Lidové noviny: Šikana je škole vlastní

ilustrační foto. by Thomas Ricker (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 16.12. v Lidových novinách pod názvem Co způsobuje šikanu? Škola. Podle nedávného šetření Centra výzkumu protidrogových služeb byla pětina sedmáků až deváťáků na našich školách obětí šikany a třetina stejně starých žáků se setkala s kyberšikanou. Bob Kartous se ve svém komentáři zamýšlí nad sociopsychologickým pozadím tohoto jevu a nad rolí učitele při řešení konkrétních problematických situací.

Klíčovým hráčem v boji proti šikaně je učitel. Ten ale nesmí být ve svém úsilí osamocen 

Nedávný výzkum Centra výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví ukázal, že agresivita a šikana jsou v českých školách naprosto všední a každodenní jevy. O verbální agresivitě svědčí téměř všichni žáci a nadpoloviční většina učitelů. Svědky fyzického útoku byly tři čtvrtiny žáků 7. až 9. tříd českých ZŠ. Pětina dětí stejného věku byla někdy obětí šikany a pětina pachateli. Více než třetina dětí přiznává zkušenost s kyberšikanou. 

Čísla vzešlá z výzkumu vykreslují zdánlivě hororový obraz školní reality plné násilí. Hororový snad proto, že si většina lidí neuvědomuje, jak rozšířená a ve škole všudypřítomná šikana je. Je, byla a bude, slušelo by se dodat. Šikana je totiž škole stejně vlastním atributem jako vzdělávání. 

Poper se o místo mezi námi, lůzře
Zamysleme se nad tím, co je to vlastně škola. Z hlediska sociálního i antropologického jde o experimentální řešení, při němž jsou jedinci, v tomto případě děti, seskupováni do více či méně náhodných celků, v nichž se následně odehrává vymezování vlastní pozice na hierarchické vertikále. Školní třídy nejsou ve své podstatě více než „tlupy“, v nichž jsou děti vystaveny nutnosti zaujmout vlastní pozici, případně si ji specifickým způsobem vybojovat. Tento proces je lidské společnosti vlastní, ovlivňovat lze jen kvality, podle nichž se tak děje, a to tak, že vtiskáváme dětem hodnotové rámce, které určují prostor soutěže o postavení. 

Podle proponentů teorie sociální reprodukce, jako je třeba Pierre Bourdieu, slouží celý vzdělávací systém k upevňování sociálního postavení. Jednotlivé společenské systémy se liší svou propustností. Ten český je specifický tím, že vzdělávání je silně závislé na sociálním původu, což propustnost snižuje. Zjištění o agresivitě a šikaně s tím překvapivě silně korespondují. Šikanované děti i ty, které šikanují, jsou zpravidla těmi, kdo se ocitají na periferii třídy, mimo jádro tlupy, a to je buď vede ke snaze vydobýt si určité postavení vůči jiným, respektive je jejich pozice činí zranitelnými oběťmi. Tyto děti jsou také častěji obětí domácího fyzického násilí, což indikuje nižší sociální status rodin, z nichž pocházejí. Archetypální postava Nelsona Muntze ze seriálu Simpsonovi, kluka, pro kterého je šikana kompenzací postavení „lůzra“, byť je to snaha zcela marná a pouze potvrzuje jeho postavení na periferii, je pravděpodobně nejlepší ilustrací pozadí šikany jako sociálního fenoménu. Že je škola faktickým původcem šikany a že ji z podstaty vzájemné závislosti nelze vykořenit, ještě neznamená, že máme složit ruce v klín a sledovat s darwinovským zaujetím, jak se děti ve třídách poperou o společenskou dominanci. To pochopitelně nelze připustit, to raději školy zrušme a nechejme společnost rozpadnout se na elementární částice. 

Ve zmíněném výzkumu učitelé vyjadřovali přání, aby jim s řešením agresivity ve školách pomáhal někdo další, nejlépe odborník, psycholog. Mnohem lepší řešení ale je, aby právě učitel byl klíčovým hráčem, jen nesmí zůstat osamocen, jak je to v českých školách běžné. 

Autor nedávno četl krásnou případovou studii o podobném problému ve škole ve Velké Británii. Mladá učitelka však nebyla sama, kdo ho musel řešit. Řešil ho celý učitelských sbor. A v tom je skryt úspěch. Učit učitele, že agresivitu a šikanu musejí řešit jako prioritu, protože tím v konečném důsledku zrovnoprávňují přístup k sociálnímu kapitálu. A učit je, že musejí spolupracovat, protože jen tak mohou obhájit to dobré, k čemu společnost školu potřebuje.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

19 komentářů k "Lidové noviny: Šikana je škole vlastní"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 6 months ago

Škola „fakticky původcem šikany“? Autor spadl z Marsu? Nebo chtěl touto formulací jen provokovat? Co z těchto možností je horší? Nikdy v minulosti učitelé a školy nevěnovali tolik pozornosti problému šikany, nikdy v minulosti tak nebili na poplach. A autor jim poradí, aby spolupracovali?! Má učitele za nesvéprávné hlupáčky, kterým je každá rada dobrá? Co si autor vůbec o sobě myslí? Myslím, že se tímto komentářem dokonale odkopal.

