Lidové noviny: Problém škol je selekce. A ta se prohloubí

Publikujeme rozhovor Michaely Kabátové s Tomášem Feřtekem, který vyšel 12. 1. v Lidových novinách. Ovlivní jednotné testy na maturitní obory výuku na druhém stupni základních škol? A jaké další problémy lze očekávat při zavádění jednotných přijímacích zkoušek na střední školy?

Jednotné přijímací zkoušky zdeformují, co se na základních školách vyučuje, míní Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která informuje o stavu českého školství.

Co přináší jednotné přijímací zkoušky?

Možná je přesnější se ptát, co si od nich kdo slibuje. Základní školy doufají ve větší motivaci deváťáků k učení, střední školy přivítají nástroj, který jim umožní roztřídit uchazeče o studium. Obě ta očekávání myslím jednotné přijímačky splní. Zároveň ale přinášejí ještě větší soustředění na pseudoakademické znalosti, stačí se podívat na vzorové testy Cermatu (společnost, která testy zajišťuje – pozn. red.). Tyto testy budou v dalších letech určovat, co se bude na základních školách učit. To je bohužel v rozporu s obecnějšími kompetencemi, na nichž jsou z velké části postavené rámcové vzdělávací programy, kterými stát předepisuje, co se má žák ve škole naučit. Přijímačky tedy dále posunou a zdeformují, co se na základních školách vyučuje. A ještě více sníží snahu vzdělávat v posledních dvou ročnících ty, kdo o maturitní studium nebudou usilovat.

Jaké další problémy se dají očekávat?

Nečekám nějaké větší problémy v organizaci zkoušek ani chyby v testech. Problémy bych čekal spíš v dlouhodobých následcích zavedení přijímaček. Sníží se zájem o vzdělávání nematurantů, zvýší se selekce. Bohatší rodiče zaplatí dětem přípravku, chudší ne. Tedy vysoká selektivnost, hlavní problém českého vzdělávání, dále posílí. Dlouhodobě bych očekával další pokles v mezinárodním testování typu PISA. To totiž testuje celou populaci patnáctiletých a právě tady se projevuje naše malá péče o ty slabší. Skupina žáků se slabými výsledky se pravděpodobně zvětší, což povede ke zhoršení naší pozice v mezinárodním srovnání.

Pomůže vůbec nějak žákovi doučování?

Přípravky samozřejmě pomoci mohou. Nestanete se tam vzdělanější, ale určitě se naučí lépe vyplňovat testy. Ale jak už jsem říkal, potíž je, že do přípravek pošlou svoje děti především ti ambicióznější, cílevědomější a bohatší rodiče. A za to jako společnost poneseme následky.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Lidové noviny: Problém škol je selekce. A ta se prohloubí"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Mirek
Mirek
Nedomnívám se, že by jednotné přijímačky na SS měly jakkoliv ovlivňovat to, co se bude na ZŠ učit. Pokud se bude na ZŠ učit dobře, musí studijní typy žáků v jednotných přijímačkách na SŠ uspět bez jakéhokoliv doučování. Tak jak tomu bylo i v minulosti, což ovšem mladí autoři různých článků na toto téma nezažili, takže o tom nic neví, a proto vznikají tyto zkreslené názory – viz článek. Samozřejmě, že CERMAT (nebo příp. jiná instituce) musí při přípravě přijímaček důsledně vycházet z RVP ZV. Ale současná úroveň našeho školství je mnohdy taková, že to, co my v minulosti spočítali… Více »
Zdeněk

A jaké následky poneseme na testy Scio? Ty nemohou nic „deformovat“? Ty nediskriminují sociálně slabší? EDUin útočí výběrově pouze na Cermat. Kamarády nechává napokoji.

Rodinka Kozakova
Selekce probíhá už na 1. stupni ZŠ. Mezi školami (a to mám teď na mysli pouze státní), jsou takové rozdíly, že „motivovanější“ rodiče mnohdy udělají vše pro to, aby ditě nemuseli zapsat na svou spádovou školu, o níž nemají dobré mínění. Některým se podaří (většinou s pomocí obejití zákona – tedy přepsání bydliště dítěte) „vmáčknout“ dítě na lepší státní školu, jiní, kterým se to nepodaří a mohou si to finančně dovolit, si raději připlatí za soukromou školu. Na špatných státních školách (kterých není málo) tak zůstavají především děti rodičů, kteří se o vzdělání svých dětí příliš nezajímají. To mi přijde… Více »
wpDiscuz