Fokus: Ředitel musí být učitelům vzorem v zaujetí pro výuku, jinak je jen obtížně motivuje

by *s@lly* (flickr.com) (CC BY-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 13. říjnu, obsahují například tato témata: Sociální sítě mohou vést k excesům v komunikaci, jak může ředitel pomoci učitelům, aby se dovedli pro svou práci nadchnout, po ročním fungovaní masově otevřených online kurzů (MOOC) v rámci hlavního vzdělávácího proudu se ukazuje, že studentům chybí osobní kontakt a zájem o jejich práci, a proto v masovém měřítku kurzy nedokončují.

  1. Úskalí komunikace na sociálních sítích. Děti a mladí lidé si dnes nedovedou svůj život představit bez sociálních sítí. Možnosti jejich využívání se rozšiřují, stejně tak však narůstá nebezpečí, které život na sociálních sítích může přinést. Rodiče i učitelé musejí o těchto nebezpečích vědět a děti a mladé lidi na ně připravit a vychovat z nich odpovědné uživatele sociálních sítí. Při komunikaci v digitálním prostředí je třeba, aby si děti a mladí lidé byli vědomi následujících pěti principů: 1. komunikace online je odlišná od komunikace tváří v tvář – náš mozek je primárně nastaven na komunikaci tváří v tvář, očekáváme, že informace se nebude šířit – v elektronické konverzaci se informace může rozšířit i mimo okruh těch, kterým je určena, 2. digitální komunikace může způsobit, že se méně kontrolujeme a říkáme věci, které bychom jinak neřekli – při osobním styku můžeme sledovat reakci druhých – vždy musíme zvážit, jakou reakci můžeme vyvolat, 3. vyměňování si zpráv o pocitech může tyto pocity zveličit a posílit – píšeme-li o negativních emocích a vyměňujeme si zprávy o nich, negativní emoce to posílí – psaní ve vzteku nebo frustraci náš stav nezlepší, spíše pomůže hovor tváří v tvář, 4. buďme si vědomi toho, v jakém prostředí komunikujeme online – prostředí vlastního pokoje nás může svádět k falešnému pocitu soukromí, stejně jako zařízení s malou obrazovkou – stále mějme na paměti, že informace online mohou být vždy sdíleny, 5. kdokoli může být obětí zneužití sociálních sítí – i žáci, kteří jsou populární, mohou být vystaveni kyberšikaně – každá komunikace online se nám může vymknout z rukou (o přítomnosti na síti viz zde). odkaz

  2. Procvičování může zlepšit paměť, na inteligenci nemá vliv. Ve studii zveřejněné v časopise Psychological Science skupina amerických výzkumníků přináší zjištění, že cvičení na posilování paměti nepřispívají nijak ke zvýšení dovednosti řešení problémů, argumentace a zvládnutí nových a neznámých situací a problémů – tedy dovedností, které jsou spojeny s konceptem fluidní inteligence. Na základě výzkumu se skupinou 55 studentů autoři studie zjistili, že procvičováním lze zdokonalit kapacitu pracovní (krátkodobé) paměti, ale se zlepšením paměti nedochází ke zvýšení fluidní inteligence. Ke zvýšení kapacity pracovní paměti vedly složité úlohy a časté přecházení z jednoho úkolu na druhý, což by mohlo svědčit ve prospěch multitaskingu.odkaz

