Podívejte se na aktuální čísla statistiky nezaměstnatnosti podle úrovně vzdělání

by Steve Rhodes (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

K debatě o potřebě většího počtu vyučených publikujeme několik přehledných tabulek se statistickými údaji z roku 2013. Ty ukazují, že dlouhodobě platí – čím nižší míra dosaženého vzdělání, tím větší míra nezaměstnanosti. Tématu se věnuje i rozhlasový pořad Zaostřeno Kláry Bílé a Petra Holuba (debatují Karel Ešner a Jana Straková, délka 20 minut, ZDE), který jako hlavní důvod obtížného uplatnění vyučených uvádí nízkou úroveň všeobecného vzdělání a míjení se s požadavky firem.  O tématu píše i Tomáš Feřtek v blogu Maturitu přece nemusí mít každý (ZDE).

Tato tabulka ukazuje, jak se vyvíjí v posledních letech nezaměstnanost středoškoláků podle míry dosaženého vzdělání. Souvislost mezi mírou dosaženého všeobecného vzdělání a mírou nezaměstnosti je dlouhodobě stabilní. Podrobnější informace o nezaměstnanosti podle jednotlivých oborů činnosti oborů najdete ZDE.


Tato tabulka ukazuje, jak jsou na tom s nezaměstnaností čerství absolventi škol. Pořadí je víceméně stejné, jen čísla jsou vyšší, protože čerství absolventi bez praxe shánějí práci nejobtížněji. Pro srovnání druhá část tabulky, která ukazuje, jak jsou na tom absolventi v delším časovém horizontu. Stránky Národního ústavu pro vzdělávání, kde najdete dlouhodobé přehledy o uplatnění absolventů, nabízíme ZDE a publikaci za rok 2013 si můžete stáhnout ve formátu pdf ZDE .

A konečně citace z listopadového přehledu Českého statistického úřadu, který se věnuje míře nezaměstanosti podle úrovně vzdělání v celé populaci, tedy nejen u absolventů. Kompletní dokument čtěte ZDE.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) dosáhla ve 3. čtvrtletí 2013 podobně jako ve 3. čtvrtletí 2012 hodnoty 7,0 %. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (3,2 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,7 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (23,9 %), nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,0 %).

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

15 komentářů k "Podívejte se na aktuální čísla statistiky nezaměstnatnosti podle úrovně vzdělání"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Václav Votruba
Václav Votruba
2 years 7 months ago
Tvrzení „čím nižší míra dosaženého vzdělání, tím větší míra nezaměstnanosti“ neplatí tak úplně – v podrobnějším článku někde jinde se píše, že nezaměstnanost je vyšší pro vyučené v oblasti obchodu a stavebnictví, než pro elektrotechnickou a strojírenskou oblast. Je dobře, že reagujete na výtky po nedostatku vyučených, ale je potřeba být ještě podrobnější. Jakou životní perspektivu má například grafický designer z krajské univerzity a vyučený opravář zemědělských strojů bez maturity? Pořád se nemohu zbavit pocitu, že ten, kdo něco opravdu umí, dokáže se prosadit (i když je to v krizových dobách setsakra těžké), ať už má nebo nemá vzdělání. A… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago
Jasně, že je to složitější, proto jsou tam odkazy na ty původní zdroje. Ale ani podrobnější pohled není v rozporu s těmi základními čísly. Navíc to, co zmiňujete, se píše v blogu, na který na začátku také odkazujeme. Je zajímavé, že na jednu stranu, když se podíváme na nezaměstnanost po oborech, strojírenské a elektrotechnické na tom pořád jsou nejlépe. Na druhou stranu, právě v nich došlo za poslední rok k největšímu nárůstu nezaměstnanosti absolventů. proto považuji za problematické dělat nějaké příliš dlouhé predikce třeba o nezpochybnitelné potřebnosti těch a těch oborů v budoucnosti. Ale jinak souhlasím, a opět je to… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 7 months ago

Není spíše nejběžnějším požadavkem firem praxe?

A jaký že kus všeobecného vzdělání firma požaduje? Okopíroval jsem první inzerát na jobs: Co od tebe požadujeme? * znalost jazyka Java a platformy J2EE * zkušenosti s vývojem aplikací nad platformou Java / J2EE * zkušenosti s návrhem architektury software a vývojem integračních… Co z toho počátate k všeobecnému vzdělání?

Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago
Myslím, že ne. Samozřejmě, že mluví o praxi, ale když se s nimi bavíte detailněji, co jim chybí, dlouhodobě se v debatách se zaměstnavateli objevují schopnost komunikace, ideálně i v nějakém cizím jazyce, schopnost vyjednávat a vést, schopnost přesně číst, naplánovat a dokončit projekt, být zodpovědný, dodržovat pravidla – v zásadě všechno to, čemu se říká měkké kompetence. Z těch technických zdůrazňují ty obecnější – schopnost číst technický výkres, rozumět technickým normám, znát obecné základy oboru – strojírenství, elektro atd. Specializaci je naučí, problém mají s tím, že jim chybí ty všeobecné věci. Zítra budou v beduinovi závěry konference PIAAC… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová
2 years 7 months ago
Diskuse pomíjí důležitý fakt, že zdaleka ne všichni žáci jsou schopni si osvojit všechny vědomosti, dovednosti a pracovní návyky. Úroveň rozumových schopností absolventů základních škol je velmi rozdílná a pokud bychom chtěli, aby všichni absolvovali střední i vysoké školy, museli bychom stále snižovat úroveň středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Složitější je to i se statistikami nezaměstnanosti: ti schopnější snáze najdou a udrží si zaměstnání bez ohledu na své vysvědčení ze školy, ti méně schopní mají se svým uplatněním často problémy. Střední odborná učiliště by se měla orientovat hlavně na žáky s t.zv praktickou inteligencí a přístupným způsobem je vybavovat hlavně vědomostmi… Více »
Irena Eibenová
Irena Eibenová
2 years 7 months ago

Nejsou tabulky ukazující míru nezaměstnanosti absolventů různých typů škol zavádějící?
Gymnazisté se přece většinou po maturitě nedostávají přímo na pracovní trh, ale pokračují dále.
Budu ráda za váš komentář.

Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago

Odpověď najdete v blogu Maturitu přece nemusí mít každý, na který odkazujeme. Ano, máte pravdu, ti, kteří jdou na vysokou školu, se v aktuálních statistikách nezaměstnaných absolventů logicky neobjevují. Ale když se podíváte na míru nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, tak ta je dlouhodobě velmi nízká. Je tedy zřejmé, že vysokoškolské studium dává absolventům na trhu práce zásadní výhodu. Za chybu statistiky to považovat nelze. Ta prostě sleduje ty, kteří už dál ve studiu nepokračují.

L.snirch
L.snirch
2 years 7 months ago
Jak těžké by bylo pro statistiky přidat do statistik jeden sloupec, aby data byla použitelná? Ta tabulka by pak zněla: absolventi oboru (třeba gymnázií 20 000), pokračují dále ve studiu (jakémkoliv – VOŠ, VŠ, jazykovky,…- třeba 15 0000), nezaměstnaných – třeba 1000). Ty data mají- minimálně přibližné! Pak by jsme věděli, že 1 000 z absolvovaných gymnázistů hledající místo na trhu práce z 5 000 (základna) je nezaměstnaných, procentně tedy 20%).Nyní se dovíme 5% ze základny včetně studujících. A pro různé odborné SŠ ty procenta nezaměstnaných jsou nyní více zavádějící než informující, protože základny očištěné o studující jsou různé. A… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago

Pro pana Schnircha: Myslím, že CERMAT taková čísla, jaká si přejete,prostě nemá. Pokud jde o tu metodiku výpočtu, mám trochu pochybnost, že základ je takový, jak uvádíte, ale to se asi dá dohledat na stránkách infoabsolvent.cz nebo na stránkách ČSÚ. Ty studie, ze které pocházejí tabulky, jsou poměrně podrobné, takže tam by se upřesňující informace najít daly.

