Lze u přijímaček zjistit, kdo „nemá na maturitu“?

P10800492

Publikujeme blog Ondřeje Šteffla na téma možností dopadů jednotných přijímacích zkoušek na regulaci počtu maturantů. Ondřej Šteffl staví svou argumentaci na analýze dat projektu společnosti Scio Vektor (testování na středních školách). Argumentuje, že prediktivní schopnost jednotných přijímacích zkoušek je malá a že při snaze o vyšší regulaci dojde k omezení v přístupu k maturitnímu studiu pro žáky, kteří by na maturitu dosáhnout mohli.

Jedním z cílů plošných přijímacích zkoušek (PPZ) je snížit počet těch, kteří nastupují na studium zakončené maturitou, ale maturitu nakonec nezískají neboli, jak se říká: „na maturitu nemají“. Cestou k tomu má být stanovení minimální hranice pro to, aby žák mohl na maturitní studium nastoupit. Kdo ji nesplní, ten musí na odborné učiliště bez maturity nebo rovnou do práce, případně na pracovní úřad.

Problém tu skutečně je. Na jaře v roce 2013 maturovalo asi 91 000 prvomaturantů, z nich na podzim stále nemělo maturitu cca 14 000, což je 15,3 % (údaje CERMAT). Podívejme se, jak je možné přijímacími zkouškami na střední škole dosáhnout snížení. Předtím ovšem dvě poznámky:

1. Autor tohoto příspěvku pokládá státní maturitu i záměr pořádat plošné přijímací zkoušky za zcela nesprávné a ve výsledku hrubě poškozující vzdělávání v Česku a celou logiku těchto úvah za nepřijatelnou. Mými postoji a jejich zdůvodněním se ale tento článek nezbývá, soustřeďuje se pouze na technickou a matematicky doložitelnou stránku vztahu přijímacích zkoušky a státní maturity.

2. Následující výpočty se týkají predikční validity přijímacích zkoušek ve vztahu k úspěšnosti u maturity. Provádíme je na rozsáhlých datech z projektu Vektor, ve kterém jsou testováni žáci na začátku studia a na konci mj. z matematiky, českého jazyka a obecných studijních předpokladů. Analogické výpočty jsme provedli i na datech z přijímacích zkoušek, ty ovšem vykazují ještě menší stabilitu a predikční validitu, zřejmě proto, že je mezi nimi ještě větší časový odstup, vstupuje do nich větší stres, který se u různých dětí projevuje v různé míře. Do výpočtů nelze dobře zahrnout zkoušku z cizího jazyka, se kterou se u přijímací zkoušky nepočítá, ale u maturity je jednou z možností. Výpočty jsou také založeny na testech s velmi vysokou reliabilitou, jakou nelze u přijímacích zkoušek, ani u maturity předpokládat. To vše jsou faktory, které skutečnou predikční validitu přijímacích zkoušek vůči maturitě ještě dále snižují. Naše výpočty se tedy týkají jakéhosi ideálního stavu, ve skutečnosti by byly výsledky ještě horší. Pro srovnání, u testu OSP pracujeme s korelací výsledku 1. a 4. ročníku 0,74, u českého jazyka 0,62 a u matematiky 0,41, ale běžně predikční validita přijímacích zkoušek podle publikovaných studií vychází 0,35 až 0,50 (viz např. klasická meta-analýza Kuncel, Hazlett, Ones).

Možnost 1: Do oborů směřujících k maturitě nepustíme žáky, zhruba v takovém poměru, v jakém dnes neodmaturují. Čili přibližně 2 % nejhorších v českém jazyce a 14 % nejhorších v matematice. (Na jaře sice neodmaturuje víc žáků, v roce 2014 to bylo 24 %, ale mnozí to pak napraví na podzim. Do výpočtu ovšem vstupují také ti, kteří v jarním termínu k maturitě nejdou.)

Výsledek: Namísto 91 000 maturantů bychom jich do maturitních oborů pustili jen 76 000. A co by se stalo u maturity? Bohužel namísto očekávaného prudkého poklesu, by těch, co neodmaturují, bylo stále 10 000. Je to sice lepší než 14 000, ale pořád je to hodně. A za jakou cenu? K maturitě jsme přes naše kritéria nepustili 15 000 dětí, bohužel z nich by 10 500 bylo bývalo odmaturovalo. Snížili jsme sice počet těch, kteří neodmaturují, o 4 000, ale za cenu toho, že jsme k maturitnímu studiu nepustili 10 500 těch, kteří by odmaturovali.

