Hospodářské noviny: Rozdělené školství škodí všem dětem

10705226716_618b612d5e_z

Publikujeme komentář Jany Strakové, který vyšel 10.2. v Hospodářských novinách (ZDE). Jana Straková upozorňuje na to, že způsob, jakým česká odborná i laická veřejnost diskutuje o inkluzi, ukazuje, že otevřenost vůči představě začlenění co nejširšího spektra dětí do hlavního vzdělávacího proudu je minimální. Daleko spíš jsme podle ní ochotní diskutovat o tom, podle jakých kritérií děti rozdělovat, spíš než hledat cesty, jak jim umožnit vzdělávat se společně. Ve většině evropských zemí není princip rozdělování zdaleka tak zakořeněn jako u nás. Autorka přednáší na PedF UK a FF UK.

Česká republika je opakovaně kritizována mezinárodními organizacemi, že špatně vzdělává romské žáky. Ústředním bodem kritiky je skutečnost, že romští žáci často končí v základních školách praktických, kde jsou vzděláváni podle méně náročného vzdělávacího programu. Česká veřejnost i česká pedagogická komunita tuto kritiku většinově odmítají s tím, že děti mají v základních školách praktických výbornou péči, a že tam jsou umisťovány se souhlasem rodičů a po řádné diagnostice. Debatu o tom, zda něco neděláme špatně, v zásadě nepřipouštíme.

Pokud už na debatu dojde, točí se výlučně kolem toho, jak děti správně diagnostikovat. Jak rozpoznat, jaké výkony dětí jsou zapříčiněny mentálním postižením a jaké má na svědomí nedostatečná jazyková zběhlost či kulturní odlišnosti. Taková debata se rozpoutala kolem novely školského zákona, konkrétně o školské definici mentálního postižení. Debata jasně ukázala, že česká společnost silně lpí na diferencovaném školství a nechce se vydat cestou maximálního začlenění všech žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Je připravena donekonečna diskutovat o tom, jak děti správně rozdělovat, ale ne o tom, co je třeba učinit pro to, aby rozdělování nebylo potřeba.

Začlenění co největšího počtu dětí do hlavního vzdělávacího proudu je však jediná cesta, jak zlepšit spravedlivost systému a zajistit co nejkvalitnější vzdělávání pro všechny děti. Zahraniční studie jasně ukázaly, že je-li v systému nabídka vzdělávacích drah s různou náročností, vždy na ni doplácejí žáci s méně podnětným rodinným zázemím. Nebyl doložen žádný příklad, kdy by diferencovaný vzdělávací systém byl schopen poskytnout všem žákům lepší podmínky a vedl by u všech k lepším výsledkům než systém společného vzdělávání. Sledujeme-li maximální užitek pro každé dítě, nevystačíme jen s vlídným a chápajícím prostředím. Musíme sledovat i výsledky vzdělávání. Tedy vědomosti a dovednosti, od kterých se bude odvíjet uplatnění žáků v dalším životě a na trhu práce. A ty je diferencovaný systém zkrátka schopen maximalizovat jen pro některé.

Je zřejmé, že ne všichni žáci mohou dosahovat stejných výsledků. Chybou je však předčasné snižování nároků. Stejně jako ochraňujeme děti v praktických školách před přílišnou zátěží, ochraňujeme žáky v hlavním vzdělávacím proudu před střetem s jinakostí, před nutností přizpůsobovat se potřebám jiných. Přílišné ochranitelství se však mnohdy obrací proti dětem. Všichni žáci by měli být podporováni k dosahování co nejlepších výkonů, kognitivních i sociálních. To zpravidla není možno zajistit jinde než v hlavním vzdělávacím proudu, kde jsou pohromadě děti s různými rozumovými dispozicemi, s rozdílným kulturním a rodinným zázemím. Dětem musíme samozřejmě poskytnout podporu, kterou ke zvládání různorodých nároků potřebují, ale neměli bychom na ně rezignovat předem.

