Přijímací zkoušky na SŠ: průvodce, data a nový model

Sdílet článek

Jak fungují přijímací zkoušky na střední školy?

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je povinná pro všechny maturitní obory, organizuje ji CERMAT. Žáci skládají testy z českého jazyka a matematiky, přičemž v novém systému podávají až tři elektronické přihlášky s prioritním řazením škol.

Podrobné informace:

Jak se připravit a podat přihlášku?

Správná strategie při podávání elektronických přihlášek do systému DiPSy zásadně ovlivňuje šance na přijetí. Klíčem k úspěchu je prioritní seřazení tří vybraných středních škol podle skutečného zájmu žáka a objektivní zhodnocení loňských bodových hranic. Projděte si naše praktické návody, harmonogram termínů a tipy, jak zvládnout administrativu bez chyb a zbytečného stresu.

Články:

Co říkají letošní výsledky přijímaček?

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek (JPZ) každoročně odhalují kritický nesoulad mezi kapacitami středních škol a demografickým vývojem v jednotlivých krajích. Zatímco zájem o všeobecné vzdělávání a gymnázia trvale roste, tisíce úspěšných deváťáků narážejí na regionální limity systému a musí mířit do druhého kola přijímacího řízení. Sledujte s námi čerstvá data CERMATu a právní analýzy dostupnosti vzdělání.

Články:

Funguje systém přijímaček spravedlivě?

Data opakovaně ukazují, že výsledky přijímacích zkoušek úzce souvisejí se sociálním zázemím žáka. Eduin tyto nerovnosti dlouhodobě sleduje a pojmenovává. Podle výzkumu UNICEF ČR z roku 2026 je škola hlavním zdrojem stresu, přijímací zkoušky k tomu přispívají. 60 % dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem.

Články:

Co nefunguje a proč je potřeba změna?

Současný model plošného testování z češtiny a matematiky čelí dlouhodobé kritice expertů. Jednotné zkoušky totiž ověřují spíše míru drilu a finanční možnosti rodiny zaplatit přípravné kurzy než skutečné studijní předpoklady žáků. Systém navíc dává organizaci CERMAT přílišnou volnost v určování náročnosti testů bez jasné vazby na rámcové vzdělávací programy. Přinášíme argumenty předních českých ekonomů a odborníků, proč je nutná okamžitá revize zkoušek.

Články:

Jak by přijímací řízení mělo vypadat?

Moderní přijímací řízení na SŠ musí garantovat spravedlivý přístup a snížit tlak na psychiku dětí. EDUin proto představuje komplexní expertní návrh nového modelu zkoušek, který kombinuje testování obecných studijních předpokladů s hodnocením dlouhodobých výsledků žáka na základní škole. Inspirovat se lze ověřenými systémy ze zahraničí, např. spádovostí středních škol ve Skotsku.

Články:

Jak se přijímačky vyvíjely v posledních letech?

Cesta k reformě českého středního školství začala úspěšnou digitalizací přihlášek, ale technologické změny samy o sobě kapacitní ani obsahové problémy nevyřeší. Od zavedení elektronického systému a prioritního řazení škol přes diskuze o nevhodných chytácích v testech až po kontroverzní debaty o dopadech „přijímaček nanečisto“.

Články:

Přijímací zkoušky na střední školy v číslech:

V prvním kole zkoušek v roce 2026 uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol.
Do čtyřletých a kratších oborů školy přijaly celkem 89,8 procenta uchazečů.
Na osmiletá gymnázia se kvůli kapacitě mohla dostat zhruba polovina přihlášených žáků, na šestiletá asi třetina.
Nejnižší podíl přijatých deváťáků byl v Praze, kde bylo přijato 84 procent uchazečů z devátých tříd, nejvyšší v Kraji Vysočina, kde dosáhl 97,5 procenta.

Zdroj: MŠMT

Problém přijímaček je především důsledek nedostatečných kapacit a nevhodné struktury nabídky oborů v místě bydliště uchazečů. Kraje i stát znají demografickou křivku, mají data o vývoji počtu žáků a mají také data o tom, jak se mění poptávka uchazečů.

analytička EDUinu Nikola Šrámková.