Kulatý stůl SKAV a EDUin: Role zřizovatelů v řízení kvality škol je klíčová pro rozvoj vzdělávání v obci

Bez-názvu-4

Kulatý stůl, který proběhl ve čtvrtek 4. 12. 2014 se zabýval otázkou role zřizovatelů v řízení a rozvoji regionálního školství. Účastníky panelu byli: Světlana Sojková, (bývalá vedoucí Odboru školství v Sokolově), Vít Lesák (metodik oddělení lokálních koncepcí, Agentura pro sociální začleňování), Kamil Ubr (vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy v kraji Vysočina), Filip Kuchař (vedoucí Odboru školství v Praze 7) a Vít Šnajdr (ředitel ZŠ Kamenná stezka, Kutná Hora). Pozvánku na Kulatý stůl najdete ZDE. Zvukový záznam z kulatého stolu si můžete poslechnout ZDE.

Shrnutí hlavních závěrů diskuse:

  • Role zřizovatelů je zásadní – diskutující se shodli na tom, že v českém vzdělávacím systému je role zřizovatelů určující pro rozvoj vzdělávání v dané obci či kraji. Legislativa je však natolik volná, že záleží především na vlastní aktivitě zřizovatele (politické reprezentaci i úřadu), do jaké míry se rozhodne své školy podporovat, jak finančně, metodicky či formou vlastní evaluace efektivity přijatých opatření. Existují příklady dobré praxe (Sokolov, Krnov, Praha 7, kraj Vysočina), kde se podařilo uskutečnit výrazný pokrok na úrovni řízení i rozvoje v nejrůznějších oblastech, např. v inkluzi (zajištění asistentů, psychologů) nebo třeba v nákupu levnější energie. Obecně tam, kde jednotlivé školy mají jen omezenou možnost pomoci si samy.
  • Aktivních zřizovatelů je málo – příklady dobré praxe existují, ale je jich málo. Podle Filipa Kuchaře platí Paretovo pravidlo i u zřizovatelů: 20 % je aktivních a vstřícných, snaží se porozumět potřebám škol, rodičů i dětí, aktivně s nimi jednají, snaží se o to, aby školy řídili kvalitní ředitelé. Podle Víta Lesáka a zkušeností Agentury pro sociální začleňování je toto procento ještě nižší. Podle ředitele Víta Šnajdra je v takovém případě ředitel velmi omezen v rozvoji školy, už jen proto, že za současného systému financování a počtu dětí si školy vzájemně konkurují a ředitelé tedy nemají, bez přispění zřizovatele, důvod vzájemně spolupracovat.
  • Je důležité vtáhnout regionální politiky – všechny příklady dobré praxe mají společné to, že se podařilo vtáhnout regionální politiky do jednání o rozvoji obecního či regionálního školského systému, a tím pádem byli ochotni přiznat mu potřebnou prioritu. Od toho se následně odvozuje snaha navýšit finanční, personální i metodické kapacity na podporu vzdělávání. Velmi důležitou roli v tomto ohledu může sehrát aktivní vedoucí školského odboru, který plní roli prostředníka mezi politickou a školskou či rodičovskou sférou. Pomáhá, je-li tento člověk „insider“ s osobní zkušeností ze vzdělávání, ale ani to není jednoznačná záruka.
  • Pomoc externích odborníků je důležitá – diskutující se shodli, že důležitou roli hraje účast externích odborníků a organizací orientujících se na pomoc školám, jako je např. Agentura pro sociální začleňování, která pomáhá regionálním školským systémům optimalizovat přístup k žákům z problematického sociálního prostředí, nebo EDUin, který v rámci Měst vzdělávání pomáhá obcím vytvořit vlastní strategii vzdělávání. Jejich zapojení může zprostředkovat a spolufinancovat právě aktivní zřizovatel.
  • Strategie je dobrá, rozhodující je implementace – shoda panuje také na tom, že strategie rozvoje je nezbytná na úrovni školy, obce i regionu. Mnohem důležitější ale je, aby byla strategie naplňována konkrétními kroky, programy a aktivitami, což se ne vždy daří, jak ukazuje příklad Kutné Hory, kde byla strategie ve spolupráci v projektu Města vzdělávání vytvořena, ale podle ředitele Víta Šnajdra zůstává zatím jen na papíru.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

4 komentářů k "Kulatý stůl SKAV a EDUin: Role zřizovatelů v řízení kvality škol je klíčová pro rozvoj vzdělávání v obci"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 8 months ago

„Agentura pro sociální začleňování, která pomáhá regionálním školským systémům optimalizovat přístup k žákům z problematického sociálního prostředí“ Docela by mě zajímalo, kolika konkrétních žáků se ten optimalizovaný přístup (???) v loňském roce týkal.

Vit
1 year 8 months ago

Chápu, co se na chaotickém uspořádání českého regionálního školství (zejména nesmyslném a neefektivním vymezení pravomocí a odpovědností mezi stát, regiony a obce) líbí Eduinu, ASZ a dalším, ale přesto musím konstatovat, že takto pojatý „management“ školství je vedle zoufalého podfinancování jedním z hlavních důvodů toho, kde se u nás institucionální vzdělávání nachází a hlavně kam se ubírá. Konzervatismus veřejnosti a další podobné dílčí faktory už jen „tvrdí muziku“.

Alena Kulhavá
1 year 8 months ago

Těším se na dobu, kdy se propojí tyto úžasné nápady do praxe. Nemožné to není. Jakou úlohu v tom mohou sehrát jednotlivé složky společnosti v konkrétním místě? Jak umožnit to, aby to bylo ostatními vnímané jako pozitivum a ne jako „další pozitivní nesmysl?“ Zejména při přetíženosti (a i způsobu volení) ředitelů, učitelů a v rámci polarizace společnosti i řady rodičů? Budu moc ráda za podněty např. v dalších článcích.

Tomáš Bouda
Tomáš Bouda
1 year 7 months ago
Role zřizovatele je jistě důležitá – zásadní vliv na ředitele, materiální podmínky, možnost různých podpůrných iniciativ, ale není určující. Zásadní kompetence, sledujeme-li opravdu jejich vliv na žáka, i v decentralizovaných systémech jsou na úrovni centrální (koncepce, legislativa, evaluace, kurikulum) a ve škole (role ředitele a učitelů). U nás nelze o zřizovatelích, de facto o středním článku řízení, hovořit takto obecně, protože máme vlivem nedomyšlené reformy veřejné správy výjimečnou roztříštěnost obecních samospráv (do jisté míry i krajských), takže jejich vliv a možnosti jsou nesrovnatelné – malé obce bez politické plurality a odborného orgánu, zato často s velkým osobním vlivem, až po… Více »
wpDiscuz