Mladá fronta Dnes: Je na čase začít se bavit o efektivnosti státní maturity z matematiky

ilustrační foto. by Andrea Allen (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který se věnuje roli státní maturity z matematiky jako „regulativu“ a ptá se, co to vlastně vypovídá o úrovni škol a nastavení školského systému. Je možné, že po zavedení povinné maturity z matematiky neodmaturuje z tohoto předmětu třetina nebo až polovina maturantů? Svědčí to o jejich neschopnosti, lennosti, nebo o špatném způsobu výuky matematiky v našich školách? Text vyšel 3.6. v Mladé frontě Dnes pod názvem Maturita po Chládkovi.

Premiér Sobotka vybírá nástupce ministra školství. Odchod Marcela Chládka otevře debatu o efektivnosti povinné státní maturity z matematiky. Opravdu chceme, aby ji neudělala až polovina studentů?

Za deset dní dostanou maturanti vysvědčení, spočítáme „padlé“ a začne další kolo rozhořčené debaty na téma nevzdělaná generace, že nelze snižovat laťku a že maturitu přece nemusí mít každý. Takže už zbývá jen krátký čas na věcnější zamyšlení, k čemu státní maturitu vlastně máme, co by měla ověřovat, co o našem školství říká a jak má vypadat.

Ideální příležitost k tomu nabízí letošní neradostné výsledky státních testů z matematiky v kombinaci se záměrem nyní již odcházejícího ministra Marcela Chládka zavést je od roku 2019 jako povinné pro všechny studenty.

Dnes platí, že zatímco čeština je ve státní i školní části maturity povinná, u druhé státní zkoušky si student vybírá mezi matematikou a cizím jazykem. Logicky volí tu cestu, kde si je jistější v kramflecích. Proto dnes z matematiky maturuje jen třetina studentů. I tak míra neúspěšnosti sahá velmi vysoko, dlouhodobě se pohybuje okolo čtvrtiny všech, kteří z matematiky maturují. Mnoho neúspěšných studuje na učilištích a některých odborných školách, nejvíc pak na nástavbách, kde si doplňují maturitu ti, kdo k ní nedospěli do svých osmnácti. Gymnazisté bývají výrazně úspěšnější, ale obecně je test z matematiky obtížnější. Těch, kteří „mají jedničku“, je méně než desetina.

Matematické waterloo

Co by to znamenalo, pokud by se za čtyři roky z matematiky maturovalo povinně? Pokud by obtížnost testu zůstala stejná, což se předpokládá, je prakticky jisté, že neuspěje více než třetina maturujících. A není vůbec vyloučeno, že jejich počet bude atakovat až padesátiprocentní hranici. Studenti odborných škol, kteří se matematice doteď vyhýbali a dobře věděli proč, by s ní měli výrazný problém. Navíc by k nim přibyla významná část gymnazistů, kteří jsou nadaní jazykově, tedy doteď maturovali excelentně, ale najednou narazí na předmět, ve kterém se jim tolik nedaří a zkouška je relativně obtížná. Jsme připraveni na to, že možná neodmaturuje polovina všech studentů?

Taková situace navíc vyvolává velmi zajímavé otázky. Lze to vše při podobném počtu neúspěšných pořád ještě svést na líné a neschopné studenty? Kdybychom měli dejme tomu padesát procent nezaměstnaných, asi by také těžko někdo tvrdil, že jde jen o lenochy. Spíš to vypadá na systémovou chybu. Buď v testu samém, ve způsobu výuky nebo v tom, co na konci studia ověřujeme. To jsou věci, o nichž zatím jaksi odmítáme veřejně debatovat. Prostě ti, kteří propadli, jsou nevzdělanci a basta. Takže zavedení povinné maturitní matematiky a čelní srážka s realitou by vlastně mohly mít pozitivní efekt. Přimělo by nás to k vážné debatě.

