MF Dnes: Neumíme vyučovat matematiku, říká Oldřich Botlík

ilustrační foto.Bindaas Madhavi (flickr.com)(CC BY-NC-ND 2.0)

Publikujeme komentář Oldřicha Botlíka, který vyšel v dnešní Mladé frontě DNES pod názvem Strach dětí z matematiky souvisí se špatnou výukou. Autor v něm vysvětluje, v čem podle něj spočívá negativní vztah českých žáků a studentů k matematice. A navrhuje kroky, které by měly vést ke změně. Týkají se vzdělávání budoucích pedagogů a otázky plošného testování. K tématu maturitních písemek z matematiky se vyjadřuje i Ondřej Šteffl na svém blogu (ZDE) a společně s Jiřím Růžičkou, ředitelem Gymnázia Jana Keplera, pro Český rozhlas (ZDE).

Se školní matematikou jsou u nás dva velké problémy: žáci ji neumějí a mají k ní špatný vztah. Víme například, že matematické vědomosti a dovednosti čtvrtiny našich patnáctiletých nedosahují úrovně nezbytné pro řešení úkolů běžného života (mezinárodní průzkum PISA). Zato nenávistí k matematice vynikají čeští žáci i ve světovém měřítku (TIMSS). Co s tím?
Cesta k nápravě vypadá jednoduše. Bude-li školní matematika srozumitelnější a nebude-li její výuka vyvolávat v dětech strach, naučí se toho víc, neboť se budou matematikou zabývat raději než dnes.

Takhle přímočaré to však bohužel není. U nás nepokládáme základní školu za instituci, která má táhnout nahoru všechny žáky. Podle Čechů by měla naopak fungovat jako síto oddělující zrno (tedy budoucí absolventy vysokých škol) od plev. Životní osudy plev nás příliš nezajímají. Selekci zařídí například matematika: „Neznáš tangens – půjdeš na učňák!“

Nejde o maturitu, ale o znalosti
Vzpomeňme si třeba na zavádění státní maturity. Diskuse se netočila kolem toho, proč maturanti masově neumějí to či ono. Tohle neznepokojovalo téměř nikoho – za skandální se však pokládalo, když i takoví žáci ve škole úspěšně odmaturovali. Dnes se mluví o tom, že ze škol budou muset odejít magistři a inženýři bez pedagogického vzdělání. Jako by za neoblíbenost matematiky u dětí mohli oni, a nikoli pedagogické fakulty a jejich absolventi.

U nás se prostě staráme raději o síta než o lidi. Péče o síta sice k ničemu nevede, ale je víc vidět a je také mnohem pohodlnější.
Česká veřejnost nakonec pochopí, že pologramotní absolventi základních škol, vyhýbající se vzdělávání, jak jen to jde, představují velký společenský problém. Ať už maturitu mají, nebo ne.

Ke změně však nedojde snadno ani rychle. Matematika umí zjednodušovat nejrůznější složité situace a pomáhá se v nich vyznat.
Česká škola ji však předkládá žákům přesně opačně: zbytečným formalismem zkomplikuje i úplné banality. Většině žáků také nikdy nedojde, jak matematické učivo souvisí s jejich životy.

Ti, kteří se takovou školou úspěšně prokoušou, na to potom bývají celý život patřičně hrdí a hledí na ostatní „nevzdělance“ spatra. A mají hlavní slovo při rozhodování, že „správná“ výuka matematiky bude i nadále vypadat stejně.

Fakulty potřebují konkurenci
Co má udělat Ministerstvo školství pro to, aby nevypadala?
Zaprvé, musí vystavit pedagogické fakulty tvrdé konkurenci.
Tedy vytvořit co nejrychleji akreditační systém otevřený dalším, leckdy již dávno osvědčeným nabídkám (dalšího) vzdělávání učitelů a absolventů vysokých škol bez pedagogického vzdělání.

Zadruhé, mělo by lépe formulovat cíle základního vzdělávání a výrazně podpořit decentralizované hledání nových, úspěšnějších metod výuky – jak matematiky, tak dalších předmětů. I za cenu lokálních omylů a slepých uliček. Je to mnohem bezpečnější postup než plošná náhrada jedné metody jinou, byť by zpočátku vypadala sebeslibněji. Smiřme se s tím, že jediná nejlepší metoda vhodná pro všechny žáky a pro všechny učitele neexistuje.

