Fokus: Kluci i ve škole rádi soutěží, holky si raději jen opakují

fokus_13-03-06

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 3. březnu, obsahují například tato témata: jak zapojit do práce ve třídě všechny děti, co motivuje kluky a holky k lepšímu výsledku v testech, co si myslí Evropská asociace univerzit o MOOC a nový obor vysokoškolského studia se jmenuje Podnikavost ve vzdělávání.

  1. Šest tipů jak zapojit všechny děti do práce ve třídě. Autorka článku se zamýšlí nad tím, jak je těžké zapojit některé děti do práce ve třídě – dítě se nehlásí, má neustále skloněnou hlavu, schovává se za spolužáky. Autorka navrhuje šest strategií, jak dosáhnout většího zapojení a motivace dětí ve třídě: 1. Tři sekundy – podle výzkumu učitel po položení otázky průměrně čeká 1,5 sekundy na odpověď žáka. Při prodloužení času na tři sekundy se zlepší přesnost odpovědí, prodlouží se jejich délka, sníží se počet odpovědí „nevím“, žáci mají lepší výsledky v testech a více se zapojí do výuky. 2. Připravte si otázky předem– rozdejte je žákům na začátku hodiny a těm se stejnou otázkou umožněte spolupracovat. Zbytku třídy se ptejte na doplnění. 3. Využijte technologií a umožněte žákům odpovídat s využitím tabletu, počítače nebo mobilního telefonu. Jejich anonymní odpovědi pak mohou být zachyceny v grafu, který ukáže, jak třída pochopila problém. 4. Otázky s volbou – kladení otevřených otázek je důležité, pro snazší uchopení otázky je však vhodné ji zpřesnit, např. nabídnout dva postupy k řešení problému a dát žákům vybrat. 5. Ze sněhové koule lavina – formulujte otázku, která vyvolá různé odpovědi, a umožněte žákům, aby se seskupili kolem toho spolužáka, s jehož odpovědí souhlasí. Žáků se potom lze ptát, proč se připojili právě k určité skupině. 6. Vytvořte otázku, na kterou mohou děti odpovědět číslem na stupnici (např. od „1 – rozhodně ano“ po „5 – určitě ne“). Každý žák si pak stoupne pod značku se zvolenou odpovědí a vysvětlí proč. Je možné také spojit skupiny na opačných koncích škály a nechat je diskutovat mezi sebou. Uvedené strategie podle autorky posílí žákovu sebedůvěru, zbaví ho ostychu a učitel může lépe sledovat, zda žáci rozumějí probírané látce. odkaz
  2. Co rozhoduje o úspěšnosti žáků v testu. Britský Journal of Educational Psychology zveřejnil výsledky studie, kterou provedli francouzští výzkumníci na univerzitě Clermont. Zabývá se tím, jak způsob zadávání testů ovlivňuje výsledek, kterého žák v testu dosáhne. Výzkum se zaměřil na testy z přírodních věd, kde dívky často dosahují horších výsledků než chlapci. Vědci rozdělili 192 středoškoláků do tří skupin. První skupině řekli, že test má zjistit jejich znalosti v porovnání s ostatními žáky, žáci v druhé skupině měli psát test pro lepší zapamatování látky, žáci ze třetí skupiny měli dostat otázky k testované látce, které však neměly být hodnoceny. Studie ukázala, že chlapci i dívky měli nejlepší výsledky v situaci, kdy test měl sloužit pouze pro lepší osvojení látky (2. skupina). Výsledky dívek se zhoršily o 4 %, když měly být jejich výsledky srovnávány s ostatními (1. skupina), výsledky chlapců byly o 10 % horší, když odpovědi na otázky neměly být hodnoceny (3. skupina). Výsledky studie potvrzují předchozí zjištění, že dívky dosahují v testech z přírodních věd lepších výsledků v nekompetitivních podmínkách, zatímco chlapcům se lépe daří v podmínkách soutěže. Jedna z autorek studie předpokládá, že obdobné výsledky lze očekávat u dalších předmětů, ve kterých jsou obecně chlapci pokládáni za úspěšnější. odkaz
