Tisková zpráva: Zpráva pro ČR – Odrazili jsme se ode dna? Komentujeme právě zveřejněné výsledky šetření PISA 2018

Praha, 3. prosince – Výsledky mezinárodního šetření PISA, které dnes zveřejnila Česká školní inspekce, naznačují, že jsme se oproti roku 2015 mírně zlepšili ve všech sledovaných gramotnostech, včetně čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřovalo. Při pohledu zblízka se ale ukazuje, že přílišný optimismus není na místě. Za vyšším průměrným skóre stojí lepší výsledky malé skupiny těch nejlepších.

„Nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími výkony českých žáků se oproti předcházejícímu mezinárodnímu srovnání opět rozevřely, to není dobrá zpráva pro české školství,“ komentuje dnes zveřejněnou národní zprávu PISA programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

V tom se Česká republika zásadně liší od těch evropských zemí, které si v aktuálním šetření PISA vedly nejlépe, tedy Estonska, Finska nebo Irska. Tyto země jsou vpředu v celkových výsledcích. Za zmínku stojí také to, že 15letí Finové a Estonci dosahovali v testech PISA vyrovnaných výkonů – počet těch, kteří svým výkonem spadli do nejnižší z šesti úrovní čtenářské gramotnosti, je minimální. V České republice do této skupiny patří každý pátý.

Česká republika z tohoto úhlu pohledu patří těsně nad průměr, nepříjemnou skutečností přitom je, že na rozdíl od průměrných čísel se trend neotočil, právě naopak. Rozdíl mezi výsledky nejlepších a nejhorších 15letých Čechů se zásadně zvýšil.

Velké rozdíly jsou také mezi regiony. Jak upozornil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal při dnešní tiskové konferenci, rozdíl mezi průměrným výkonem nejlepších a nejhorších regionů odpovídá zhruba dvou letům školní docházky.

Vyšší počet 15letých dětí, které podaly výkon v nejlepší páté a šesté gramotnostní úrovni podle výsledků v testech PISA, tak vyvažuje znepokojivě velký podíl těch, které skončily na opačném konci hodnotící škály. Ve čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřilo, spadlo do nejnižší gramotnostní úrovně 26 % českých chlapců a 15 % dívek.

Jako další evropský stát po Finsku, kde zásadní a promyšlená reforma školství přináší výsledky, se v mezinárodním srovnání ukazuje Estonsko. Upozornil na to i ministr školství Robert Plaga s tím, že jednou z těchto reforem v Estonsku byla i redukce objemu učiva, což je jednou z priorit Strategie 2030+ pro české školství, na které nyní jeho resort pracuje.