Lidové noviny: Potřebujeme méně jedničkářů a více tvořivých specialistů

ilustrační obrázek. zdroj: by Grandpa & Grandma T. (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Pavla Kohouta, který vyšel v pátečních Lidových novinách pod titulkem Uspěl by Einstein v české škole? Autor poukazuje na skutečnost, že české školy pěstují jedničkáře, neumějí však pracovat s žáky výjimečně nadanými. Česká republika tak přichází o talenty, jež nedokáže podchytit ani šetření PISA, které se zaměřuje na gramotnost v různých oblastech, nikoli však kreativitu a jedinečnost.

Fyzikové před několika dny oznámili objev gravitačních vln. Další potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity. A i když velmi málokdo mezi námi nefyziky je schopen pochopit alespoň základy, respekt k velkému géniovi je namístě. Ke géniovi, kterého lidstvo mohlo ztratit.

Nechybělo mnoho a Albert Einstein nedokončil ani střední školu. Touto střední školou bylo Luitpoldovo gymnázium v Mnichově, kde začal studovat v deseti letech. Klasické gymnázium s výukou latiny a řečtiny; výuka probíhala v duchu tradičního německého drilu s důrazem na disciplínu, podřízenost a paměťové učení. S každým rokem stráveným na gymnáziu Einstein trpěl víc a víc. Ve čtrnácti letech přesvědčil lékaře, aby mu diagnostikoval „neurastenické vyčerpání“, a odjel za rodiči, kteří tehdy žili v Itálii. Ti byli překvapeni tuze nemile, že jejich nadaný syn nechal školy. Opustit prestižní gymnázium několik let před maturitou nevypadalo na slibný začátek akademické kariéry! Manželé Einsteinovi ovšem vyšli vstříc Albertovi v jeho přání vstoupit na vysokou technickou školu v Curychu, Eidgenössische technische Hochschule.

Proslulá ETH – nyní ještě proslulejší než tehdy – přijímala za určitých okolností studenty i bez maturity. Stačila jen maličkost. Úspěšně složit přijímací zkoušky. Jenže Albert neudělal přijímací zkoušky. Neudělal je, ačkoli přípravě věnoval celé léto roku 1895. To už začalo vypadat jako opravdový debakl. Naštěstí neúspěšný uchazeč dostal v Curychu dobrou radu: nejprve si doplnit vzdělání a složit maturitu na švýcarském gymnáziu. V ETH doporučili městečko Aarau. Einsteinovi rodiče, kteří se stále ještě nevzdávali naděje, že z jejich Alberta jednou něco bude, poslechli doporučení.

Albert Einstein se zapsal na gymnázium v Aarau a začalo se mu dařit lépe. Uvolněnější atmosféra přála rozvoji intelektu více než německý dril. Chyběly klasické jazyky, které jej vždy nudily. Z oné doby také pochází legenda, že Einstein měl vysvědčení plné pětek. Nebyla to tak docela legenda, neboť švýcarská klasifikace používala známky jedna až šest, přičemž šestka byla nejlepší známka. Pohled na Einsteinovo maturitní vysvědčení leccos prozrazuje. Z dějepisu, algebry, geometrie, deskriptivní geometrie a z fyziky měl šestku. Pětku měl z chemie, přírodopisu, němčiny a italštiny. Čtyřku měl z kreslení (uměleckého i technického) a ze zeměpisu. Nejhorší známku, trojku, měl z francouzštiny – z jazyka, se kterým měl problémy i u přijímacích zkoušek v Curychu.

Ani na ETH Einstein nebyl úplně vzorný student, což se odrazilo i v jeho další kariéře. Po škole našel poměrně nouzové zaměstnání v patentovém úřadu. Měl však aspoň dost času na vytvoření speciální teorie relativity. Dobrá. To je možná zajímavá historie, ale k čemu nám je dnes užitečné, že známe podrobnosti o Einsteinových školních patáliích? Jak nepřijít o nejlepší z nejlepších Je to velmi užitečné. Končí období zápisu dětí na víceletá gymnázia. Špatné rozhodnutí rodičů může zničit dítěti kariéru, podobně jako ji málem Einsteinovi zničil chybný výběr gymnázia v Mnichově. Špatná vzdělávací politika státu může způsobit, že dobrých škol bude nedostatek. Můžeme přijít o ty nejlepší z nejlepších: špatnou výukou jazyků, špatnou výukou matematiky nebo jiných předmětů. A to není vše.

Ani génius, jehož jméno se stalo symbolem vysokého intelektu, nebyl geniální úplně ve všem. Na jazyky opravdu nebyl typ. Ale někdo jiný může být génius na jazyky a nejde mu matematika a fyzika. Nikdo není univerzálně nadaný na úplně všechno. Pokud vzdělávací systém nerespektuje odlišnosti studentů, mnoho talentů přijde nazmar. Ideálem českého vzdělávacího systému je jedničkář. Student, který umí vše podle osnov, nezapomíná domácí úkoly, úpravně píše a udržuje sešity v čistotě. Udělá všechny zkoušky, v dospělosti se stane zaměstnancem u velké mezinárodní firmy, vzorným rodičem a daňovým poplatníkem.

Nic proti jedničkářům. Ale co studenti, kteří jsou mimořádně talentovaní v určitém směru na úkor ostatních předmětů? Systém je ničí: je úplně jedno, že v jedenácti letech chápeš vektory a komplexní čísla. Na matematiku kašli, musíš si zlepšit češtinu. Jsi členem Mensy, tak jak to, že nechápeš shodu podmětu s přísudkem? Ach tak, mladého pána to nebaví. Ale u přijímaček nikoho nezajímá, co tě baví nebo ne. Víš, kolik tam bude jedničkářů? Tvořivost, originalita, neobvyklé schopnosti Nikdo nikdy nespočítá, o kolik géniů jsme přišli jen proto, že český vzdělávací systém je stále postaven na půdorysu Luitpoldova gymnázia. Nejen český.

Všichni jsou uhranuti mezinárodními statistikami PISA, které jsou ovšem úplně k ničemu. Vypovídají o jedničkářích, a nikoli o géniích. Kdyby statistiky PISA k něčemu byly, například Izrael by měl podprůměrný počet vynikajících vědců a vynálezců ve srovnání se zeměmi OECD. Jenže Izrael je vysoce nadprůměrný. O čem to vypovídá? Patrně izraelské školy více rozvíjejí to, co dětem jde, namísto aby je nutily do předmětů, které jim nejdou. Izrael je malá země obklopená nepřáteli, takže je nucena využívat lidský potenciál na maximum. Ztratit nadaného studenta jen proto, že mu nejde neoblíbený předmět, je více než luxus. Je to trestuhodné, hříšné plýtvání. Zločin na dětech.

Méně jedničkářů, více géniů. Na nich záleží především. Jsou to tvořiví specialisté, kteří jsou motorem pokroku. Při absenci významných přírodních zdrojů jsou to lidé, na čem musí být postavena česká ekonomika. Ale intelekt sám o sobě je levná komodita. Na světě žije nějakých 140 milionů lidí, kteří mají dostatečné IQ, aby se kvalifikovali do Mensy. Co je hodně vzácný zdroj, je tvořivost, originalita, neobvyklé schopnosti řešit problémy a tvořit nové hodnoty.

Pokud zanedbáme vysoce nadané jedince, můžeme skončit jako montovna pro zahraniční investory. Nejsou vzácné názory některých pedagogů z vysokých technických škol, že dokonalý absolvent má být standardizovaný a nahraditelný jako strojní součástka. Ovládat předepsané penzum znalostí a dovedností a nevyčnívat z řady. Tvořivost není podstatná. Od absolventa se očekává, že bude poslouchat rozkazy od šéfa. Ale opravdu chceme, aby celý národ takto skončil?