A konečně zatřetí, ministerstvo by nemělo zavádět další plošné zkoušky či testy. Dnes se mluví o jednotných přijímačkách na střední školy. Taková zkouška, má-li být férová k žákům, musí brát ohled na to, jak byli vyučováni.
Pak ale pomáhá zachovat původní cíle a metody výuky, což je pravý opak toho, co dnes potřebujeme.
Modelovým příkladem je matematika ve státní maturitě. Zkouška s mnoha ambicemi musela skončit tak, jak nakonec skončila – testováním prostocviků při úpravách algebraických výrazů a předkládáním umělých úloh jakoby „ze života“.
Monopol na přípravu učitelů přispěl k degeneraci nabídky pedagogických fakult – jejich špatnou pověst nezachránily ani výjimečné osobnosti, které tam působí. Maturanti ji znají a ti kvalitní se tam opravdu nehrnou. S monopolem na rozhodování o tom, co se mají žáci učit v matematice a jak, to dopadlo podobně: cíle a metody výuky zdegenerovaly časem tak, že děti se matematice vyhýbají jako čert kříži. Vcelku právem. Na to, že základní vzdělávání je povinné, totiž ve škole dennodenně hřeší příliš mnoho učitelů. Svou ledabylost už si ani neuvědomují.

Děti začnou s radostí a zájmem zvládat složité poznatky a dovednosti záhy po narození. Proč jim to škola tak rychle znechutí? A jak má vlastně vypadat, aby do ní děti chodily, i kdyby nemusely?

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

64 komentářů k "MF Dnes: Neumíme vyučovat matematiku, říká Oldřich Botlík"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago
„Dnes se mluví o tom, že ze škol budou muset odejít magistři a inženýři bez pedagogického vzdělání. Jako by za neoblíbenost matematiky u dětí mohli oni…“ Ale nic takového nikdo přece neřekl. To je faul, pane Botlíku. Za prvé. Za druhé. Zaujala mě větička, že „zkouška, má-li být férová k žákům, musí brát ohled na to, jak byli vyučováni.“ A bere takový ohled třeba ta neustále přeceňovaná PISA? (I když přijímací zkouška a mezinárodní testování není úplně totéž.) Ta třetí. Chybí tu jedna důležitá věc: jakýsi historický pohled. Byli jsme na tom s matematikou (znalostmi a vztahem k ní) tak… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Byli jsme na tom s matematikou (znalostmi a vztahem k ní) tak špatně vždy? Nebo někdy nastal zlom? Kdy? Proč? Viz články o digitální demenci, moc pěkné 3 díly na echo24.cz od pana Cílka například. Kalkulačky, interaktivní tabule, počítače, internet – na vše má odpověd, ale neklade otázky, nenutí přemýšlet (kdo chce, tak určitě může). Všechno vynikající pomocníci, ale zlí pánové. Restrikce studia za komunismu (na SŠ i na VŠ), nyní neomezeně (takřka) násobně více studentů a navíc bez přijímaček, které školy nemůžou vyhodit, pokud se sami nechtějí zavřít. Studenti to ví, škola se přežít skoro nicneděláním (chce-li). Jakmile přestanete… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago

Díky,hezké.

Tomáš Zahradník
Tomáš Zahradník
2 years 2 months ago

Argument „Výsledky z matematiky jsou špatné, protože máme kalkulačky, počítače a internet.“, zdá se mi poněkud nešťastný. Protože nepůjdeme daleko za české hranice a najdeme příklady, kde jsou výsledky z matematik mnohem lepší, a zároveň tam žáci při výuce používají stejně či více technologie jako žáci naši.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

OK, tak proč naši středoškoláci ve velkém neumí malou násobilku bez kalkulačky, o zlomcích, jednoduchých mocninách a odmocninách se nebudu ani bavit ?
Já na základkách nejsem, nevím, co se tam děje. Děkuji za odpověď.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Nejsem matikář. Ale proč by to měli umět, když předem vědí, že se na střední stejně dostanou?

David Yilma
David Yilma
2 years 2 months ago
Řekl bych, že právě o tom je výše uvedený článek. Znechucení matematiky. Nejsem matikář, ale zrovna tyhle „mechanické“ operace, které se postě musí člověk naučit, lze učit formou,která bude zábavná a neznechutí. Nakonec to míří jen na úroveň zapamatování, což je bohužel často místo, kde spousta žáků ustrne. Takže se pak není čemu divit, když nejsou schopni analyzovat text ve slovní úloze. A co se týče techniky? Není dobré to prostě rozfázovat? Naučím se násobilku na prvním stupni a pak na druhém a vyšším řeším složitější věci s kalkulačkou, aby mě to nezdržovalo a jednoduché logické věci bez kalkulačky, protože… Více »
Tomáš Zahradník
Tomáš Zahradník
2 years 2 months ago
A z čeho soudíte, že středoškoláci ve velkém neumí „malou násobilku bez kalkulačky, zlomky, jednoduché mocniny a odmocniny? PODLE MATURITNÍCH VÝSLEDKŮ? Pak se ale podívejme, kolik bodů za tyto dovednosti žák mohl letos získat. 8! (prvních šest příkladů) A ke složení zkoušky jich potřeboval 15! To znamená, že do 15 musel získat dalších 7 bodů za příklady z oblasti statistiky, pravděpodobnosti, goniometrie a analytické geometrie. Jsem letošní maturant a na základě znalosti vrstevníků vím, že tyto okruhy matematiky vyžadují jejich pochopení! A že pochopit je od většiny českých učitelů matematiky je pěkně těžké! O to víc, jedná-li se o SOŠ… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

Učím je a mnoho mimo školu doučuji. Vzorek je více jak 500 studentů za 4 roky. Problémy nemá tak desetina. Nebavím se o gymplech.

Bodů potřebovali 17, ne 15.

Ty základní počty a logické uvažování jsou defacto ve všech příkladech, názvy okruhů nerozhoduji.

Tomáš Zahradník
Tomáš Zahradník
2 years 2 months ago
Jo tak to máte dobrý vzorek a zřejmě pravdu. Ano, logika + základní počty jsou všude stejné (jednou se tomu říká X, podruhé cos(x) a potřetí komplexní číslo), ale kde já vidím problém, je v TOTÁLNĚ NESROZUMITELNÉ VÝUCE. Vysvětlím to na výuce našeho gymnázia. První jsou výroky (všichni dělají výroky), pak jsou rovnice (všichni počítají jenom rovnice), pak přijde goniometrie (všichni se topí v geometrii) atd. Pokaždé vždy jen ta jedna část. Takže když někdo dostane od září do listopadu vypočítat příklad, je mu jasný, že musí použít zrovna probírané vzorečky. (Takže on hledá, jak použít vzoreček z taháku do… Více »
Irena
Irena
2 years 2 months ago

Dobrý den,
učím žáky čtyřletých učebních oborů s maturitou a žáky nástavbového studia. Problém vidím i v tom, že na tomto typu studia je málo odučených hodin matematiky (dálkové studium tříleté, při zaměstnání – jedna hodina za rok!). Ve třetím ročníku jedna hodina semináře pro maturanty z matematiky, nepovinně. Látku probírám dle RVP (ŠVP) a katalogu požadavků v matematice. Podle čeho jste usoudil, že učitelé na SOŠ a SOU neumí vysvětlovat, nevím. Pokud tento žák maturuje z matematiky, je to náročné nejen pro něho, ale také pro učitele. Nemyslíte?

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Já přesně provázanost mezi okruhy matiky učím – učím je myslet, tedy matiku musíte učit pohledem shora, z nadhledu, ne zevnitř, protože pak jste na úrovní žáka. Musíte nejdříve pochopit smysl a pak jít do detailu. Proto dávám hlavně slovní logické úlohy, kde využíváte více okruhů matiky a hlavně na začátku logiku. Studenti to neumí přesně jak jste popsal. Jsem schopen na SOŠce ty, kteří na sobě jsou ochotni pracovat, k matuře připravit. Je to cestou pětek, opakovaných písemek a množství domácích úkolů, dobrovolných odpoledních testů k zdárnému vykonání maturity – stačí mi na to 40 hodin výuky ve čtvrtáku.… Více »
Tomáš Zahradník
Tomáš Zahradník
2 years 2 months ago

Tak to bych vás jako učitele matiky asi uctíval :)

Václav Votruba
Václav Votruba
2 years 2 months ago

Neuctíval. Neberte si to osobně, ale málokdo si nechá dávat pětky, psát odpoledne písemky a brát si domácí úkoly. Jenže matematika se nedá odkoukat, musí se „odžít“. Ale tak je to s většinou znalostí, nezískáte je, dokud je váš mozek nevstřebá.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Mám na maturitní seminář ve 4. ročníku, pro ty, kdo si zvolili dobrovolně matiku, 25 vyučovacích hodin délky 45 minut. Opakuji celých 9 okruhú podle katalogu včetně příkladů. Pětky jsou proto, že když jim dám první test Cermatu, tak to tak dopadne – je třeba si uvědomit realitu a pak ji řešit. Proto domácí úkoly (8 za rok). Proto dobrovolné odpolední testy (8 za rok)- jak udělat jinak, když hodina má 45 minut a test Cermatu 105 minut? Ti co to podstoupili, odmaturovali. A příšli poděkovat. Ti co zvolil jednodušší přístup – jaképak domácí úkoly, jaképak volné odpoledne, ne. Nikoho… Více »
Ondřej Šteffl
2 years 2 months ago

PISA nemusí být férová k žákovi, o ničem se nerozhoduje!

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

PISA férová být nemusí, ale féroví by měli být ti, kteří ji používají jako argument. Nebo klacek.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago
1/opět jste sem nacpali vaše oblíbené téma – kvalifikovaní verzus nekvalifikovaní. Jakoby ti nekvalifikovaní byli jasnými nosiči toho lepší a naopak.Tak to z toho článku zase cítím.Ale budiž,máte to,eduini,takhle rádi 2/Velký problém – tlak rodičů. Víte kolik rodičů chce, přímo požaduje, dokonce nařizuje škole, aby jejich dítě používalo kalkulačku? Dnes už ty děcka nejsou schopná ani triviálních počtů zpaměti. Argument, že kalkulačky jsou všude k dispozici u mě neobstojí. Děti nenávidí především slovní úlohy. To je úzce propojeno s tím, že musí ČÍST a PŘEMÝŠLET.A NAMÁHAT si mozek. To je hned několik strašných činností dohromady. Mé děti nemají rádi mou… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago

Komentář o rychlosti v matice se týkal mých vlastních dětí na gymplu, to ostatní jsem psala o žácích. Abychom si to vyjasnili.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

Maturita z matiky – 38 hodnocených otázek na 105 minut včetně přepisu výsledků a postupů – to není tlak na čas ? 16 stránek A4 textu.
Přijímačky na severní Moravě – 17 příkladů za 45 minut, 5 stránek textu A4.
Píšou se převážně výsledky typu A,B,C,D – tak krásně se to typuje, tak krásně se to opisuje. Kdy je čas na promýšlení a řešení?
Tak se odrazuje od matiky – to je státem řízená matika ! A pak se divíme.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago

No bať.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Kdyby maturita z matiky byla dejme tomu 10 příkladů na 120 minut (tak mají Poláci), vše s postupem, hodnocení příkladů na škále 0-5 bodů podle toho, kam se maturant dostal, tak víme co umí. Jenže to by museli hodnotit učitele škol jako písemky z češtiny, bo počítače Cermatu by byly na kočku – ale učitelům Cermat a celé školství včetně veřejnosti nevěří(jsou to určitě podvodníci), já jako učitel matiky jsem u svých maturantů oprávněn jen zkontrolovat kalkulačku a tabulky (a hodinky). Pochopitelně by se naskenovaly záznamové archy a odeslaly, takže podvody by byly vyloučené Skutečnou tragedii s matikou neznáme –… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago
No a teď si představte, že bychom to obkreslili po těch Polácích.To by se pak žádná firma nenapakovala (jenom nejmenovat) a někdo by musel uznat, že ti učitelé na středních zas takoví pitomci nejsou.Dřív maturity zpracovávali a kontrolovali jenom učitelé.Ale to byl asi socialistický přežitek. Máte pravdu v tom, že dnes je tlak ,aby každý s IQ houpacího koně udělal maturitu.Jenže houpací kůň prostě maturitu neudělá.Tak se to musí nějak zaonačit.Abychom mohli ve statistikách vykazovat čísílka o zvýšeném počtu maturantů na počet populace.A vysokoškoláky taktéž. Hurá jsme světoví, jsme v žebříčcích.A když to nejde, tak se to svede na učitele.Na… Více »
mimo
mimo
2 years 2 months ago
Píšete: Mé děti nemají rádi mou nejoblíbenější větu: Milé děti, život je především matematika. Nedivím se jim – Život není vůbec především matematika, ale v životě můžete matematiku využít. Mám spíš takový pocit, že děti nemají rádi matematiku, protože se na ní klade až příliš velký důraz a matikáři si na našich školách myslí, že oni jsou ti nejdůležitější a tak do dětí tlačí i to co je pro ně nedůležité, ale čím se matikáři mohou blýsknout. Znám jich hodně, co se nadřazeně chovají i v běžném životě. Je to až sranda, jak jsou namyšlení, že učí matematiku :-)) Trochu… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago
Tak to jste opravdu trochu MIMO, ha ha. Já totiž učím ty nejméně nadané . a to jsou žáci s lehkým mentálním postižením. A věřte, že i tito žáci jsou schopní bez kalkulačky zvládnout všechny základní matematické operace. Naučí se násobilku i dělení ( až dvojciferným číslem), pracují s desetinnými čísli a zvládnou i procenta. Neučí se záporná čísla,takže se neučí ani rovnice. Umí pracovat se vzorci v geometrii, dokáží základní konstrukční úlohy. A to pro běžný život zcela stačí. Takže by to měly zvládat i děti „normální“.Ono to jde,jen jsou líné. Na matiku kladu důraz,protože hlavní město Japonska je… Více »
mimo
mimo
2 years 2 months ago
Promiňte, ale pokud učíte děti s LMD, o to víc by mne zajímalo, jak u nich probouzíte smysl pro samostané a tvořivé myšlení, které by matematika měla podporovat. Myslím, že Vy hovoříte o počtech, ale ty jsou pouze nástrojem matematiky. Dále píšete: „Takže by to měly zvládat i děti „normální“.Ono to jde,jen jsou líné.“ – podle čeho soudíte, že děti jsou líné? Není třeba problém v tom, že je nebaví biflovat, ale řešit komplexnější úlohy s nějakým pěkným výsledkem a zažívat i při matematice vzrušení? Píšete: „Základními předměty pro život je jazyk,matematika a pro naše děti ještě pracovní výchova. To… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago
Tak nevím, jestli se mi do toho malého obdélníčku podaří odpovědět.To by bylo spíš na knihu. 1/Nemluvila jsem o dětech s LMD(lehká mozková disfunkce),ale LMP(lehké mentální postižení),to je odlišné.U LMD nemusí jít o poruchu intelektu,u druhého je to porucha intelektu. 2/řešit komplexní úlohy můžete poté,co už máte nějaké znalosti (myslím v matice).Co to je učení se básničky?Biflování? Jak se herec naučí roli?Jak se klavírista naučí etudu? Ono to bez toho občasného biflování (pojmenujme to učením se zpaměti,soustavným cvičením), nejde.Ale nebojte se.Mí žáci používají různé pomůcky,pracovní listy apod. aby se věci naučili.Jenže bez učení zpaměti to fakt nejde.Kdo to tvrdí, tak… Více »
Irena
Irena
2 years 2 months ago

Já naprosto souhlasím. Je vidět, že jste z praxe a víte o čem mluvíte. Já bych ráda pozvala některé diskutující do své hodiny. Zvu i rodiče. Nikdy nikdo nepřišel. Pouze jeden tatínek, který u nás studuje dálkově, se zúčastnil letos dvoudenní poznávací akce se čtyřícítkou žáků. A výsledek? Prý by být učitelem nechtěl! A to byli klučíci dle mého názoru velice slušní. Tatínek letos maturoval (z matematiky – dobrý). Zdravím Vás ze Zlínského kraje.

mimo
mimo
2 years 2 months ago

Velmi děkuji za vykreslení Vašeho praktického postoje a za názory z Vaší strany. V komplexu je to skvělé čtení a obdivuji Vaši výdrž ve školství takovém jaké u nás je a bylo. Jsem možná naivní, ale také pozoruji, že se s dětmi v současné době něco děje a je otázka, co je toho příčinou. Jistě to má hlubší kořeny a nechce se mi přijmout, že děti jsou lenivé, možná jen reagují na dnešní dobu.

Nicméně Vám přeji hodně spokojených chvil a pěkných vizí do budoucna a děkuji za výměnu názorů. Přeji pěkný den. mimo.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago

Děkuji

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Uvědomte si, že ministr chce povinnou maturu z matiky – můžete děti již na základce vyřadit ze SŠ. MATEMATIKA JE OPRAVDU V ŽIVOTĚ NA KAŽDÉM KROKU, MŮŽETE TO POPÍRAT,ale to je tak všechno. Nejen v obchodě, bydlení, hospodaření rodiny, úvěry, hypotéky, půjčky, kalkulace energie, o práci nemluvě – proč myslíte, že se nechá půlka národa snadno oblafnout – v čem je problém ? Čím dál více je život o práci s informacemi a bude ještě více, jejich vyhodnocování, jejich porovnávání, syntéze, posuzování relevantnosti – a o tom je logika, chcete-li matematika. Můžete matematiky zesměšnovat, ale mluvíte spíše o sobě, matematici… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Nevím, jestli jsem vám dobře rozuměl, ale to, že se půlka (jen?) národa nechá oblafnout, nemá s matematikou nic společného. Manipulativní techniky přece nejsou matematika.

jak z toho ven
jak z toho ven
2 years 2 months ago

Manipulativní techniky nejsou matematika, ale nechat se oblafnout je nedostatek matematiky (logiky).

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

matematiky(logiky) Hruška není jabko. Matematika je matematika, logika je logika. Kde tady máte matematiku? http://www.novinky.cz/finance/336493-tretina-cechu-se-cteni-uverovych-smluv-venuje-maximalne-pet-minut-pak-podepise.html

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

No když to takto oddělujete, tak nemám s čím polemizovat.
Založte Hnutí za čistotu slov a jejich striktní oddělování od sebe :-)

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Proč se hned čertit. Já jen připomínám, že dávat rovnítko mezi matematiku a logiku není správné. Už 2500 let.

učitel
učitel
2 years 2 months ago

JSEM SE NEČERTIL, JEN SMÁL, VIZ SMAJLÍK

mimo
mimo
2 years 2 months ago
Aha, tedy upřesním. V textu používám slovo matikář, ne matematik. Píši o matikáři – tedy o učiteli matematiky (ne, matematikovi nebo profesorovi na VŠ). Když někdo učí matematiku na ZS nebo SŠ neznamená to ještě, že je matematik. Nezesměšňuji tedy matematiky, ale narážím na některé učitele matematiky (matikáře), kteří z nějakých důvodů nejsou ochotni a možná to ani skutečně nedokáží, podívat se na věci kolem sebe z různých úhlů a neustále aplikují pouze jednu stejnou metodu na všechny. Také chápu, že jim ruce hodně svazuje nastavený školní systém. Znám hodně matematiků a všichni do jednoho jsou prima a empatičtí moudří… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Dobrá – existují výborní matikáři a špatní. Dobrý matikář je ten, co matiku chápe ve svém celku a umí ji vysvětlit. Ne ten, co umí (nebo dokonce neumí napoprvé) jen spočíst příklad – netuším, kolik je dobrých matikářů a kolik špatných, já měl na škole obě sorty – na gymplu jsem jednu matikářku spíše učil já. Špatných se nikdy zastávat nebudu. Co je důležité, dětem matiku neošklivit, ale naopak – budou ji v životě potřebovat více, než si dokáži představit. A pokud základy logiky, nahlížení na řešení problému shora a hledání v množství řešení, kolikrát ne jednoho správného, nezvládnou –… Více »
mimo
mimo
2 years 2 months ago

Moc děkuji za pěknou reakci na můj příspěvek. Přeji Vám pěkný den. mimo

rodič
rodič
2 years 2 months ago

zprasili to kvalifikovaní
zprasili to nekvalifikovaní
zprasili to rodiče
zprasili to děti
zprasili to profesoři i děkani i ministři
zprasili to všichni

otázka je co s tím?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago
U nás nepokládáme základní školu za instituci, která má táhnout nahoru všechny žáky. Podle Čechů by měla naopak fungovat jako síto oddělující zrno (tedy budoucí absolventy vysokých škol) od plev. Životní osudy plev nás příliš nezajímají. Selekci zařídí například matematika: „Neznáš tangens – půjdeš na učňák!“ Já jsem si ten článek přečetla ještě asi 4 x a zaznamenala jsem dost protichůdných myšlenek.Viz odstavec nahoře – tak máme nebo nemáme pustit na gympl i děti,které netuší,co je goniometrická funkce? Máme nebo nemáme všechny děti pustit na gympl, abychom je „nesítovali“ ? Přece selský rozum velí – každý jsme jiný. Někdo dostal… Více »
Ondřej Šteffl
2 years 2 months ago

Paní Jano, možná je problém v tom plurálu: „máme nebo nemáme“. Co kdybyste to nechala na každém, ať se rozhoduje, kam chce, a na škole, zda ho přijme?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Tady vás chytím za slovo. Rád nechám na škole, ať si přijme, koho chce (plošné přijímačky jsou kravina). Ale ať si pak taková škola nenaříká, koho vlastně přijala.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
A sežene si soukromého sponzora, když nebude mít žáky? Školy si ten systém placení nevymyslely, jsou za něj bity ze všech stran. Je to dokonalá past bez řešení, to víte, takže si rýpnout do škol je laciné, ale budiž Vám to dopřáno. Základky to řešit nemusí, ale SŠ jo. Každého to štve, ale jiné řešení nemá. Ještě můžete být za ředitele-hrdinu: než špatné, to raději žádné všechny včetně sebe propouštím, budeme důslední. Bo třídu s pěti studenty neotevřete, lépe řečeno nezaplatíte. I tak se spojuje do třídy více oborů, takže pak třídu o 20 studentech ve třetáku půlíte na nějaké… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Žáků je málo. Na základkách to sakra cítíme. Místo dvou tříd v ročníku je najednou jedna, propouští se. Redukci středních škol ale nevidím. (Optimalizace byla opičárna.) Tento systém jsme si nevymysleli ani my na základkách, ani vy na středních. Stejně laciné je ale omílat, že žáci ze základek nic neumí. Vědí totiž, že to nepotřebují. Na maturitní obory se dostanou i čtyřkaři. Bludný kruh. Kudy ven?

