Kulatý stůl SKAV a EDUin: Školy by měly být připraveny na různé děti, realita je ale jiná

Bez-názvu-1

Přinášíme záznam z lednového Kulatého stolu SKAV a EDUin, který se věnoval diagnostice dětí v poradnách a tomu, jaké překážky systém některým dětem klade a proč. Kulatého stolu se jako diskutující zúčastnili Pavlína Baslerová (Asociace pracovníků speciálně pedagogických center), Jan Černý (Člověk v tísni), Olga Doležalová (ZŠ a MŠ Na Beránku, Praha 12), Věra Pokorná (COGITO – Centrum kognitivní edukace), Jan Širůček (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita), Jana Zapletalová (Národní ústav pro vzdělávání). Pozvánku najdete ZDE a zvukový záznam v délce dvě a půl hodiny najdete ZDE.

Diagnostika, která se používá pro stanovení speciálních vzdělávacích potřeb dětí je nedostatečná a zavádějící. Poradenská podpora škol hraje při snaze integrovat děti se speciálními potřebami do běžných škol klíčovou roli, je však personálně poddimenzována a její možnosti jsou omezené. Mnoho učitelů není na integraci dětí připraveno, jsou ředitelé, kteří považují inkluzi za zlo. V řadě případů ti nejpotřebnější raději dopředu rezignují na vzdělání svých dětí, protože se setkávají s projevy odporu už v okamžiku, kdy jdou své dítě zapsat do první třídy. Vedle toho ale existují školy, které děti nerozlišují a inkluzivní vzdělávání prokazatelně zvládají. Jedná se však jen o výjimky potvrzující pravidlo systémového zanedbání. Tak by se daly shrnout závěry posledního Kulatého stolu SKAV.

Téma je aktuální jednak vzhledem k projednávání novely školského zákona, v němž největší kontroverzi budí znění § 16, který stanovuje způsob diagnózy a aplikace podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Diskusi otevřel velmi zajímavým příspěvkem psycholog Jan Širůček, který se na FSS MU v Brně podílí na výzkumu v oblasti diagnostických nástrojů, které jsou používány pro stanovení speciálních vzdělávacích potřeb dětí. Poukázal na fakt, že diagnostika vesměs vychází z inteligenčních testů, které však podle výsledků výzkumu nezohledňují fakt, že děti, které přicházejí z méně podnětného prostředí, nejsou schopny používané testy zvládnout na stejné úrovni jako děti, které jsou kulturně integrované. Aniž by tedy bylo možné konstatovat, že tyto děti mají nižší celkovou inteligenci, v testech IQ (Cattellův test) vykazují až o desítky bodů nižší výkon, což jim může neoprávněně přinést nálepku mentálního postižení.

Ostatní diskutující se shodli na tom, že tato praxe je reálná a zároveň nepřípustná. Věra Pokorná, metodička projektu COGITO, upozornila na to, že učitelé by měli být schopni do značné míry sami stanovit, jakou podporu jednotliví žáci potřebují  a podle toho jejich vzdělávání přizpůsobit. Jako jednu z vhodných metod v přístupu k dětem, které vykazují sníženou míru vzdělavatelnosti, zdůraznila metodu Reuvena Feursteina, která jim pomáhá poznávat, třídit a organizovat informace, plánovat, ovlivňovat chování. Inteligence není podle Feuersteina neměnná struktura, je plastická.

Olga Doležalová potvrdila zkušenostmi z praxe, že je možné vytvořit úspěšně fungující školu na inkluzivním základě. Zdůraznila vliv rodičů a jejich původní iniciativu, kterou podnítili změnu ve vzdělávacím přístupu veřejné MŠ a ZŠ Na Beránku a nadále zůstávají ve velmi těsném kontaktu. Každý týden např. dostávajíí od učitelů zprávu o tom, co se ve třídách děje. Za základ toho, aby škola mohla fungovat, považuje komunikaci mezi učiteli. Škola kupříkladu nemá kabinety, učitelé sdílejí jednu společnou místnost, což je nutí setkávat se a důsledněji diskutovat o jednotlivých problémech, na něž ve škole narážejí. Lépe tak společně sdílejí i názory na řešení problémů jednotlivých žáků.  Škola vychází z přístupu Montessori.

Pavlína Balserová a Jana Zapletalová společně poukazovaly na nedostatky v poradenské pomoci školám. Speciální pedagogická centra trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků i tím, že jejich současná příprava postrádá didaktickou dimenzi, tudíž je údajně velmi těžké, aby noví absolventi speciální pedagogiky, kteří se mají poradenstvím zabývat, smysluplně navrhovali konkrétní změny ve výuce.