Vždy budou děti, u kterých se rodiče, učitelé, lékaři i psychologové shodnou, že pro ně bude vhodnější vzdělávání mimo hlavní vzdělávací proud. První volba by ale pro drtivou většinu dětí měla vést do hlavního vzdělávacího proudu. A debata by se měla zaměřit na to, jak v rámci hlavního vzdělávacího proudu maximálně podpoříme všechny děti.  Z hlediska tohoto cíle bude zcela zřejmé, jaká ustanovení jsou v novele školského zákona potřebná a jaká nás od něj jen odvádějí.

Česká republika je v rámci EU zemí s třetím nejvyšším podílem dětí vzdělávaných mimo hlavní vzdělávací proud a s nejvyšším podílem odkladů školní docházky. Ve většině vyspělých zemí není princip rozdělování zdaleka tak zakořeněn jako u nás. Děti nastupují do hlavního vzdělávacího proudu v době, kdy by měly zahájit povinnou školní docházku, a škola si s nimi poradí. I tehdy, když třeba neumějí vyučovací jazyk, mají nějaký hendikep nebo jiné kulturní zvyklosti. A to by mělo být i naším cílem, neboť z takové školy budou těžit nejen děti romské nebo děti aktuálně vzdělávané v základních školách praktických, ale všechny děti se svými individuálními potřebami a talenty.

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

10 komentářů k "Hospodářské noviny: Rozdělené školství škodí všem dětem"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

Rozdělené školství? Opakovaně jsou zmíněny školy praktické, ale VG ani jednou. Debatu o zániku VG, ačkoliv i tyto děti jsou mimo hlavní vzdělávací proud, v zásadě nepřipouštíme. Typická ukázka naší diskuse o inkluzi.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago
Ve vedlejším článku A.Schleichera čteme mj. toto: „…nejlepší vzdělávací výsledky jsou v systémech, kde jsou na všechny žáky kladena vysoká očekávání. V těchto zemích ustupují od rozdělení žáků do různých typů středních škol a od všech očekávají výkony na úrovni těch nejlepších.“ V ČR je však na místě zeptat se, zda o výše uvedené všechny inkludované skupiny stojí. A zdaleka nejde jenom o Romy! Uvážím-li počty rodičů dožadujících se nejrůznějších úlev pro své děti počínaje odkladem školní docházky ve snaze „prodloužit dětem dětství“, opatřování papírů na dys-poruchy na přání rodičů ve snaze „zajistit dětem lepší podmínky při hodnocení známkami“, vědomá… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Taky si myslím, že diskuse o úloze víceletých gymnáziích a jejich negativních dopadech na vzdělání společnost v současném pojetí (tedy rozsahu) se již léta nabízí a obávám se, že společnosti (učitelé, rodiče, politici) bud nedochází dopad na vzdělanost celé společnosti nebo jim to vyhovuje.
Elitám (resp. dětem elit, tedy i politiků) to určitě nevadí (naopak vyhovuje). Ale střední a nižší třídě by to vadit mělo (v zájmu jejich dětí).

