Lidové noviny: Těžko se zlepší pošramocená pověst maturit, když se obtížnost zkoušky každý rok mění

ilustrační foto. by www.audio-luci-store.it (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Ondřeje Šteffla, který vyšel v sobotních Lidových novinách pod názvem Státní pokusy na našich dětech. Ondřej Šteffl v něm upozorňuje na to, že se pravděpodobně mění obtížnost maturitních testů z roku na rok a že jsou v tomto smyslu výsledky maturit z jednotlivých let nejen těžko srovnatelné, ale také nespravedlivé. Pro hlubší analýzu by ale bylo potřeba znát statistická data, která CERMAT nezveřejňuje.

Všichni mluví o divné úloze s Jidášem Iškariotským, ale státní maturity mají jinačí problémy a jiné jidáše. Maturitní test z matematiky nezvládlo předloni 20,1 procenta, loni 24,1 procenta a letos 24 procent maturantů. Češtinu předloni 2,1, loni 2,7 a letos 6,5 procenta maturantů. A v angličtině neuspělo předloni 2,1, loni 4,4 a letos 6,3 procenta maturujících. Zdánlivě nejde o velké rozdíly, jenže skok z 2,7 na 6,5 procenta v češtině znamená, že oproti loňsku máme o 140 procent víc žáků, kteří nezvládli test z českého jazyka. To je o dva tisíce osm set dětí víc. A oproti loňsku také přibylo téměř tisíc dětí, které neuspěly v angličtině. Proč? 

Umějí snad letošní maturanti češtinu či angličtinu hůř než ti loňští? Tak dramatické zhoršení znalostí z roku na rok je naprosto vyloučené. Snad možná o trošku, o desetinu, ale ne o procentní bod. Jak je tedy možné, že letos propadlo o tolik víc dětí v češtině? Zasáhla snad české maturanty nějaká epidemie či duševní zatmění? Kdepak! To jen Cermat zase měnil podmínky a nebyl schopen zajistit meziroční srovnatelnost testů. Loni v matematice, letos v češtině, opakovaně v angličtině. 

Meziročně srovnatelné testy
Lidé si ale často myslí, že vytváření testů je v podstatě jen mechanickou a rutinní prací, ke které stačí dostatek pečlivosti, aby v úlohách nebyly chyby. Podobně si lidé myslí, že když je jasné, z čeho bude test sestaven, je tím již dáno, jak bude obtížný. Obojí je omyl. Sestavení kvalitního testu je složitý proces, na němž se podílí desítky či stovky lidí. A i při stejně definovaném obsahu je celkem snadné udělat těžký nebo lehký test, naopak náročné je připravit meziročně srovnatelně obtížné testy. Je to komplikované a relativně nákladné, i když v rozpočtu Cermatu by se to ztratilo. Ale možné to je. 

Cermat ovšem meziroční srovnatelnost obtížnosti testů zřejmě moc netrápí. Ředitel Jiří Zíka se letos na jaře vyjádřil: „Otevřené otázky mohou přinést zvýšení neúspěšnosti. (…) odhadem řádově o procentní body.“ V letošním roce Cermat totiž do českého jazyka přidal otevřené úlohy, tedy úlohy, kdy žák odpověď jedním či dvěma slovy vypisuje, zatímco dříve jen volil z nabízených možností. Smysl takové změny je sporný. Laické veřejnosti se to líbí, je to ovšem dražší, testy jsou méně spolehlivé a podrobnější analýzy ukazují, že reálné přínosy jsou blízké nule. Ale to není podstatné. Mnohem závažnější a zcela šokující je zjištění, že se úplně otevřeně připouští, že obtížnost maturity může být každý rok jiná. 

Maturita je nepředvídatelná
Jakou obtížnost testů tedy mají maturanti očekávat v roce 2016, a v roce 2017? Je současná úroveň v pořádku, nebo se bude zpřísňovat? Zařadí Cermat opět nějaký jiný typ úloh do češtiny nebo do matematiky? Kdy se to maturanti dozvědí? A kdy se to dozvědí učitelé, aby mohli žáky připravit? Nevíme. Po chybách v testech, zadáních a při hodnocení písemných prací v prvních třech letech je pověst maturity hodně pošramocená. Těžko se ale zlepší, když se obtížnost zkoušky každý rok mění. 

Před patnácti lety, když se o centrálně zadávané zkoušce začalo mluvit, bylo nejsilnějším motivem pro její zavedení zjištění, že vysvědčení z jednotlivých středních škol nebyla srovnatelná. Někde byla maturita až příliš snadná. Inu, teď je laťka pro všechny stejná. Ovšem vždy jen v daném roce. Letos neuspělo u češtiny 4200 maturantů, ale loni by většina z nich uspěla. Platí snad letošní maturitní vysvědčení víc než to loňské? 

Sledovat vývoj vzdělanosti, to byl další ze slibovaných přínosů státní maturity. Po pěti letech ale nemáme sebemenší informaci o tom, zda se za těch pět let úroveň maturantů zlepšila nebo zhoršila. Nevíme o tom nic. Porovnávat meziročně výsledky totiž nejde, když testy nejsou stejně obtížné. A tak kromě jiného taky nevíme, zda celý projekt státní maturityměl na úroveň maturantů nějaký dopad. A vědět to nebudeme, protože testy nejsou meziročně srovnatelné. 

Potrestané děti. Ale za co? 
Nejvážnější je ovšem dopad na mladé lidi, na maturanty. Jak k tomu přijde těch 2 800 dětí, které letos neuspěly v češtině, a skoro tisíc, co neuspěly v angličtině? Přitom by tytéž děti loni uspěly. Proč letos ne a loni ano? Asi se špatně narodily. Anebo má pro tyhle mladé lidi stát, ministerstvo nebo Cermat nějaké lepší vysvětlení? 