Možnost 2: Použijeme test OSP (Obecných studijních předpokladů). Do oborů směřujících k maturitě nepustíme žáky, kteří jsou v nejhorších 16 %. (16 % jsme zvolili proto, že tak bude počet těch, které nepustíme k maturitě, zhruba stejný jako v předchozím příkladu a k maturitě tedy zase půjde 76 000 žáků.)

Výsledek: Bude to lepší? Trochu ano. Tentokrát neodmaturuje jen 9 000, a počet těch, které jsme nesprávně vyřadili z maturitního studia je „jen“ 9 500.

Můžeme dál pak všelijak kombinovat test OSP, matematiku a český jazyk, ale nic lepšího nedostaneme. Ať děláme, co děláme, počet těch, co nakonec neodmaturují, zůstane velký, velký zůstane i počet těch, které k nematuritnímu studiu odsoudíme neprávem. Proč je vidět z následujícího grafu – ať posuneme svislou čáru kamkoliv, vždy bude v levém horním obdélníku (z nematuritního studia vyřazení neprávem) stejně nebo víc dětí než v levém dolním (z nematuritního studia vyřazení správně) a vždy také zůstane mnoho dětí v pravém dolním obdélníku (ke studiu je pouštíme, ale maturitu nesloží). Ještě upozorňuji, že graf vychází z velmi optimistického předpokladu, že korelace mezi výsledkem přijímacích zkoušek a maturity bude 0,63, reálně bude spíš 0,5 nebo 0,4 či dokonce 0,35.

Steffl_Model_predikcni_validity_jednotnych_prijiamcek

Možnost 3: A co kdybychom si řekli, že maximální počet těch, co neodmaturují, nesmí být větší než 5 000 (zmenšujeme pravý dolní obdélník). Jak bychom museli nastavit hranici přijímací zkoušky? Při optimální kombinaci testu OSP (60 %), českého jazyka a matematiky (po 20 %), bychom nesměli k maturitě pustit 31 000 dětí! Maturovalo by tedy jen 60 000 dětí a z nich by 5 000 neodmaturovalo. Velké vítězství to není, protože nyní je neúspěšnost u maturit cca 15,4 %, a takto by byla 8 %, což je pořád dost. Ale přitom jsme neprávem odsunuli stranou 22 000 dětí, a počet úspěšných maturantů tak snížili ze současných 77 000 na pouhých 54 200.

Možnost 4: Řekněme, že „obětovat“ můžeme nejvýše 1 000 dětí, které k maturitě nepustíme, i když by je složily (zmenšujeme levý horní obdélník). V tom případě k maturitě na základě kombinace testů (OSP, MA, ČJ – jak to zkombinujeme je jedno, rozdíly jsou zde malé) nepustíme asi 2 000 žáků. A je jasné, že počet těch, kteří neodmaturují, se moc nezmění, klesne jen o 800. Otázka je, zda to odpovídá předpokládaným nákladům, úsilí a „obětem“.

Možnost 5: Nedělat nic (svislou čáru odstraníme).
Výsledek: Mluví se o tom, že v osmi krajích se plošné přijímačky už dělají. Jak to doopravdy: ve třech krajích jde pouze o přijímací zkoušky na gymnázia (příp. lycea), ve zbývajících jsou limity stanoveny především pro gymnázia a limity jsou pouze doporučené. Většinou se reálně uplatňují pouze v prvním kole přijímacího řízení a o odvolání nakonec většinou rozhoduje ředitel podle počtu volných míst. S výjimkou jednoho kraje, kde je tlak na ředitele silný, se tedy ve skutečnosti přijímací zkoušky uplatňují zejména tam, kde je větší počet přihlášených, než volných míst. K tomu také přijímací zkoušky mají sloužit. A druhá, mnohem menší role je preventivní, resp. osvětová. Naznačuje uchazečům, že studium na střední škole může být náročné. V praxi ve všech krajích dosud platí, že kdo chce studovat na škole ukončené maturitou, tak může.

Steffl_Vysledky_jednotnych_prijimacich_zkousek

A nakonec poznámka pro pracovníky vysokých škol: Vysoké školy jistě projekt pana ministra Chládka uvítají ;-). Kvalita maturantů se zavedením plošných přijímacích zkoušek nepochybně zvýší, tak jako se už zvýšila se státní maturitou, což vysokým školám jistě udělá velkou radost. To jim snad vynahradí skutečnost, že maturantů bude o dalších 10 000 méně, uchazečů o VŠ studium asi o 6000 méně, a tedy nakonec asi méně než míst na vysokých školách.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

21 komentářů k "Lze u přijímaček zjistit, kdo „nemá na maturitu“?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
rodič
rodič

Konečně relevantní a užitečný kus numerologie. Snad Marcel Chládek a Co. ovládají orientaci v grafech.