Jan Černý z Člověka v tísni, kde se dlouhodobě podílí na programech zaměřených na pomoc dětem ohroženým zanedbáním vzdělávání, poukázal na to, že problém leží v systému samotném. Navíc rodiče, zejména rodiče z romské minority, často nejsou schopni odolat tlaku, který je na ně vyvíjen, a raději dítě umístí do praktické školy v domnění, že mu tím prospějí. Objevují se případy, kdy školy velmi důrazně rodiče přesvědčují, že to pro jejich děti bude lepší. Jindy se zase rodiče romských dětí setkávají s projevy rasismu ze strany jiných rodičů.

Všichni účastníci se shodli na tom, že podpora integrace je nesystémová a v podstatě záleží pouze na případech pozitivní deviace. Chybí podpora nejen ze strany MŠMT, ale i ze strany zřizovatelů. Diskutovaným tématem byl i odmítavý postoj veřejnosti, skepsi vyjádřila většina diskutujících.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

59 komentářů k "Kulatý stůl SKAV a EDUin: Školy by měly být připraveny na různé děti, realita je ale jiná"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago
PRVNÍ OBĚTI „INKLUZE PO ČESKU“ Vzhledem k tomu, že v ČR je inkluze neřízená (neinspirujeme se v zahraničí, jak si správně všimla p. Věra Pokorná, viz video v čase 1:22:50), vyžádala si už inkluze v Česku i první oběti. Jsou jimi ty děti, které jsou z lékařského hlediska zdravé a výukou by tzv. „ještě prošly“, sice se čtyřkami, ale „prošly by“. Tyto děti, pokud měly tu smůlu a ocitly se ve velkém inkluzívním kolektivu (počet dětí ve třídě kolem 30, z toho 9 dětí tzv. inkluzívních, učitelka bez asistenta – prostě výsledek neřízené inkluze), tak jsou na propadnutí. Jejich zoufalí… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago

…zdůraznila metodu Reuvena Feursteina,…
tuto metodu studovala jedna má kolegyně. Byl to program dotovaný z EU.Trval asi 2 – 3 roky. Po pokusech zavést tuto metodu do praxe u mentálně postižených od ní kolegyně ustoupila. Ve vyučování se s ní v podstatě nedá pracovat. používala ho poté jen při doučování (individuálním),ale děti to nebavilo a postupně přestaly na doučování chodit.
Žádná metoda není samospásná.

Jajoušek
Jajoušek
1 year 4 months ago

Kdyby se všichni zastánci proklamované inkluze posrali,tak stejně nikdy nebude fungovat. Velmi zajímavý by byl údaj, kolik hodin nebo měsíců ti rádobyodborníci mají odučeno přímo za katedrou ! ! ! !

feřtek
feřtek
1 year 4 months ago

Pro Jajouška: A máte nějaké vysvětlení, proč to v některých školách funguje? A to i bez těch „obětí inkluze“, o nichž píše paní Kadlecová. Což je jinak realistická poznámka.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago

Pane Feřteku, to je jednoduché. V některých školách to funguje proto, že vy jste řekl, že to funguje.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago

inkluze není možná proto, že vy jste řekl, pane Doležele, že není možná. musím se přiznat, že už delší dobu obdivuju sofistikovanost některých vašich argumentů :)

Tomáš Feřtek na rozdíl od vás poslouchá i tu „druhou stranu“: http://respekt.ihned.cz/vzdelani/c1-63448380-v-cem-maji-pravdu-kritici-inkluze

k tomu, co v článku píše, bych jen přidala, že by bylo taky možná dobré uvažovat o změně vzdělání pedagogů na VŠ v tom smyslu, aby všichni získali znalosti z oboru speciální pedagogiky.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

V rychlosti jsem článek přelétl, ani zde nechybí klasická feřtekovská demagogie, ale zdá se, že dokonce i v EDUinu už si povšimli, že leccos je jinak. Škoda že si některé základní věci neujasnili hned na začátku, mohli jsme si odpustit spoustu zbytečných řečí.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
Paní Lánská, já jsem, ujišťuji vás, nikdy neřekl, že „inkluze není možná“. Pan Feřtek a lidé kolem EDUinu, vás pochopitelně nevyjímaje, máte ve zvyku užívat argumentaci, která je postavená na pilířích, které neexistují. Když se Vás zeptám, v jaké konkrétní škole inkluze funguje, tak mi řeknete, že na škole XY. A já se zeptám, jak to víte a vy řeknete, že Pepíček z 5.B byl úspěšně inkludován. Ale jak to víte? Co to znamená „úspěšná inkluze“? Změřila jste dopady na ostatní žáky? Změřila jste dopady na Pepíčka? A s čím ho chcete srovnávat? Když Pepíček chodí do 5.B ve škole… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago
Nepopírám, že mít data, je pro argumentaci podstatné. A máte je vy, abyste mohl obhájit své postoje a názory, které, jestli dobře rozumím vašim příspěvkům, jsou proti inkluzi? Zároveň se domnívám, že statistické údaje nejsou dostatečnou metodou, jak popsat společnost, její zákonitosti a dopady toho, kdo s kým a jak tráví čas. „Svatý boj za inkluzi“ – je to opravdu nutné, dehonestovat a shazovat v diskusi názory, se kterými nesouhlasíte? Věřte mi, že všichni z nás poslouchají argumenty ostatních, nakonec to dobře dokládá i ten článek. A nejen ten. A ano, máte pravdu, je to především otázka postoje. P.S. Kdybyste… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
„Nepopírám, že mít data, je pro argumentaci podstatné. A máte je vy, abyste mohl obhájit své postoje a názory, které, jestli dobře rozumím vašim příspěvkům, jsou proti inkluzi?“ Ne, nemám data a proto nevidím důvod ke změnám. Abych mohl propagovat změnu, musím mít argumenty. Ty argumenty získat je drahé a náročné. Vy se tím ale evidentně netrápíte. Já nezakládám asociace na podporu nějaké víry svaté, aniž bych měl jednoznačné argumenty pro to, že to, co propaguji, má žádoucí dopad. Jestli vy tvrdíte, že inkluze je dobrá, protože je dobrá, tak to není argument. „Zároveň se domnívám, že statistické údaje nejsou… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago

Pro vaši informaci, nejsme financováni z veřejných peněz, ani z těch evropských.

Nejsme ani ministerstvo, abychom někomu něco diktovali, což nám tu podsouváte.

A nakonec žijeme v občanské společnosti, takže to, že se účastníme veřejné debaty, je naprosto legitimní. Nic vám nebrání v tom, účastnit se jí také. To, že nevidíte důvod ke změnám, je jen váš osobní názor. My ho vidíme, to je zase náš názor. Ale jednu věc si z této debaty beru, že nebude od věci vnést do ní dostupná data, můžete se pokusit o totéž.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
„„Svatý boj za inkluzi“ – je to opravdu nutné, dehonestovat a shazovat v diskusi názory, se kterými nesouhlasíte?“ To není shazování. Nazývám tak postup, při němž se zkreslují argumenty bezvěrců a který má vést k destrukci po generace budovaného systému. Není to o mém nesouhlasu s inkluzí. Já proti rozumné inkluzi celkem nic nemám, jen se nedomnívám, že jste teď objevili Ameriku. Skutečnými hrdiny tohoto nelehkého boje jsou učitelé, kteří už po léta vzdělávají děti hendikepované v rámci běžných tříd. Oni jsou ti, kteří každý prosazený nesmysl samoteoretiků z EDUinu a spol. odnášejí. Proč nejdete vzdělávat hendikepované, když vám na… Více »
hanka
hanka
1 year 4 months ago
K těmto zajímavým komentářům bych ráda dodala informaci pro paní Lanskou. Jsem učitelka 1. stupně ZŠ. Studovala jsem ped. fakultu UK v Praze a speciální pedagogiku jsme měli jako povinný předmět všichni! Mám z ní dokonce zkoušku. Troufám si říci, že znalosti ze speciální pedagogiky mám velmi dobré. Nechci se s Vámi hádat, zda je inkluze dobrá nebo není. Jen bych se přimlouvala za to, abyste strávila alespoň rok ve třídě, kde máte skutečně 25 dětí a z toho minimálně 5 tzv, inkluzivních dětí a nemáte asistenta. Jedna věc jsou ideály, teorie… praxe je jiná. A argument, že těmto dětem… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Že jsem tak smělý, Paní Lánská, z kterých peněz jste tedy financováni? Pan Feřtek píše ve Vámi odkazovaném článku o potřebě financování, v čemž má rozhodně pravdu. Zdá se ale, že si s fanacováním rady víte, co kdybyste dali nějaký tip? Jinak bych rád věděl, co bylo konkrétní příčinou dlouhodobé nemoci paní učitelky tam zmiňované? Jak jsem se dočetl, tak uvedená paní učitelka neměla žádný problém se zařazováním méně vyspělých žáků do tříd. Můžeme jí jen popřát hodně úspěchů v jiné škole a co nejvíc dalších inkluzivních žáků, aby mohla pokračovat ve své úspěšné praxi s prací s takovými žáky.… Více »
Martina
Martina
1 year 4 months ago
Jsem speciální pedagog se zkušenostmi ze ZŠ málotřídní státní i soukromé s dětmi integrovanými. Potkávám se s dalšími kolegy – speciálními pedagogy, kteří marně hledají práci. VŠ chrlí spoustu speciálních pedagogů, které ale v běžných školách zaměstnávají „pouze“ jako běžné pedagogy s tím, že při své práci mohou přece stihnout dělat navíc i práci spec. pedagoga a poradit kolegům – super a levný nápad. Bohužel ne efektivní. Pokud spec. pedagog pracuje jako elementarista na 1. st. na plný úvazek těžko může plnohodnotně plnit také funkci spec. ped. resp. může , ale může se potom do školy odstěhovat.Pokud mají být zachovány… Více »
Slávina
Slávina
1 year 4 months ago