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

Je to bludný kruh a cesta ven je jediná – vytvořit přetlak poptávky nad nabídkou. Tedy v desítkách procent zavřít SŠ (a VŠ), propustit učitele. Nebo sehnat prachy do škol a udělat třídy o 15 studentech. Nebo získat pro SŠ projekty rekvalifikací, celoživotního vzdělávání, ale jak v množstvím soukromých firem na toto se zaměřujících a logicky levnějších než provoz SŠ?
ŽÁDNÝ POLITIK NENÍ KAMIKADZE, TAK TO ŘEŠIT NEBUDE A BUDEM SE FURT TOČIT V BLUDNÉM KRUHU, SPOLEČNOST NA TO DOPLATÍ. Džin se do flašky odjakživa špatně vrací a politici, i když znali demografický vývoj 15 let dopředu, se na to vykašlali.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago

Tak. Politici se na to vykašlali a my se rveme, co kdo dělá blbě.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

Ale nerveme, ale jen zoufale hledáme neexistující cestu z bludného kruhu. žádnému učiteli nedělá radost, když učí nemotivované studenty a vidí většinovou marnost svého počínání. Existuje vždy ve třídě 3-5 studentů, když štěstí tak 10, kteří nabíjejí učitele vírou, že jeho práce má smysl a ten dále studuje, mění,věří. Bo jakmile jednou rezignuje, je na odpis. I takoví jsou.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 2 months ago

Budeme se tu zase chytat za slovíčka,pády a časy?

Ivana Babková
Ivana Babková
2 years 2 months ago
Téměř nikdo nepochybuje o tom, že chce-li se někdo stát dobrým muzikantem nebo sportovcem, tak musí trávit denně hodiny trénováním etud nebo tréninkových sestav. S matematikou je to stejné. Je to královna mezi vědami (jak říkali staří Indové) a (já dodávám) není to prodejná děvka, která by se otevřela jen tak ledaskomu. A to je asi jádrem problému, naše populace (nejen děti) je jednak pořád línější, jednak pořád rafinovanější při vynalézání výmluv, proč něco nedělat. Ze základních škol pravděpodobně vymizel jakýkoli drill, který je zásadní pro osvojení elementárních počtářských technik. Střední školy následně „staví hrady na písku“ a o vysokých… Více »
rodič
rodič
2 years 2 months ago

Odkaz na vyjádření světových akademiků k metodice a dopadům PISA testování zde: http://www.theguardian.com/education/2014/may/06/oecd-pisa-tests-damaging-education-academics

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 2 months ago
karvaiova
karvaiova
2 years 2 months ago

zprava pro spravce stranek – pokud ma pripominka hodne odpovedi tak se posleni zpravy „vlakna“ zobrazuji uz jen jako pismenka a zpravu nelze vubec cist.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

pochopitelně je to špatně, ale dá se zvětšit zobrazení a je to OK ke čtení

Václav Votruba
Václav Votruba
2 years 2 months ago

Raději odpovím sem ;-)
Pochopil jsem Váš příspěvěk a přes neshody ohledně vzdělání učitele Vaše současné příspěvky souhlasně podepisuji.
Přesně tak to je – kdo se chce naučit, přes určité utrpení se naučí, ale musí vědět, že příprava k maturitě začíná zvládnutím učiva ZŠ, nejlépe si napočítat Bělouna. Jedna z maturujících teď ztroskotala na tom, že 2+3 jí vyšlo 6. Protože mozek si to spojil jinak, než měl. A tam už každý učitel selže.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

To je to, co píšu pořád dokola, má to řešení: Zakázat prvních 7 let kalkulačky na ZŠ. To ale rodiče (všichni, nelze jeden jo a druhý ne) nikdy nepochopí a tedy nedovolí v rámci umetání cestiček, tak to odskáčou jejich potomci.

Fandil jsem Sciu, která loni na severní Moravě dělali přijímačky (jednotné a povinné) a zakázali u nich kalkulačky a za špatné odpovědi u uzavřených úloh byly záporné body (aby se netipovalo). Další přijímačky už nedostali.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago
Jinak by mě od Vás pane Votrubo zajímalo, proč matematik a informatik s matfyzem a doktorátem na Karlovce, 25 let praxe analytika, informatika a ekonoma, k tomu ped. minimum (§22), nesmí učit matiku na plný úvazek, ale jen 20 hodin z 21 hodin týdenního úvazku? Kde je logika ? A to mám kvůli té hodině týdně pár let studovat, dojíždět 70 km do školy a platit studium pedáku ve svých 50 letech+ (tedy před 50 let)? Co mi tam tak světoborného řeknou mimo to, co si sám nastuduji po večerech? Pokud mě ředitel chce jako učitele, dá mi max. 20… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
2 years 2 months ago

Předpokládám, že pedagogické minimum máte k odbornému předmětu, tudíž z hlediska zákona na matematiku nemáte kvalifikaci, což ukazuje, že „šedá jest teorie, zelený je strom života“. Já jsem na tom částečně podobně – informatiku mám pro střední školu, matematiku pro základní. A učím na SOŠ 1/3 úvazku informatiku, 2/3 matematiku.

l.snirch
l.snirch
2 years 2 months ago

Pokud znáte §22 odst 5, tak víte, že jsem posuzován jako plně kvalifikovaný, to je právě kouzlo té absurdity zákona o PP (po novele 2012)- byl rozpor zákona se Zákoníkem práce.

§22 odst 5
Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).

rodič
rodič
2 years 2 months ago

Znám výborného učitele matematiky. Jeho metoda spočívá ve drilu a tlaku na žáky. Primárně je však založena na takovém vysvětlení aby učivo bylo pochopeno. Má charisma, filosofický, historický, ekonomický přesah, který mu umožňuje najít souvislosti a příklady ze života. Děti se na jeho hodiny těší, byť musí dřít.

Smrtící pro matematiku je učitel, geniální suchar, který nedovede látku vysvětlit.

Třetí variantou je negeniální, suchý a zamindrákovaný matikář.

učitel matiky
učitel matiky
2 years 2 months ago
Ano, to popisujete, je přesné. Matika musí být vysvětlována s přesahem života, s nadhledem, s humorem, protože o ty počty v matice až tak nejde, jde o něco jiného – schopnost logicky myslet a umět řešit životní situace i (tedy nejen) pomoci matematické dovednosti. Sinus, logaritmus, exponenciální rovnici většina lidi v životě nepotká, ani já, dokud jsem nezačal učit. Mám výhodu, dělal jsme 25 let ve vysokých ekonomických a analytických funkcích v soukromých společnostech. Až pak šel učit, jen tak pro radost, celý život pracuji (turistika, skauty, putáky) s dětmi ve volném čase a jsem já i synové zabezpečení, tak… Více »
učitel
učitel
2 years 2 months ago
Pokud někoho zajímá SROVNÁNÍ míry těžkosti didaktických testů z ČJL a MAT 2014, viz tabulka skutečných 4 studentů: A MAT 74 84 ČJL 77 50 B MAT 58 66 ČJL 65 25 C MAT 48 52 ČJL 74 43 D MAT 42 44 ČJL 52 8 PRVNÍ ČÍSLO JE PROCENTO ZÍSKANÝCH BODŮ V TESTU, DRUHÉ ČÍSLO JE PERCENTIL, TEDY UMÍSTĚNÍ V RÁMCI VŠECH STUDENTŮ – PERCENTIL 8 ZNAMENÁ, ŽE JEN 8 % STUDENTŮ BYLO HORŠÍCH. VIDÍTE NAPŘÍKLAD U STUDENTA B, KTERÝ ZÍSKAL O 7 % VÍCE BODU V ČEŠTINĚ, PŘESTO MÁ PERCENTIL O 41 % HORŠÍ V ČEŠTINĚ NEŽ V… Více »
Helena
Helena
2 years 2 months ago
Moc pěkné komentáře, ale kdo poradí, jak se má student, kterého učí špatný učitel, doučit matematiku? Konkrétně. Nejtěžší je totiž nalézt mezery, které student má a díky kterým on sám nikdy není schopen jít dál. Ne každý bydlí v místě, kde se dá nalézt smysluplné doučování. Mně to totiž někdy připadá tak, že se některé dovednosti děti učí v momentě, kdy toho ještě nejsou schopné. Je to jako s jízdou na kole, ve čtyřech letech je to samozřejmě možné vydřít za velké podpory rodičů a v pěti je to za 5 minut samo. Dnes jsou ve třídách i dvouleté rozdíly… Více »
wpDiscuz