  3. Odznak jako důkaz vzdělanosti. Stále širší využívání moderních technologií a digitalizace ve vzdělávání připravily půdu pro vývoj nového způsobu osvědčování dovedností a kompetencí – systému odznaků (badges). S myšlenkou odznaků přišla společnost Mozilla spolu s kolaborativním sdružením HASTAC již v květnu 2011. Autor článku uvádí, že před více než rokem ještě pochyboval o tom, že by odznaky mohly v blízké době nahradit diplomy, osvědčení o absolvovaných oborech, přehled o dosaženém vzdělání. Mohly by však sloužit jako doprovodné osvědčení o absolvování specializovaného kurzu zejména pro uchazeče o zaměstnání. Od počátku byly odznaky pokládány také za dobrou alternativu pro osvědčování kompetencí získaných studiem masově otevřených online kurzů (MOOC). V průběhu necelých dvou let však začala odznaky využívat řada institucí, např. Khan Academy a instituce nabízející MOOC, jako MITx a edX. Nezisková newyorská organizace  Professional Examination Service (Profesionální zkušební služba), která působí v oblasti profesionálních licencí a osvědčení, představila na začátku února program ProExam Digital Micro-Credential (DMC), jež by měl poskytnout podporu více než 60 profesionálním organizacím a více než 100 různých licenčních rad. V rámci programu DMC budou instituce připravovat programy vedoucí k „mini-osvědčení“, tj. krátké kurzy, které mohou být úvodem k dalšímu plnohodnotnému studiu. Organizace jako PES umožňují institucím vydávat osvědčení, která lze snadno uložit, zobrazit a ověřit. U každého odznaku lze ověřit, kdo jej vydal, kdo je nositel, co je obsahem kurzu, kritéria pro získání odznaku, případně i reference a vyjádření účastníků kurzu. Odznaky tak nabývají charakteru objektivních informací a mohou hrát roli např. při rozhodování o uchazečích o místo. Odznaky mohou také sloužit jako doklad o tzv. „měkkých dovednostech“ uchazečů (týmová práce, řešení problémů, zaujetí pro úkol apod.). Tímto směrem je zaměřena začínající společnost Open Study. Organizace jako PES také napomáhají rozšíření bezpečného online hodnocení, které využívají instituce poskytující masově otevřené online kurzy (více k odznakům např. zdezde a zde). odkaz
  4. Evropská asociace univerzit MOOC nefandí. Evropská Asociace univerzit (EUA) v uplynulém týdnu diskutovala o roli masově otevřených online kurzů a vycházela přitom z dokumentu M. Gaebela. Masově otevřené online kurzy jsou podle autora přeceňovány, nepřinášejí nic nového, obecně mají nízkou kvalitu, jsou pouze výsledkem obchodních zájmů a aktivit, jejich kvalita není nijak garantována. EUA proto spíše odrazuje své členy od toho, aby se zapojili do nabízení MOOC. Podle slov J. Daniela, vicekancléře britské Open University, jméno univerzity nemůže být dostatečnou zárukou pro kvalitu kurzů. Velké pochybnosti se vyjadřují o kvalitě kurzů a o tom, kdo by za ni měl ručit. Tato otázka začíná být důležitá v okamžiku, kdy první MOOC byly uznány Americkou vzdělávací radou (ACE) a může být za ně udělován kredit. Podle zjištění EUA dvě třetiny z 200 členů již o MOOC slyšely a třetina o nich uvažuje. Mezitím se však už jednotlivé evropské univerzity staly partnery společností Coursera (naposledy Ecole Polytechnique ve Francii) a edX ( např. Delftský polytechnický institut v Nizozemsku, Federální polytechnická škola v Lausanne ve Švýcarsku) (viz Výběr). Dokument EUA tvrdí, že MOOC jsou zatím úspěšné zejména v USA a je do nich zapojeno jen málo univerzit z celého světa. (V USA byl minulý týden zveřejněn průzkum, podle něhož si jen 9 % vlivných činitelů ve vzdělávání myslí, že MOOC jsou pouze přechodnou módou.) odkaz