Ano, paní kolegyně . Už jsou i oběti inkluze . Na ZŠ mají sice hezké známky,mají IVP.
Ale neumí nic. Spolužáci je ignorují a učitelé je ve třídě trpí. Musí.
Tristní . Velmi tristní . Tito žáci nevědí , co je radost z úspěchu ve škole.
Rodiče zoufalí a bezradní . A to jen proto, že jim odborníci PPP včas neřekli,
že existuje i jiná vzdělávací cesta.
Těchto dětí bude díky násilné inkluzi přibývat. Násilnost propagují zejména ti ,
kteří nemají pedagogické vzdělaní a tudíž nikdy neučili .Ale mají právo na názor.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago
Děkuju všem za reakce i doporučení. Přijde mi zajímavé, jak se podle jednotlivých příspěvků liší vnímání role speciálního pedagoga. Nejdřív bych chtěla říct, že tím, že jsem napsala, že by možná nebylo špatné uvažovat o prohloubení studia speciální pedagogiky u všech učitelů, jsem nemluvila o tom, že by tím pádem zvládli výuku ve třídě, kde jsou děti, které potřebují asistenta, sami. Ani to z toho nevyplývá. Takže reakce v tomto smyslu jsou, nezlobte se, trochu podpásové. Byl to komentář k článku TF, ze kterého jasně vyplývá, že to je problém systémový, tedy za něj nemůžou učitelé (ať už se inkluzi… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago
Jen velmi stručně. Ve školách,kde je dnes průměrný věk učitelů kolem 50 let, je problém se zvládnutím elementárních znalostí speciální pedagogiky. V době, kdy tito učitelé studovali se speciální pedagogika u učitelských oborů učila pouze náznakově. Předpokládám, že v dnešní době je tomu již jinak,ale nevím, v jakém rozsahu se učí (např. studium pro první stupeň),to bych si musela zjistit. Pokud budeme předpokládat, že se vysoké školy vzpamatují a zahrnou speciální pedagogiku ve větší míře (řekněme 4 semestry?) do svého výukového plánu a tyto budou povinné, tj. budou zakončené zkouškami, pak je předpoklad, že ze škol začne vycházet jiná generace… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago
Bylo by na místě pokusit se získat čísla o tom, kolik učitelů již nyní (a to je inkluze teprve „na půli cesty“, jak píše pan Feřtek ve svém článku v Respektu) opustilo školy nebo mělo (či má) vážné zdravotní problémy v přímé souvislosti s „inkluzí po česku“. Paní Lanská, nechcete si otevřít, třeba zde na Eduinu, něco jako „Linku bezpečí pro učitele“? Určitě by se našlo hodně zoufalců z řad učitelů, kteří „se ocitli na dně“ a nevědí, jak dál. V těchto dnech zřejmě opouští jednu základní školu jistá mladá kantorka, která „nezvládla“ práci s inkluzívními žáky ve své třídě.… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago

paní Kadlecová, taková linka už existuje: http://www.msmt.cz/ministerstvo/poradenska-linka-pro-pedagogy

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

„To, že nevidíte důvod ke změnám, je jen váš osobní názor. My ho vidíme, to je zase náš názor.“