Efektivní cesta existuje

Co by z ní mohlo vzejít? Například zamyšlení nad tím, co vlastně maturita ověřuje. Obvykle máme za to, že se u ní zkouší učivo ze střední školy. Ve školní části snad ano, ale v té státní? Když je stejná pro všechny školy od gymnázií po nástavby? To nedává smysl. Státní část maturity by spíše měla ověřit, nakolik mají absolventi šanci porozumět světu, do něhož vstupují. Zkoušky z češtiny a cizího jazyka víceméně jdou touto cestou. Číst s porozuměním, chápat složitější texty a něco z nich vyvozovat. Jak je to u matematiky? Ta má k porozumění světu zatím daleko. Výuka i test jsou pojaty akademicky, nejde až na ojedinělé výjimky o prakticky orientované úlohy. Proto k nim má tolik studentů tak daleko. V současné podobě není matematika něco, co nezpochybnitelně užije každý v životě (u jazyků o tom nepochybujeme), ale nesrozumitelná intelektuální laťka, kterou je třeba přeskočit, aby z ní ve většině z nás zůstala za pár let přinejlepším trojčlenka a procenta. Oponenti prakticky a občansky orientované matematiky (spočítej, kolik metrů dlaždiček potřebuji na obložení koupelny, je vyšší pravděpodobnost, že zahynu při teroristickém útoku, nebo automobilové nehodě) namítají, že je to devalvace ušlechtilé vědy, s níž nelze při vysokoškolském studiu vystačit.

V tom druhém mají pravdu, ale zapomínají na jednoduchou věc. Maturita má dvě části. Státní a školní. Státní ať zkouší porozumění světu, ve školní zohledněme, co budou konkrétní maturanti v dalším vzdělávání potřebovat. Takže na průmyslovce asi budou počítat pevnost ocele ve střihu, na akademicky orientovaném gymnáziu zkoušet deskriptivní geometrii nebo matematiku designovanou pro budoucí právníky či mediky. To je v pořádku a o žádné snížení laťky nejde. Cesta existuje, využijme výměny na ministerstvu školství a bavme se o ní dřív, než s překvapením zjistíme, že polovina studentů nemá maturitní vysvědčení a nikdo se jaksi včas nezeptal proč.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

58 komentářů k "Mladá fronta Dnes: Je na čase začít se bavit o efektivnosti státní maturity z matematiky"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago

„Kdybychom měli dejme tomu padesát procent nezaměstnaných, asi by také těžko někdo tvrdil, že jde jen o lenochy. Spíš to vypadá na systémovou chybu. Buď v testu samém, ve způsobu výuky nebo v tom, co na konci studia ověřujeme. To jsou věci, o nichž zatím jaksi odmítáme veřejně debatovat.“
Systémová chyba? Samozřejmě. Na skutečně maturitní úroveň, a to nejen v matematice, prostě polovina dnešních maturantů nemá. O téhle skutečnosti ví kdekdo. Jen EDUin o tom zatím nějak nedokáže veřejně debatovat.

sam
sam
11 months 19 days ago
Drobná oprava – nematuruje třetina, ale letos již méně než 30% z matematiky. Jinak velmi pravdivý článek. Matematický test je od začátku nastaven na mnohem těžší úroveň než test z AJ či ČJ, nejen množstvím neúspěšných, ale i kritériem mediánu – kolik procent získá prostřední maturant z testu. U matematiky je to okolo 50 %, u ČJ či AJ 70-80 % – ten rozdíl lze těžko obhájit. Zajímavě to komentuje ve Výroční zprávě Cermatu 2013 pan Zíka, ředitel Cermatu. Takže se o tom ví, jen se má tak všeobecně za ty roky za normální, že několik tisíc maturantů rupne a… Více »
sam
sam
11 months 19 days ago
Máte pravdu pane Soukale – pod společenským tlakem studuje mnohem více studentů než před 30 roky, ale je to dané požadavky zákonů (živnostenský apod.). A taky nastavením škol, které jsou placeny za žáka a berou vše. Ale společnost přece nemůže fungovat tak, že na vstupu bereme vše, 4-5 roků jsme rádi, že je na škole kdokoliv, kvalitu výuky nehodnotíme (víte jak to je na některých vysokých školách, o středních se ani moc nemluví) a pak to na konci studia pokosíme u maturit a jsme spokojeni. To je tak neekonomické fungování společnosti, to žádnou radost nikomu přinést nemůže. To nemluvím o… Více »
Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
11 months 19 days ago

Souběžná realizace cílů, z nichž každý sám o sobě je hodnotný, není vždy proveditelná (odkazuji např. na Arrowův paradox). Udržet akademickou úroveň maturity (zjednodušuji) a umožnit co největšímu počtu lidí hodnotné vzdělání zkrátka a dobře není možné a celá koncepce státních maturit se zmítá v křečích právě proto, že se pokouší o neuskutečnitelný zázrak. Kompromis neexistuje bez alespoň dílčí rezignace z jednoho či druhého cíle, každé rozhodnutí bude jen více či méně špatné (a vždy jen arbitrární), metoda pokusu a omylu se nemá uplatňovat na lidech. Neefektivnost vynakládaných prostředků (stovky milionů) je do očí bijící.

vittta
vittta
11 months 19 days ago
Proč musí mít učeň maturitu? Nebylo by lepší, kdyby místo zjednodušení maturit byly ustaveny obory s maturitou a bez ní? Já vím, je to tím nastavením společnosti, vlk se nažere, a koza zůstane celá, kde-kdo má maturitu, i když jí fakticky nemá, jen má na ní ten papír. Stejné to je z VŠ diplomy, kde kdo ho má, ale vlastně je to mnohdy blb, který „má“ tak max. na maturiru. Takhle to funguje od politického převratu a všichni byli spokojení, a najednou jsou všichni vykulení, že se budou muset učit, a také naštvaní, že ti před nimi se učit nemuseli.… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 19 days ago

Ano, článek je poučný – například zamlčuje, že EDUIn protlačoval a protlačil jednu úroveň maturity (tudíž pro gymnazisty demotivující).
A za druhé – obrátit matematiku pouze k praktické znamená, že společnost zbavíme špiček. Jak si představujete výuku výrazů – ty jsou pro 60 % společnosti zbytečné (a to možná přeceňuji). Ale bez nich nelze v matematice skoro nic. Přestanou se učit a procvičovat? Pak můžeme zrušit technické obory VŠ.
A tak jediné, co si lze z článku odnést, je to, že za čtyři roky bude s maturitou problém.

sam
sam
11 months 19 days ago

Pane Votrubo
nikdy nebyly povinné 2 úrovně maturity, to blafujete. A dobrovolná volitelnost byla horší stav než dnešní jedna. Zvláště, když Cermat vyšší úroveň matiky zmastil v roce 2012 neuvěřitelným způsobem.
Obvinit z jedné úrovně maturity Eduin je myšlenkový úlet. ASle proč ne, že jo?

Jiri Janecek
Jiri Janecek
11 months 19 days ago
No, nevim… Furt se tu omila, jak matematika ma naucit matematicky myslet (pripadne rozumnet svetu); a pak se z faktu „ze studentu, kteri si vybrali M z M/Cj, neuspela v roce 2015 tretina“ vyvodi „budou-li v roce 2019 maturovat vsichni z M, neuspeje tretina“… Mozna ty rezy krychle a pocitani s pismenkama jsou smysluplnejsi cil… Kdysi jsem pomahal z pripravou k maturite z ciziho jazyka dvema lidem (pred rokem 2010). Kdyby byla ta moznost, obema bych doporucil, at si radeji vyberou tu metiku. I kdyz ani tam bych si nebyl jisty uspechem. Na druhou stranu je fakt, ze koncept statni… Více »
vittta
vittta
11 months 19 days ago
Jak byste si to konkrétně představoval, Same? Pokud to dobře chápu, pak ideální řešení je, že každý obor, či soubor oborů, bude mít svou obtížnost maturity, s přihlédnutím k specifickým potřebám oborů. Tomu rozumím, ale řeč se točí kolem matematiky, což je specifický a podle mě celkem zásadní obor, né že bych někdy potřeboval, co jsem se naučil, ale řešení různých úloh vyžadovalo myšlení a myslet je základem lidství. Vyučil jsem se elktrikářem v r.1984, nevím, do jaké míry tam byla matematika obtížná. Ale když vidím, co se učí můj syn, který študýruje na klempíře, musím se tomu smát, protože… Více »
vittta
vittta
11 months 19 days ago

Pane Janeček, systém státní maturity může školy donutit, aby učili přesně požadované, jinak zákonitě zaniknou.
To bude asi také kámen úrazu, učili si cokoliv a maturitu si udělali jakoukoliv.
No není to paráda?
Čím snadnější škola, tím větší zájem a tím větší prachy!

Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago

Same,

maturitní debata se točí dokola a i v této diskusi zaznívají fakta, s kterými prostě nejde hnout. Maturita musí mít jednotný dolní práh, neboť má ověřit předpoklady pro vstup na VŠ; proto tzv. státní část.
Při stávajícím počtu maturantů v rámci populačního ročníku je situace neřešitelná. myslím, že nikdo rozumný je nechce na konci „masakrovat“, ale každý rozumný člověk by se měl zabývat tím, co udělat pro to, aby se tento neřešitelný stav neopakoval. To je ovšem mimo zájem zásadních hráčů našeho vzdělávacího systému a také EDUinu.

sam
sam
11 months 19 days ago

Pna Chládek 2 roky o tom neustále mluvil – 3 povinné úrovně – gymnázia a lycea, SOŠ, SOU a nástavby.
Snadné a logické. Efektivní, motivační, ekonomické.

sam
sam
11 months 19 days ago

Na tu výšku se dostanou i po reparátu v září, tam taky berou všechny (i když ne na všech školách) – stejný systém placení.

sam
sam
11 months 19 days ago
Ano, pane Soukale, je to mimo zájem společnosti, protože bez všeobecného a pak celoživotního vzdělávání se dostane společnost taky do pasti nezaměstnatelnosti. Řešení nechat studovat jen vybranou elitu způsobilo ekonomické komplikace společnosti v 70. i 80. letech, neřízené studování všech bez přijímaček je další extrém. Takže řešení je komplikované, musí se přistupovat citlivě a ne metodou radikálních kroků udělat drahou nepromyšlenou závoru (ministr Dobeš rok 2011). Pan ministr Chládek nazval dne 3.5.2015 (ano den před maturitou!! – jak motivační) v Partii na Primě v 29. minutě pořadu státní maturitu předraženým paskvilem, šlendriánem atd.(ty slova nejsou přesná doslovně, musel bych hledat… Více »
sam
sam
11 months 19 days ago

Pane Soukale

maturita nemusí mít jednotný dolní práh pro vstup na výšku – dlouhá léta neměla a na výšku se chodilo – jen se jednotným prahem blafujeme.Je to demotivační, drahé, neefektivní.
Výšky stejně státní maturitu neuznávají jako přijímačky, dělají své přijímačky.

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 19 days ago

Kde píšu, že byly povinné dvě úrovně? Já píšu, že ze dvou úrovní zbyla jedna. A teď dodávám – ta základní. A že EDUIn říkal, že vyšší je blbost, je fakt. Místo stanovení povinnosti vyšší úrovně pro gymnázia. Na těch třech úrovních se s Vámi shodnu. S možností upgrade na lehčím stupni ;-)

Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago

„…demotivační“
Čím, probůh?
„…drahé, neefektivní“
Dnešní stav je mnohem dražší a neefektivnější. Nivelizujeme vzdělání, mrháme prostředky při předstírání vzdělávání.
Pročtěte si to, co jsem napsal o systému certifikací. V zájmu společnosti je, aby se žáci a studenti vzdělávali, nikoli aby se soustřeďovali na získání papírů, které nepapírově nezaručují nic.

sam
sam
11 months 19 days ago
Demotivační čím? Čím je daná státní maturita motivační pro studenty gymnázií? Kolik z nich si vezme dobrovolně těžkou profilovou (tedy ústní) zkoušku z matematiky a kolik z nich pro ně lehkou státní matiku či ještě lehčí angličtinu, když jsou připravování na B2 úroveň a zkoušeni z B1 úrovně? (nejsem angličtinář, snad píšu správně ty úrovně)? Skládají v průměru zkoušky z ČJ a AJ na 90%, MAT za 75 %. Dostávají maturitu skoro zadarmo při jejich hodinových dotacích a zaměření na studium VŠ. Mají nejméně známek z maturity, ostatní školy dělají ještě navíc praktické zkoušky z odbornosti. Tak tím je demotivační,… Více »
sam
sam
11 months 19 days ago
Vyšší dobrovolná (navíc nezvládnutá) byla drahá varianta už tak neuvěřitelně drahé maturity, navíc když ji nebraly v úvahu ani VŠ. Takže to co psal v roce 2012 EDUIN bylo podle mého názoru racionální – a schválil to Parlament, ne Eduin Bud povinná vyšší pro gymply nebo lépe stávající jedna, i když neefektivní, drahá, demotivační. Ideální ale jeto, co 2 roky slovně prosazoval pan ministr Chládek – 3 povinné úrovně. Nevím, zda chystal i praktické kroky – vím snad, že nějaká komise k tomu byla, aspoň se něco naznačovalo v tisku, ale jak to byl ochoten reálně prosazovat – poslední rok… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
11 months 19 days ago

Samozřejmě že je maturita nakonec demotivující, protože nemá prakticky žádný význam při cestě na vysokou (jen někdy: s jedničkou zmatiky se dá dostat na techniku). Podmínkou je prostě mít maturitu, lhostejno zda za 4 nebo 16. Stát si nějak pohlídá maturitu, ale pak přijde třeba Scio test a i ten nejlepší maturant může mít vymalováno. I ten nejlepší maturant že by neměl studijní předpoklady? Jestliže už může nějaká škola prodávat maturity bez studia, nahraďme ještě maturiitu Scio testem a bude to všechno jednodušší.