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

6 komentářů k "Lidové noviny: Potřebujeme méně jedničkářů a více tvořivých specialistů"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 5 months ago

„Méně jedničkářů, více géniů.“ Copak máme pěstírny géniů? Géniů se rodí v populaci půl procenta. Někde se uvádí 3 z tisíce. Mimořádně nadaných 3 procenta. To nezmění žádný vzdělávací systém. Možná klonování. Titulek vytváří falešnou představu, že na školách jsou tvořiví géniové hromadně utloukáni pěstěním kultu jedničkářů. Zase je vytvořena jedna falešná protikladnost, tentokrát jedničkáře a tvořivého génia. „Ideálem českého vzdělávacího systému je jedničkář.“ Z čeho tak autor vlastně vyvozuje? „Nikdo nikdy nespočítá, o kolik géniů jsme přišli…“ Přesně tak. Nikdo nikdy. To se pak snadno buší do vzdělávání, že?

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
2 years 5 months ago

Tak nám přibyl další vzor – po Finsku, Polsku, USA, Německu Austrálii, Kanadě a Honkongu ještě Izrael. Jediné co v článku stojí za to, je myšlenka, že bychom se měli přestat klepat před výzkumy PISA a TIMMS a konečně si říct, k jakým cílům chceme jako společnost směřovat a jakými metodami a prostředky to budeme uskutečňovat. Zatím jako puberťáci víme všichni co je špatně a co nechceme, ale nevím, jestli někdo ví, co je dobře a co a jak dělat chceme.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Tak kdy začneme s tím testováním? V mateřině?Myslím, kdy začneme třídit děti na schopné jazykáře, matematiky apod.A matikáři nebudou muset hloupě trénovat vyjmenovaná slova,zeměpis a rodinnou výchovu vynecháme úplně – co kdybychom zahltili jejich geniální mozečky takovými kravinami. a jazykáři se zase nebudou zbytečně drilovat násobilku,vždyť máme kalkulačky. Jak jednoduché…A po pár letech budeme republikou géniů.Hurá!

Dagmar
2 years 5 months ago
Příklad s Einsteinem je samozřejmě velmi přitažlivý, ale obraz Einsteina jako jednostranně zaměřeného génia úplně neodpovídá skutečnosti. Einstein byl totiž kromě brilantního matematicko-logického myšlení nadán též schopností řešit praktické problémy (jeho zájem o otázku času se odvíjel původně od velmi konkrétního problému synchronizace hodin na nesčetných nádražích v době tehdejšího boomu železniční dopravy). Přestože asi jazyky nebyly zrovna jeho koníčkem, cizí řeči znal, vedl přednášky, publikoval, korespondoval, zajímal se o politické a společenské dění (známý je například jeho protest proti popravě Milady Horákové). Já si zkrátka nemyslím, že na svých žácích páchám nějaké násilí, pokud je vedu ke znalosti cizího… Více »
Lucie
Lucie
2 years 5 months ago

A zas ten Einstein – „Manželé Einsteinovi ovšem vyšli vstříc Albertovi v jeho přání vstoupit na vysokou technickou školu v Curychu,…“ – měl vizi, ideu, za kterou cílevědomě šel. Jen ten talent, nadání či genialita nestačí – bez práce prostě koláče nejsou. Cílevědomost není špatná vlastnost, ale někdy mívám pocit, že je za takovou považována. Ne vždy si prostě můžeme plnění úkolů užívat a prociťovat. Preciznost a výsledek je na místě – např. při seřizování brzd – co mi bude platné, že si mechanik procítil a rozebírání součástk užil, když výsledek nestál za nic – někdy prostě jen snaha nestačí!

ch-in-A
ch-in-A
2 years 5 months ago
Vetsina ctenaru asi rada vidi na jedne strane petkare Einsteina a na druhe roboty jednickare. Nejspis je to tim, ze se podvedome zaradi do skupiny systemem podupanych einstenu. Realita je podle me vsak takova, ze daleko vetsi skody nez na geniich jsou ceskym skolstvim pachane skody na lidech, kteri sice nejsou genialni ale dokazou myslet v praxi, maji schopnost tvorive kombinovat a resit skutecne „provozni/zivotni“ problemy vlastni hlavou. Jediny jejich problem je, ze nejsou schopni memorovat se a bezmyslenkovite plnit jednu polozku osnov za druhou. Tenhle hloupy memorovaci a bezkontextovy zpusob vzdelavani zacina na zakladni skole a na vysoke skole… Více »
wpDiscuz