Rád slyším, že EDUin má názor. Možná byste mohli udělat nějaký přehled toho, co vlastně hájíte a co vlastně chcete.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago
pane Sotoláři, máme to napsáno tady na stránkách. vize: Kvalitní a smysluplné vzdělání pro každého. A způsobem, jakým to děláme, je otevírání a podněcování veřejné diskuse. A pak také přinášení pozitivních příkladů – tj, příkladů, kdy se to daří naplňovat. (budu ráda, když se vyhneme diskusi – „a jakými statistikami to máte (že jde o pozitivní příklady) podložené na jedné straně, aby z druhé strany přišlo doporučení: běžte se podívat do školy, ať vidíte, jak to vypadá ve skutečnosti, vaše studie jsou k ničemu“, je to jednoduché, s těmi lidmi – řediteli, učiteli, rodiči i odborníky se o těch věcech… Více »
KvětaS
KvětaS
1 year 4 months ago
Inkluze po česku V PRAXI Nejsme škola v bohaté oblasti, s bohatými rodiči a bohatým zřizovatelem. Syn nastoupil do 1. třídy. 15 dětí ve třídě, mentálně postižená dívenka s pedag. asistentkou. Vše probíhalo téměř idylicky. Dnes: Tyto děti jsou v 6. třídě, jejich počet se už 2 roky pohybuje mezi 30-32!!!! Z finančních důvodů! Děti se vyvíjejí(mentálně, sociálně), už jsou hodně jiné, než byly v 1. třídě. Postižená holčička je ale „úplně jinde“. Se třídou ve smyslu inkluze nikdo nepracuje. Nebo alespoň nejsou známky, že by pracoval. Spolužáci dívence nerozumí, když něco říká, nemají o čem si s ní povídat,… Více »
Čeněk Rosecký
1 year 4 months ago
Zdravím a děkuji za zajímavou diskuzi. Inkluze je velká věc. K nelehkému hledání řešení by mohlo pomoci zamyslet se nad otázkou: Co je vlastně primárním cílem vzdělávacího procesu u nás? A) Je cílem vychovat žáky pro – slovy ESF – konkurenceschopnost , tj. vybavit je vědomostmi a dovednostmi, které jim umožní být úspěšní, tak jak významu tohoto slova dosud rozumí většina – tj. přežít v tomto „nelítostném“ světě a mít peníze? Stručně řečeno, chceme, aby výstupem byl chytrý člověk? B) Nebo je cílem pěstovat spokojenou a milující bytosti, která si váží sama sebe, stejně jako druhých, je si plně vědoma… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Pane Rosecký, to jste napsal moc hezky. Moje paní je učitelka a na jakémsi školení se (učitelé) učili, jak zvládnout nekontrolovaně rozběsněné dítě s mnoha poruchami. Prosím všechny učitele, aby četli pozorně, bude se jim to určitě hodit, možná někteří už proškoleni byli. Tak přistoupíme k rozběsněnému dítěti a položíme mu ruku otevřenou dlaní na rameno ze předu, zhruba do místa nad podpaždím. Řekneme co nejmírnějším hlasem: Myslím, že se nechováš dobře, XY. Osobně si nejsem moc jistý výsledkem, protože když se tak někdy s mou milou hádáme a já použiju této skvělé metody, moc se tedy neuklidní, právě naopak.… Více »
Čeněk Rosecký
1 year 4 months ago
Milý Vitto, to se jí nedivím :-). Ale žák není partner, a tak to obvykle nabývá až tak vyhrocené jako v partnerství, i když … Ale vážně. Ano, myslím, že vím, co chcete říci. Je to bezmoc. Pak už ale skutečně zbývá jediné – přijmout svoji životní realitu takovou jaká je, v tomto případě přiznat si, že jsem bezmocný a zneužitý. Systém po mě něco chce a nedává mi nástroje jak toho dosáhnout. Tím si alespoň můžete zachovat důstojnost a přijmout odpovědnost za to své tj., že jste si tuto práci sami svobodně vybrali (mimochodem stejně můžete přistupovat k vaší… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago

Víte, pane Rosecký, někteří lidé mají to učitelování tak rádi, že neodejdou, i když jim jde kolikrát i o zdraví.
Kdyby každý učitel odešel kvůli nesmyslným buzeracím, vymyšleným těmi, co nikdy neučili, museli byste učit vy.
A to by…myslím, byl konec českého školství.
Jinak si myslím, že si to svobodně nikdo nevybral.
Učitelé chtěli učit, ne dělat úředníky, zavaleni lejstry a množstvím různě si odporujících nařízení a oběžníků a školení atd…atd…

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

Paní Lánská,

kvalitní vzdělání chce samozřejmě každý. To je velice obecná floskule. Jak velká, tak prázdná. Otázkou samozřejmě je, co je kvalitní vzdělání. A jak ho dosáhnout. Mě zajímá, jaký má EDUin názor na konkrétní problémy. Vaše shrnutí roku 2014 jen opakuje témata, o kterých se diskutovalo, ale chybí mi závěry a reflexe diskuse. A hlavně jasný postoj EDUinu. Pokud neexistuje, tak to jen potvrďte a bude jasno. Možná chtete příklad. Co třeba víceletá gymnázia? Neodkazujte prosím na články a diskusi. Jaké je jasné stanovisko EDUinu?

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 4 months ago
nejsem mluvčí eduin a nemůžu tedy mluvit za kolegy, ale souhlasím s vámi, že VG jsou selekcí na druhém konci spektra. a že je naše vize prázdná floskule? tak asi jo, pokud ji nenaplníme nějakým obsahem – což je mimo jiné také účelem té veřejné debaty, jak ji vnímáme. Dobře na to poukázal pan Rosecký, když položil otázku: Co je vlastně primárním cílem vzdělávacího procesu u nás? Co chceme, aby jím bylo? a jen doplňuju: Audit byl první pokus a rozhodně na jeho formě chceme dál pracovat a doplnit ho i o tu reflexi. Ale na řadu těch témat, která… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

„Buď to jde nebo ne.“
Pane Rosecký, jste v této diskusi konfrontován s příklady, kdy to jaksi nejde. A těch příkladů je mnohem víc a zdaleka se netýkají jen dětí se specifickými potřebami. Jakou radu máte pro tyto případy?
Myslím si, že jste zkonstruoval falešné dilema. Znalosti a vědomosti nemůžete od výchovy „člověka moudrého“ odpárat. A budete-li porušovat zásadu „každému (pokud možno – dodává JS) stejným dílem“, nevyhnutelně to povede ke všemu, co jste popsal, v souhrnu ke konfliktům.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Myslím, že někteří vášniví bojovníci za inkluzi si neuvědomují, že nediskutují se zásadními odpůrci myšlenky inkluze (nepopírám, že takoví existují), ale s odpůrci iluzí o inkluzi.
A ještě jedna myšlenka. Žije-li dítě v nepodnětném prostředí, popř. je-li ponecháno svými rodiči životu napospas, pak se rozdíl mezi ním a jeho vrstevníky bude v průběhu školní docházky jen zvyšovat. Škola může něco zmírnit, zbrzdit pád, ale nemůže tenhle proces zastavit. Problémy tedy zákonitě musí přibývat.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Ještě k víceletým gymnáziím: P. Feřtek před časem napsal něco v tom smyslu, že je proti nim, ale vzhledem k tomu, že mají takovou podporu, že zrušení není nereálné, je třeba se soustředit na jiné věci. Držet se mainstreamu elit a současně si dávat pozor, abych jim náhodou nešlápl na kuří oko, je z mého pohledu… no, nechám na EDUinu, aby si to pojmenoval sám.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Zásadní oprava: …zrušení NENÍ REÁLNÉ…

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago

To Vitta:

Víte, jak dopadla učitelka, která použila v jisté inkluzívní třídě Vámi zmíněné pravidlo „přiložení otevřené dlaně“? Rozběsněné dítě ji kouslo! A přitom šlo o zkušenou pedagožku s dvacetiletou praxí a četnými školeními. Jenom to dítě bylo asi výjimkou potvrzující pravidlo.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago
….Pavlína Balserová a Jana Zapletalová společně poukazovaly na nedostatky v poradenské pomoci školám. Speciální pedagogická centra trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků i tím, že jejich současná příprava postrádá didaktickou dimenzi, tudíž je údajně velmi těžké, aby noví absolventi speciální pedagogiky, kteří se mají poradenstvím zabývat, smysluplně navrhovali konkrétní změny ve výuce….. Dříve do poraden nastupovali lidé )speciální pedagogové), kteří nejdříve učili.Dnes tam nastupují teoreticky výborně připravení lidé, kteří o praxi nemají tuchy. Což takhle vrátit se k osvědčené praxi? Poddimenzovanost poradenských zařízení je známá již řadu let. Proč se s tím nic nedělá?(peníze). …Problém diagnostiky… pokud existuje problém v diagnostikování dětí… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago
Myslím, že paní Karvaiová, (ostatně jako vždycky, palec nahoru) na to kápla. Pokud totiž nebude vzdělání v této zemi absolutní prioritou, těžko v něm bude fungovat cokoli (včetně inkluze, samozřejmě). Vše v tomto případě začíná a padá s penězi. Ať už jde o inkluzi (zaplacení speciálního pedagoga, příp. asistenta) či práci se zanedbanými dětmi, či práci s talentovanými. To vše je možné i v rámci veřejného školství. Nemusíme mít soukromé školy, které budou směle dokazovat, že to jde ( protože na to budou mít). I ty zanedbané děti by se daly zachránit. A vůbec by nebylo třeba zvyšovat počty sociálních… Více »
Čeněk Rosecký
1 year 4 months ago
J. Soukal: Jakou radu máte pro tyto případy? Jediným rozumným řešením pro běžného učitele je podle mne v takovém případě, přijmout to tak, jak to je nebo ze školství odejít. Může samozřejmě také bojovat. Ale „kde je válka, tam teče, krev“ (v tomto případě nervy). A protože se „schody nezametou od spodu nahoru“, může být řešením (myslím pro normální paní učitelku, kterých je nejvíce, bez ambicí bojovat se systémem nebo se angažovat) právě vnitřní postoj: „Já tam půjdu a budu učit. A buď to půjde nebo ne.“ Prostě pracovat tak, jak my systém umožňuje, nejlépe jak umím… ale bez ambicí… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Pane Rosecký, žádná svobodná volba neexistuje. To je politický obrat, nebo ho používají kněží v náboženství. Jinak je to doslova blábol. Já se také mohu svobodně rozhodnout, jestli budu bydlet ve svém bytě, nebo krásném domě nebo rovnou paláci. Ale moje svoboda je silně omezena tím, co reálně mám. Učitel (ka) co celý život učí a práce jí baví, je to pro ní poslání se samozřejmě může rozhodnout, ale… jistě chápete. A takové rozhodování je silně podmíněno nejen povahou, ale i zázemím a věkem rozhodujícícho, jinak se rozhoduje učitelce 55 let věku, bydlící v podnájmu s těžce nemocným manželem a… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Pane Vittta
svobodná volba existuje. Je někdy hodně těžká, ale existuje.
Svobodná volba nejsou jistoty, ty vždy svobodnou volbu limitují. Spokojený život za to stojí, i za ty rizika.
Je to věci každého člověka, kde hranici vnitřní svobody má a kdy ji použije a jakou cenu je ochoten riskovat a případně i platit.

vittta
vittta
1 year 4 months ago
Pane Snirchu, copak když někdo svou svobodnou vůli projeví a zaplatí za to on..to by bylo všechno OK. Horší je, když by měla např.učitelka 3 děti a svobodně by odešla ze školství a pak nesvobodně nenašla práci v oboru a vybrala si svobodně práci uklízečky v supermarketu. To by totiž na její svobodnou volbu doplatili jiní. A vemte si, kdyby svobodně odešlo 90% pedagogů a svobodně by místo nich nikdo nenastoupil. To bychom potom jako společnost na tom byli…dost špatně, že? Já vím, to se nikdy nestane. Proto také můžete učitele (a nejen je) takhle nestydatě vydírat a ničit jim… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Pane Vittto já jsem se rozhodl jít učit v 50 letech věku, šel s platem dolu na polovinu, mám 2 syny na VŠ a považuji to za velmi šťastnou volbu. Jistě riskantní, to jsem si ještě musel zaplatit studium pedagogiky a studovat. Neříkám a nikdy jsem neříkal, že jsou to lehká rozhodnutí. 90% učitelů neodejde, protože jsou mezi i spokojení a šťastní (třeba já), to jste napsal velký nesmysl a tedy se nemá cenu k němu vyjadřovat. „Proto také můžete učitele (a nejen je) takhle nestydatě vydírat a ničit jim jejich vize o vzdělávání jak normálních, tak třeba mentálně lehce… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Pane Snirchu, už jste mě tady vnucoval, že se BOJÍM psát pod svým jménem. Nemělo cenu to s vámi řešit, jsou věci, které prostě nedokážete pochopit. Nyní máte dojem, že jste chytřejší jak já a že jste mě doběhl. Nikdo se neschová před bdělým okem pana Snircha… A všiml jste si, že po tímto nickem vystupuji kdekoliv, kde mám zájem něco napsat? Pak blahopřeji. A všiml jste si, že na paškál si beru především hlupáky, lháře,manipulátory a jedince se zbytnělým EGEm? Asi ano, stejně jako jste si nejspíš všiml, že dokážu s kýmkoliv diskutovat slušně, k věci a prakticky v… Více »
sam
sam
1 year 4 months ago

ad Metoda přikládat dlaně na rameno žáka

Pozor na dotyky k žákům a studentům, i tak se dá dneska snadno dostat do problémů, nejsme lékaři, abychom se dotýkali. A jestli neznáte ve svém okolí podobný problém, tak máte štěstí.