sam
sam
11 months 19 days ago
Moji synové se dostali na techniku bez přijímaček s podmínkou odmaturovat (jakkoliv) z matiky. Takže za 150 mega ročně si hrajem na maturity, které nikoho nemotivují, jen zajímá jediné: prospěl – neprospěl. Mimochodem, ten stávající model ani maturantům neříká známky u ústní maturitní zkoušky, jen taky prospěl-neprospěl. A pak se divíme, že je zajímá jen jedno slovo. Nikoho a nikdy pak už nebudou známky na maturitním vysvědčení zajímat. Jen máš papír, nemáš papír. Jak chceme té zkoušce dát vážnost, když celou společnost zajímá: máš papír? Diplomy na VŠ se obávám je totéž v bledě modrém. A zákony totéž – máš… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago
Same, centrum musí hodnocení nastavit podle minimální maturitní úrovně. Tímto minimem musí projít všichni žáci (to, že jste se dostal na gymnázium, neznamená, že jste schopen odmaturovat). To, co umí studenti navíc, hodnotí škola během studia. Pročtěte si návrh ASč, ten pracuje s rozlišením studentů citlivěji. Nová maturita vnesla v rámci možností do některých věcí určitý řád a v češtině pomohla posunout výuku vpřed. Samozřejmě u těch, kteří chtějí. A to je zásadní problém – centrální metodiku naplňují z valné části školy (učitelé), bohužel zčásti nespolehlivě. Je tedy efektivním a motivačním řešením spolehnout se napříště jen na to, co je… Více »
sam
sam
11 months 19 days ago
Vím, že Cermat má testovat minimální úroveň, akorát nechápu prvotní záměr testovat na jednu matiku učňák, nástavbu, uměleckou školu, zdrávku, prestižní gympl nechápu to od roku 2011 a dodnes jsem se o centimetr v tom chápání neposunul. Chápu Cermat, že to hájí – je to byznys. Co se z toho dozvíme za těch 150 mega ročně, jaký to má smysl? U 3 povinných úrovni maturit, jak to slovně popisoval pan Chládek, to chápu. Nedělaly se jednotné maturity za socialismu (jen písemka z češtiny a ruštiny), nedělaly se po revoluci, proč se to proboha za ty šílené peníze, jak to nazval… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago

Same,

nemohu než znovu Vám doporučit, abyste se podíval na předchozí diskuse na toto téma; z nich pochopíte, v čem je štefflovská myšlenka připouštěcí zkoušky pro češtinu nesmyslná, proč je dobré, aby zkouška měla nějakou výchozí minimální úroveň, atd.

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 19 days ago

V podstatě se dostáváme k jádru – i u vysoké školy nikoho nakonec nezajímá, jestli jste ji zvládli s červeným diplomem nebo s odřenýma ušima. A v podstatě i v práci můžete dělat si své nebo přicházet z inovacemi. Ale ten ten vnitřní pocit, že pracujete dobře, vám dodává větší jistotu;-)

sam
sam
11 months 19 days ago
Pane Votrubo souhlasím. Vnitřní pocit ze vzdělání a svých hodnot a schopnosti a dovednosti a sebejistota je to, s čím se dá na pracovní trhu většinou (někdy platí i jiná pravidla, to tak bylo vždy) uspět. Tak k čemu ta drahá státní maturita je? Školy ji zvládnou za tisícinu nákladu, i kdyby za to dostávaly odměny, natož, když dělaly zadarmo. Podvody jak ví ministr, ČŠI, stejně státní maturita neodstranila. Pane Soukale s češtinou máte pravdu, nebo Vám to věřím. V matice to bohužel neplatí. A to je celé jádro pudla, bavíme se o matice. Zkoušel jste si někdy maturitní test… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 19 days ago

Same,

myslím, že maturitní tematika se nedá tak úplně snadno rozdělit podle předmětů.
Test z matematiky jsem si procházel vloni s kolegyní příslušné aprobace, takže přehled o obtížnosti jsem si udělal. Ale já nejsem správný typ, matematika mě bavila, účastnil jsem se i matematických olympiád, na začátku své učitelské dráhy jsem se nebál ji učit (pravda, jen v šestce). Většina vysokoškoláků mé generace by ji měla „dát“ po víkendové přípravě.

sam
sam
11 months 18 days ago
Pane Soukale Nedá se rozdělit podle předmětů. Tak proč se dělí? Maturita z matiky je deadlajna 33%, z ČJL a AJ pokud se nemýlím 44%. Přijímačky letos Cermat nastavil DOPORUČENOU hranici, pro matiku 20%, pro ČJ 40%. Fakt se Vám nezdá 38 příkladů z matiky za 105 minut na maturitní nervozitu moc? Mě jo. Projít si test a udělat pod tlakem, to jsou rozdílné disciplíny. Zadávám maturitu z ČJL, AJ, jsme coby třídní u maturit. Vidím ten rozdíl. Maturitu z AJ považuji přesně za tu minimalistickou zkoušku, je opsána ze zahraničí. U ČJL taky nemám z hlediska minima připomínky (zásadní).… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 18 days ago

Ještě je třeba vzít v potaz, kteří studenti si matematiku vybírají. Sledujete maturitní diskuse, tak jste si jistě přečetl, že matematiku si – nevím v jakém procentu – volí ti studenti, kterým nic jiného nezbývá.

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 18 days ago
Jak jste dospěl k 38 příkladům, když v zadání jich je 26? A počítal jste 90 minut nebo 90+15 minut? Mimochodem, jestliže některé příklady zvládnu do minuty, pak mi na jiné příklady zbývá více času. Mně to přišlo adekvátní – i s vědomím toho, že to někteří nezvládli a nezvládnou. Podle mne i ve stresu musím být schopen spočítat absolutní hodnotu rozdílu čísel -7 a 5, vydělit jej dvěma, vynásobit třema a přičíst k pěti do půl minuty (1. příklad), určit celá čísla menší než tři a větší než minus 3 do půl minuty (2. příklad), převést 5 minut na… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago
Sleduji diskuze ředitelů, učitelů a vím, že ten samý student má na procentu výsledku z Matiky proti češtině často mínus 30% a někdy mínus 50%. Jistě, maturují i slabí, ale v češtině, angličtině i v matice. A nemyslíte snad vážně výmluvy – manipulace, že z matiky maturují jen slabí. Na všech typech škol. Protože na všech 17 typech škol je medián o hodně horší z MAT než z ČJL a AJ ( o 15-35 %). Přečtěte si zdůvodnění pana Zíky ve výroční zprávě Cermatu 2013 a pochopíte. Mimo gymnázia z DT 2014 ruplo: v CJL 3,9% studentů, z AJ 6,3%,… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago
Když má úloha 3 samostatné a nezávislé otázky – je to jeden příklad nebo 3? Je 38 hodnocených odpovědí, číslování úloh je další z mystifikací, kterou se nechá napálit kdekdo včetně Vás. 105 minut je 90 nebo 90+15? Tedy 105 minut děleno 38 příkladů (počet úloh je irelevantní) je méně než 3 minuty na hodnocenou otázku. Souhlasím s tím, že 17 bodů by měl získat každý student SŠ, vzal jste ty nejlehčí 3 body z testu, jasně. Některé zaberou minutu či dvě (zdržuje přepis z testového sešitu do záznamového archu, kde se musíte trefovat a trochu soustředit) Ale když je… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago

Oprava :
otázek je „jen“ 37 na 105 minut, 4 z nich jsou s hodnoceným postupem, tedy dlouhý přepis z testového sešitu do záznamového archu, výsledek bez postupu je za nula bodů. Přitom jsou dobře zaplacené body – 4 otázky z 37 otázek berou 20 % bodů, těžko je ignorovat.

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 18 days ago

Děkuji, že nechápete mé poznámky útočně. Ondřej Štefl navrhuje vypustit z matematiky to, co žáci základních škol a pak středních škol nezvládají – výrazy, logaritmy, exponenciály, … Jenže kde se to pak naučí studenti technických škol?
Ve SCIO testech otevřené úlohy nejsou vůbec. Máte pravdu, že otevřené úlohy jsou hodně bodovány – ty právě rozdělují maturanty na ty, co zvládli základy (známka 3, 4), a ty, co zvládli více (známka 1, 2).

sam
sam
11 months 18 days ago
Můj názor na matiku – katalog bych neupravoval. Ale místo 37 otázek bych to dal klidně 15, max. 20, dal více úloh s postupy (klidně až 8), dal větší čas na otázku 105/15 = 7 minut. Anebo dobrá 37 otázek za 150 minut – jenže tam zase máme past s WC. Jenže v katalogu jsou uvedeny procenta zastoupení 9 kapitol a tak se autoři dostávají do pasti, aby se s procenty vešli, a dělají z toho závody. Já na maturitní test potřebují 45 minut, nemusím přemýšlet, poznám typu příkladu ihned, znám ihned řešení, spočtu z hlavy. Zápis do záznamového archu… Více »
vittta
vittta
11 months 18 days ago

Vy se mnou nemluvíte, Same?
Vy se mnou pomalu nikdy nemluvíte….ale ta přezdívka nevypadá moc indiánsky.
No, tak maturita z matematiky by se měla zjednodušit, co si od toho slibujete výhledově v horizontu 5 let?
Neumím být víc konkrétní, snad ještě doplním, že to jako obyčejně nechápu, a konkrétně to, jak si někdo může vybrat matiku, když je v ní úplně mimo?
Pokud jich tedy 30 % ruplo….

sam
sam
11 months 18 days ago
Z toho co jsem napsal, nic na zjednodušení nevypadá, pokud chápete dobře text – jen změna struktury testu, ze závodů s 37 příklady s průměrem pod 3 minuty na jeden jsem napsal méně příkladů, více s postupy, katalog neměnit – tedy hodnotit více dovednosti než tipování či případné opisování ( i to se stále děje, uzavřené otázky k tomu vybízejí). Proč a s jakou úvahou si kdo vybírá – na to neznám odpověď. I mě to by to u studentů moc zajímalo. Ale už opouštějí strategii jedna zkouška je lepší než tři, pochopili 3 lehké je lehčí než jedna těžká… Více »
vittta
vittta
11 months 18 days ago
Ještě ten horizont 5 let, pokud je to možné. A také bych rád podotkl, že úbytek nebude, přece bude matika povinná, jak se zdá. Tady se přiznám, že to nemohu posoudit tak, abych se mohl hádat, ozval se tu už názor, že na úlohu je více času, než uvádíte, takže pro mě, jako prolaika, je zajímavý ten výhled do blízké budoucnosti, to očekávání. Já bych třeba mohl vidět, že i absolvent 3 ročníků VŠ je vzdělanejší jak, absolvent 2 let SOU, i když oba nakonec kopou krumpáčem. Na tomto příkladu lze vidět, že i vyhození SŠ či VŠ mohou vzdělanost… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago
Pan Votruba se nechal zmást číslováním úloh, jak jsem vysvětlil. Je 37 příkladů na 105 minut. Taky by to mohl Cermat udělat tak, že by byla jedna úloha a 37 podotázek a dalo by se tvrdit, že studenti nezvládli ani jednu úlohu. Matika povinná ještě nedorazila do vlády, natož do Parlamentu, pan Chládek už ministrem není, blíží se krajské volby…. Já nedělám výhledy ani na měsíc dopředu, natož na roky, natož na pětiletky. Znáte ty konce pětiletek… :-) Takže jen vím, dá-li zdraví a počasí, prolezu během 2 měsíců Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Česko-saské Švýcarsko, Jeseníky a celé Adršpašsko-Broumovsko. 30… Více »
vittta
vittta
11 months 18 days ago

No když tak bojujete, tak jsem si myslel….

„Matika povinná ještě nedorazila do vlády, natož do Parlamentu, pan Chládek už ministrem není, blíží se krajské volby….“

No to je ono.
Prachy za maturity už mají svoje kapsy, prachy za jejich zrušení ještě ne.
Blíží se krajské volby, odborná veřejnost je paralyzovaná, laická veřejnost ví h…houby, študenti odkaživa dělají užitečné idioty, ti budou držet klidně hladovku, když se jim to správně podá.
A do toho svítí sluníčko a my, milej zlatej, jsme zase o den starší.
Má cenu se vlastně rozčilovat?

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 18 days ago
Buďte důslednější – 50 bodů znamená 50 úloh, možná i více rozdělíme-li každý výpočet na jednotlivé úpravy. — Samozřejmě, že jsem vědel, že jsou úlohy rozdělené do podúloh. Test jsem si zkusil, můj výkon je 38 minut (s různými přerušeními a jsem učitel), na přepsaní 10 minut, takže čas 90+15 minut mi přijde adekvátní. Méně úloh znamená menší šíře. U nás odcházeli maturanti s úsměvem i s brekem. Někteří neudělali, někteří o fous, někteří s přehledem i za dvě. Jsme odborná škola. — Spíš mne zajímá: má smysl maturita, kdy nepodkročitelné minimum (4) znamená pár operací s výrazy, čísly, trojčlenka,… Více »
Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
11 months 18 days ago
Václav Votruba 10. 06 .2015 18:17 „Ondřej Štefl navrhuje vypustit z matematiky to, co žáci základních škol a pak středních škol nezvládají – výrazy, logaritmy, exponenciály,“ Ano máte pravdu, něco takového navrhuji, ale ne proto, že to žáci nezvládají, ale proto, že to pro většinu z nich nemá žádný další užitek v životě. Kromě toho ovšem také navrhuji přejmenovat to celé martyrium na Minimální středoškolská zkouška, tím by se mnohé vyjasnilo. “ … Jenže kde se to pak naučí studenti technických škol?“ Naučí se to snad při maturitě? Ne, naučit se to musí ve škole při vyučování, že. Explicitně jste… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
11 months 18 days ago

Debatuje se tu sice o matematice, ale pro jistotu připomínám, že v češtině ani v cizím jazyce test pro ověření minimální laťky nestačí, tam musí vždy jít o propojenou zkoušku. Uvádím to proto, že koncept prosazovaný O. Štefflem je sice obecně známý, ale z výše uvedených důvodů vadný a pro jakékoli seriózní maturitní uvažování nepřijatelný.

Václav Votruba
Václav Votruba
11 months 18 days ago
Maturitní zkouška ověřuje to, co se učí. Maturitní zkouška nic neučí, učí se žák čtyři roky + předchozích 9 let. Znovu opakuji, když ze středoškolské matematiky třeba na gymnáziích vypustíte logaritmy, exponenciály, …, kde se je doučí ti, kteří je budou potřebovat na vysoké škole? Ve speciálních kursech? A kde je procvičí? Po všech studentech chci, aby chápali řešení goniometrické rovnice nejjednoduššího typu, ale jen po některých víc – spojení s úpravou goniometrických výrazů, rovnic, substitucí. Jejich úplným vypuštěním pak ti, co budou pokračovat ve studiu, budou mít „chromá křídla“. Proč se v tělocviku skáče do dálky, běhá, šplhá, když… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago
Já jen vím jedno, že jak chceme, aby matika byla oblíbenější mezi studenty (předpoklad toho, aby ji více chápali a viděli v ní smysl a uplatnění v životě) a pak je systém maturit od matiky odrazuje k jiným předmětům, tak to té oblibě nepřidá. Což je špatně. Procento maturantů z matiky neustále klesající je velmi špatný signál. To mě vadí. A má jasné a logické příčiny na straně státu. To se pak učitel může přetrhnout a vidí jen marnost svého počínání. Žiji ze dne na den, ale toto mi jedno není. Proto se snažím něco udělat pro změnu. Vím, že… Více »
sam
sam
11 months 18 days ago
Citace z Výroční zprávy Cermatu 2013 – autor pan Zíka: „6.2.1 MÍRA DISPROPORCE V roce 2013 se v obou zkušebních obdobích prohloubil rozdíl ve výsledcích dvou zkoušek společné části, totiž anglického jazyka a matematiky. Vzhledem k četnosti volby těchto zkoušek (v roce 2013 anglický jazyk 51 % a matematika 39 %) je zřejmé, že se potenciální dopad této skutečnosti bezprostředně dotýká nejméně 80 % maturantů. Rozdíly v neúspěšnosti Neúspěšnost žáků konajících zkoušku z matematiky byla v roce 2013 po dvou zkušebních termínech 4,3krát vyšší než v případě zkoušky z anglického jazyka. Zatímco v případě angličtiny podíl neúspěšných ve všech oborech… Více »
Josef Nožička
Josef Nožička
11 months 18 days ago

Mimo jiné i jako reakci na článek pana Feřtka v MfD jsem nedávno napsal tohle:
http://nozicka.blog.idnes.cz/c/464661/matematicky-test-aneb-kam-smeruje-soucasne-skolstvi.html

sam
sam
11 months 18 days ago

Otázka je pane Nožičko, zda vtipy vyřeší evidentní problémy školství. Zkuste napsat i něco seriozního k řešení daného problému. Umíte to taky nebo jen ty vtipy?:-)

zkonarik
zkonarik
11 months 18 days ago

Už samotná konstrukce testů je jiná. V matematice žák vybírá z možností A, B, C, D, E v jazycích z A, B, C, D.
V přiřazovacích úlohách jsou v matematice varianty A-F, v jazycích A-E.
Otevřené úlohy v matematice a jazycích úplně nesrovnatelné.
Z teorie tvorby testů plyne, že bez znalostí lze jazyky natypovat s větší pravděpodobností.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
11 months 17 days ago

Navrhoval bych, aby stát vytvořil tři stupně terciálního vzdělávání – univerzitní, vysokoškolské a vyšší odborné. Kdo by chtěl jít na univerzitu, musel by odmaturovat z matematiky, rodného a cizího jazyka, lhostejno na jaký se hlásí obor. Kdo by chtěl jít na vysokou školu neuniverzitního typu by nemusel maturovat z matematiky a komu by stačilo vyšší odborné vzdělání, ten by musel maturovat pouze z rodného jazyka. Zbytek by vždy tvořily odborné předměty. Vznikly by tak tři úrovně maturit dané pouze povinnou skladbou předmětů, nikoliv několika úrovněmi obtížnosti. A střední školy, nechť se profilují podle toho, na co chtějí své studenty připravovat.

wpDiscuz