Perun
Perun
1 year 6 months ago

Pan Kartous, jak vidno zde: http://www.blisty.cz/authors/1136-bohumil-kartous, nikdy ve škole nepracoval a je odborník na reklamu. Nevím, jestli je to dáno jeho levicovostí, ale nevidí příčinu daného problému v jednotlivci, nýbrž v systému, jehož je škola součástí. Že jde o pohled neobjektivní, spíš jakousi tezi vhodnou k teoretické disputaci, není třeba zdůrazňovat. Odtud pak plyne i ne-řešení, které nabízí. Možná svůj text myslel upřímně, ale výsledkem je nicneřešící plácnutí do vody.

Bob Kartous
1 year 6 months ago

Zdravím oba pány. Jsem rád, když se – k jakémukoliv – tématu na EDUin.cz diskutuje, nicméně reakce ad hominem, které se nijak netýkají subjektu textu, jsou poněkud zbytečné. Na druhou stranu, diskutující neomezujme. Obrázek o tom, do jaké míry jsem nebo nejsem schopen vyjadřovat se k podobným tématům, resp. jaká je moje identita, nechť si čtenář udělá sám, internet k tomu poskytuje dostatečnou evidenci. Stejně tak ať čtenář zhodnotí smysluplnost reakcí pod textem.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 6 months ago

Pane Kartousi,

jen pro Vaši informaci, moje reakce primárně míří právě k (ne)smysluplnosti textu. Zřejmě si opravdu neuvědomujete, jak – jak to napsat slušně? – myšlenkově zavádějící a slabý váš článek je.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 6 months ago
Je faktem, že řešení šikany se školy velmi intenzivně věnují. To, že šikana ze škol nemizí je otázkou jinou. jsou to především možnosti školy, jak s tímto negativním jevem „zatočit“. Dítě šikanující může být potrestáno max. 3 z chování. Což u mnohých dětí i rodičů vyvolává pouhý úsměv na rtech.Vyloučit takové dítě ze ZŠ nejde.OSPODY jsou už dnes zahlceny takou přemírou práce,že zcela chápu i jejich bezmocnost. Na všech možných školeních o šikaně vám vždy odborníci radí – agresora izolujte.Ale jak? Když ho někam zavřete (do kabinetu), mohou na vás přiběhnout rodiče a hlásat cosi o omezování osobní svobody. Nehledě… Více »
Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
1 year 6 months ago

„Mladá učitelka však nebyla sama, kdo ho musel řešit. Řešil ho celý učitelských sbor.“

A vyřešil? Jak? Jaké možnosti má anglická (nebo britská) škola a jaké možnosti má škola česká? A proč problém řešil jenom učitelský sbor? Rodiče snad nejsou klíčovými hráči?

Dík za odpovědi.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 6 months ago
Článek p. Kartouse je sice souhrnem obecně známých skutečností, nicméně občas si je připomenout nemusí být vůbec na škodu. Mně osobně přimněl tento článek k zamyšlení se nad tím, jaké problémy v sobě do budoucna nese obrovský sociální experiment v podobě nikým neřízené inkluze. Existují totiž kolektivy, kde vlivem „divoké“ nahodilé inkluze sejde se ve třídě větší množství „inkluzivních“ dětí, chybí asistenti, běžní učitelé většinou nejsou vzděláni ve speciální pedagogice,… a je na problémy zaděláno. Najednou vznikne „tlupa lidských mláďat“, v níž mnozí nejsou schopni respektovat ( a ani nemohou – zanedbaná výchova z domu, postižení autismem, vážnější hyperaktivita,…) určité… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 6 months ago

Omlouvám se za chyby ze spěchu – oprava „přiměl“.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 6 months ago
Paní Kadlecová,velmi děkuji, že jste „načala“ toto téma. Na problamatiku divoké a nepřipravené inkluze se snažím poukazovat již dlouho. Je fakt, že tento vámi nastíněný sociální rozměr mi trochu nedošel. Dívala jsem se na to vždy z pohledu speciálního pedagoga,který řešil otázky personální, počtu dětí, pocitů dětí (násilně ponechaných v bezmocném prostředí) či připravenosti celé školy na práci s postiženými.I mě se zdá, že diskuse a příprava inkluzivního vzdělávání v ČR se dostala do rukou lidí,kteří jsou poplatní spíše politickým myšlenkám než opravdovým odborníkům. Zatím jsem četla mnohá pojednání od různých aktivistů,ale od odborníků spíše sporadicky. I v tisku a… Více »
Perun
Perun
1 year 6 months ago
Pro KL: Uvedení veřejně dostupných biografických informací a kádrování nejsou ani náhodou totožné. Když někdo píše o školství a radí, jak řešit jeho problémy, měl by dle mého prostého selského rozumu být odborníkem, mít zkušenost s praktickou výukou, popřípadě participovat na výzkumu/ech. Splňuje něco z těchto předpokladů pan Kartous? Jeho CV to nenaznačuje. Mohou pak jeho názory mít reálnou platnost a jsou použitelné jako příklad dobré praxe? Nejsem o tom přesvědčen. V Čechách je dnes expertem, odborníkem či konzultantem ve školské oblasti kdekdo, jen takřka nikdy ne praktikující učitel. A mně to čím dál tím víc vadí. Udílet královské rady… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 6 months ago