L.snirch
L.snirch
2 years 7 months ago
Jak nemůže nemít Cermat data, že jde někdo na 2. opravný pokus a zkoušku z ČJ, AJ, NJ, MAT neudělá? Nerozumím. Každý student se musí u Cermatu přihlásit k maturitě, vědí, jaký pokus (zda první, či první opravný či druhý opravný), vědí jak zkouška z těchto 4 předmětů dopadla (nemyslím odborné předměty, které volí sama škola). Maturitní vysvědčení se generují přes Cermat, jinak nelze. Prostě to Cermat nechce říci. Tečka. Dozvěděli by jsme se, že několik tisíc maturantů 2011 a 2012 neudělalo ani napotřetí maturitu, musí tedy minimálně 6. rokem znovu do 4. ročníku a dělat znova celou maturitu. Maturanti… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago

Aha, vám jde o data z maturit. Ano, tam tomu rozumím a opravdu není důvod, proč by je CERMAT neměl mít. Pokud jde o nezaměstnanost gymnazistů, tak takhle čísla nám moc nepomohou. Za prvé předpokládám, že to budou velmi malá čísla, tak dva tři na školu. U gymnázií nejspíš ještě méně. Navíc si myslím, že pokud tu maturitu nesloží ani na potřetí, tak nejsou vedeni jako absolventi gymnázia, ale prostě jako osoby se základním vzděláním. Takže chápu, že vás ta čísla zajímají, ale k téhle debatě nám fakticky neposlouží.

L.snirch
L.snirch
2 years 7 months ago

O neudělání maturit na 3. pokus mi šlo o informaci o všech studentech, nejen o gymnazisty.

To, že to Cermat neuvádí, uvádím jako příklad, kdy nám někdo vědomě podstrčí mraky čísel, ale některé důležité vynechá. Aby se z toho nedaly udělat závěry.

Stejně tak je to s údaji nezaměstnanosti – pokud nejsou rozdělení absolventi SŠ na ty, co studuji dál a na ty, co hledají práci, jsou procenta nezaměstnanosti v podstatě k ničemu.

P.S. Když někdo neudělá maturitu, nemá jen základní vzdělání, má středoškolské vzdělání bez maturity. Tak jako můžete mít ukončené vysokoškolské vzdělání bez státní zkoušky.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 7 months ago

Myslím, že je tu třeba brát v potaz také fakt, že žáci s nižším vzděláním se často rekrutují ze sociálně slabších rodin. To jsou často rodiny, kdy již rodiče nepracují a pracovat možná ani nehodlají. Dítě získá zkušenost z rodiny, že pracovat nemá smysl, když se z těch dávek dá nějak vyžít. jsou už od malička zvyklí na málo,skoro chudobu,a nemají dost potřeby to měnit. Školu si udělají a potom už nic. I to se ve statistice neobjeví. Tyhle věci jsou prostě složitější než strohé tabulky.

Feřtek
Feřtek
2 years 7 months ago

Tady bych měl námitku, že dítě z téhle rodiny obvykle školu nedodělá. Ale asi nemyslíte maturitu, spíš učňák. Tedy vyučí se nejde pracovat.Jen nerozumím tomu, co se pak neobjeví ve statistice. Pokud skončí školu, nepracuje a je registrován na úřadu práce, tak se v té statistice objeví. Nebo jste to myslela jinak? Třeba tak, že důvodem jeho nezaměstnanosti není samo vyučení, ale sociální zázemí? No to je jistě pravda, ale to přece platí o všech absolventech. Ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Zvlášť u nás, kde je úspěch a neúspěch ve velmi vysoké míře dán rodinným zázemím.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 7 months ago
Ještě přidám jednu historku ze života.Doučoval jsem jednoho chlapce. Bylo to v době, kdy si lidé ze státní správy museli dělat maturity nebo odejít. Babička by o onom chlapci prohlásila, že byl blbý jak štokrdle.Maturitu udělal.Ja? Pán Bůh ví jak,ale udělal.po nějkaém čase jsem se dozvěděla, že dělá ředitele jakéhosi pedagogického zaměření (nutná spec. pedagogika). Asi si musel udělat i vejšku. Všichni víme, jak se dnes některé vysoké školy dělají. Je ředitel, já učitelka. Každý někde jinde. O čem tenhle příběh je? Ž e i ti hloupější,ale tzv. „schopnější“ (v podání pravicových politiků) se prostě prosadí a jsou na postech,… Více »
wpDiscuz