  3. Co potřebuje učitel, aby ho výuka zajímala. Skupina ředitelů kanadských škol v uplynulém školním roce spolupracovala na výzkumném projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak mohou ředitelé motivovat své učitele k většímu intelektuálnímu zaujetí pro výuku. V průběhu projektu se ukázalo, že postupy ředitelů jsou specifické na každé škole, pro všechny ředitele však platí, že by sami měli působit jako vzor v zaujetí pro práci a vést učitele k využívání strategií, které mají sami zažité. Ředitelé identifikovali pět hlavních podmínek pro úspěšné rozvíjení atmosféry zaujetí pro výuku ve škole: 1. budování dobrých pracovních vztahů s učiteli, 2. vytváření příležitostí pro spolupráci a profesionální dialog, 3. poskytnutí dostatečného množství času každému učiteli pro jeho práci, 4. zajištění zdrojů pro výuku i profesionální rozvoj (knihy, návštěva konference apod.), 5. podpora ovzduší příznivého pro růst a inovace (např. podpora učitele, který navrhne nový program). Samotný průběh výzkumného projektu ve školách zlepšil zaujetí učitelů a přispěl k tomu, že si ředitelé lépe ujasnili svou roli a další kroky. Tým v průběhu projektu definoval charakteristiky efektivního přístupu vedoucího ke zvyšování zaujetí pro výuku: 1. personalizace – postupy je třeba přizpůsobit učitelům jednotlivých škol, 2. charakteristiky vycházející z výzkumů3. dlouhodobé zaměření4. charakteristiky relevantní pro jednotlivé učitele i pro konkrétní období5. včasné jednání – reakce na situace, které nejsou naplánovány. odkaz

  4. Studentům MOOC schází osobní kontakt. Článek ve Wall Street Journal píše „vysvědčení“ pro masově otevřené online kurzy (MOOC) po roce jejich začlenění do hlavního vzdělávacího proudu. Souhrnné hodnocení zní: velký potenciál, ale je mnoho co zlepšovat. MOOC dokázaly přitáhnout velké počty studentů – většina jich je zatím z USA, ale např. u platformy edX je 12 % studentů z Indie a 9 % z Afriky. Kurzy nabízí řada prestižních univerzit, některé začínají nabízet kurzy, které nejsou bezplatné, ale po jejich absolvování lze získat kredit. MOOC se ovšem potýkají s řadou problémů, zejména s tím, že velké procento (více než 90 %) studentů kurzy nedokončí. Pedagogové, kteří sledují fungování kurzů, nabízejí dílčí výsledky svých pozorování: 1. studentům MOOC schází pocit osobního kontaktu a toho, že má někdo zájem o jejich práci – řešením by mohlo být zvýšení počtu mentorů, kteří by se studenty komunikovali, ale možná i zavedení minimálních poplatků, což by přispělo k motivaci studentů, 2. ke zvýšení zaujetí studentů by mohlo přispět to, že studenti komunikují mezi sebou a účastní se diskusí, 3. studenti nevydrží sledovat dlouhé záznamy přednášek, je třeba výuku strukturovat s využitím cvičení a kvízů, 4. MOOC nevyhovují všem studentům – velké procento neúspěšných je zejména mezi minoritami a socioekonomicky znevýhodněnými studenty, 5. MOOC mohou nabízet výuku ve všech předmětech, nejen v technických – problematické může být hodnocení esejů nebo některé velmi subjektivní zkoušky. Článek je doplněn přehlednou infografikou (podrobně o efektivitě online výuky viz zde).odkaz

  5. Asociace výzkumných univerzit z USA, Číny, Evropy a Austrálie představily společnou „ústavu“. Společný dokument má pomoci spolupráci ve výzkumu a inovacích ve světovém měřítku. V dokumentu jsou uvedeny znaky výzkumné univerzity: 1. úsilí o vynikající práci, spravedlivé hodnocení pracovníků a uchazečů, 2. výzkumná práce, která má mezinárodně uznávané výsledky, 3. péče o výchovu mladých vědců zejména v doktorských programech, kteří se budou účastnit mezinárodní spolupráce, 4. závazek vyučování v kurzech bakalářských, magisterských i doktorských, 5. úsilí o dodržování vysokého etického standardu ve vědecké práci, 6. odpovědné využívání akademických svobod a šíření výsledků výzkumu, 7. respekt a tolerance k odlišným názorům a stanoviskům, vedení debat a diskusí na úrovni, 8. právo stanovit vlastní priority pro výuku a rozvoj, najímat pracovníky podle svých potřeb, 9. úsilí o podporu místních komunit i národní společnosti a o přispění mezinárodní komunitě, 10. otevřené a transparentní řízení.odkaz 
Zdroj: Scio 16.10.2013
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz