Přečtěte si: Osm předpokladů zdárné reformy školství podle profesora Levina

ilustrační foto: by Premier of Ontario Photography (flickr.com) (CC BY-NC-ND 2.0)

Upozorňujeme na ojedinělou publikaci, která uceleně popisuje předpoklady úspěšné reformy vzdělávacího systému. Autorem útlé příručky nazvané Celoplošné zlepšení vzdělávacího systému je profesor Ben Levin, uznávaný odborník na vzdělávací politiku. V publikaci se opírá o výzkumy reformních snah v různých zemích a svá doporučení ilustruje nedávnými zkušenostmi z kanadského Ontaria, kde reforma školství zdárně proběhla. Za pozornost stojí také stručná charakteristika efektivního ministerstva školství, uvedená v závěru.

Přeložil Arnošt Veselý, vydala Fakulta sociálních věd UK. Příručka ve formátu pdf je ke stažení ZDE.

Publikace byla součástí materiálů, které obdrželi účastníci konference Úspěch pro každého žáka. Záznam konference najdete ZDE.

Publikace je výjimečná v tom, že se soustředí na zlepšení celého vzdělávacího systému. „Abychom dosáhli skutečných a trvalých zlepšení ve výsledcích žáků, musíme usilovat o změnu výukové praxe a učení v tisících školních tříd, a zároveň je třeba, aby soustředěné a vytrvalé úsilí vynaložily všechny subjekty zapojené do vzdělávacího systému i jejich partneři.“

Příručka je členěná do osmi kapitol věnovaných jednotlivým východiskům pro úspěšně navrženou a uskutečněnou reformu.

1. Cíle a kritéria úspěchu

Vláda musí určit pouze 2-4 klíčové cíle a začít s těmi, které veřejnost považuje za důležité. Cíle musejí být realistické a mít výrazný vzdělávací efekt. K tomu je třeba jasně specifikovat kritéria úspěchu. Je však třeba dbát na to, aby „výsledky měření nebyly spojovány s různými typy sankcí či pobídek, protože to nevyhnutelně vede k podvádění. Výsledky jsou důležité pro plánování, avšak neměly by být podkladem pro ukládání trestů žákům či zaměstnancům.“

2. Pozitivní přístup ke zlepšování ve všech školách a úspěch pro všechny žáky

Východiskem změny k lepšímu nemůže být kritika a direktivní, shora nařízené reformní kroky. Podle autora nelze reformovat „systém“ jako takový. „Skutečného zlepšení se dá dosáhnout jedině tehdy, když jsou lidé individuálně i kolektivně motivovaní k tomu, aby vynaložili úsilí potřebné k dosažení výsledků.“

3. Budování kapacit

Rozvoj nových schopností a kapacit lidí je předpokladem lepších výsledků. Týká se to všech lídrů i zaměstnanců v systému (od politiků a zřizovatelů, přes učitele, až po pomocný personál). Je však třeba mít na paměti, že cílem jsou výsledky, nikoli budování kapacit. „Čím více investujeme do budování kapacit, tím větší nároky můžeme klást na požadované výsledky.“

4. Zapojení na mnoha úrovních a silné vedení

„Skutečná reforma vyžaduje dlouhodobé zapojení velkého počtu lidí na všech úrovních vzdělávacího systému. Plné odhodlání státu nebo vlády nestačí, třebaže i to je samo o sobě obtížné.“ Důležitou podmínkou je soustavná a obousměrná komunikace a partnerství všech, koho se reforma týká. Podstatnější než propracovaná vize je podle autora kvalitní proces změny, který vede k sounáležitosti, spoluodpovědnosti a změně přesvědčení.

5. Soustavné učení inovacemi a efektivní využívání výzkumu a empirických dat

Reformní plán musí stavět na odborných poznatcích a výzkumech a pracovat s daty o vzdělávacích výsledcích žáků, která je třeba pečlivě analyzovat. „Obvykle se soustředíme na hodnocení škol a vytváření žebříčků namísto toho, abychom se zaměřili na to, kterým oblastem kurikula je třeba se více věnovat, nebo jak by bylo možné zlepšit studijní výsledky.“

6. Zaměření na klíčové strategie a současné zohlednění dalších zájmů a otázek

Předpokladem úspěchu je omezený počet cílů a soustavná pozornost věnovaná prioritám stanoveným na počátku. To je podle autora snad nejnáročnějším prvkem každé reformy. Podmínkou je „silné partnerství mezi politickými lídry a nejvyššími úředníky, ale i silné politické vedení.“

7. Efektivní využívání zdrojů

Navýšení financí je pro úspěšnou reformu potřeba, a to nejen na realizaci změn samotných. Pro lidi uvnitř systému je to hmatatelné znamení, že reformní snahy jsou myšlené vážně, peníze jsou také důležitým motivačním prvkem. Stejně důležité, ne-li důležitější než objem vyčleněných peněz je však jejich efektivní využívání.

8. Maximální úsilí při implementaci

Dobře sestavený plán je podmínkou úspěchu, samotný však nestačí. Kamenem úrazu bývá nedostatečné úsilí věnované realizaci reformy. Její zdárný průběh může ohrozit mnoho faktorů, kterým je třeba věnovat pozornost a předjímat rizika. Důležitá je také dobrá znalost terénu. „Reformovat praxi výuky i učení v mnoha třídách – a to způsobem, který bude zúčastněným dávat smysl – to vyžaduje mnoho učení a spoustu změn. Lidé nemění své návyky snadno, dokonce ani tehdy, když je změnit chtějí.“

Závěr

Autor si je dobře vědom úskalí reformních snah, ať už je to dlouhodobý charakter takových záměrů, složitost jejich uskutečnění či politická realita, která přeje spíš rychlým a viditelným změnám než kontinuálnímu úsilí, jež nemusí být v souladu se stávající politickou ideologií. Samostatnou kapitolou jsou školy samotné: „Trvalá reforma vyžaduje hlubokou kulturní změnu ve školách, které se mnoho lidí brání, ať už skrytě nebo otevřeně. Taková změna vyžaduje trpělivé a neutuchající úsilí po dobu několika let.“

Zároveň však Levin vyjadřuje optimismus ohledně změn k lepšímu, neboť ve světle mnoha neúspěšných pokusů o reformy jsou politici a veřejnost nakloněnější alternativám. Také narůstá počet úspěšných příkladů. Skutečnost, že v Ontariu se podařilo dosáhnout viditelného posunu k lepšímu v rámci jednoho volebního období, je určitě povzbudivá.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Přečtěte si: Osm předpokladů zdárné reformy školství podle profesora Levina"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
stehlikova
stehlikova
2 years 1 month ago
To je skvělé, že vyšla taková publikace a že se skutečně věcně diskutuje o cestě k efektivnějšímu vzdělávání. Pro mě je to však jen úvodní teoretický rámec, ke kterému bychom měli vytvořit konkrétní kroky, jak toho dosáhneme. Mám totiž vlastní velice negativní zkušenost s tím, jak to nakonec s každou sebelepší reformní myšlenkou v průměrné české škole dopadne: velká část učitelů ji pohřbí už předem, protože chce svůj klid a protože takovým myšlenkám nevěří. Ředitel to vnímá jako práci navíc, a i kdyby pro to byl nejprve nakloněn, poté, co na něj ta skupina staromilců bude vyvíjet tlak, to vzdá… Více »
wpDiscuz