Mentor nepoučuje, ale podporuje

mentor_c91fe9369d_z

O tom, jak vypadá mentoring v praxi a v čem je učitelům užitečný, hovoří Saša Dobrovolná, která je spoluzakladatelkou České asociace mentoringu ve vzdělávání. Zmiňuje také ohlasy učitelů z praxe, kteří na mentoringu nejvíce oceňují možnost učit se to, co opravdu potřebují pro svoji práci. ČAMV prezentovala přínosy i limity mentoringu také na letošní konferenci Úspěch pro každého žáka. Prezentaci najdete ZDE, záznam konference ZDE.

Česká asociace mentoringu ve vzdělávání (ČAMV) vznikla v říjnu 2013 jako občanské sdružení, které má záměr podporovat stávající i nové mentory v jejich práci a profesním rozvoji, a poskytovat školám informace a podporu při zavádění mentoringu do praxe. Asociace vznikla z iniciativy lidí, kteří se profesně scházejí a už několik let podporou mentoringu zabývají.  Stránky ČAMV můžete navštívit ZDE.

Co je to vlastně mentoring? Tohle slovo zaznívá ve vzdělávání čím dál častěji, ale spousta lidí neví, co si pod ním vlastně představit?

Mentoring je určený učiteli, který chce u sebe rozvíjet nějaké konkrétní pedagogické dovednosti. A mentor mu v tom pomáhá tím, že ho po předem stanovenou dobu doprovází procesem rozvoje a učení. Dbá na to, aby nesešel z cesty ke svému cíli, a podporuje ho ve zkoušení nových věcí v praxi.

Jak spolupráce učitele s mentorem nebo mentorkou probíhá? 

Saša Dobrovolná
Saša Dobrovolná

Učitel – klient si určuje, co se chce naučit a mentor ho při tom podporuje.  Mentor pomáhá učiteli stanovit si cíl, zmapovat svou výchozí situaci a hledat cestu, jak k cíli dojít. Součástí takového procesu je naplánování jednotlivých kroků a společné vyhodnocování, jestli měly pro učitele nějaký smysl a užitek.

V čem konkrétně může mentoring učiteli nebo učitelce pomoct? Můžete uvést nějaký příklad?

Nejčastější zakázky, se kterými se já nebo mí kolegové v poslední době potkáváme, jsou například formulace cílů výuky a jejich sdělování žákům na začátku každé hodiny, využívání metod aktivního učení, práce se skupinovou dynamikou, zavádění partnerské komunikace, přenášení zodpovědnosti na žáky, práce s hodnocením, stanovení kritérií pro hodnocení a podobně.

Mám si to tedy představit tak, že se mentor s učitelem scházejí, mluví spolu a sledují, kam se posouvá? Nebo se mentor také chodí dívat do hodin?

Tak i tak. Spadají sem rozhovory i návštěvy v hodině, aby měl mentor konkrétní podklady pro zpětnou vazbu. Taky je rozdíl, jestli se jedná o mentoring externí, kdy mentor přijíždí do školy za klientem, nebo interní, kdy je mentor pracovníkem dané školy, kolegou daného učitele. V případě externího mentoringu je spolupráce s klientem formálnější, na základě přesně naplánovaných schůzek. V případě interního mentoringu může občas probíhat i jako neformální rozhovor na chodbě před vyučováním.

Jak často se učitel s mentorem setkávají? Musí se vídat osobně?

To je různé, opět záleží na tom, zda jde o externí nebo interní mentoring, a taky na délce spolupráce mentora a klienta. Obecně lze říct, že na začátku spolupráce jsou schůzky delší a častější, třeba i několikrát týdně. Vzhledem k tomu, že mentor má klientovi podávat popisnou zpětnou vazbu na jeho práci, je nutné, aby se s klientem viděl osobně a navštívil ho i v jeho hodinách. Taky hodně záleží na založení klienta. Někdo jednoznačně preferuje osobní kontakt, jiní klienti si pochvalují, že jim telefon či skype šetří čas.

Podle čeho mentor učitele hodnotí?

V našem pojetí mentor rozhodně práci učitele nehodnotí. Právo hodnotit svou práci má ve vztahu mentor – klient výhradně klient. Mentor učitele hlavně vede k sebereflexi, poskytuje mu popisnou zpětnou vazbu, v průběhu rozhovoru shrnuje, parafrázuje, zrcadlí emoce klienta a nabízí reflexi celého procesu. 

Jaké nástroje mentor pro svou práci využívá?

Mentoři využívají pro svou práci různé formy a nástroje. Hodně záleží i na jejich mentorském vzdělání. Základem spolupráce mezi učitelem a mentorem je však rozhovor a zpětná vazba navázaná na sebereflexi učitele a výstupy z pozorování. Staví se na tom, co už klient umí a co zvládá. Jde o podporu jeho dalšího rozvoje. Rozhodně se nezaměřujeme na problém a jeho řešení, ale na učení klienta.

Jak vypadá učitel nebo učitelka, který prošel mentoringem?

Naší představou a cílem je takzvaný „reflektující praktik“. Tedy učitel, který ví, co už umí, co mu jde a na čem ještě potřebuje pracovat. Profesionál, který má zdravě rozvinuté sebevědomí postavené na reálné skutečnosti, pravidelně reflektuje svou práci a stanovuje si reálné cíle ve svém dalším rozvoji.

Co si učitelé, kteří mentoring dlouhodobě využívají, nejvíc pochvalují?

Nejvíc oceňují intenzitu svého učení. To, že se na ně nevalí spousta nových informací, ale rozvíjejí se přesně v tom, co považují z hlediska své praxe za užitečné. Pro řadu učitelů je setkání s mentorem důležitým mezníkem v jejich kariéře. Víte, že potkáváme i učitele, kteří nám s povzdechem řeknou, že už učí pět, deset nebo víc let a za tu dobu je nikdo, kromě jejich žáků, při práci neviděl? Nebo možná viděl, ale nešlo mu o jejich podporu, ale jen kontrolu.

Není ale mentoring trochu časově náročný – vzhledem k tomu, jak jsou dnes učitelé přetížení administrativou a činnostmi, kterým se věnují mimo vyučování samotné?

Toť otázka. Mentoring jistě časově náročný je, zvláště pokud učitelům chybí informace a znalosti, které potřebují k dosažení stanoveného cíle. Nicméně snahou každého mentora je podpořit svého klienta takovým způsobem, který mu v budoucnu jeho práci ulehčí a v konečném důsledku mu i ušetří čas. Je smutné, že jsou učitelé přetíženi administrativou a dalšími činnostmi, ale naší prioritou je podpořit je v jejich primární činnosti, tedy ve výuce.

Na kolika českých školách se mentoring v současnosti systematicky poskytuje?

Na to si vůbec netroufám odpovědět, nevím o tom, že by někdo něco takového sledoval. Vím ale o několika školách, které systematický mentoring zavedly, nebo se na to připravují. My se zatím snažíme učitele o mentoringu dostatečně informovat. Stále je dost rozšířená představa, že mentor je někdo, kdo bude učitele hodnotit, kontrolovat a kárat. Proto pořádáme informační setkání určená školám, které vyslaly své učitele do výcviku mentorských dovedností a chtějí mentoring ve škole zavést.

A je mentoring opravdu nejefektivnějším způsobem podpory učitelů?

Zdráhala bych se označit jakoukoliv metodu za nejefektivnější. Mentoring slouží jako podpora profesního rozvoje a učení. Ale každý máme svůj vlastní učební styl a každému z nás může vyhovovat něco jiného. Mentoring je užitečný tam, kde učitelé potřebují rozvinout některou svou profesní dovednost – plánování, výběr metod, práci se skupinovou dynamikou, individualizaci a podobně.

Má mentoring nějaká omezení? K čemu se například nehodí?

Rozhodně není efektivní pro získávání znalostí. To je nepřiměřeně drahý způsob. Ani to není všelék na všechny strasti a potíže učitelů. Když někdo nemá svou práci rád a je vyhořelý, investice do mentora je zbytečná. V takovém případě by měl učitel vyhledat jiného odborníka, který mu tuhle náročnou situaci pomůže zvládnout.

Co může udělat učitel, který cítí, že by mu mentorská podpora pomohla?

Asociace chce, mimo jiné, zprostředkovávat informace o mentoringu všem zájemcům o něj. V nejbližší době se chystáme na stránkách asociace zveřejnit seznam mentorů, kteří nabízí své služby. Nebude se jednat o mentory, které by asociace nějakým způsobem klientům doporučovala, ale o mentory, kteří o to projeví zájem. Všem učitelům, kteří cítí, že by jim mentorská podpora pomohla, doporučuji, aby si služby mentora vyzkoušeli.

Proč jste se rozhodli asociaci založit? Co to přinese školám a učitelům?

Chceme, aby profese mentorů měla v českém školství pevný základ. Aby se mentoři mohli teoreticky i prakticky rozvíjet, komunikovali mezi sebou i s odbornou a širší veřejností. Rozvoj mentoringu vidíme jako cestu k vyšší kvalitě výuky ve školách. Proto chceme být partnerem různým institucím a nabízet školám vzdělávání a osvětu. A samozřejmě praktickou podporu při zavádění mentoringu.

Kolik mentorů v České republice vlastně máme?

To opravdu nevím. Mohu jen říct, že v rámci kurzů mentorských dovedností, které jsem já, nebo mí kolegové v posledních několika letech vedli, jsme vyškolili přes 150 učitelů. Ale to samo o sobě neznamená, že všichni teď pracují jako mentoři.

Jak dlouho tedy trvá, než se člověk stane mentorem?

To je asi jako s řemeslem. Můžete absolvovat výcvik, ale k tomu, abyste se stali dobrým mentorem, který je svým klientům užitečný, potřebujete spoustu hodin tréninku a reflexe. Neméně důležité jsou pro mentorskou práci postoje. Což je pro řadu adeptů asi to nejtěžší. Řada učitelů se zaměřuje na řešení problémů, vytýkání chyb, poskytování pomoci a často se také chovají tak, jako by věděli všechno nejlíp. To už ale není mentoring ve smyslu kolegiální partnerské podpory.

Jaké postoje jsou tedy pro mentoring důležité?

Jde o partnerskou spolupráci, kdy je klient (učitel) zodpovědný za stanovení cíle, za výsledek i za jeho hodnocení. Mentor odpovídá za svou práci a za kvalitu procesu. Mnoho začínajících mentorů se však ztratí v obsahu, který potřebují „vyřešit“ a často také začnou hodnotit klienta, jeho chování a postoje. To ale není pro klienta užitečné. Pokud na sebe mentor vezme roli hodnotitele a poučovatele, nesplní mentoring svůj účel a učitel může zanevřít na mentoring jako takový.

Proč si myslíte, že stát zavedení mentoringu zatím systémově nepodpořil? Určitě by to byla rychlejší cesta k zlepšení kvality výuky než prostřednictvím pedagogických fakult.

To si vůbec netroufám odhadovat. Řekla bych, že to asi není priorita. Jedná se o finančně náročný způsob podpory, ve školách není běžné mentory využívat, a při rychlém střídání našich ministrů na to asi ještě nedošlo…  Důvodů může být mnoho. Vím však, že v současné době se ministerstvo školství otázkou mentoringu ve školách intenzivně zabývá a připravuje projekty zaměřené na jeho širší využití.

Může být jedním důvodem i fakt, že nemáme žádný oficiální standard učitele?

To určitě. Nemáme sdílenou představu o tom, co je to kvalita. Tím pádem celá řada učitelů nemá potřebu pracovat na svých dovednostech a stačí jim navštěvovat semináře k získání nových znalostí, nebo se nevzdělávají vůbec.  

Sledujete nějak výsledky učitelů, kteří mentoring využívají. Jak byste před ministrem obhájili jeho přínos?

Výsledky jakéhokoliv vzdělávání se měří velmi obtížně, protože je ovlivňuje celá řada faktorů, které výzkum dokáže jen těžko postihnout. Zároveň ale potřebujeme nějaká spolehlivá data. I proto jsme založili Českou asociaci mentoringu ve vzdělávání. Chceme získat ke spolupráci akademickou sféru a iniciovat výzkum ohledně dopadu mentoringu na kvalitu výuky. Jde to obtížně, ale už se nám ve spolupráci s Ústavem pedagogických věd FF MU Brno podařilo uskutečnit první pracovní setkání ČAMV, na kterém byly vygenerovány otázky k širší diskusi. Tato diskuse bude brzy na stránkách ČAMV odstartována a všichni zájemci se do ní budou moci zapojit.  Samozřejmě máme řadu důkazů ze zahraničí a sbíráme i první reakce účastníků výcviku a klientů, se kterými naši mentoři pracují. A mě osobně těší, že sami účastníci výcviků konstatují, že po letech, kdy museli načerpat řadu informací, se učí něco, co pro ně představuje nikoliv kvantitativní, ale kvalitativní nárůst.

Saša Dobrovolná vystudovala obor český jazyk – dějepis na Filozofické fakultě UP v Olomouci. V oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků má bohaté zkušenosti jako metodička, manažerka vzdělávacích projektů a lektorka. Od r. 2005 se zabývá zaváděním koučovacího přístupu a mentoringu do škol. V současnosti působí ve Společnosti pro kvalitu školy, o. s. jako manažerka vzdělávacích projektů a lektorka mentorských výcviků. 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Mentor nepoučuje, ale podporuje"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pavlína Hublová
2 years 3 months ago

Saša Dobrovolná byla také lektorkou webináře na Metodickém portálu RVP.CZ. Záznam a odkaz na další informace najdete na http://goo.gl/Xd5ts9.

Bořivoj
2 years 3 months ago

Ano, webinář je výborným nástrojem, který může nasměrovat spoustu učitelů využívajících tzv. „prostojové učení“ – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12777/. Dovolím si připomenout, že právě spojení mentora se svými svěřenci (nebo jak výraz mentee překládáte?) by mělo být (a ve světě běžně je) podpořeno přímým spojením a vytvářením společného online prostředí, v němž dochází k výměně zkušeností. Osobní styk je jistě nenahraditelný, ale uvědomme si, že ve světě online zase můžeme jako mentora použít každého zkušeného učitele, který se vydal na cestu tzv. „návodnosti“ – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12573/.

František Miklín
František Miklín
2 years 19 days ago

Zase další vymyšlená a zbytečná ptákovina.

wpDiscuz