Mladá fronta Dnes: České školství pluje bez kormidla

ilustrační foto. by Marko Kudjerski (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 30.8. v Mladé frontě dnes. Autor si v něm všímá rozporných kroků ministerstva školství, které podporovalo přijetí dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, jehož hlavním cílem je snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání, zároveň však chystá opatření, jejichž dopad na vzdělávací systém bude právě opačný. Jedním takovým jsou například jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Kulatý stůl ke Strategii 2020 v červnu navštívila expertka OECD Anna Pons (ZDE).

Ministr školství Marcel Chládek má dobrou mapu, která volá po snížení nerovností ve vzdělání a zlepšení řízení škol. Bohužel se však Strategie 2020, kterou vláda přijala na jeho popud, příliš nedrží.

Totální chaos, pořád nějaké reformy, snižování nároků, každý má titul a nikomu se nechce dělat.
Tak nějak, aniž by šlo o velkou nadsázku, vypadá obecný názor na stav zdejšího vzdělávacího systému. Ten, kdo tento názor sdílí, by měl vědět, že s realitou se z velké části míjí. Stav české vzdělanosti je na mnoha školách a u mnoha absolventů mnohem lepší, než si veřejnost myslí, na druhé straně se dál rozevírají nůžky mezi dětmi z chudších a bohatších rodin. Stát se sice pokouší situaci zlepšit a chovat se při tom koncepčně, ale ve skutečnosti nejspíš už nikdo netuší, kam celý systém směřuje.

Pořád nějaká reforma

Na příliš mnoho reforem si jednotně stěžuje jak dezorientovaná veřejnost, tak především učitelé, kteří jsou už unaveni z dalších a často vzájemně rozporných kroků. Je však dobré vědět, na co si stěžujeme. Během devadesátých let sice došlo v českém školství k mnoha změnám obvykle liberální povahy, ale těžko se dalo mluvit o systematicky připravené reformě. Šlo spíše o jednotlivé vzájemně nepropojené organizační kroky – vznik soukromých škol, vstup různých alternativ do vyučování, změny v řízení a pravomocích ředitelů.

Až Bílá kniha z roku 2001 změnila úhel pohledu a místo učiva se začala zabývat takzvanými kompetencemi, tedy tím, jak s fakty a informacemi žáci umějí zacházet. Od Bílé knihy se odvinula reforma, zatím opravdu jediná, která se u nás odehrála. Ta odstartovala v roce 2005, kdy stát vydal obecný Rámcový vzdělávací program, a školy si měly na prostoru, který jim vymezil, rozhodnout, jak dosáhnou toho, co jim předepsal. Tato reforma, byť často kulhavě, běží dodnes.

Kompetence a vzdělávací programy jsou dnes mezi pedagogickou veřejností sprostá slova. Ta má za to, že reforma jen nadělala zmatek a nic nevyřešila. Ale ona způsobila jednu zásadní věc. Ty školy, které už během 90. let měnily způsob vyučování i názor na to, co mají děti ve škole zažívat, to najednou mohly dělat oficiálně. A ředitelé a ředitelky, které to zajímalo, mohli přijít za inspirací. Stát sice podporu a řízení reformy nezvládl, ale ona umožnila spontánní šíření dobré praxe. Přineslo to výsledky. Okolo roku 2000 byste inovativní školy spočítali na prstech, dnes jich budou řádově stovky.

Učitelé si přejí návrat

Jestliže základních a středních škol máme zhruba šest tisíc, nevypadá tvrzení, že těch dobrých je několik set, jako velký optimismus. Velká část škol opravdu ustrnula v bezčasí a trpně snáší výmysly nových ministrů v tichém doufání, že se jednou vrátí čas, kdy všechno stát jasně nadiktoval, děti musely poslouchat a na školách bylo jen probrat jednotné osnovy od A do Z.
Silný hlas odborné veřejnosti, že svět se neuvěřitelně rychle mění a reagovat musí všechny vzdělávací systémy ve světě, mnozí učitelé raději nechtějí vnímat.

