Lidové noviny: Debata o PORG je diskusí o smyslu vzdělávání

Bez-názvu-2

Publikujeme komentář ze sobotních Lidových novin, který vyšel pod titulkem Dar z nebes a v němž Tomáš Feřtek komentuje nelehkou situaci současných středních škol a nejasnost, k jakému vzdělávacímu cíli mají směřovat a jak má vypadat ideální absolvent.

Prvnímu obnoveném  reálnému gymnáziu tu mediální smršť nepřeji, ale z hlediska debaty o smyslu vzdělávání je to dar z nebes. Prestižní škola, tři mediálně známé postavy – Klaus, Roman, Šteffl – v dramatickém konfliktu. Nic lepšího si pro povzbuzení společenské diskuse o tom, proč tu vůbec školy máme a kam mají směřovat, ani přát nemůžeme.

Má se střední škola soustředit hlavně na to, aby žáci a studenti uměli biologii, literární dějiny a matematiku na vysoké úrovni a do nejmenších detailů? Nebo spíš chceme, aby někdo, komu je osmnáct, vymyslel dejme tomu webový projekt, našel mezi ostatními studenty spolupracovníky, někoho, kdo na něj sežene peníze, někoho, kdo ho naprogramuje, jiného, co pro něj napíše texty? A měli bychom ho naučit vést všechny zúčastněné tak, že to společně dotáhnou až do konce, aniž by se pohádali?  Nestálo by za to ověřovat u  maturity spíš tyhle schopnosti než znalost rovnic a složení buňky? Nebo je možné, aby dnešní studenti v osmnácti uměli obojí? Aby měli hluboké znalosti a zároveň je uměli uplatnit v týmové práci? Dá se to stihnout a nacpat do jednoho člověka?  Nevylučují se ty dva směry vzdělávání navzájem? Je na to škola vůbec vhodná instituce?

To je jen malá ukázka dilemat, které dnes školy musí řešit.  Rozpor mezi takzvaně akademickým a na cíle orientovaným vzděláváním je ale jen jedno z nich. Těch otázek bez snadné odpovědi je víc.  Patří mezi cíle vzdělávání i schopnost spolupráce, empatie,  vnímavosti, soucitu s těmi, kteří nejsou tak úspěšní jako já? Vychováme děti k soutěži o osobní profit, nebo nám jde o lidi, kteří chápou, že jsou stejně tak zodpovědní za společnost, v níž žijí? Je škola příprava na život, nebo už je to život sám? Vážně míněná odpověď na kteroukoli z těchto otázek vede k trochu jinak pojaté škole.

Vyber si úkol a dokonči ho

Svět se prostě mění a s ním by se měl měnit i smysl vzdělávání, byť konkrétní školy sídlí pořád v těch samých důstojných kamenných budovách. Vzdělávací cíl od časů Marie Terezie až do konce dvacátého století by se dal shrnout heslem: zopakuj, co jsem ti říkal, a poslušně vykonej, co jsem ti přikázal. V hierarchicky uspořádané a centrálně řízené společnosti to dávalo smysl. Informace byly nedostupné, bylo třeba je těm talentovanějším doručit a zároveň je přimět, aby kvalifikovaně vykonávali příkazy.

Jenže dnes jsou informace plošně dostupné, společnost v mnohém decentralizovaná a místo hierarchie se pohybujeme v komplikované síti vztahů. A cíl vzdělávání, i když vynecháme ty širší společenské souvislosti, zní spíš: sežeň a posuď důležité informace a rozhodni se, co a jak vykonášVíce než poslušnost bez odmlouvání se cení osobní angažovanost, ochota sám navrhnout řešení úkolu a vůle dotáhnout ho do konce.

Pokud máte pocit, že jde jen o obecné řeči a „hraběcí rady“, jste na omylu.  Jak najít člověka, který převezme osobní zodpovědnost za úkol, umí ho sám ze změti reality vybrat, pojmenovat a v domluveném čase dokončit bez výmluv na „objektivní“ nesnáze, to je něco, co každodenně řeší zaměstnavatelé od velkých firem po poslední neziskovou organizaci. Vědí o tomhle cíli vzdělávání základní a střední školy? Co dělají pro to, aby ho dosáhly?  A pokud to alespoň některé vědí a snaží se jít tímhle směrem, pomáháme jim v tom? Podporujeme je? Nebo jim spíš klademe překážky v podobě tradičně pojatých požadavků k maturitě, testům a přijímacím zkouškám na vysoké školy, protože veřejnost, včetně mnohých politiků, si většinu z těch otázek ještě ani nestačila položit?

PORG je za vodou  

Shodou okolností jsem včera večer shlédl  patnáct let starý dokument Tomáše Škrdlanta  Škola demokracie.  Doporučuji, je dostupný na YouTube. Ten si tyhle otázky kladl už tehdy. A odpovědi? Známé tváře od té doby zestárly, ale debata se o mnoho neposunula. Pořád jako bychom byli na věčném začátku. Jen stesky zaměstnavatelů, že nejsou schopni sehnat použitelné lidi, a nás ostatních, že nemáme použitelné politiky, rok od roku sílí. Možná to spolu nějak souvisí, že?

V té debatě nejde příliš o PORG samotný. Ano, bývalý ředitel Klaus hodně tlačil na akademické výsledky , nijak se s tím netajil a k sociálním kompetencím byl ostražitý. Jenže to neznamenalo, že by ve výsledku jeho absolventi neuměli svůj názor prezentovat a obhájit, že by se pro přemíru znalostí neuměli orientovat ve světě. A po jeho odchodu a případné změně koncepce stejně tak není pravděpodobné, že by studenti na PORG zaostávali v akademických disciplínách. Je to jedna ze škol na špici, která ladí koncepci za mimořádného zájmu médií.

Mnohem podstatnější je tahle debata pro ty stovky středních škol, které nic neladí. Které prostě pořád tlačí před sebou už notně zastaralou představu, že smyslem vzdělávání je zapamatovat si to, co ještě nezapomněl příslušný středoškolský profesor. A ještě komplikovanější to má těch pár desítek  středních škol, které naopak pochopily, že smyslem jejich práce je rozvoj osobnosti  a cílem život a ne přijímačky „na vejšku“. A mají to velmi těžké, protože  jejich okolí, včetně části odborné veřejnosti, to vidí jinak. Navíc tyhle školy nemají finanční zázemí špičkových soukromých škol a je pro ně mimořádně těžké udržet  kvalitní učitelský sbor.  A ten je pro směřování i výsledek klíčový.

Nejvíce vzdělávání škodí ti, kteří o jeho smyslu nepřemýšlejí vůbec, nepochybují a mají jednou provždy jasno. Ať už jde o politiky, ministry, ředitele, učitele nebo studenty a rodiče.  Nejčastější argument pro tradičně pojaté gymnaziální studium zní, že dokud se děti dostanou tam, kam chtějí, není důvod něco měnit. Takže když  debatu o cílech vzdělávání začne škola, která z tohoto hlediska nemá ke změně koncepce sebemenší důvod, protože v měřitelných parametrech patří skoro vždy do první pětky či desítky, mohlo by to trknout i je. Takže za to nelze PORGu než poděkovat. I když o to možná nestojí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Lidové noviny: Debata o PORG je diskusí o smyslu vzdělávání"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Ondřej Neumajer
2 years 7 months ago
Ano, pěkný komentář. „Nejasnost, k jakému vzdělávacímu cíli mají školy směřovat a jak má vypadat ideální absolvent“ zas takovou nejasností není. Máme tu deset let RVP, které se odpoutat od minulého vzdělávacího modelu poměrně dobře umožňuje a školy k tomu vybízí. Ve světě je trend jednoznačný. Minulý týden jsem byl na konferenci v Londýně a tato debata se tam skutečně již nevede. Spíše to, jak nové dovednosti pro 21. století uchopit, abychom tyto vzdělávací cíle dosahovali co nejrychleji. Čili nejasnost je možná v české kotlině, kde většina lidí nevidí za hranice. Těch pár, co vidí a nechtějí pochopit, to dělá… Více »
Petr Koubek
2 years 7 months ago
Východisko bych viděl v obsahovém zaměření výuky a zaměření na didaktickou transformaci. „Cíl“ by tedy měl být definován na základě určitých obsahových „clusterů“ (předmětů poznání, utváření kompetencí, gramotností apod.), ale výuka (didaktická transformace) by měla být maximálně nesena činností žáků a žákovských skupin a okamžitou vícečetnou zpětnou vazbou zaměřenou vyváženě na osobní přínosy nových poznatků žákovi, ale i na zvládnutí role v týmu apod. takto jsme učívali třeba na Gymnáziu Open Gate nebo v projektu Lanterna futuri a takto je pojato RVP (pro G); i když důraz na „akademický“ obsah se zdá stále hraje příliš dominantní část toho dokumentu. Nyní… Více »
Vladimír Karel
2 years 7 months ago
Didaktická transformace – to je dobrý námět na další diskusi. Didaktika se samozřejmě zabývá i cíli vzdělávání ale především se věnuje procesu vyučování. Didaktické postupy užívané před 100 lety se do současné doby už většinou nehodí. Zlom ve vývoji evropského školství nastal koncem 60. let minulého století. Radikální studentské hnutí, vrcholící revoltou v roce 1968, otevřelo cestu významným reformám na všech stupních vzdělávání. Šlo též o proměnu didaktiky. My jsme žili za železnou oponou a bohužel právě počátkem 70. let, kdy se školství v řadě zemí měnilo, začínala u nás tuhá normalizace. Tím se vývojové linie rozdělily. Po převratu v… Více »
Václav Votruba
2 years 7 months ago
Ono je to všechno moc pěkné, ale je tu vůbec někdo, kdo v řetězu příčin a souvislostí dohlíží až na konec? Po patnácti letech učení začínám přicházet na souvislosti v matematice a například představa, že počítání nahradí kalkulačka vede k tomu, že žák nezvládá práci se zlomky a desetinnými čísly, v důsledku toho není schopen pochopit výrazy a funkce a je – pro mne – matematicky negramotný. 90 % učitelů se snaží učit co nejlépe, ale už nemají čas a chuť sledovat všechny novinky. RVP pro ně představuje jen zbytečné papírování, protože do škol přineslo jen jinou formální terminologii. —… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 7 months ago
První opatření, které bych udělal – na základce zakázal kalkulačky. Loni se už dělaly přijímačky na SŠ v Moravskoslezském kraji bez kalkulaček – ale lekli se toho, letos už zase budou. Kalkulačka brání tomu, kdo ještě neumí matematicky myslet, se rozvíjet. Myslet se dá naučit na triviálních příkladech, ke kterým kalkulačku nepotřebuji. Až se to naučí, pak už neškodí, ale pomáhá. Tuším, že budu za tento názor kamenován. Na střední škole se už nedá studenty naučit matematicky myslet,musí se naučit na základce. Z toho plynou ty problémy s maturitou z matematiky. Já dělal doktorát na matfyzu Karlovy univerzity a učitele… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago
S tím zákazem kalkulačky mi to přijde docela dobrý nápad, na základce bych souhlasil a pokud vím, na mnohých to tak je. S „googlizací“ je to složitější. Ta se zakázat nedá, ať už si o ní myslíme cokoli. Internet se prostě stává naší externí pamětí. A pokud jde o to oprašování, nic proti, ale to samo asi stačit nebude, protože oprašujeme přes dvacet let. A důraz na samostatnost při volbě úkolu a jeho dokončení, to je něco, k čemu opravdu současná škola nevychovává. A pokud,tak jen některá a spíše náhodně. Škol, které pochopily, že to je podstatný vzdělávací cíl, mnoho… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 7 months ago

Nepsal jsem o zákazu internetu či Googlu (jen kalkulaček), to je nedorozumění. Jen o to, aby učitele neakceptovali práce typu CTRL+C, CTRL+V – vždyť se to dá snadno poznat.
Když to žákům či studentům projde, jasně jdou touto cestou. Práce s informacemi není kopírování…

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 7 months ago

„důraz na samostatnost při volbě úkolu“

Jo. Dokážete takhle naučit číst a psát? (Myslím písmenka, ne články do Respektu.)

l.snirch
l.snirch
2 years 7 months ago

Pane Sotoláři, snad rozlišujeme mezi cíli prvňáčků a cílem 13letého vzdělávání, takto se dá zpochybnit cokoliv.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 7 months ago

Myslím, že problémem debat právě tady na EDUinu je to, že se mnoho takových věcí prostě nerozlišuje. Pan Feřtek (viz výše) je si jist, že ví, co je podstatný vzdělávací cíl a dokonce že ho většina škol nenaplňuje. Nejsem to já, kdo tady nerozlišuje.

l.snirch
l.snirch
2 years 7 months ago

Nebudu mluvit za pana Feřteka. Jen si myslím, že vzhledem k cílům 13letého studia (ZŠ a SŠ) má pravdu a jsem vděčný za diskusi, kterou on a EDUIN otvírá.

Protože současný stav je tragédie a nechceme-li vygenerovat ztracenou generaci, která po ukončení vzdělání o práci nezavadí, tak je nejvyšší čas něco měnit (už ty problémy maturantů na trhu práce jednoznačně vznikají).

l.snirch
l.snirch
2 years 7 months ago
Ještě k té googlizaci – před 30 léty chyběly info, půlka neprošla cenzurou, ty co byly, byly z velké části nepoužitelné, takže se sháněly info (koneckonců jako cokoliv jiného v té době), ale o to více se o nich muselo přemýšlet. Dnes jsme info zavaleni, z velké části nepravdivými, vytrženými z kontextu, někdy manipulujícími, jednostrannými, zbytečnými (bulvárními) atd. – takže já tvrdím, že řekněme 90 % info je k ničemu. Přesto těch řekněme 10 % je pro každého dostačujících na to, aby si cokoliv vyhledal, porovnal, posoudil, použil, rozvinul, provázal s jinými info atd. Největší fuška je rozlišit těch 90… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago
Pro pana Sotoláře. Ano, zcela jistě se i se svobodnou volbou úkolu dají dobře naučit písmenka. Já to tedy myslel trochu jinak – šlo mi o to, aby absolventi byli samostatní, byli schopní posoudit svoje schopnosti, vybrat si úkol a měli dost vůle na to ho dokončit. A aby škola na tyto „kompetence“ při výuce dbala. Ale i když to vezmu doslova, třeba v montessori školách si dítě ráno volí, na čem bude ten den pracovat. Zvyšuje to motivaci. A vede po stránce konečného výsledku k velmi dobrým výsledkům. A dělají to podobně i mnozí učitelé ve školách hlavního proudu.
wpDiscuz