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita

Je to hezké, ale když si najdu počet narozených dětí v letech 93/94 – což jsou maturanti 2013 (nevím, kolik maturantů je starších, ale asi jich nebude nijak výrazně hodně), tak mám údaj 114 000. Jinými slovy maturuje 80% dětí v ročníku (20% ne). Je to ještě maturita a co vlastně chceme od maturantů? Domnívám se, že pokud má maturita ukazovat určité studijní dovednosti, znalosti a také schopnost toto v praxi užívat, pak krajní hranice je (pro mě) 70%, lépe 60% maturantů v ročníku. Pak to dává smysl. Jinak maturitu zrušme a bude stačit vysvědčení z konce roku.

Josef
Text vypadá naoko věcně, staví však na zcela chybných předpokladech a jen recykluje demagogické nesmysly. Příklad: „Cestou k tomu má být stanovení minimální hranice pro to, aby žák mohl na maturitní studium nastoupit. Kdo ji nesplní, ten musí na odborné učiliště bez maturity nebo rovnou do práce, případně na pracovní úřad.“ O. Šteffl si asi nevšiml, že naše školství nezavírá cestu ke vzdělání na základě jedné neúspěšné zkoušky. Jednotný prvek v přijímačkách říká pouze to, že uchazeč o studium není V TÉTO CHVÍLI v jistém ohledu na studium připraven. I přijímací zkoušku lze opakovat za rok, nastoupit maturitní studium lze… Více »
Josef
Ještě několik poznámek: Těžko lze předpokládat, že by stát přešel z dnešního extrému (studuje, kdo chce) k extrému jinému, totiž plánovaný počet maturantů rovná se počet přijatých; vždy se bude uvažovat z hlediska uchazečů velkoryseji. Část vysokých škol dnes neposkytuje vysokoškolské vzdělání, nýbrž rozšiřující a prohlubující vzdělání na středoškolské úrovni. Podobně je tomu u škol středních. Touto cestou by se také měly ubírat úvahy o vzdělání a vzdělávání – nabídka by měla odpovídat schopnostem populace; nivelizace maturity a vysokoškolského diplomu nic dobrého nepřinesla, naopak vnesla do vzdělávání chaos. Možné smysluplnější schema: základní vzdělání čistě praktické (učňovské) vzdělání učňovské vzdělání s… Více »
l.snirch
l.snirch
Pane Soukale málokdy se s Vámi shodnu, ale dneska v něčem jo: stran schématu vzdělání s pracovními názvy systému vzdělání. Dnes je natolik chudé na možnosti (myslím mezi 15 a 19 lety), v podstatě jen 2 a obě jsou pasti pro značnou skupinu žáků, přitom se rozhoduji v 15 letech (spíše jejich rodiče) na základě, kdy o svých schopnostech toho moc ze základek neví a ani moc neví o svém směřování do budoucnosti – bylo to tak vždy, akorát za komunistů byl systém na SS hodně nepropustný (málo míst, navíc do nich vstupoval kádrovací prvek rodičů apod.), nyní druhý extrém… Více »
rodič
rodič
Pan Soukale, opět tradičně přehlížíte člověka na úkor potřeby systémové objektivity. Validita a reliabilita čísel se dají zpochybnit vždy, zejména, když se nám nehodí do „koncepce“. Můžete argumentovat podváděním u maturit atd, atp, nicméně fakt, že jsou studenti, kteří by neuspěli u přijímacích pohovorů na sš a navzdory tomu by byli úspěšní u maturit, asi neoddiskutujete. Stejně tak jako nezpochybníte existenci testové úzkosti, sociálního znevýhodnění, či vliv špatného učitele. Trauma z odmítnutí/selhání/vnímaného zařazení se do skupiny občanů druhé kategorie ve věku 15 let, neomluvíte potřebou objektivity. Kolik neúspěšných uchazečů se rozhodne strávit rok v práci či na učilišti, poté se… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
Myslím, že jsem úspěšně zpochybnil právě to, že jednotný prvek v maturitách někdo „odskáče“, a že mé příspěvky svědčí o tom, že nikomu nechci bránit ve vzdělání, naopak. Mám za to, že právě dnešní systém nás všechny a řadu studentů poškozuje, tím, že se jim dostane nekvalitního vzdělání a k tomu zkušenosti, že je téměř jedno, jak studují, „papír“ vždycky dostanou. Osmnáctiletí studenti nemusí nastupovat mezi patnáctileté, existují jiné možnosti studia. Testovou úzkostí, sociálním znevýhodněním, špatným učitelem, špatnou náladou apod. můžete argumentovat neustále, u přijímaček, u maturity, při jakékoli zkoušce kdykoli a kdekoli. Společný je pouze slabý výkon. Budete stejně… Více »
Jan Cepeka
Jan Cepeka

Ve vzdělávání je nesmírně důležitá nejen nabídka a možnosti, ale i prvek výkonu. Pokud se oslabí, k ničemu dobrému to nevede, jak ukazuje dnešní situace na středních školách. To je věc, kterou O. Šteffl zřejmě nedoceňuje. Divím se také, proč pracuje s výsledky maturit jako s „tvrdými daty“, když dnešní maturitě nevěří.

l.snirch
l.snirch
Tvrdá data z maturit jsou realitou pro desetitisíce maturantů bez ohledu jestli maturitě věříte nebo ne, pane Cepeku. To nemá s autorem co do činění.Vždy jde věcnou polemiku otočit osobně proti osobě, ale jaký to má smysl? Znáte lidstvo, výkon je podmíněn tlakem, nejen u děti, studentů, ale i u dospělých. Ano, existuji jedinci, kteří makají i bez tlaku, umí se sebemotivovat. Ale kolik takových je i mezi dospělými? Chceme bez motivace studium po žácích a studentech ve věku 14-18 let. Tím neobhajují flákání se, jen konstatuji, že ten systém všeberoucí na SS, lehká maturita pro gymply atd. moc motivační… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba

Pane Šnirchu, Vy mi z toho děláte detektivku: „Skoro všichni vědí či tuší, v čem je zakopaný pes, jen se čeká na odvážného politika, který to pojmenuje a hlavně zrealizuje. Z diskuse na Eduinu ( i jinde) to myslím sestavit lze.“
Já to ze stránek Eduinu čtu tak, že je potřeba zrušit učiliště, střední odborné školy proměnit na střední všeobecně vzdělávací školy nebo lépe gymnázia, zrušit maturitu, nechat studenty vnitřní motivaci a mezi učiteli udělat prověrku ve smyslu „nerozhoduje vzdělání, ale oblíbenost a schopnost motivace“. Je to tak? Čtete to stejně?

l.snirch
l.snirch
Pane Votrubo, na internetu se dočtete leccos, je třeba vlastním kritickým myšlením ve srovnání s vlastními zkušenostmi vybrat to relevantní. Odvážný ministr to určitě ví. Pro mě třeba je to: 1.středních škol s maturitou umožnující jíti na vysokou školu je nesmylně moc, berou vše a pak to lividuje až maturita – bohužel je to tak, bo to žádá živnostenský zákona a další jemu podobné 2. zavést možnost středoškolského vzdělání (jazyky, matematika, právní a ekonomické minimum,počítačová gramotnost,…) případně se zaměřením na odbornost třeba s nějakou státní zkouškou („lehkou maturitou“) a toto vzdělání v zákonech legalizovat pro trh práce (živnostenský zákon) s… Více »
l.snirch
l.snirch

A jinak taky, pane Votrubo, celý život je detektivka, snadné a jednoduché jistoty neexistují (i když se nám to snaží politici namluvit, ale to jen potřebují býti zvoleni), furt je třeba býti ve střehu a měnit v souladu s vývojem, reagovat změnou na to, co je překonané. Někdy bolestně za cenu nepopulárních opatření.
Jistoty jsou opiem lidstva – dal by se parafrázovat jeden můj oblíbený spisovatel a jeho slavný výrok z Zertu.
Ale to jen,abych to po ránu odlehčil :-)

Přeji hezký den

Václav Votruba
Václav Votruba

Děkuji za ujasnění. Pod toto se podepisuji a souhlasím, ale s Eduinem (články jsou s tím v neshodě a diskutující tu jsou ze dvou stran barikády, aspoň na mne to tak občas působí) si jistý nejsem ;-)

„Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!“
Zdravím a děkuji, že jste se mým dotazem necítil uražen.

Jan Cepeka
Jan Cepeka

Pane Snirchu,

to vůbec nebylo osobní, jen jsme poukázal na jistý rozpor. S daty máte pravdu, ta jsou sama o sobě v pořádku, jen ta interpretace je špatná.

Ondřej Šteffl

Pane l.snirchu v tomhle s vámi souhlasím:
„Vyhlašovat či upravovat jednotné maturity či přijímačky jsou skoro nic neřešící kosmetické změny.“

Potíž je, že sice nic neřeší, ale
1. mohou nadělat spoustu škody. Hlavně proto jsem psal ten článek. Těch odhadem 10 000, kterým bych přijímacími zkouškami se nepodkročitelným minimem přesměrujeme (většinou pokazíme) život je mi opravdu líto (řeči o tom, že mají jiné možnosti jsou jen těšínská jablíčka).

2. pořad se o tom dokola mele. Namísto toho, abychom řešili, jak lépe vzdělávat, řešíme, jak lépe selektovat.

Ondřej Šteffl

A ještě důležité vítězství zdravého rozumu nad neomylným systémem: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0068_6As__120_20140822120312_prevedeno.pdf

Z definitivního rozsudku Nejvyššího správního soudu:
[51] Soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 školského zákona povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh.

Jinými slovy CERMAT není neomylný bůh! A žáci jsou před jeho zvůlí chráněni soudem.

Josef

K tomu, co jsem napsal o práci s daty, o maturitní úrovni a skutečném vzdělání, O. Šteffl zjevně není schopen uvést ani popel. Ještě přidám, že chceme-li se skutečně začít zabývat úrovní vzdělání, musíme někde začít. Jednotný prvek v přijímačkách je jen drobnost, kterou musí následovat mnohem zásadnější věci. A připomínám fakt, který vychází z reálné představy o tom, co je to maturitní úroveň v češtině: Současný počet studentů aspirujících na maturitu je předimenzovaný o desítky procent, takže starosti páně Šteffla ohledně „poškozování“ vzděláníchtivých jsou z tohoto úhlu pohledu zcela nesmyslné.

jan yiertel
jan yiertel
Data ZJEVNE ukazuji (a pan sefl je serviruje, tak aby to videl opravdu kazdy), ze zavedeni selekce = odsouzeni neumerneho mnozstvi lidi k podradnym karieram. Benefit sporny. Pokud nizkou korelaci mezi vysledky prijimacek a maturity konsistentne reportuji vysledky vsech studii a pan Sefl jeste pouziva nerealisticka data v tom smyslu, ze realna data by ukazala jeste mensi zavislost, tak pak bojuje s rukou za zady. A nezapominejme, ze kdyz chceme vedet kolik procent variability vysvetli linearni vztah, tak je treba korelaci umocnit na druhou. Rozhodovat na zaklade takovych dat o osudech mladych lidi je zlocin a i v tom lepsim… Více »
Josef
Nemá asi cenu si vysvětlovat, kdo co nepochopil, ani komentovat amatérské výpravy do světa psýchy. Zaujala mne ale formulace „titul má kdekdo“ – je velmi příznačná a vypovídá o tom, že si nivelizaci vzdělání podvědomě uvědomují i ti, kteří je hájí. Jinak mezi absolventy VŠ např. z r. 1984 a 2014 jistě v průměru rozdíl je, berme ovšem v potaz, že před r. 1989 byl počet vysokoškoláků poddimenzovaný a neúspěch u přijímaček v řadě případů nevypovídal nic o předpokladech pro studium. Hodně se dnes píše o tom, že na pedagogické fakulty jdou studenti s menšími předpoklady ke studiu. Zajímavé by… Více »
SarkaQ
SarkaQ
Profesor Hejný říká: Vážením ještě žádné prase nepřibralo. Musíme na to stále myslet. Pokud nebude v tomto státě existovat opravdová a opakuji opravdová podpora státu zlepšení vzdělávání našich dětí, tak se NIC nezmění. Všechno ostatní jsou jen povídačky. Před volbami je vzdělávání to nejdůležitější pro všechny strany, po volbách, když se sestavuje rozpočet, už o vzdělávání neslyším ani slovo. Všem je to úplně šumafuk. Jediní, kdo to můžou změnit, jsou rodiče (veřejnost), kteří budou tlačit na politiky, aby splnili to, co před volbami naslibovali. Jednotná maturita i jednotné přijímačky jsou jen další selektivní nástroj. K zlepšování vzdělávacího procesu je zapotřebí… Více »
jan yiertel
jan yiertel

„Zaujala mne ale formulace „titul má kdekdo“ – je velmi příznačná a vypovídá o tom, že si nivelizaci vzdělání podvědomě uvědomují i ti, kteří je hájí.“

Taky se vam dari priznacne a vypovidajici formulace !!!!
Je hajim veci vedome. Snesu nejakeho otitulovaneho blbce navic, pokud to znamena, ze neupru pristup k titulu x lidem, kteri na nej maji (viz grafy p. sefla). Nekdo stavi bariery, protoze si neveri, ze obstoji v konkurenci, nekdo si preje mit co nejvzdelanejsi obcany.

wpDiscuz