Tisková zpráva: Reforma financování může být impulsem k proměně oborové struktury středního odborného školství

ilustrační obrázek

Praha 27. ledna – Od ledna se zcela změnil způsob, jakým ministerstvo školství školám rozděluje a doručuje peníze určené zejména na platy zaměstnanců škol. V pátek ministerstvo zveřejnilo rozpisy finančních prostředků pro jednotlivé školy.

Své obavy z nového výpočtu projevovaly již v průběhu roku 2019 zejména střední odborná učiliště a střední odborné školy. Obávaly se toho, že po lednu 2020 budou dostávat méně peněz než dříve na platy svých nepedagogických zaměstnanců, které potřebují pro zajištění praktické výuky. Podle prvních reakcí na ministerstvem zveřejněné údaje došlo v některých případech i ke snížení objemu prostředků na pedagogické pracovníky.

V pozadí těchto obav je často komplikovaná oborová struktura na středních odborných školách. Je pro ně komplikované personálně zajistit výuku na dílčích oborech s nižšími počty žáků, než předpokládá systémová změna financování. Ministerstvo a kraje budou muset na tuto situaci reagovat a dohodnout se na tom, jak činnost těchto škol dofinancovat z jiných zdrojů a jak začít s proměnou oborové struktury středního školství.

Podle předběžných odhadů by nový systém financování regionálního školství měl být výhodný zejména pro menší regionální školy. V systému je kromě 10procentního navýšení na platy stejně prostředků jako v minulých letech, pro malé školy bylo financování postavené na počtu žáků nevýhodné.

„Reforma financování může být impulsem k optimalizaci odborného školství, do níž se krajům jako do značně politicky nepopulárního kroku příliš nechtělo. Nyní kraje již nebudou moci v tichosti přerozdělovat peníze ve prospěch odborných učilišť, kde probíhá vzdělávání jednotlivých řemesel neefektivně ve studijních skupinách o několika málo učních. Odpovědí na nedostatek řemeslníků v těchto oborech není za každou cenu udržet současný stav učilišť, ale otevřít kvalifikace prostřednictvím důsledného využívání systému Evropského kvalifikačního rámce, tj. maximálně podporovat funkční použití Národní soustavy kvalifikací nebo definovat připravované mistrovské zkoušky jako vstupenku na polytechnické vysoké školy náhradou za maturitu,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments