Fokus: Co se můžeme naučit od Číny ve výuce matematiky

fotografie z druhého odkazovaného článku, autorka Judy Baxter

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 19. květnu, obsahují například tato témata: pět strategií pro aktivní čtenářství, k čemu jsou užiteční parťáci na přestávky a koho chtějí zaměstnávat šéfové velkých firem.

  1. Čím vybavit budoucí prvňáky? Pro úspěšný přechod dítěte z předškolní výchovy do školy není tak důležité, jestli umí počítat do 100 a jaké má IQ, ale spíše to, jak se projevuje: dovednost soustředit se a nenechat se vyrušit, schopnost zapamatovat si pravidla a dodržovat je, přejít z jedné činnosti ke druhé, potlačit agresi a vyjít s ostatními, umět čekat, až na něj přijde řada a až dostane odměnu. Výzkumnice S. Carlson z University of Minnesota vede projekt zaměřený na vývoj testu, který by změřil exekutivní funkce dětí ve věku dvou až pěti let. Testovací nástroje výzkumníci ověřují v rozsáhlém vzorku asi 60 000 dětí předškolního věku, z toho asi 10 % ze znevýhodněného prostředí. Děti jsou testovány pomocí her, sleduje se rozvoj dovedností např. při třídění kartiček podle různých kritérií nebo při uvažování, jak rozdělit sladkosti. Testy zaměřené na odložení spotřeby („marshmallow test“ – více viz zde jsou podle výzkumníků závislé na kontextu a rodinné situaci dítěte. Současně s vývojem testovacích nástrojů se výzkum zaměřuje i na to, jak u dětí exekutivní funkce rozvíjet. odkaz
  2. Pět strategií pro aktivní čtenářství. Učit děti číst neznamená jen naučit je rozpoznávat písmenka a spojovat je do slov a slova do vět. Je třeba je vést k aktivnímu přístupu k textu, k analýze a hledání významů a souvislostí. Podle autorky článku lze tyto postupy učit jak děti, které se teprve učí číst, tak i starší čtenáře, kteří se učí s pomocí psaného textu. Autorka uvádí pět strategií pro budování aktivních čtenářských dovedností1. před čtením přehlédnout text a slovník – sledovat nadpisy, tabulky, grafy, podtitulky, o textu hovořit ve třídě – zaměřit se na strukturu textu a jeho charakter: je to próza, poezie, literatura faktu, příběh atd. a podle čeho to poznáme, 2. čtení s určitým cílem – dát žákům za úkol při čtení v textu hledat např. humorná vyjádření, umělecké prostředky, fakta, nejasnosti, nová slova, 3. vpisování do textu – očíslovat odstavce, zakroužkovat slova, spojení, údaje, jména, která jsou důležitá, podtrhnout autorova tvrzení a informace s nimi spojené, psát si poznámky na okraj, např. otázky, 4. hledání spojitostí – naučit žáky hledat následující vztahy: čtený text a jiný text, text a vlastní zážitky, text a širší dění, skutečnosti okolního světa, sami podobné postupy modelujte, 5. shrnutí – např. vyhledat klíčová slova a nabalovat informace na ně, žákům postup předvést. odkaz
  3. Sociální a emocionální výchova? Chybí! Zpráva „The Missing Piece“ (Chybějící část) americké kolaborativní organizace CASEL (Collaborative for Academic, Social and Emotional Learning) přináší zjištění o tom, jak učitelé vnímají důležitost sociální a emocionální výchovy ve škole a jak se této výchově věnují. 93 % učitelů pokládá rozvíjení kompetencí sociální a emocionální výchovy (podle definice CASEL to je sebeuvědomění, sebeřízení, sociální povědomí, dovednost zvládat vztahy a zodpovědné rozhodování) za značně nebo velmi důležité. Učitelé však poukazují na to, že ve školách je sociální a emocionální výchově věnováno málo pozornosti, a to zejména na druhém a třetím stupni škol. Organizace CASEL se snaží prosadit lepší přípravu učitelů v této oblasti a tuto snahu by mohl podpořit připravovaný zákon, který by umožnil vyčlenit prostředky specificky na přípravu učitelů na poli sociální a emocionální výchovy. Zpráva přináší také doporučení školám a komunitám, jaké kroky podnikat pro větší zapojení sociální a emocionální výchovy v rámci školy i mimo ni. odkaz
  4. Parťáci na přestávky pomáhají k lepšímu klimatu školy. Americká nezisková organizace Playworks poskytuje základním školám trenéry, kteří o přestávkách tráví čas s žáky a organizují pro ně různé aktivity. Tito trenéři působí na 22 školách, a to zejména tam, kde jsou žáci ze slabších sociálně ekonomických poměrů. Nedávno zveřejněný výzkum ukázal, že žáci jsou v takto organizovaném čase fyzicky aktivnější. Trenéři se často rekrutují z bývalých vojáků. Program je finančně podporován federální vládou. Výzkum zjistil, že organizovaná aktivita může přispět ke snížení výskytu šikany, žáci se cítí ve škole bezpečněji a učitelé se mohou soustředit pouze na výuku. Celkově program přispívá ke zlepšení klimatu školy. odkaz
