Co znamená výzkum gramotnosti dospělých pro vzdělávací politiku

by claytron (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

První výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vědomostí a dovedností dospělých (PIAAC) byly zveřejněny na stránkách projektu. Můžete si prohlédnout shrnující  prezentaci, přečíst dvacetistránkovou zprávu o hlavních zjištěních a případně se přihlásit na konferenci k tématu, která se bude konat 27. listopadu 2013. Ze zveřejněného dokumentu publikujeme pasáž, která vysvětluje, co z dosavadních dat výzkumu vyplývá pro vzdělávací politiku České republiky.

Přečtěte si, co z obvyklých představ o kvalitě vzdělávání u nás výzkum potvrdil a v čem je naopak překvapující. Hlavní zjištění jsou tři. Za prvé – výsledky nepodporují hypotézy o poklesu vzdělanosti české populace. Za druhé – vyvracejí představy o prospěšnosti omezování přístupu ke vzdělávání a podpoře učňovského vzdělávání. Za třetí – ukazují, že je třeba se zaměřit na spravedlivost v přístupu ke vzdělávání a zároveň usilovat o rozvíjení potenciálu všech žáků.

 

Výsledky PIAAC nepodporují hypotézy o poklesu vzdělanosti české populace

Česká republika dosáhla ve výzkumu PIAAC dobrých výsledků. Ve srovnání vyspělých zemí se umístila v nadprůměru v numerické gramotnosti a v průměru ve čtenářské gramotnosti a v dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií. Ve srovnání se sousedními zeměmi dosáhla ČR srovnatelných nebo lepších výsledků. Čtenářská zdatnost českých dospělých v roce 2012 byla srovnatelná se čtenářskou gramotností v roce 1998. I když se zhoršily výsledky nejmladší věkové kohorty, vývoj výsledků v této věkové skupině v ČR kopíruje vývoj ve všech zemích, které se zúčastnily výzkumů v obou obdobích. Výsledky nejmladší věkové skupiny 16-24 jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrné nebo průměrné. S výjimkou Nizozemska a Finska však nejmladší kohorta v ČR nezaostává za svými vrstevníky v jiných zemích – spíše naopak. Poznatky z výzkumu PIAAC tak nepodporují zjištění z výzkumů TIMSS2007 aPISA 2009, které naznačovaly v mezinárodním srovnání výrazné zhoršování výsledků mladých Čechů. Obecně vzato, výsledky PIAAC tedy implikují spíše koncepční a promyšlené postupné zlepšování aktuálního stavu vzdělávacího systému než unáhlené krizové konání.

Výsledky PIAAC nesvědčí pro omezování přístupu ke vzdělávání ani pro podporu učňovského vzdělávání

Výsledky vysokoškoláků ve čtenářské gramotnosti se od roku 1998 zhoršily, pravděpodobně v souvislosti se zvyšující se dostupností vysokoškolského studia, přesto však zůstávají dovednosti českých vysokoškoláků v mezinárodním srovnání nadprůměrné. Výzkum PIAAC dále ukazuje, že výsledky absolventů středního odborného studia bez maturity ve čtenářské gramotnosti jsou horší než průměr zemí OECD. Absolventi nematuritního studia v České republice mají zároveň relativně vyšší zastoupení v populaci, a to i v nejmladších kohortách. Výzkum PIAAC dále přináší přesvědčivé doklady o tom, že dovednosti se zvyšují s rostoucím vzděláním. Výsledky výzkumu PIAAC tedy nepodporují tendence k omezování přístupu ke vzdělání, které v České republice v posledních letech sílí. Prizmatem výsledků PIAAC se zdá spíše důležité důkladně přemýšlet o tom, jak efektivně vzdělávat současné mladé lidi na jednotlivých stupních a oborech vzdělání tak, aby disponovali vědomostmi a dovednostmi potřebnými pro osobní život a další vzdělávání v moderní společnosti a aby jim jejich vzdělávání zároveň pomáhalo k dobrému uplatnění na současném trhu práce.

Je třeba se zaměřit na podporu spravedlivosti ve vzdělávání a zároveň maximálně rozvíjet potenciál všech žáků

Česká republika se může pochlubit stabilně vysokou úrovní čtenářské a numerické gramotnosti u osob s nejnižší úrovní dovedností a s nízkými rozdíly mezi nejhoršími a nejlepšími a mezi různými společenskými skupinami, což ovšem zároveň znamená určitou absenci skupiny s vysoce nadprůměrnými dovednostmi. Výsledky výzkumu PIAAC ovšem také potvrzují poznatky z výzkumů v žákovské populaci, které ukazují v mezinárodním srovnání vysokou a dále se zvyšující závislost výsledků vzdělání na rodinném zázemí. Z těchto poznatků plyne potřeba cíleně vyrovnávat vzdělávací příležitosti pro žáky a studenty s různým socioekonomickým zázemím a zároveň koncipovat vzdělávání tak, aby byl maximálně naplňován potenciál všech žáků, tedy těch s výukovými problémy i těch s vysokými předpoklady.

Je třeba podrobit dalšímu zkoumání propad v populaci 35-54 let

Zajímavým poznatkem je v mezinárodním srovnání neobvyklý propad dovedností ve skupině 35-54 let. Tento propad je třeba podrobit dalším analýzám a ověřit, zda není zapříčiněn obtížným slaďováním pracovního a rodinného života.

 

Zdroj: PIAAC

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz