Protiinkluzivní kampaň deníku Blesk útočí mimo jiné i na rodiče hendikepovaných dětí

beduin_210x210

Co přinesl týden 14. 3. – 20. 3. 2016

Témata týdne: Ministerstvo školství údajně počítá s naplňováním Strategie digitálního vzdělávání, která už více než rok zůstává v šupleti. Více na webu Otevřené vzdělávání. Máme dalšího Zlatého Ámose … Podle prvoinstančního rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově je obec Milešovice vinna tím, že nezajistila vzdělávání dítěti postiženému autismem. ZŠ zřízená touto obcí odmítla přijmout žáka ke studiu (iDNES.cz). Asociace ředitelů gymnázií má novou předsedkyni. Stala se jí Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou. Vystřídala Jiřího Kuhna, ředitele Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburku.

Výrok týdne: „Systém našeho speciálního školství je nejlepší na světě.“ Ředitelka jedné české ZŠ speciální a praktické na konferenci Zkušenosti s inkluzivním vzděláváním v Norsku a na Islandu (19. 3., Americké centrum).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • RŮZNÉ „SVĚTY VZDĚLÁVÁNÍ“ A JEJICH NESPOJITOST

Ve středu a čtvrtek proběhla v pražském Impact Hubu mezinárodní konference Škola pro všechny, kterou organizovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a EDUin. Práce s neslyšícími si všímá ČRo, šířeji o způsobu proměny výuky v inkluzivních školách referuje Aktuálně.cz. k tématu konference hovořily pro ČT Adéla Lábusová a Tatjana Pergler. V pátek proběhla konference Zkušenosti s inkluzí v Norsku a na Islandu, kterou organizovala Liga lidských práv. Obě konference byly finančně podpořeny z Norských fondů a fondů EHP. V obou případech bylo možné získat velmi cenné zahraniční zkušenosti od učitelů a výzkumníků z Norska, Finska, Německa, Velké Británie, Islandu. V obou případech ale bylo možné také vidět dobré příklady přímo z českých škol, seznámit se postupem těch učitelů a ředitelů, kteří proinkluzivní přístup vzali za svůj. V obou případech se otevřeně mluvilo také o problémech, s nimiž je třeba počítat a které inkluzivní přístup přirozeně přináší. Obou konferencí se zúčastnily desítky učitelů. Vedle toho ovšem probíhá zcela odlišná informační kampaň k inkluzi. Deník Blesk zveřejnil za poslední měsíc pozoruhodných 26 článků, jejichž prostřednictvím  – jak otevřeně tvrdí samotná redakce – chce „zabránit škodlivé inkluzi“. V jednom z posledních článků se bulvární deník např. odhaluje „dotační mafii“, která podle tvrzení redakce ovlivňuje Kateřinu Valachovou v úsilí „škodlivou inkluzi“ prosadit.  Článek zkresluje informace a vytváří neexistující souvislosti, např. mezi EDUin a dotacemi, bez argumentů tvrdí o zprávě Amnesty International o diskriminaci  romských dětí, že je „urážlivá“, přičemž Blesk neoslovuje více zdrojů, ale si vystačí pouze se zaujatými vyjádřeními Martina Odehnala, který otevřeně podporuje zájmy praktických škol. Na štvavou kampaň reaguje otevřeným dopisem redakci Blesku Tomáš Hečko, rodič dítěte s Downovým syndromem. Demagog.cz v souvislosti s inkluzí analyzuje manipulace některých českých politiků, k velkému překvapení i Petra Fialy.

  • ZPRÁVA AMNESTY INTERNATIONAL O DISKRIMINACI ROMSKÝCH DĚTÍ VE VZDĚLÁCÍM SYSTÉMU JE „URÁŽKOU“ A „TRESTNÝM ČINEM“

Martin Odehnal, bývalý ředitel odboru speciálního školství MŠMT a dnes vedoucí školského odboru městské části Praha 9 podal na státní zastupitelství podnět k prošetření trestného činu. Odehnal se domnívá, že skutkovou podstatu trestného činu naplnila zpráva Amnesty International z roku 2015, která konstatuje diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému (Právo, prostřednictvím Novinky.cz). Ačkoliv nebylo potvrzeno, že by došlo k jakkoliv definovanému trestnému činu, článek v deníku Právo užívá v titulku tvrzení o tom, že „zpráva je nepravdivá“, poukazují Britské listy. Zprávu jako „urážlivou“, a to pouze na základě tvrzení pana Odehnala, označil i deník Blesk. Petr Uhl se v článku pro server Romea.cz dopodrobna zabývá tím, že státní zástupkyně, která podnět odmítla z právního hlediska jako neopodstatněný, svými výroky na adresu zprávy jedná jménem českého státu a její vyjádření o tom, že zpráva AI „evidentně obsahuje nepravdivé, překroucené a dehonestující informace, které jsou předkládány jako objektivně zjištěná fakta” tak nabývá oficiální povahy, aniž by státní zástupkyně jakkoliv svá tvrzení doložila a vzhledem ke své působnosti opodstatnila. Uhl zároveň ve svém článku potvrzuje to, na co poukazuje i samotná zpráva Amnesty International.