pro pana Peruna: rozumím vašim výhradám vůči textu, ale nemám v úmyslu rozhodovat, jestli jsou oprávněné, či ne. Začít ovšem „argument“ obratem „nevím, jestli je to dáno jeho levicovostí,..“ je poměrně zajímavý způsob, jak zahájit diskusi nebo i polemiku. v takovém případě by se možná slušelo, abyste i vy předložil nejprve svůj životopis, nemyslíte? Nebo se prostě držte věcného obsahu textu.

Alena Kulhavá, bud
1 year 6 months ago
Pane Soukale, na gymnáziu je to jiné, ale na základní škole musím bohužel s pane Kartouzem docela souhlasit. Samozřejmě nic neplatí absolutně, ale na gymnázia odchází děti soutěžit hlavou. Na ZŠ potom zůstává ten zbytek, který má zčásti na to soutěžit tělem (ale již ne sportem, ale jen rvačkou) a nebo slovními útoky. Touha ega se prosadit je v dnešní individualistické společnosti ostrých bezhraničních loktů ještě větší. Tj. nejen škola samotná (nikoliv rodové uspořádání, ale tlupa stejně starých), ztráta širší rodiny v rámci vývoje společnosti, odchod dětí na osmiletá gymnázia, ale i stav společnosti přispívá. Taktéž větší konzumace masa atd…..Obecně… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 6 months ago

Postřehy paní Karvaiové jsou z praxe jen doplňují můj komentář.

Alena Kulhavá, bud
1 year 6 months ago

Přidávám se k poptávce Šárky Kadlecové. Budeme moc rádi za články na tato témata tak, abychom z toho mohli dále pokračovat k ještě lepšímu fungování nejen ve školách.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 6 months ago
Paní Kulhavá, nevím, zda jsme si úplně porozuměli. Pro jistotu uvádím, že ani v nejmenším nezpochybňuji, že problém šikany existuje a že je samozřejmě nepoměrně závažnější na základních školách než na víceletých gymnáziích (i zde však existuje, nejsou vůči němu imunní ani mimořádně inteligentní jedinci). Kritizoval jsem jen a jen nemoudré formulace autora článku a především jeho představy, že se mu učitelé dostatečně nevěnují. Podrobně to vysvětlil kolega Perun ve svém obsáhlejším komentáři. Nemohu ovšem vyloučit, že existují učitelé, či dokonce ředitelé, kteří se snaží problémy spíše nevidět a hodit je na krk někomu jinému; jsem však natolik v kontaktu… Více »
Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
1 year 6 months ago

„ty, které šikanují, jsou zpravidla těmi, kdo se ocitají na periferii třídy“

Tady si dovolím zcela nesouhlasit. Agesoři obvykle nejsou „primitivové“ z „primitivního prostředí“, bývají to žáci inteligentní, premianti, naopak z centra třídy, z „dobrého“ sociálního prostředí. Důležitější je agresorova „morální slepota“ (M. Kolář) než sociální původ.

Alena Kulhavá, bud
1 year 6 months ago
Pane Soukale, myslím, že nejsme ve sporu. Ale bohužel právě i přes velkou snahu učitelů i ped.psych. se ne vždy daří problém řešit, s kolegy uvádíme. Pokud společnost překračuje lidské hranice, děti to udělají v další generaci. A to se stalo po roce 1989, toho jsme se obávali a tudíž nás to nepřekvapuje. A pak skutečně trojka z chování nic neznamená. Nejen v tomto kontextu bych uvítala (a čím dál více mých kolegů) růstový pobyt právě v obodobí puberty: Tam je chuť systematicky učit se skutečně nižší a náklad skutečných problémů může individuální růst posílit: Postavit si chatrč, zasadit a… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 6 months ago
Ve škole se čím dál více mluví o šikaně učitelů. Ne jen ze strany žáků, ale i rodičů a vůbec společnosti. Nebudu zde rozebírat detaily, naopak se posunu dále: Pokud jsou pracovní podmínky v řadě zaměstnání nastavené tak, jako jsou, řada lidí se ocitá na hraně a se zdravotními problémy a skoro lze také mluvit o šikaně. Čtyři roky jsem to s dospělými řešila a bohužel i pozorování Mudr. Hnízdila (i když je v některých věcech svérázný) odpovídají realitě. V severní části republiky je situace tristní. Děti ještě v rámci inkluze ještě třeba dostanou od bohatějších rodičů (jen v úžasných… Více »
wpDiscuz