  5. Co se můžeme naučit od Číny? Britská vládní agentura National College, která se zabývá programy vzdělávání pedagogických pracovníků a vedoucích pracovníků škol, vydala zprávu z osmidenního výzkumného pobytu britských pedagogických pracovníků v Číně. Pobyt se uskutečnil v lednu 2013 v Šanghaji a Ningbo a účastníci navštívili až čtyři školy a dvě univerzity. Účastníci prováděli pozorování ve třídách, diskutovali s řediteli, učiteli, budoucími učiteli ve výcviku a žáky a seznamovali se s metodologií výuky, kurikulem a strategiemi pro hodnocení. Zpráva přináší jejich poznatky, záznamy pozorování a rozhovorů. Účastníci se soustředili na výuku matematiky a navštívili pouze školy s vynikajícími výsledky. Cílem výzkumného pobytu bylo nasbírat informace o školském systému, který podle hodnocení PISA dosahuje výborných výsledků. Zpráva přináší doporučení pro britské školy: 1. zvýšit celkovou úroveň dovedností v matematice, 2. zlepšit přípravu učitelů pro předmětovou výuku včetně prodloužení doby pro zaučení nového učitele na tři až pět let, zlepšit průběžnou práci s mentory, 3. zajistit, aby matematika a přírodní vědy byly vyučovány předmětovými specialisty, a to zejména na prvním stupni, 4. ustavit učitelské výzkumné skupiny, které se zaměří na metodologii pozorování výuky a šíření dobré praxe v učení se pozorováním, 5. podle možností rozšířit čas pro nekontaktní práci učitele, který lze využít pro další vzdělávání, práci s individuálním studentem nebo rodiči, 6. ve výuce matematiky zdůraznit význam opakování a procvičování, které je součástí dobré praxe, 7. zvýšit povědomí rodičů o důležitosti matematiky a vést k tomu, aby podporovaly děti v učení, 8. usilovat o dlouhodobé plánování ve vzdělávání a stabilitu nezbytnou pro úspěšný rozvoj. odkaz
  6. Koho chtějí šéfové velkých firem? Průzkum mezi řediteli obchodních a průmyslových podniků v USA ukázal, že pochybují o kvalitě primárního a sekundárního vzdělávání v amerických školách, zatímco podle tří čtvrtin dotázaných je americké vysokoškolské vzdělávání lepší než jinde. Za nejdůležitější dovednosti absolventů škol považují tzv. měkké dovednosti, mezi nimiž jsou na prvním místě přístup k práci, dále pak dovednost týmové práce, rozhodování, kritické myšlení a počítačová gramotnost. Následují dovednosti označované jako 3R: psaní, čtení a počítání. Polovina z dotazovaných ředitelů uvedla, že je pro ně obtížné najít kvalifikované pracovníky, obecně však u americké pracovní síly oceňují kreativitu a motivaci k postupu. Harvardský profesor Tony Wagner ve své nejnovější knize „Creating Innovators“poukazuje na nesoulad toho, co se vyučuje a testuje ve školách, a toho, co vyžaduje současná ekonomika (jeho sedm základních kompetencí pro 21. století viz zde). Podle Wagnera existuje pět základních rozporů mezi tím, jak funguje dnešní škola, a kulturou inovací: 1. učení je zaměřeno na individuální hodnocení a třídění, ale inovace jsou týmová činnost, 2. učení je rozděleno do oddělených předmětů, ale inovace se rozvíjejí na hranicích mezi disciplínami, 3. ve většině škol panuje kultura infantilizace a pasivity, zatímco inovátoři jsou aktivními tvůrci, 4. školní kultura odměňuje odmítání rizika a penalizuje chyby, ale kultura inovací vyžaduje riskování a opakování, 5. školy závisí na vnější motivaci a inovátoři jsou většinou motivováni vnitřně. Wagner volá po novém systému hodnocení dovedností založeném na předvedení výkonu, vytváření žákovských digitálních portfolií a systému odznaků pro osvědčení zvládnutých dovedností.odkaz
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Fokus: Co se můžeme naučit od Číny ve výuce matematiky"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 1 month ago

„Wagner volá po novém systému hodnocení dovedností založeném na předvedení výkonu, vytváření žákovských digitálních portfolií a systému odznaků pro osvědčení zvládnutých dovedností.“ Nejsou ty odznaky také vnější motivací (ad5)? Dokonce trochu infantilní(ad3) a individuální(ad1)?

wpDiscuz