Státní maturita stojí prý 140 milionů ročně, ve skutečnosti je to o dost víc, protože ta částka nezahrnuje odpisy, v prvním roce utopené fixní náklady a hlavně ohromnou neplacenou práci ředitelů a učitelů středních škol, kteří zajišťují celou realizaci. To víme. Ale k čemu to celé je, nevíme. Kdyby se státní maturita zrušila, mohl by každý učitel střední školy dostat přidáno 300 Kč každý měsíc (předvídatelně!). Zde se mi zdá přínos jasnější.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

11 komentářů k "Lidové noviny: Těžko se zlepší pošramocená pověst maturit, když se obtížnost zkoušky každý rok mění"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 2 months ago

„Letos neuspělo u češtiny 4800 maturantů“ „Jak k tomu přijde těch 2800 dětí, které letos neuspěly v češtině“

Tak kolik vlastně?

Perun
Perun
1 year 2 months ago

Že by, pane kolego Sotoláři, šlo o názornou ukázku kvality práce fy Scio?

Dagmar
1 year 2 months ago

Hm, ač Daňková, začínám z toho být pomalu jelen :-(. Na České škole se minulý týden řešilo, jak jednoduchý byl didaktický test z angličtiny (percentil 50 získali ti, kteří dosáhli cca 78 %, jsou tedy hodnoceni dvojkou), a tady se pozastavujeme nad tím, že tisíc žáků neuspělo? Já opravdu nejsem žádný kruťas, ale pokud žák v testu na úrovni B1 nedosáhne ani 44 % správných odpovědí, maturitu z angličtiny vážně mít nemůže!

vittta
vittta
1 year 2 months ago

Dojemný text pana Šteffla má zajímavé vyústění. Zrušit státní maturity. V textu samotném je ale poukázáno na to, jak při absenci státních maturit mohla na jedné škole udělat maturitu i opice, zatímco na jiné jí udělal toliko žák s určitým nadáním.
Takže mě z toho vyšlo, že určitá nespravedlnost v každoroční obtížnosti státních maturit se nahradí nespravedlností řádově vyšší u „školních“ maturit.
A přínos?
Tři (3) čenta na dřevo každému středoškolskému učiteli měsíčně.
A…také obrovské výhody soukromým školám, kdy si v podstatě půjde maturitu svým způsobem koupit.
Ale teď koukám, o tom se pan Šteffl zmínit nějak zapoměl.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 2 months ago

Že „ale loni by většina z nich uspěla“ je pouhá a hlavně účelová spekulace. Otevřené otázky: když tam nejsou, bude se křičet, že zaškrtávačky jen tupé testování, když se přidají, zdají se zase nevhodné, zbytečné, drahé. Ale to není podstatné. Spíše postrádám úvahy o celém smyslu maturit.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
No ne, EDUin se ozval. Paní KL, a jak k tomu přijdu já, který maturitu vůbec nemá, protože v čase mého zrání byla maturita svým způsobem prestižní (dnes je to norma a kdo jí nemá, je aušus) a navíc byla také o hodně zbytečnější jak dnes? (prakticky, vzhledem k uplatnění na trhu práce a mzdám) A jak k tomu přijde můj fotr, za kterého maturity vůbec nebyly obvyklé? Já bych nemohl dělat ani obecního fízla, kdyby na to přišlo, a bude někoho zajímat, co se dělo v čase mého mládí? Vy tady dojemně lkáte nad osudem 2800 dětí, ale další… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago

„Tak dramatické zhoršení znalostí z roku na rok je naprosto vyloučené.“

Nechci vypadat jako hnidopich, ale toto je tvrzení, které si pan Šteffl pravděpodobně vycucal z prstu. Zajímalo by mě, jak k němu dospěl, z jaké komparativní studie vychází, atd. Já bych řekl přesně naopak, že v ČR je úplně klidně možné, že studenti středních škol se zhorší tak, že jich neprojde o 140% více, než vloni. A co k tomu stačí, ptáte se? Inu, aby byl populační ročník o jedno, dvě procenta slabší. Bohatě. Pane Šteffle, nechte si tu demagogii pro věřící, dokud nemáte pro svá tvrzení důkazy.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
1 year 2 months ago
Nějak nerozumím této pasáži: „těžko se ale zlepší, když se obtížnost zkoušky každý rok mění.“ Jaktože se mění? Mění se nějak skladba testu? Zvýšilo se cut off score? Změnily se snad katalogy požadavků? To mi nějak neštymuje. Chyba bude spíše někde jinde…podle mě, laika, v tom, kdo ten test v daném roce píše, jak se sejdou děti ve třídě/ročníku, jak jsou chytré…u nás ve škole to máme pokaždé jinak..když má půlka třídy hraniční čtyřku, je jasné, že to na někoho padne…ale letos nikdo takový nebyl a úspěšnost byla pochopitelně vysoká…to bude ta rozhodující proměnná, i když mě pravděpodobně odbornící na… Více »
František Brož
František Brož
1 year 2 months ago

V tomto bodu má O. Šteffl bohužel pravdu – testy z češtiny nejsou meziročně (a ani mezitermínově) srovnatelné. Už třeba proto, že se opravdu změnil katalog požadavků, což musí mít přímý dopad na specifikaci testu. V testu se tak letos poprvé objevily úlohy ověřující znalosti a dovednosti v oblasti literární historie, což až do loňska byla výhradní doména ústní části zkoušky. Podobný vliv na srovnatelnost má i zařazení otevřených úloh nebo změna bodové hodnoty jednotlivých úloh.

wpDiscuz