Ředitel Synthesie: Domnívám se, že práci 4 učňů v budoucnu zastane 1 vysokoškolák

ilustrační foto. by Chris Hunkeler (flickr.com) (CC BY-SA 2.0)

V Pardubicích proběhla 26. 3. panelová diskuze KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ: Kde jsme a kam směřujeme?, organizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR a mediálním domem Economia. Přinášíme shrnutí toho důležitého, co padlo.

„Čím vyšší či všeobecnější vzdělávání, tím se absolvent lépe uplatní na trhu práce.  Absolventům s výučním listem chybí všeobecné kompetence,“ uvedl během panelové diskuse Petr Bannert, šéf Odboru vzdělávání MŠMT. Zdá se, že právě tento fakt zatím kapitánům českého průmyslu uniká. Návrhy, které padly, jako je třeba povinná stáž technicky zaměřených učitelů ve firmách a také praxe učňů směřují ke konceptu duálního vzdělávání. Svaz průmyslu bude ale muset přijmout mnohem aktivnější roli.

Hosté panelu:

  • Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
  • Petr Bannert, ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR
  • Petr Kalenda, proděkan pro pedagogiku Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
  • Pavel Roman, vedoucí korporátní komunikace Bosch Group v ČR
  • Josef Liška, generální ředitel, Synthesia
  • Jan Rafaj, MBA, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Arcelormittal, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Z účasti byl omluven Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který poslal video vzkaz. Zmínil v něm, že „nechceme být zemí montoven, chceme se  zaměřit více na inovace,“ a dále že „chceme zlepšit podmínky technického vzdělávání v ČR a především zvýšit zájem o ně“. Zmínil také nutnost mezipředmětové orientace a důležitost práce s oborovou strukturou, byť ani ta nevyřeší demografické změny.

Moderátoři diskuse položili dotaz týkající se kvality studentů, pedagogů a vzdělávacích programů. Hosté měli odpovědět na to, která z těchto složek hraje největší roli? Diskutující následně odpovídali mnohem šířeji.

Hejtman Pardubického kraje Netolický uvedl, že se „nesmíme zaměřovat jen na odborné školy, je důležité  se obecně zaměřit na podporu technických předmětů,  i na všeobecně zaměřených středních školách.  Odtud odchází velké procento absolventů právě na technicky a vědecky zaměřené vysoké školy.  Podpora učilišť je jen dílčí podporou určitého vymezeného sektoru. Není možné problém takto omezovat.“

Hejtman zmínil především důležitost kvality pedagogů, na VŠ dle něj chybí vnitřní kontrola výuky, např. hospitace doktorandů a asistentů atd.

Ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Arcelormittal Rafaj navázal tím, že se „jako stát málo zabýváme našimi budoucími potřebami.“ Je podle jeho mínění potřeba více zapojit Národní observatoř zaměstnanosti a spolupracovat i s nově vznikajícími krajskými observatořemi. Situaci komplikuje i „nedostatečná provázanost vzdělávání a firem“. Navrhuje také „nutnost větší spolupráce s kariérovými poradci a učiteli“ a na příkladu vlastního zaměstnavatele uvádí, že Arcerolmittal vzdělává učitele SŠ a organizuje pro ně praxe.

Ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR Bannert objasnil situaci z pohledu MŠMT. Ministerstvo se údajně snaží ověřovat kvalitu absolventů prostřednictvím zpětné vazby od zaměstnavatelů a i skrze statistiky nezaměstnanosti. Poukázal na fakt, že nejvyšší míra nezaměstnanosti je u oborů bez maturity a že „čím vyšší či všeobecnější vzdělávání, tím se absolvent lépe uplatní na trhu práce,“ a že „absolventům s výučním listem chybí všeobecné kompetence“. Zdůraznil, že je potřeba učit žáky provazovat získané znalosti a umět je využívat v praxi a upozornil na nízkou motivaci žáků hledat si praxi nad rámec té povinné.

Potvrdil důležitost kvality pedagogů, i podpory praktických stáží pro ně, otevřel téma zavedení povinné stáže pro pedagogy technických předmětů a zda je možné ji uzákonit? Předpověděl, že problém může nastat při hledání partnerů firem. Podmínky by podle něj měl vytvořit Svaz průmyslu a dopravy.

Proděkan pro pedagogiku Fakulty chemicko-technologická Univerzity Pardubice Kalenda zastává názor, že největší problém nastal uvolněním vzdělávacího systému, „horší než co, udělal Nejedlý“ (narážka na komunistického ministra školství z let 1948 – 1953). Podle Kalendy vznikl nekontrolovaně velký počet soukromých škol všech úrovní. Velkým problémem prý je výuka matematiky, chemie a fyziky na ZŠ. Učitelé prý neumí žáky zaujmout. „Největší problém bych tedy viděl na pedagogických fakultách,“ dodává. Samotné VŠ jsou podle proděkana především vědecké instituce, takový prostor pro spolupráci  s firmami nemají.

Na to reagoval hejtman Pardubického kraje: Vysoké školy by neměly být hodnoceny jen dle vědy a výzkumu (publikace, granty atd.). Nicméně bohužel akreditační komise je tak hodnotí. Podle něj Pardubický kraj (a i většina dalších krajů) již podpořila technické vzdělávání velkými částkami.  Nyní prý musejí reagovat na konkrétní problémy. Jedním z nich je prý to, že  „všude chybí svářeči a obráběči“. Pardubický kraj má nyní jen 5% nezaměstnanost. Investice a nové zaměstnavatele již nepotřebuje. S vývojem demografické křivky nebude mít zaměstnance, kteří by v nových firmách pracovali. Takovéto problémy má prý v ČR mnoho firem. Hejtman Netolický uvedl také jednu velmi zajímavou prognózu: Tam, kde máme nyní 4 pracovníky, budeme mít v budoucnu pracovníků méně (1 až 2). Tam, kde máme 4 vyučené, v budoucnu může zastat např. 1 vysokoškolák. I proto důležitost vysokého technického školství.

Vedoucí korporátní komunikace Bosch Group Roman uvedl, že 50 % firem má problémy s chybějícími pracovními silami v technických oborech. Podle něj za to může především „systém a také rodiče“. Vidí jako nezbytné, aby ministerstva na řešení spolupracovala (MŠMT, MPO, MPSV), což v současné situaci vůbec neplatí. Důležitost přikládá i dalšímu vzdělávání. Bosch má vlastní vzdělávací střediska, kde realizuje rekvalifikace svých zaměstnanců, ale i tréninková centra pro učně.

Diskuse se následně vedla o tzv. duálním systému (teorie ve školách, praxe v podnicích), který zde fungoval před rokem 1989 a který úspěšně funguje v Německu. K tématu se vyjádřil např. hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. V ČR je prý problém v tom, že Svaz průmyslu a dopravy, ani hospodářské komory nemohou být plným partnerem pro duální systém, jelikož členství v komoře a svazu není povinné a nejedná se tedy o reprezentativní názory, požadavky a potřeby zaměstnavatelů.

Z další diskuse: Absolventům (i vysokoškolákům) chybí soft skills, jazykové dovednosti, dovednosti vést projekty a tým. Generální ředitel Synthesie vidí problém v náročnosti administrace evropských projektů. Firmy do toho pak se školami nechtějí jít.  Ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR vyjádřil podporu zavedení povinné maturity z matematiky, nicméně je prý potřeba, aby to žáci věděli již od prvního ročníku. Otázka zůstává, jak maturitu z matematiky pojmout.  Podporuje i jednotné závěrečné zkoušky na učilištích.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Ředitel Synthesie: Domnívám se, že práci 4 učňů v budoucnu zastane 1 vysokoškolák"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
vittta
vittta
1 year 1 month ago
Já nemohu v tomto prostoru říci názor, jak ho vidím, jinak bych poslal původce článku tam, kam slunce nesvítí. Jenom ten nadpis, no jen se na něj podívejte: Domnívám se, že práci 4 učňů v budoucnu zastane 1 vysokoškolák . No jo….takže (podprahově) je lepší být určitě vysokošlolákem. Jenže pokud vezmeme ty čtyři učně a nějakým způsobem z nich uděláme vysokoškoláky, je mi záhadou, co budou dělat zbylí tři. Kromě toho, ne každý se narodil chytrý, to budete těm, kteří reálně stačí na studium SOU či OU (nebo jak se to dneska jmenuje) mlátit do hlavy IQ kladivem? Na jedné… Více »
vittta
vittta
1 year 1 month ago
Ne, tak pozor, změna. Pan Kartous nebyl spokojen JEN se čtyřmi učni, tak uveřejnil na BL článek s názvem „Pravidelný týdenní přehled o událostech ve vzdělávání Jeden vysokoškolák nahradí několik učňů 30. 3. 2015 / Bohumil Kartous – See more at: http://www.blisty.cz/art/76971.html#sthash.drGpsLPT.dpuf Několik je víc jak čtyři, to je jasná věc. V článku je také jako důležitá událost týdne (témata týdne) prezentován názor serveru Romea.cz, kde se přetřásá názor pana Pilaře, s úderným nadpisem „Šifra doktora Pilaře: Stát se o romské děti stará výborně a praktické školy přežijí“. Při mírně hlubokém zamyšlení jistě každého napadne, že stát nemá žádnou povinnost… Více »
wpDiscuz