„Ještě počkejme. Dokud to nebude nutné, nedělejme nic, však oni ty výmysly zase zruší. Znáte to,“ zní z každé druhé třetí ředitelny. Proto je důležité, jaký signál ministr školství Marcel Chládek vydá. Sebemenší zmínka, že by reforma byla odstavena na vedlejší kolej, je vítána s velkým nadšením.
Také proto nás OECD opakovaně varuje, že v této fázi je velmi nebezpečné zavádět jakýkoli jednotný nástroj – ať už má podobu plošných testů, jednotných zkoušek či jiných unifikujících opatření. Učitelé si ho velmi pravděpodobně vyloží tak, že vlastnoručně napsaný školní vzdělávací program definitivně mohou vyhodit a učit se bude to, co je v testech.

Stát to chce, zřizovatel, který věci obvykle nerozumí, bude mít jasný parametr pro rozlišení, zda je škola „dobrá, či špatná“, rodičům stejně nejde o nic jiného, než aby škola děti připravila na střední či vysokou. Tak jaképak copak. Hurá zpátky do osmdesátých let.

Dobrý recept existuje

Letos v červnu přijala vláda dokument se složitým názvem, kterému se říká Strategie 2020 a má ambici být novou Bílou knihou. Lze k němu mít výhrady, podobné dokumenty pro nutnou míru obecnosti nebývají zrovna oblíbené čtení, ale jestliže Bílá kniha poprvé jasně pojmenovala, na co je třeba se v moderní škole soustředit, Strategie říká, jak toho dosáhnout.

Má navíc odvahu jít proti rozšířené představě, že kvalitu vzdělávání zlepšíme tím víc, čím více lidem zabráníme, aby ho dosáhli. Ve světovém kontextu je to mimořádná podivnost, úspěšné systémy naopak řeší, jak studenty podporovat, aby co nejvíce z nich získalo vyšší než středoškolské vzdělání, ale v Česku to zkrátka vidíme jinak.

Strategie říká, že především musíme snižovat nerovnost a selekci ve vzdělávání, podporovat učitele a zlepšit řízení škol. Jakkoli to vypadá banálně, všechno jsou to důležité věci. Zhoršující se výsledky v mezinárodních testech i zděšení veřejnosti a učitelů jsou fakticky především plodem selekce. Děti z lépe postavených rodiny směřují už od mateřské školy na elitní školy. Co jim nedají ony, k tomu je dostrkají rodiče. Ti chudší zbudou na základních školách, bez motivace a jako koule na učitelské noze. Obrana je podporovat učitelskou práci, dodat do škol pomocné profese, jasně pojmenovat, co má učitel umět, a chtít od pedagogických a učitelských fakult, aby tak své absolventy vybavily. A k tomu zvýšit kvalitu ředitelů, informovanost zřizovatelů a změnit způsob financování mateřských, základních a středních škol.

Přichází utahování šroubů

Tohle všechno říká a podporuje i ministr Marcel Chládek. Bohužel, přijaté zákony a konkrétní kroky tomu často neodpovídají. Je na nich znát politický kompromis a nekoncepčnost.
Jestliže například chceme dát učitelům najevo, že reforma postavená na kompetencích pokračuje, není rozumné zavádět jednotné přijímačky, kde vzdělávacím cílem pro základní školy budou dva víceméně znalostní testy. Jestliže potřebujeme na školách inspirativní a zaujaté učitele, není šikovné ve stejnou chvíli přijmout zákon o pedagogických pracovnících, který jako jediné kritérium správného vzdělání vidí diplom ze škol, o jejichž kvalitě má i většina jejich absolventů vážné pochybnosti.

Chceme-li snižovat selekci, není rozumné dělit jedinou přijímací zkouškou děti na ty, které mají nárok na maturitní studium a které ne. Stejně problematické je bez vnitřních změn učilišť posilovat odborné vzdělávání (méně maturantů, více dětí na učiliště), jehož absolventi trpí v podstatně větší míře nezaměstnaností.

Konkrétní kroky ministra jsou často v přímém rozporu se strategií, kterou na jeho popud vláda přijala. To je špatná zpráva, protože to znamená, že i ona se postupně změní v papír, který většina učitelů nebude brát vážně. Moře českého vzdělávání je v tuto chvíli rozbouřené, vycházejí z něho skvělí absolventi i lidé s minimální gramotností.

Školství je pořád jako koráb bez kormidla nesený proudem, jehož kapitán si myslí, že k cíli vzdělanostní společnosti doplaveme jistěji, když část námořníků naženeme do podpalubí, aby nesmrděli panstvu na očích. Bez ohledu na to, co si o tom myslí cestující (ti často souhlasí), tohle správný kurz nezajistí. Když už má kapitán dobrou mapu, tak ať se jí drží.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

20 komentářů k "Mladá fronta Dnes: České školství pluje bez kormidla"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 10 months ago
Ať už jste zapálený učitel nebo ředitel, nakonec spousta vámi vyjmenovaných věcí skončí na penězích.Stále omílané téma pomocných profesí do škol – psychologové, asistenti, speciální pedagogové.To stojí peníze. Nabrat všechny děti na gymnázia nebo maturitní obory a pak je nechat propadat a nakonec vyletět – to stojí peníze (protože, kdo učí tak ví, že prostě všichni nejsou zrovna studijní typy). I ty RVP mnoho učitelů nenávidí ne proto, že by ta myšlenka byla hloupá,ale protože makali spousty hodin na jejich vypracování a často nedostali ani korunu navíc (nebyly peníze v rozpočtu školy). Navíc (alespoň pokud mohu soudit z našich RVP… Více »
Harry
Harry
1 year 10 months ago

Naprostý souhlas s tím, co napsala Jana Karvaiová. K tomu poslednímu odstavci bych snad ještě doplnil, že je obzvlášť trapné, když do učitelů šijí lidé jako je pan Feřtek. Tedy lidé, kteří sami nikdy neučili a v případě pana Feřtka ani nikdy v životě neviděli žádnou vysokou školu zevnitř.

Věra
Věra
1 year 10 months ago
Ano, každá reforma a nejlépe každá vláda omele učitelům o hlavu, že to doteď dělali úplně špatně a teprve teď to budou dělat dobře – aby jim následující reforma sdělila, že opět se pachtili roky za nesmyslnou chimérou, ale mají šanci konečně pracovat správně…jen mám podivný pocit, že čím víc se do školství rýpe s proklamacemi ho zlepšit, tím horší výsledky jsou. Možná kdyby učitele nechali pracovat podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí jen se základní osnovou učiva, jenže to, co bylo nadiktováno do ŠVP z RVP prostě žádné volné místo neposkytuje. S kolegy vzpomínáme na zlaté roky 1990-1995, kdy… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 10 months ago
„Školství je pořád jako koráb bez kormidla nesený proudem, jehož kapitán si myslí, že k cíli vzdělanostní společnosti doplaveme jistěji, když část námořníků naženeme do podpalubí, aby nesmrděli panstvu na očích.“ Když je koráb bez kormidla nesený proudem, houby záleží na tom, kdo bude na palubě a kdo v podpalubí a zda má kapitán správnou mapu. Zmatené metafory jen prozrazují zmatené myšlenky. Je důležité, jaké signály vysílá ministr, ale stejně důležté je, jaké signály vysílají média a jakým hlasům dávají protor. Feřtekova Loď bez kormidla nebo Botlíkův Hřbitov. Podpora učitelské práci? — „Děti z lépe postavených rodiny směřují už od… Více »
Lubomir
1 year 10 months ago

Poslední reforma, kterou pan Feřtek tak chválí, byla posledním, zatím, hřebíkem do rakve našeho školství, naprosto zničujícím krokem ministerstva školství – proč? Asi proto, abychom se co nejdříve stali národem snadno ovladatelným a nevzdělaným. Nemá vůbec cenu se pouštět do nějakých rozborů důvodů a příčin. Prostě RVP a ŠVP byl buď omyl, anebo krutý záměr naše školství zničit. všechno to, co se nadějně rozvinulo na počátku 90tých let tato reforma zničila. A to zcela záměrně.

Vladimír Karel
1 year 10 months ago
Nerad čtu o našem školství nesmysly, které dosti často plní různé internetové diskuse. Sem nepochybně patří názor, že kurikulární reforma měla buď omylem nebo krutým záměrem zničit to, co se nadějně rozvinulo na počátku 90. let (viz názor L. Vrby). Stačí si pročíst koncepční ministerský dokument Kvalita a odpovědnost – program rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z října 1994. Z něho je patrné, že kurikulární reforma započatá před deseti lety (a stále probíhající) má své kořeny již v 90. letech. Že její slabinou byla nedostatečná podpora a řízení ze strany státu – v tom má pan Feřtek naprostou pravdu. I… Více »
Melisa
Melisa
1 year 10 months ago
Souhlasím s Věrou a Janou Karvaiovou – je to přesně tak. Žádná liberalizace školství nikdy valně neproběhla – povinných výstupů v RVP je tolik, že jsou to vlastně normální osnovy – a musí se pořádně valit, žádná problémová výuka,projekty, rozvíjení kompetencí. A najednou se překvapivě zjistilo, že to nefunguje, takže všichni mají pocit, že to nové, alternativní školství se neosvědčilo – ale nikdy ani na normálních základkách nenastalo. Další problém, o kterém se nepíše, je tlak rodičů – třeba u nás je málem ostuda používat interaktivní tabuli, kritizuje se málo drilovacích úkolů, „děti si jen hrají“, oceňují se učitelky se… Více »
Ondřej Šteffl
1 year 10 months ago

Melise:
Ona ta liberalizace proběhla, akorát, že to nikdo neví. V RVP ZV je napsáno:

Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí…
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek …

Ale nějak se tím nikdo neřídí. Ministři (třeba Dobeš), inspekce, ředitelé, učitelé, rodiče.

Josef Kroul
1 year 10 months ago

Ondřeji,
děkuji, výstižné.

P.S. To, že si většina lidí myslí, že jsou odborníci na základní školství, je přirozené. Všichni jím totiž prošli. Svoje zkušenosti proměňujeme v normu.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 10 months ago
Pane Šteffe, na jedné vlajce je heslo „Pravda vítězí“. Když se rozhlédnete kolem, myslíte, že je toto heslo naplněno? Není. Bohužel pro nás obyvatele této republiky. A tak je to i s RVP. Myšlenka byla nepopiratelně dobrá. Byla zcela rozmělněna tím, že rozsah OVO byl nastaven tak, že věnovat se více rozvoji kompetencí je diskutabilní. Nejste současný praktik. Kdybyste byl,setkal byste se takouvouto praxí – inspektor přijde do třídy a zde sedí 25 žáčků, kteří v té chvíli mají splňovat OVO – „žák ovládá malou násobilku,umí ji použít v úlohách a praxi“ . Z těch 25 žáčků ji bude umět… Více »
Radek Sárközi
1 year 10 months ago

„Kdybyste dnes řekl učitelstvu, že budou znovu předělávat ŠVP , tak by vás asi zlinčovalo.“ – Nezlinčovalo – ŠVP se nesmyslně přepisovaly nedávno a nikdo ani nepípnul…

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 10 months ago

Oni pípali a možná i řvali,ale jen ve sborovnách a doma.Škoda.

Melisa
Melisa
1 year 10 months ago

Ondřej Šteffl – no ale tím pádem právě reálně neproběhla, jen se o tom chvilku mluvilo, že by měla být. A je pravda, že to už ustalo. Už se o tom ani nemluví. Jen se divíme, že to celé nějak nefunguje.

Josef Kroul – ano, prošli, ale když projdu ordinací jako pacient, nejsem odborník na lékařství.

Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 10 months ago

Zlynčovat, prosím, se píše s tvrdým y.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 10 months ago

Tak tedy lynčovat – zde je vidět, že se to slovo naštěstí používá tak zřídka, že nevešlo to -y- v povědomí lidí.

David Yilma
David Yilma
1 year 10 months ago
Mám občas pocit, že někteří kolegové učí v jiné zemi. Jsem toho názoru, že za zde prezentované „klasické“ učitelské stížnosti mohou často školy samotné. Pokud školu vede dobry ředitel/ka, pak není problém naplňovat RVP/ŠVP a snažit se používat všelijaké metody, pokud učitel chce. Dokonce nemusí být problém s financemi (i když to záleží i na zřizovateli). Co mě skutečně trápí je argumentace typu „nam nikdo nezaplatil tvorbu ŠVP“. Co by se mělo platit navíc? Vždyť to je normální a běžná práce učitele. Nic mimořádného. Stížnosti na byrokracii jsou také často spíše produktem nedostatečné počítačové gramotnosti. Což je jistě problém k… Více »
Věra
Věra
1 year 10 months ago
to David Yilma Věřte mi, že se jako negramotná počítačově rozhodně necítím, s počítačem si opravdu poradím, Vám dělala potíže papírová TK – co ještě zpracováváte? Katalog žáků s údaji? Odevzdáváte tématické plány? Jako třídní nově příchozích žáků zpracováváte a aktualizujete pro ně podrobné pokyny pro pohyb v budově, seznam pomůcek, pokyny pro výuku včetně generálního souhlasu pro rodiče? Zpracováváte před každou vycházkou, exkurzí, výletem podrobný rozpis činnosti včetně podpisů žáků, že byli seznámeni s bezpečným chováním? Prochází Vaše žádost o pitomou grafickou kartu do počítače trojstupňovým schvalováním se zápisem? Odvezdáváte pololetně či čtvrtletně zhodnocení, jak plníte ŠVP, aby inspekce… Více »
David Yilma
David Yilma
1 year 10 months ago
Paní Věro, pěkný soupis. Odhadem polovinu věcí jsem skutečně dělat nemusel. Škola fungovala a poměrně hezky a úspěšně procházela několika kontrolami ČŠI za sebou. Dovolte ten soupis trochu setřídit. 1) Věci co se musí a jsou ryze byrokratické (227 min.). – Katalog je veden elektronicky a tedy jen kontrolován a upravován 2x ročně (2 hod.). – Potvrzení o poučení vyřídí jedna věta a podpis ve třídnici (2 min.). – Generální souhlas je list papíru, který byl jednou napsán a pak každý rok podepisován rodiči na třídních schůzkách (5 min.). – Inventarizace je nepříjemná, souhlas. Ale obnášelo nalepení štítků a jejich… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 10 months ago
Na druhou stranu nerozporuji zde kdesi uvedené tvrzení, že MŠMT v podpoře zavádění selhalo a věci neběželi hladce…..Nejdříve pokyn zněl,“vypracujte v běžné podobě (word..), poté další pokyn – „celé převeďte do PDF, nevadí. Další pokyn celé zpět do Wordu (dodnes nechápu proč). Zmatky byly v tom, co ve Wordu a co v Powerpointu. nevím přesně, zda to bylo pochybení školy či ministerstva,ale vždy to bylo prezentováno jako pochybení ministerstva. Byli jsme 4 !, co zpracovávali CELý ŠVP pro žáky s LMP, takže osmihodinová pracovní doba nestačila určitě. Trávili jsme tím soboty i neděle, já potom ještě i dny v dovolené.… Více »
Radek Sárközi
1 year 10 months ago

MŠMT opravdu neurčuje školám, zda mají mít ŠVP ve Wordu či PDF, ani jak zapisovat do třídnice průřezová témata a jakou formou je vyučovat… Vše, co píšete, je práce vedení Vaší školy. :-)

wpDiscuz