  • KARIÉRNÍ ŘÁD, NETRANSPARENTNOST A POCHYBNOSTI O JEHO FUNKČNOSTI

Ministerstvo školství doposud stále nezveřejnilo kompletní dokumentaci k zamýšlenému kariérnímu řádu.  Dne 18. 3. přitom vypršela lhůta pro možné podávání připomínek a návrhů k novelizaci zákona o pedagogických pracovnících, který byl ze strany MŠMT otevřen právě kvůli tomu, aby do něj byl kariérní řád implementován. Ve svém kritickém článku poukazuje Pavla Růžková na několik problémů s připravovaným kariérním řádem spojených. Jednak je to fakt, že původní návrh (objednaný přímo MŠMT), na němž přípravný tým pracoval několik let, prošel velmi důkladnou oponenturou z terénu a mimo jiné na něj bylo vynaloženo 30 milionů Kč, byl zcela zavrhnut. Následně vznikl v řádu pouhých týdnů (mezi zářím a listopadem 2015) návrh nový, a to v rámci týmu pod vedením vedoucího poradců ministryně Petra Pavlíka (Česká škola). Tento návrh vznikl bez reálné možnosti širší odborné veřejnosti do jeho přípravy promluvit. Mimo jiné byly až na výjimky (CZESHA, Asociace ředitelů ZŠ) pominuty školské a učitelské profesní organizace. Na problematickou přípravu a možnou neefektivitu kariérního systému upozorňuje i Audit vzdělávacího systému ČR 2015.

  • PARADIGMA VZDĚLÁVÁNÍ A SNAHA O JEHO PROMĚNU: CHCE TO ODVAHU

Kampaň A dosť!, která upozorňuje na fakt, že další zaostávání vzdělávání je hazardováním s budoucností celé společnosti, vypracovala materiál s názvem Slovensko potrebuje novú vzdelávaciu paradigmu. Jde o ideový materiál, který nemluví o konkrétních politikách nebo detailních změnách, ale o změně uvažování o tom, co to je vzdělávání a jaký má pro společnost význam. A co je k takové změně potřeba. V této souvislosti připomínáme např. jiný ideový dokument s názvem Manifesto 15, který mění paradigma vzdělávání poněkud jiným, konkrétnějším způsobem. Připomínáme také závěry kampaně Česko mluví o vzdělávání. Globálně známý je velmi dobře vyvedený animovaný apel Kena Robinsona. Je patrné, že změna paradigmatu je věcí dlouhodobého působení, kdy ani sebelépe podané racionální argumenty nejsou nic platné proti setrvačnosti, hluboce zakořeněné ve společenské identitě.

Inspirace z (a do) praxe

Oprava: V Beduinu č. 11 jsme uvedli špatný název a popis projektu Proměnyproškoly.cz. Jde o projekt zaměřený na úpravu školních zahrad a hřišť, nikoliv vnitřních a vnějších prostor. Tímto věc napravujeme a omlouváme se.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 22. 3., 17.00 – Diskuse s oponenty, EDUpoint, Ničí otevřené vzdělávací zdroje nakladatele a vydavatele? 
  • 24.3., 17.00 – ZŠ Kairos Dobřichovice, Jakou školu potřebují děti narozené po roce 2000?
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

4 komentářů k "Protiinkluzivní kampaň deníku Blesk útočí mimo jiné i na rodiče hendikepovaných dětí"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jakub Malinovský
2 months 10 days ago

„Na štvavou kampaň reaguje otevřeným dopisem redakci Blesku … Demagog.cz“ – Příznačné je, že Demogog.cz je též financován z veřejných zdrojů a Sorosovy OSF.

Pěnice Skalicová
2 months 9 days ago

Vzali organizátoři konference o inkluzi ve vzdělání ty norské a další experty na hospitaci do některé pražské speciální školy?
Jestliže ne, proč?
Nestálo by za to porovnat, zda jsou tyto školy opravdu tak segregující nebo jsou naopak špičkovými pracovišti, která se o postižené děti starají. Nic by to organizátory nestálo, naopak by ukázali svoji nepředpojatost.

Janek Wagner
2 months 9 days ago

Kampaň Blesku míří na všechno možné, ale na rodiče postižených dětí spíše opravdu ne. Ti jsou navíc rozděleni do dvou táborů, jeden se snaží o umístění dětí do běžné školy, druhý se naopak bojí nuceného návratu na běžnou školu z tzv. praktické.

wpDiscuz