Existují jiné metody (neříkám 100 % úspěšné), jak zklidnit žáka, rozhodně méně riskantní.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Jsem z bruntálska, nemáme vlastní dům, bydlíme v pronájmu u soukromého vlastníka , ani tu hypotéku tedy nemáme – žijeme velmi skromně, svobodně a šťastně, není vše o penězích – nemáme auto, sportujeme (4x týdně volejbal), touláme se přírodou a po horách, sledujeme artové filmy a posloucháme rock and folk, hrajeme na kytary – vandrákům stačí ke štěstí málo. Všechny ty Vaše předpoklady tají jak sníh v červenci. „Nyní máte dojem, že jste chytřejší jak já a že jste mě doběhl.“ Jaké mám dojmy, to si zase vymýšlíte, dobíhat Vás opravdu nechci, mám jen pocit, že dobíháte sám sebe. „Ale… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago
Pane Snirchu, já vám to přeju. Žijte si jak chcete, buďte skromný…a šťastný. Váš příjem (všech aktivních členů rodiny) ale nemůže být menší, než základní potřeby. Tedy bydlení, teplo, jídlo, doprava do práce, základní ošacení. To pak můžete být skromný jak chcete a nikam to nevede. Já jsem sem přišel na odkaz v interentovém médiu pochopit, jak konkrétně pracuje EDUin, jaké jsou jeho cíle, jaké jsou jeho argumenty pro tyto cíle a jaké argumenty mají jeho oponenti. Zatím jsem vznesl jediný konkrétní dotaz a ten zněl KDO EDUin PLATÍ, na což mi odpovězeno nebylo. Zdroj peněz hodně napoví o skutečných… Více »
vittta
vittta
1 year 4 months ago

To by mě zajímalo, Same.
Protože tom vidím určitý rozpor.
Jak říkáte, na žáka se nesmí sáhnout, natož ho pacifikovat nějak silou (byť pasivní), přemlouvání a prosby také nepomohou, žák není trestně odpovědný…
Není mi to moc jasné.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 3 months ago

Že VG reprezentují tolik citovanou, kritizovanou a odmítanou selekci našeho vzdělávacího systému je zjevné. Navzdory tomu ale není terčem palby eduinských odborníků a mluvčích. Proč? Aby si EDUin nepopálil prstíky o velkou podporu VG (jak ukázala diskusní kampaň)? Velkou vizi zatím strčí pod koberec.

Další otázka. EDUin strašil masovým propouštěním nekvalifikovaných kvůli zákonu o PP. Jak to dopadlo? Kolik jich bylo? Nezůstala většina pod stříškou výjimek?

l.snirch
l.snirch
1 year 3 months ago

Paličatý a svéhlavý – jako že mám svou palici, tedy svůj rozum, či svou hlavu – s tím se dá souhlasit u každého člověka, tedy i u mě.
I diskuse se mnou bývají většinou těžké, i v tom máte pravdu.
Takže jsem nakonec skončili ve shodě, mám radost, pane Vittto.

sam
sam
1 year 3 months ago

Pokud nejde o život, o zdraví, o materiální škody,… – zůstává učiteli vlastně jen slovo a osobní autorita. To je celé.

Čeněk Rosecký
1 year 3 months ago
J. Soukal: Znalosti a vědomosti nemůžete od výchovy „člověka moudrého“ odpárat. Myslím, že si nerozumíme. Samozřejmě, že bez znalostí a vědomostí to nejde. Otázkou je, co je priorita. Jinými slovy, jaké množství učiva je potřeba předávat na základní škole. Množství učiva dané RVP je totiž podle mne jeden z hlavních důvodů, proč inkluzi učitelé nezvládají. Není na to prostě čas. Pokud by množství učiva bylo řekněme poloviční (což by podle mne k dalšímu přirozenému rozvoji moudrosti bohatě stačilo a chytří jsme všichni dost), učitelé by se v takto nabytém čase mohli věnovat inkluzi, což má bezpochyby pro rozvoj moudrosti dětí… Více »
wpDiscuz