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago
1/Hned první věta se týká Romů. Takže, jde nám o všechny děti nebo jen o ty romské? Proč je v kdejakém článku o inkluzi deset odstavců o romských dětech a skoro žádný o těch ostatních? 2/Velmi často uváděný argument……..Začlenění co největšího počtu dětí do hlavního vzdělávacího proudu je však jediná cesta, jak zlepšit spravedlivost systému a zajistit co nejkvalitnější vzdělávání pro všechny děti….. Není správná. Vždy je potřeba míti více cest, neboť ta jedna jediná nemusí vyhovovat všem. Jako není jedna jediná metoda, jak naučit děti číst apod. 3/……..Je zřejmé, že ne všichni žáci mohou dosahovat stejných výsledků. Chybou je… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Ten článek je poněkud rasisticky laděný. Třeba tohle: „Jak rozpoznat, jaké výkony dětí jsou zapříčiněny mentálním postižením a jaké má na svědomí nedostatečná jazyková zběhlost či kulturní odlišnosti. “ Ten konec, „kulturní odlišnosti“. Mám tomu snad rozumět tak, že některé děti mají svou kulturní odlišnost viditelnou tak, že nemají zájem se vzdělávat? Mentální postižení je jasné, od toho je diagnostika, byť samotná diagnostika dokáže přímo zázraky s mnoha nemocemi, nejen s mentálním postižením. A jazyková zběhlost? To je samozřejmě neprávem opomíjený oříšek. Buď bychom měli uzákonit více úředních jazyků (návazně na to školy, vyučující v některém z úředních jazyků) nebo… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

„Mám tomu snad rozumět tak, že některé děti mají svou kulturní odlišnost viditelnou tak, že nemají zájem se vzdělávat?“

Ano.

Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 4 months ago
Já se jenom divím, kolika lidem dělá starost, jestli budou romské děti vzdělávány podle vzdělávacího programu bez přílohy nebo s přílohou a jak málo lidí se trápí tím v jakých podmínkách některé z nich žijí. Zda mají vlastní postel, kde by se mohly v klidu vyspat, aby se dokázaly soustředit na učení,jestli se mají kde umýt, zda ráno dostaly snídani, nebo přišly do školy hladové, zda mají zaplacený oběd ve školní jídelně, nebo budou čekat, jesli se nad nimi kuchařky slitují a dají jim aspoň talíř polévky. Příprava na školu by se měla odbývat v předškolním období v rodině, v… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Ano, Paní Švarcová, to by mohla také řešit škola. Speciální asistent(ka) by hned ráno nasytil (a) romské žáky (posouzení dle barvy pleti jak zmiňovala Paní Karvaiová v jiné diskuzi) Po té by romští žáci byli zkontrolováni, co se hygieny týká a ti, kteří by nevyhovovali, by se před vyučováním osprchovali ve sprše, k tomu účelu v každé škole vybudované. Každá škola by také měla své ošacení a ti romští žáci, kteří by měli oděvy špinavé, by se po sprše převlékli a jejich ošacení by se vypralo v prádelně, též v každé škole zřízené. O vyprání a pověšení prádla by se… Více »
Slávina
Slávina
1 year 4 months ago
Milý pane Witto, moc se Váš příspěvek líbí, jen Vám musím sdělit, že jsem dlouho pracovala s dětmi ve speciální škole . A tak Vám moho potvrdit, že sprchy ve škole jsme měli, rezervní oblečení také , mléčné svačiny dostávaly tehdy všechny děti. Jen mnohé byly mlsné a s termixy pořádaly střelecké závody – jakmile se učitel kousek vzdálil …To byla 70. léta. O něco později – příspěvek na vzdělávání dostávají pouze romské děti navštěvující střední školu. Za peníze se dětem kupují učební pomůcky a třeba i přezůvky . Myslím, že žádná strategie ,ani ta dnešní páně Dientsbierova, ani inkluzivní… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Paní Slávino, je mi potěšením, že se Vám můj příspěvek líbí. A jak koukám, dá se ještě doplnit. To, co píšete, se odehrávalo v časech nesvobody a úpadku, což dokazuje obyčejný termix a také to, že se tyto potravinové dary dávaly na Zvláštních školách bez ohledu na etnicitu dětí. Výsledek je očekávaný a tehdejším režimem mazaně plánovaný. Děti sice budou hladové, ale za to budou umět házet na cíl předmětem, což byla skrytá branná výchova agresivního systému. Sprchy a náhradní oblečení pak potvrzuje to, že se do Zvláštních škol pokoutně dávalo plno Romů, které minulý režim utiskoval ještě víc, jak… Více »
wpDiscuz