Co všechno může být špatně v maturitním testu a v klíči správných odpovědí

Exam

V rámci startujících státních maturit nabízíme podrobnou analýzu Oldřicha Botlíka, který upozorňuje na to, kde se v didaktických testech v prvních dvou ročnících centralizované maturity vyskytla pochybení. Vysvětluje jejich podstatu i to, jakým způsobem je možné chyby řešit. Jde o komplikovanější text, ale jeho přečtení určitě stojí za to. Už jen proto, že bude pak pro každého maturanta snazší zorientovat se v tom, jak je možné na maturitní úlohy korektně odpovědět a kde mohou číhat nečekané záludnosti. Chyby se totiž ani letos nedají vyloučit, jak dokládají chyby, které se objevily i v letošních ilustračních testech. Zároveň upozorňujeme na užitečnou příručku vydanou CERMAT – Žákovský průvodce maturitní zkouškou.

Vítám, že Cermat připravil – s tříletým zpožděním – Žákovského průvodce maturitní zkouškou. Jeho součástí je také informace o tom, komu a v jakých termínech má maturant zaslat své žádosti o přezkoumání svého výsledku v testu nebo v písemné práci. V případě didaktických testů ovšem v průvodci postrádám poučení z minulosti, které Cermat měl dát maturantům k dispozici. Rozhodl jsem se tedy, že to udělám sám.

Cermat se v uplynulých dvou letech dopustil při přípravě testů a klíče správných odpovědí řady chyb. Část z nich zapřel, část se pokusil napravit. Jejich opakování nelze vyloučit, zvláště poté, co se přinejmenším některé typy chyb znovu objevily v ilustračních testech pro letošní jarní kolo.

Maturanti by především měli vědět, že má smysl, aby se proti podobným chybám ohradili. Nejvyšší správní soud dal letos v lednu Ministerstvu školství jasně najevo, že se musí se všemi námitkami maturantů podrobně vypořádat a své vyjádření ke každé žádosti o přezkoumání výsledku v testu pečlivě odůvodnit. Podání žádosti je navíc zadarmo. Podle Nejvyššího správního soudu musí mít test všechny náležitosti uvedené v katalogu požadavků (katalogy jsou zveřejněny ZDE). Podívejme se tedy na to, co důležitého katalogy požadavků předepisují a jak se tím Cermat v minulosti řídil, či neřídil.

1. Nedodržení předepsané skladby testových úloh

Na začátku kapitoly Základní specifikace zkoušky jsou v Katalogu požadavků z českého jazyka a literatury (KČ) a v Katalogu požadavků z matematiky (KM) uvedeny procentuální rozsahy, v nichž se musí pohybovat zastoupení jednotlivých tematických celků v testu. Už došlo k tomu, že předepsané zastoupení témat nebylo dodrženo. Jde o zásadní nedostatek testu, proti němuž může vznést námitku každý maturant, který ztratil alespoň jeden bod. Svou argumentaci by měl vést tak, že se dobře připravil na ten tematický celek, který má v testu menší než požadované zastoupení. Případně, že zrovna ten tematický celek, který má v testu větší než požadované zastoupení, shodou okolností tak dobře neovládá. Maturant může něco neumět, ale Cermat musí dodržet předepsané zastoupení jednotlivých tematických celků v testu.

Předpis skladby testových úloh má jeden zásadní nedostatek: není zřejmé, co je 100 %. Je to celkový počet úloh v testu, maximální bodový zisk, nebo něco dalšího? Doporučuji, aby to každý maturant interpretoval tak, jak to vyhovuje jemu. Budou-li nějaké příští katalogy, dají si Cermat (jako jejich zpracovatel) i ministerstvo (které je schvaluje) snad větší pozor, aby tak zásadní věc jako skladba testu byla upravena jednoznačně.

Další slabinou předpisu skladby testových úloh je, že některé testové úlohy spadají do více tematických celků. Například má-li maturant vyřešit soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých, může postupovat početně, graficky, nebo nějakou kombinací obou postupů. Nelze předem objektivně rozhodnout, zda přitom bude postupovat třeba podle tematického celku 3. Rovnice a nerovnice (řešit početně i graficky soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých), nebo podle tematického celku 4. Funkce (určit lineární funkci, sestrojit její graf). Je to na každém maturantovi, který ale není povinen volit optimální postup. To, jak je úloha v testu prezentována, je navíc pro její přiřazení k tematickému celku podružné. Je chybou Cermatu, že takto nedokonalé pravidlo připravil, a ministerstva, že mu nevrátilo špatně odvedenou práci. Maturant by měl po skončení testování najít v testu úlohy, jejichž řešení umožňuje využít více tematických celků. Třeba i s pomocí svého učitele. Pokud v některé z nich chyboval a některý z tematických celků odpovídajících této úloze je po jejím přidání „přeplněn“, může úspěšně zpochybnit zařazení této úlohy do testu. Neprávem ztratil body, protože úloha je v testu navíc.

2. Zařazení úloh, s jejichž typem (formátem) katalog nepočítá

Typ a formát testových úloh je správně popsán jedině v katalozích testů z cizích jazyků (na konci kapitoly 3). Testy z českého jazyka a literatury, resp. z matematiky v minulosti nikdy neodpovídaly požadavkům KČ, resp. KM a je velmi pravděpodobné, že tomu nebude jinak ani tentokrát. Pokud maturant neuspěje v úloze s nevhodným formátem, měla by mít jeho žádost o přezkum značnou šanci na úspěch. Problém není v tzv. otevřených úlohách (kde maturant svou odpověď sám tvoří), ale v tzv. uzavřených úlohách. Ty se podle katalogů pro cizí jazyky dělí na tři typy: s výběrem odpovědi, dichotomické a přiřazovací. Katalogy KČ a KM zmiňují pouze první z uvedených typů. Typickou úlohou s výběrem odpovědi je tato:

Jak se jmenovali psi na Starém bělidle? A) Kolben a Daněk, B) Punťa a Ťunťa, C) Sultán a Tyrl, D) Laurel a Hardy.

V podobných úlohách musí být správnou odpovědí vždy jediná položka nabídky. V KČ se na straně 6 pod nadpisem Didaktický test píše doslova, že „didaktický test je tvořen uzavřenými testovými úlohami (s jednou správnou odpovědí)“. KM říká doslovně, že „v uzavřených úlohách je vždy právě jedna alternativa v nabídce správná“ (str. 10 mírně pod polovinou stránky). Ve shodě s běžně užívanou terminologií (i ve shodě s tím, jak ji používá Katalog požadavků z anglického jazyka – terminologie téhož administrátora všech maturitních testů se nemůže pro různé předměty lišit) z toho jednoznačně vyplývá, že v testu Český jazyk a literatura a testu Matematika nemohou být legálně zařazeny dichotomické ani přiřazovací úlohy. Pokud chtěl Cermat tyto úlohy do obou testů zařazovat, měl typ a formát úloh popsat v KČ a KM stejně kvalitně jako v katalozích cizích jazyků.

3. Falešné úlohy s výběrem odpovědi

Zatímco smyšlená úloha s výběrem odpovědi o jménech psů na Starém bělidle je formálně v pořádku, o úlohách v maturitních testech to leckdy neplatí. Podívejme se například na úlohu č. 12 letošního ilustračního testu z českého jazyka a literatury.

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 9–12

Pekelná brána

Tajemné až strašidelné. Tak popisují turisté „pekelnou bránu“, nejoblíbenější turistickou atrakci v Turkmenistánu. Zhruba 70 metrů dlouhý a 20 metrů hluboký kráter vznikl díky propadu omylem navrtané obří kapsy zemního plynu v roce 1971. Vzniklý kráter byl plný zemního plynu, ten nejen že je vysoce hořlavý, ale zároveň obsahuje 90 % skleníkového plynu metanu, ten má negativní vliv na zemskou atmosféru. Proto bylo rozhodnuto, že se kráter zapálí a plyn za pár týdnů vyhoří. Stalo se ovšem něco naprosto nečekaného, plyn už hoří neuvěřitelných 40 let.

(www.novinky.cz, upraveno)

12 Co způsobilo podle výchozího textu vznik turistické atrakce?
A) nedopatření
B) šíření legend
C) dopad tělesa z kosmu
D) záměrný zásah člověka

Cermat uvádí jako správnou odpověď položku A. Za turistickou atrakci zjevně pokládá samotný kráter, který podle výchozího textu skutečně vznikl nedopatřením – propadla se omylem navrtaná kapsa s plynem. V textu se ovšem říká doslova, že turistickou atrakcí je „pekelná brána“ – hořící díra do země. Ale tato turistická atrakce, hořící plyn v kráteru, nevznikla nedopatřením, nýbrž záměrným zásahem člověka, který ten plyn zapálil. Osobně pokládám za jedinou správnou odpověď položku D. Chce-li ovšem Cermat pokládat za správnou položku A, musí uznat za správnou i položku D. V tom případě jde ovšem o falešnou úlohu s výběrem odpovědí, protože nemá v nabídce jedinou správnou položku. Taková úloha je vadná a nemá v testu co dělat, neboť odporuje katalogu požadavků. Je důvodem k podání žádosti o přezkum pro každého maturanta, který na ní ztrácel body.

4. Nesprávná oprava falešné úlohy s výběrem odpovědi

Loňský jarní test z fyziky obsahoval dokonce úlohu, která měla být úlohou s výběrem odpovědi, ale správné byly všechny čtyři položky její nabídky. Vadná je taková úloha ovšem nejen tehdy, když má v nabídce více správných položek než jednu. Někdy nemá také žádnou.

Pokud úloha formátu úlohy s výběrem odpovědi nemá v nabídce jedinou správnou odpověď, jedná se o vadu, která není korektně odstranitelná žádnými zásahy do klíče správných odpovědí. Jediným přijatelným postupem je dodatečně vypustit tuto úlohu z testu a snížit hranice úspěšnosti.

Je pro to několik silných důvodů. Pro jednoduchost předpokládejme, že úloha se čtyřmi položkami v nabídce má dvě správné položky, A a B (tj. C a D jsou nesprávné). Cermat, jistě ve snaze poškodit co nejméně maturantů, v minulosti dával plný počet bodů jak těm, kteří odpověděli A, tak těm, kteří odpověděli B. Všichni maturanti, kteří odpověděli C, nebo D, případně neodpověděli vůbec, však jsou tímto postupem poškozeni. Mohou se bránit tím, že ve shodě s katalogem požadavků předpokládali, že úloha má jedinou správnou položku, ale žádnou takovou v nabídce nenašli. Pak už mohli udělat cokoli, případně mohli neudělat nic. Navíc, pokud jsou správné položky A i B, pak odpověď „pouze A“, resp. odpověď „pouze B“ nejsou správným řešením úlohy. Ovšem pokyny na první straně testu maturanty výslovně varují před zakřížkováním více než jednoho pole, takže jim v případě takové úlohy efektivně zabránily odpovědět správně. A konečně, jestliže Nejvyšší správní soud přiznal maturantům nárok požadovat soulad testu s katalogem, nepochybně by mu vadilo, kdyby Cermat ponechal v testu úlohu, která tento soulad zjevně porušuje.

5. Rozpor se stavem vědeckého poznání

Někdy se stane, že chyba není v úloze, ale pouze v klíči správných odpovědí. To je vada, která obvykle bývá opravitelná. Pokud například úloha s výběrem odpovědi má jedinou správnou položku A, avšak Cermat třeba kvůli chybnému přepisu označil za správnou jinou položku, lze takovou chybu snadno opravit přímo v klíči. Nemohla totiž nijak ovlivnit maturanty při práci nad testem.

Někdy může být chyba v klíči správných odpovědí také u otevřené úlohy. Podívejme se třeba na úlohu č. 1 letošního ilustračního testu z matematiky.

1 Plocha kruhu je o 20 % menší, než je plocha čtverce.
Vyjádřete, o kolik procent je plocha čtverce větší, než je plocha kruhu.

Cermat má jako správnou odpověď „o 25 %“. Zjevně předpokládal, že plocha čtverce (Q) a plocha kruhu (C) jsou ve vztahu C = 0,8 Q. Ovšem v zadání není řečeno, co je 100 %. Zadání vyhovuje i vztah Q = 1,2 C, který vede na výsledek (po zaokrouhlení) „o 16,7 %“.

Oprava této vady už je problematičtější. Jednak proto, že úloha – podobně jako loni ve vyšší úrovni obtížnosti – mohla v pozici úvodní úlohy celého testu „rozhodit“ řadu maturantů. Ale i proto, že maturanti, kteří uvedli jako správnou odpověď jen jednu z obou možností, neprokázali, že umějí matematiku. Prokázali jen schopnost konformně pokračovat v nevhodném zadání. To ale nemá se skutečnou matematikou mnoho společného. Ba právě naopak!

6. Skokové zvýšení náročnosti testu

Zde se dostávám k tomu, co katalogy (bohužel) neupravují. Totiž k celkové obtížnosti testu. Pominu nyní, že u žádného testu státní maturity od jejího začátku v roce 2011 není vůbec zřejmé, proč byla jeho obtížnost nastavena právě tak, jak byla nastavena. A kdo o tom rozhodl. Pro letošek je podstatné, že loňské rozhodnutí znělo (mj.): „Ruší se všechny testy vyšší úrovně obtížnosti – nadále se budou používat pouze testy nižší úrovně obtížnosti.“ Pro maturanty z toho vyplývá jediné: mohou právem očekávat, že náročnost letošních testů bude stejná jako náročnost loňských testů nižší úrovně obtížnosti.

Ke skokovému zvýšení náročnosti testu došlo loni (Matematika vyšší úroveň) a Cermat na to reagoval nejasným postupem, který nazval harmonizací. Harmonizace de facto snížila hranice úspěšnosti. To je jasný precedent. Pokud by se něco takového opakovalo letos, měli by maturanti požadovat

a) vysvětlení, proč k tomu došlo, resp. jakou procedurou byla obtížnost testu nastavena

b) provedení obdobné harmonizace jako v minulém roce (byť raději průhlednější).

Je téměř jisté, že objektivní srovnání náročnosti letošních a loňských testů nižší úrovně obtížnosti nebude před uzávěrkou pro podání žádostí o přezkum hotové. Výsledky totiž bude nutné podrobně analyzovat, neboť se z roku na rok zásadně změní složení souboru testovaných žáků. Zatímco loni volila část maturantů testy vyšší obtížnosti, letos budou všichni maturanti psát stejné testy. Pokud by tedy například test Český jazyk a literatura skončil letos se stejnou úspěšností jako loni, byl by ten letošní nepochybně obtížnější.

Maturanti by proto měli konzultovat obtížnost loňských a letošních testů se svými učiteli. Dojdou-li k závěru, že náročnost se zvýšila, měli by žádost o přezkum podat a opřít ji o odborný názor svých učitelů. V žádosti si mohou vyhradit, že ji doplní později, až budou k dispozici podrobné analýzy. To je běžně používaný právní postup. Podání žádosti může samozřejmě probíhat souběžně s tím, že se maturanti a jejich učitelé nahlas ozvou. Loni byly ostatně hlasy maturantů a jejich učitelů faktorem, který vedl hned k několika změnám: k harmonizaci výsledků, k odvolání tehdejšího ředitele Cermatu a k novelizaci zákonné úpravy státní maturity.

Závěr

Nejsem jasnovidec ani prognostik – neumím s jistotou říct, zda Cermat zopakuje své loňské a předloňské chyby i letos, nebo zda se tentokrát některých vyvaruje a nepřidá žádné další. Přál bych všem maturantům, aby letos už konečně bylo všechno v pořádku, neboť především u nich je hodně v sázce. Chyby ve zveřejněných ilustračních testech mě však přiměly sepsat, co by měli maturanti o nedostatcích v testech obecně vědět. Je na nich, jak to využijí.

Někteří učitelé se domnívají, že je nesprávné dávat rady těm maturantům, kteří by – podle jejich názoru – měli u státní maturity propadnout. S tím zásadně nesouhlasím. Maturantka A.K., jež u Nejvyššího správního soudu vyhrála svou při s ministerstvem školství, na jaře 2011 nedosáhla požadovaný minimální počet bodů v testu Český jazyk a literatura nižší úrovně obtížnosti. Tento test obsahoval podle názoru několika bohemistů z významných akademických pracovišť hrubé chyby nejméně v deseti z celkem 32 úloh testu. Nejvyšší správní soud se testem jako takovým nezabýval – je však snad zřejmé, že výsledek v podobném testu nemůže být přijatelným kritériem kvality maturanta.

Dokud se Cermat bude dopouštět chyb, je postavení maturanta velmi podobné postavení obžalovaného v trestním řízení, který má právo na advokáta, i když si ho nemůže dovolit. Roli advokáta maturantů sehráli v minulých letech mnozí učitelé. Jejich zkušenost s hledáním chyb v testových úlohách je ovšem omezená a nejspíš také nečekali, že se ministerstvo bude žádostmi o přezkum výsledku v testu věcně zabývat. Rozsudek Nejvyššího správního soudu to změnil a já všem doporučuji, aby si ho prostudovali. Nahlédnout do něj mohou ZDE a podrobnější informaci o rozsudku si lze přečíst ZDE.
Všichni maturanti mají vědět, že se proti případným chybám Cermatu mohou bránit. A mají také vědět, jak se mají bránit. Dokud to bude u nás vypadat tak, že před „vrchností“ – ať je to politik, inspektor, lékař, policista, úředník ap. – každý hned srazí paty a postaví se do pozoru, nemůžeme čekat, že se stav společnosti zlepší.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

46 komentářů k "Co všechno může být špatně v maturitním testu a v klíči správných odpovědí"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Perun
Perun
3 years 4 months ago
Moooc hezké. Ale! Nemohu se zbavit dojmu, že si zde někdo osobuje takřka právo soudce: „Neprávem ztratil body, protože úloha je v testu navíc.“ – takovýto výrok může totiž pronést jedině soud, nikdo jiný. Šermovat s podobnými tvrzeními se jeví být velmi, velmi účelové. „Ve shodě s běžně užívanou terminologií (i ve shodě s tím, jak ji používá Katalog požadavků z anglického jazyka – terminologie téhož administrátora všech maturitních testů se nemůže pro různé předměty lišit) z toho jednoznačně vyplývá, že v testu Český jazyk a literatura a testu Matematika nemohou být legálně zařazeny dichotomické ani přiřazovací úlohy.“ – opravdu… Více »
Salticus
Salticus
3 years 4 months ago

CERMATu nefandím, ale jako matematik rozhodně úlohu „Plocha kruhu je o 20 % menší, než je plocha čtverce. Vyjádřete, o kolik procent je plocha čtverce větší, než je plocha kruhu.“ považuji za správně zadanou. Základ (100 %)je vždy to, s čím porovnáváme (v tomto případě se čtvercem). Úloha zřejmě testuje právě schopnost analyzovat text. Je pravda, že v praxi se pokud jde o procenta často vyskytuje nepřesné vyjadřování, ale to neznamená, že přesné nelze použít. Je potřeba, aby mu studenti rozuměli. V tomto bodě tedy komentář autora článku považuji za zcestný, i když se ráda nechám poučit o opaku.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Začněme „falešnou úlohou s výběrem odpovědi“. Představme si, že pan X chce na své zahradě vyhloubit studnu, za pomoci dynamitu. Špatně však spočítá sílu nálože a vyhodí do povětří sousedův dům. Došlo k devastaci domu záměrně (záměrným zásahem pana X), nebo nedopatřením? Pokud přijmeme Botlíkovu logiku, znamenalo by to, že pan X nezpůsobil škodu nedbalostí, ale úmyslně, což neodpovídá skutečnosti. Podíváme-li se na „pekelnou bránu“, ani jeden ze záměrných zásahů člověka nebyl veden úmyslem vytvořit turistickou atrakci – kráter s hořícím plynem, tudíž řešení d) nepřipadá v úvahu. Podobně vadnou logiku uplatňoval O. Botlík i v diskusích o úlohách v… Více »
Ondřej Hausenblas
3 years 4 months ago
To, čemu by střední škola mohla ve výuce češtiny užitečně vyučovat, by mohlo být právě vzdělané, tedy precizní vyjadřování a rozumění. Spory o „záměrnost“ kolem Pekelné brány naznačují, že asi ani ve starší generaci nebylo vyjadřování a porozumění dost kultivováno. Nemůžeme se v diskusi dobrat rozumného konsensu, protože u některých diskutujících jako by péče o preciznost vyjádření a porozumění končila o trochu dříve, než se dobereme závěru. Hodně lidí snadno prohlásí o tom, kam už jejich vytrvalost nedosáhla, „to je slovíčkaření“. Jenže takové odmítnutí by v populaci, která je dobře vzdělaná v dorozumívání, nastalo až mnohem později, až když už… Více »
Perun
Perun
3 years 4 months ago

Dlouhodobě puzen silnou zvědavostí dovoluji si položit jednu otázku panu Botlíkovi. Ve svém článku uvádíte, že v r. 2011 „test obsahoval podle názoru několika bohemistů z významných akademických pracovišť hrubé chyby nejméně v deseti z celkem 32 úloh testu.“ Mohl byste prosím napsat, o které bohemisty a která významná akademická pracoviště jde?
Možná jste to již někdy někde zveřejnil, ale nepodařilo se mi nic dohledat.
Děkuji.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
http://www.ceskaskola.cz/2013/05/eduin-co-vsechno-muze-byt-spatne-v.html: „Kalashnikoff řekl(a)… 1. května 2013 21:31 Ten článek je více než pochybný, jak dokládá diskuse na webu EDUinu pod ním. Dovolím si pozornit hned na bod č. 1) – Katalog pro češtinu uvádí: „V následující tabulce je uvedeno orientační procentuální zastoupení skupin požadavků v maturitní zkoušce v testu:“ Nepíše se tam, že jde o přesné zastoupení, které musí být vždy splněno, stojí zde jen ORIENTAČNÍ. Katalog pro matematiku praví: „Následující tabulka uvádí přibližné procentuální zastoupení jednotlivých témat v didaktickém testu.“ Opět zde nenacházím adjektivum přesné, ale jen a pouze PŘIBLIŽNÉ. Pan Botlík píše: „Na začátku kapitoly Základní specifikace zkoušky… Více »
Petr Ježek
Petr Ježek
3 years 4 months ago

Pane Soukale, pokud si páně Botlíkův článek přečete pozorně celý, zjistíte, že tvrdost podmínky („musí“) pan Botlík přejímá z rozhodnutí Správního soudu. Bylo by tedy vhodné polemizovat s autorem (autory) Správního soudu, nikoli s panem Botlíkem. Roztržitost vede k pocitům a dojmům vzdáleným od reality, o níž by nám mělo jít…

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago

Pane Ježku,

píšu jen pod svým jménem.
Myslím, že rozsudek se týkal pouze toho, že je třeba se zabývat jednotlivými úlohami konkrétně.

Perun
Perun
3 years 4 months ago
Pane Ježku, obávám se, že jste střelil kozla. V článku stojí: „Podle Nejvyššího správního soudu musí mít test všechny náležitosti uvedené v katalogu požadavků“ – ono musí tedy vymezuje vztah mezi testem a katalogem. V samotných katalozích však stojí, že zastoupení je orientační (matematika) a přibližné (čeština). A k tomu směřuje daná připomínka – Napsal-li pan Botlík, že „Cermat musí dodržet předepsané zastoupení jednotlivých tematických celků v testu.“, pak to neznamená, že se sloveso musí vztahuje na zastoupení úloh, které je v katalozích definováno jako orientační či přibližné (to je jen jeho výklad, pro který v katalozích nenalezenete důkaz). Kdyby… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Pane Botlíku, na úvod se vrátím k tomu, co už vyslovil kolega Perun – pokud po někom vyžadujete reakci, musíte si nejdřív ujasnit, zda jste sám reagoval, nebo zda jste jen předstíral, že nereagujte, či cože jste to vlastně dělal. Co se týče argumentů, v minulých diskusích jsem vám jich dodal tolik, že vám to určitě nebylo milé, a vzdor vašim silným a současně znevažujícím řečem jste se s nimi nedokázal vypořádat. Dokladů pro mé tvrzení je na tomto webu dostatek. Příspěvek z České školy ukazuje, že vaše vývody a závěry se leckdy opírají buď o nepřesnou interpretaci faktů, či… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Vážený kolego Perune, ať koukám jak koukám, stále se mi nepřipadá možné zcela nerozlišovat skutečný záměr v úloze popsaného zásahu člověka od nechtěného výsledku. Záměrem zásahu nebylo hoření, ale vyhoření plynu. Ptám se, zda existuje něco jako nezáměrný zásah člověka. Cokoliv učiníme – s výjimkou bezděčných reakcí – má nějaký záměr. Jaké důsledky by mělo pojetí, že nezáleží na povaze záměru, například v právních sporech? Domnívám se tedy, že řešení d) je zcela formalistické a jeho aplikace v komunikaci by vedla k tomu, že bychom se vůbec nemohli dorozumět, protože bychom si stále jen něco vysvětlovali. Za vyhovující nadále považují… Více »
Petr Ježek
Petr Ježek
3 years 4 months ago
Je vždy poněkud úsměvné, když se specialisté jednoho oboru hájí v představě, že jiné obory neexistují či nemají s jejich souvislost. Pekelná díra je hezká ukázka situace, kdy A) student z krátkého popisného textu není schopen přesně určit, jak a proč se co přihodilo, B) student může mít znalosti z ropné geologie a techniky prospekce (internet je plný zajímavých informací), které neodpovídají popisu v zadání, C) student zcela racionálně volí odpověď s v textu neuvedenou mírou záměrnosti dle předmětné souvstažnosti. Závěr: Text zadání byl zvolen nevhodně a neumožnil přesnější interpretaci vzhledem k popisované realitě. Odpovědi obsahovaly variaci obou konců škály… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Pane Botlíku, děkuju za vysvětlení, jak jste to myslel. Myslím, že podstatné informace k maturitě studenti získávají postupně, tak, jak se na maturitu připravují (jak jsou na ni připravováni), a když se dívám na obsah zpravodaje a charakter informací, jako starý praktik se domnívám, že takovýto souhrn má smysl právě až před maturitou. Koneckonců, dokud byla zkouška v rukách škol, nepostupovalo se jinak (otázku kvality maturitního servisu v „předstátních“ dobách pomíjím). Jinak vzhledem k vašim poněkud zmatečným vyjádřením ohledně toho, co vlastně chcete či nechcete, popř. budete či nebudete, vás už jen informuji, že k úloze o „pekelné bráně“ se… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Pane Hausenblasi, svým způsobem je dobře, že neopomenete rozpitvat každý nedostatek, který se při realizaci státní maturity objeví, do jisté míry to přispívá k její kvalitě. Na druhé straně se často dopouštíte výroků mylných a zavádějících, nebo prostě chyb. Nejde ani tak o spíše úsměvné případy jazykových či stylizačních nedostatků ve vašich textech, ale o věci, které poškozují jiné. Jako příklad uvedu váš komentář k rozhovoru s ing. Zíkou, viz http://www.eduin.cz/clanky/statni-maturita-organizator-hleda-cestu-jak-zabranit-studentum-hadat-odpovedi/. Vzhledem k tomu, že máte spoluzodpovědnost za podobu maturitní zkoušky, se ptám, kdyže se od vás dočkáme přiznání, že jste se v konkrétních věcech mýlil, a následné sebereflexe, např.… Více »
Dagmar
3 years 4 months ago
K didaktickému testu z českého jazyka (maturita jaro 2013): Odpovídá otázka č. 11 základní úrovni obtížnosti? Opravdu předpokládáme, že automechanik rozliší 20. a 60. léta 19. století? Musí zdravotní sestra vědět, že píseň „Kde domov můj“ byla napsána až na počátku 30. let, aby dovodila správnou odpověď? Abych se vyhla útokům, že snad toužím po snižování všeobecné vzdělanosti „národa“, tak hlásím, že jako učitelce DĚJEPISU na GYMNÁZIU se mi ta úloha moc líbí. Ale v testu z češtiny (základní úroveň obtížnosti) podle mne nemá co dělat, snad leda kdyby bylo uvedeno, že se jedná o vzpomínky Aloise Jiráska na jeho… Více »
Perun
Perun
3 years 4 months ago

Paní Daňková, ona to literární historie je, resp. k úspěšnému vyřešení této otázky bohatě postačí literárně historické vědomosti – ať už o datu premiéry Fidlovačky (kde zazněla sentimentální vlastenecká píseň Kde domov můj poprvé) nebo o biografických datech Tylových – netřeba k tomu mít speciální historický fundus.
Úloha je navíc i v souladu s Katalogem požadavků ČJL:
1.9 uvědomuje si interdisciplinární souvislosti a orientuje se v nich
1.9.1 dovede využít při práci s různými druhy textu poznatků z jiných disciplín podstatných pro porozumění
danému textu.

Dagmar
3 years 4 months ago
Hm, pane Perune, nezlobte se, ale požadavek na znalost data premiéry Fidlovačky (zda se jedná o 20. či až 30. léta 19. století), to už mi připadá přece jen trochu přehnané. JÁ to samozřejmě vím ;-), doufám, že to vědí i moji studenti (gymnazisté), ale u automechanika mi vážně stačí, když střelí to 19. století. A když už požadujete literárně historické vědomosti – mohlo být klidně uvedeno, že ukázka pochází ze vzpomínek Aloise Jiráska na jeho studentská léta, to už je přece jen trochu uchopitelnější. „Interdisciplinární souvislosti“, ano, ale pak chtějme vyšší hodinovou dotaci dějepisu a společenských věd i na… Více »
Petr Ježek
Petr Ježek
3 years 4 months ago

Perune, zkuste se zeptat, co je na mateřském jazyku obecně důležité a co variuje podle uživatele. Možná že se doberete týchž závěrů jako paní Daňková – statické, byť systémově provázané znalosti vskutku nejsou pro mnohé obory jakkoli relevantní, když je nezbytné pracovat s vývojem poznatků ve svém hlavním oboru (např. nanotechnologie). Obecná vzdělanost má své meze všude tam, kde je lidský intelekt konfrontován s nutností pracovat s dynamicky se měnící realitou a jejími vědeckými reflexemi. Takže méně dat a více smysl dávajícího kontextu, prosím, pokud to maturanta nebude s pravděpodobností hraničící s jistotou dlouhodobě živit.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Dagmar
3 years 4 months ago

S Vaší recenzí, pane Soukale, vlastně celkem souhlasím, ale upřímně – přece jen se na to díváte očima češtináře z elitního gymnázia. Já učím taky na docela slušném gymnáziu, takže věřím, že naši studenti v testu bez problémů obstáli.

Ale co jiné typy středních škol? Co chudáci naši kolegové/kolegyně, kteří cedí krev, aby své žáky doučili pravopis a alespoň trochu rozvinuli jejich čtenářské schopnosti, případně je základně zorientovali v dějinách literatury – vážně je fér i po nich chtít, aby učili vročení premiéry Fidlovačky? Je to kompatibilní s RVP pro obor „strojírenství“? ;-)

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago

Paní Daňková,

upřesňuji, že recenze je dílem J. Kostečky.
Co se týče „Fidlovačky“, jsem k úloze více kritický než můj kolega.
Navrhuji Vám, abyste svůj komentář uveřejnila i na našem webu, třeba podnítí další diskusi.

Perun
Perun
3 years 4 months ago
Paní Daňková, nemohu odpovědět v patřičném diskusním vlákně, neboť EDUinský webový engine stojí tu a tam za zlámanou grešli, takže tak činím zde. Požadavek na znalost premiéry Fidlovačky by měl patřit do vyšší úrovně (kdyby nebyla zrušena); v základní, resp. současné bych se bez podobných otázek klidně obešel. Nicméně napomoci mohla i zmínka o zakládání sokolských obcí a popis společenského kvasu, který vyvolal Říjnový diplom (v textu samozřejmě nezmíněný). Jiří Kostečka ve svém rozhlasovém vystoupení tuším hovořil také o tom, že májovci patří stabilně do výuky literární historie a s nimi i společenské pozadí, které je v ukázce popsáno. Lze… Více »
Dagmar
3 years 4 months ago
Opravdu bych nerada, abychom se tady tloukli po hlavách ubohým Tylem, vytrpěl si svého dost a nezaslouží si, aby se z něj „nedopatřením“ stala nová „Pekelná brána“ ;-). Za sebe (a pro jistotu znovu podotýkám, že učím dějepis a angličtinu, nikoli češtinu) říkám, že mi úplně stačí, když student zařadí Tyla do 1. poloviny 19. století – a opravdu spokojená budu, když si vzpomene na Tylův spor s Havlíčkem, což mi připadá o hodně zajímavější než životopisné údaje či data premiér ;-). Ale vážně – já tu úlohu beru, vlastně se mi i docela líbí, ale pro gymnazisty, pro vyšší… Více »
Perun
Perun
3 years 4 months ago

Jak vidno, až tak podstatně se ve stanoviscích nelišíme.

Perun
Perun
3 years 4 months ago

Děkuji za ona jména.

Jiří Kostečka
3 years 4 months ago
Pane Botlíku, nepřijal jste nabídku na klid zbraní, proto musím ještě zareagovat: Ano, řekl jsem, že se na EDUinu již nebudu vyskytovat, ovšem s tou výhradou (lze ověřit), že se tam někdo neotře o mé dobré jméno; právě k tomu jste opět výrazně nakročil svými posledními komentáři. Dovoluji si tedy sdělit, že o příslušné potvrzení nového ředitele Cermatu jsem požádal za Vás a níže ho doslovně kopíruji. Vaše křečovité snahy ohledně souladu testu s Katalogem mně nestojí za komentář. A než odepíšete nějakou další difamací, vzpomeňte si laskavě, jak jste vloni na EDUinu nazval autora jednoho z 10 témat maturitních… Více »
zkonarik
zkonarik
3 years 2 months ago

Od didaktických testů státní maturity uplynuly více než měsíce a co jsme se dozvěděli? Kolik lidí uspělo, kolik se odvolalo, kolik uspělo s odvoláním. Jinak nic!!!!
Ani úspěšnost v jednotlivých úlohách, ani žádná zpětná vazba pro školy, nic. Trochu drahý cirkus s minimálním výsledkem. Na www. novamaturita.cz učitele zvou na konzultační semináře, které proběhnou na podzim 2112, přičemž už máme léto 2013. Na facebooku udělámmaturitu Cermat pořádá ankety jak se kdo učil, co dělá o prázdninách apod. Podstatné informace k dalšímu kolu maturit budou zase až s křížkem po funuse.

zkonarik
zkonarik
3 years 2 months ago

oprava podzim 2012

wpDiscuz