve vzdělávání nezastupitelná (Jitka Polanská, 11. 9. 2024)

6. Cizí jazyky v novém kurikulu

Jedním z nejdiskutovanějších témat revize byla původně plánovaná povinná výuka angličtiny od 1. ročníku a povinná výuka dalšího cizího jazyka pro všechny žáky od 7. ročníku. Ministr Plaga v roce 2026 tato pravidla změnil. Angličtina už nemusí začínat v 1. ročníku. Školy si mají i nadále rozhodnout, kdy výuku angličtiny zavedou, nejpozději však od 3. ročníku. Očekávané výsledky na konci 5. a 9. ročníku zůstávají zachovány. Také další cizí jazyk už nemusí být povinným předmětem pro všechny žáky. Škola ho však musí nabídnout nejpozději od 7. ročníku a ve svém ŠVP rozhodne, zda bude povinný, nebo volitelný. 

EDUin vítá pragmatičnost tohoto kroku, ale upozorňuje, že stát stále nemá jasný dlouhodobý cíl ani plán v oblasti jazykového vzdělávání, a podmínky pro kvalitní výuku se mezi školami liší. 

• Článek Angličtina od 1. ročníku dobrovolně. Je to dlouhodobé, nebo dočasné řešení? (15. 7. 2026)
• Článek Zavedení cizího jazyka od první třídy v tuto chvíli přinese víc škody než užitku (31. 10. 2024)
• Článek Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak v novém kurikulu smysluplně a efektivně nastavit výuku cizích jazyků (18. 9. 2024)
• Stanovisko EDUinu: Druhý cizí jazyk na základních školách – situace v ČR 
• Stanovisko EDUinu: Výuka druhého cizího jazyka v evropských státech

7. Zahraniční inspirace: jak to dělají jinde

Česká republika není sama, kdo takovou reformou prochází. Zkušenosti ze zahraničí – pozitivní i varovné – mohou ukázat, čemu se vyhnout a co naopak převzít.

• Článek Slovensko zapojilo do reformy kurikula rozsáhlé ověřování na základních školách – inspirujme se (27. 11. 2024)
• Rozhovor Školy posílily důraz na základní znalosti. Tak bojujeme proti nerovnostem v Anglii, říká Tim Oates (Jitka Polanská, 11. 2. 2026)
• Rozhovor Není úlohou učitele ani školy určovat, jaké znalosti má žák získat, říká vzdělávací expert ze Skotska (Jitka Polanská, 24. 7. 2025)
• Rozhovor Reformy, které chtějí změnit všechno, nakonec změní velmi málo, říká kurikulární výzkumník o zkušenosti Skotska (Jitka Polanská, 18. 5. 2026)

8. Co čeká školy a co by mělo ministerstvo udělat

Reforma nekončí vydáním dokumentu. Rozhodne především to, co se bude dít ve školách, klíčové tak bude, co přijde po schválení dokumentu: modelové ŠVP, metodická podpora, učebnice a další výukové materiály, vzdělávání učitelů, podpora vedení škol a srozumitelná komunikace celé změny. Důležité je také zajistit dostatečně stabilní podmínky, aby školy nemusely své ŠVP opakovaně přepracovávat podle měnícího se zadání. EDUin dlouhodobě varuje, že bez kvalitní implementace hrozí, že se změna odehraje především na úrovni dokumentů. EDUin tak opakovaně upozorňuje na nedostatky reformy a apeluje na stát, aby je odstranil.

• Tisková zpráva Problémy revize RVP ZV nezmizely s jeho vydáním – co má řešit ministerstvo po volbách (10. 9. 2025)
• Tisková zpráva Odklad revize RVP: Vláda má poslední pokus na udržení důvěry pedagogů (27. 2. 2026)
• Článek Revize RVP ZV – hlavní problémy a možnosti řešení (Lucie Slejšková, Miroslav Hřebecký, Nikola Šrámková, 20. 6. 2025)
• Tisková zpráva EDUin apeluje na MŠMT: Odstraňte nedostatky a připravte plán zavedení (7. 11. 2024)

Citace odborníků k revizím RVP

Často kladené dotazy

Co je RVP a k čemu slouží?
Rámcový vzdělávací program je závazný státní dokument, který vymezuje cíle vzdělávání, jeho obsah a očekávané výsledky učení. Na jeho základě si každá škola tvoří vlastní školní vzdělávací program. Nové RVP kladou větší důraz na rozvoj kompetencí a základních gramotností. 

Od kdy budou školy podle nového RVP povinně učit?
Mateřské školy přejdou na nový RVP od září 2027, základní školy od září 2028 minimálně v 1. a 6. ročníku. Další ročníky budou přibývat postupně a od září 2032 má být přechod dokončen na celé základní škole. Jde o odklady z původně plánovaných termínů (2026 a 2027).

Školy mohou podle revidovaného RVP ZV vzdělávat dobrovolně už před povinným termínem.

Proč se reforma opakovaně odkládá?
Ministr školství Robert Plaga odklad v roce 2026 zdůvodnil nedostatečnou připraveností dokumentů a především nedostatečně zajištěnou podporou škol. Zároveň připustil selhání ministerstva při řízení a koordinaci celého procesu. Odklad má dát státu čas na dopracování kurikula, modelových ŠVP, metodické podpory a komunikace směrem ke školám. Rizikem opakovaných posunů je ale ztráta důvěry učitelů a ředitelů a další nejistota škol při přípravě změn.

Bude angličtina povinná od 1. ročníku?
Ne. Ministr Plaga v červnu 2026 rozhodl, že výuka angličtiny od 1. ročníku bude dobrovolná – záleží na rozhodnutí každé školy. Povinná výuka angličtiny začíná nejpozději od 3. ročníku.

Bude povinný další cizí jazyk?

Ne pro každého žáka. Škola musí další cizí jazyk nabídnout nejpozději od 7. ročníku. Ve svém ŠVP rozhodne, zda ho nastaví jako povinný, nebo volitelný předmět.

Co se mění v obsahu vzdělávání?
Nový RVP klade větší důraz na klíčové kompetence a základní gramotnosti a na průřezová témata. Školám ponechává prostor pro rozhodnutí, jak vzdělávací obsah uspořádají a jak budou jednotlivé oblasti propojovat. 

Revize zároveň neznamená, že znalosti přestávají být důležité. Mají tvořit základ, který žák dokáže používat při řešení problémů a v různých situacích.