  5. Testy se nedělají v hodinách kurzů, ale ve speciálním centru. V americkém postsekundárním vzdělávání se začíná ujímat myšlenka ustavení specializovaných testovacích středisek v areálech vysokých škol. Kladem takových středisek je to, že studenti neztrácejí ve výuce čas vypracováváním testů, nedostatkem může být nedostatečná kapacita ve zkouškovém období, nedostatečné zajištění bezpečnosti dat a potřeba kvalitního specializovaného softwaru. Na univerzitě Penn State ve státě Pensylvánie funguje již pět let specializované testovací středisko Schreyer Institute for Teaching Excellence s kapacitou 160 míst. Ředitelka střediska uvádí, že paradoxně testování ve třídě vede k omezení množství testů a soustředění pouze na testy sumativní. Specializované středisko umožní častější testování na počítači a poskytuje potřebnou zpětnou vazbu studentům. Ředitelka zdůrazňuje, že u testů na počítači lze využít více inovativních metod, ale problémem je často nedostupnost kvalitního softwaru. Zmiňuje např. adaptivní testování, možnost pracovat s diagramy a mapami, případně simulacemi. Při využití softwaru nabízeného externí společností nastává problém se zabezpečením dat tak, aby nebyla zneužitelná. Středisko má vlastní banku úloh, kterou je třeba stále doplňovat a udržovat dostatečný počet otázek na každé úrovni. Přesto neobsáhne středisko veškeré testování, nadále probíhají na univerzitě Penn State testy s papírem a tužkou a středisko slouží i jako laboratoř pro ověřování nových metod testování. V době zkoušek v pololetí a na konci roku jsou pro zkoušky využívány počítačové učebny. odkaz
  6. Nový vysokoškolský obor podnikavost ve vzdělávání. Některé americké univerzity začínají nabízet magisterské studijní programy zaměřené na podnikavost (entrepreneurship) ve vzdělávání. Tyto programy a kurzy by měly připravovat nejen vedoucí pracovníky základních a středních škol, kteří by do škol zaváděli inovace a nové technologie, ale i pracovníky soukromého sektoru, kteří vyvíjejí nové produkty pro vzdělávání. Pensylvánská univerzita například nabízí magisterské a postgraduální studium vzdělávání a sociální podnikavosti, kde většina současných studentů již pracovala ve škole a zamýšlí se tam opět vrátit. Kurz je zaměřen na podnikatelství v širším slova smyslu, na nutnost neustálého zlepšování, důraz na inovace a zároveň potřeby všech účastníků vzdělávacího procesu. Univerzita Carnegie Mellon bude na podzim otvírat magisterský program pro studium pedagogiky a inženýrství. Program bude určený pro studenty počítačových věd, psychologie a pedagogiky, kteří se budou učit využívat technologie ve vzdělávání např. v oblasti přípravy kurikula, hodnocení, e-learningu, případně zpracování dat a modelování kognitivních procesů. Program je zaměřen zejména na techniky řízení a absolventi mají být spojovacím článkem mezi vzděláváním a průmyslem, který často nabízí do škol inovativní produkty bez bližší znalosti vzdělávací problematiky. Na Rice University v Houstonu otevřela ekonomická fakulta dvouletý večerní program pro učitele a ředitele škol. (Uvedené příklady lze vidět jako projev trendu k vytváření vzdělávacích sítí na míru podle výhledu společnosti KnowledgeWorks, k tomu blíže zde a zde.) odkaz
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz