REFLEX 2013 přináší zásadní informace o uplatnění vysokoškoláků

by NazarethCollege(flickr.com)(CC BY 2.0)

Nabízíme souhrnný text, který se snaží pojmenovat hlavní zjistění ze šetření REFLEX 2013, které minulý týden na odborné konferenci prezentoval Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedf UK. Šetření REFLEX probíhá od roku 2006 a zaměřuje se na kompetence a uplatnitelnost absolventů vysokých škol. Pro pochopení kontextu nabízíme i odkazy na komplení prezentaci (ZDE) a texty, které k tématu vyšly v novinách a na serverech.

REFLEX 2013 hledá odpověď například na tyto otázky:

  • Máme nedostatek nebo nadbytek vysokoškoláků?
  • Odpovídá jejich oborová struktura požadavkům pracovního trhu?
  • Jaké kompetence absolventi mají, k čemu jim jsou a jaké jim naopak chybí?
  • Jsou absolventi připraveni a jak hodnotí dosažené vzdělání?
  • Jaké dlouhodobé důsledky pro trh práce bude mít současný vývoj vysokého školství?
  • V čem je situace našich absolventů podobná a v čem se liší od jiných evropských zemí?

K tématu si přečtěte rozhovor s Janem Kouckým z Lidových novin (ZDE).

Jak různě lze data průzkumu interpretovat, si můžete porovnat v článku Julie Daňkové  z Hospodářských novin, který vyšel pod titulkem Pracovní trh zahltili absolventi univerzit, který zkoumá především kvalifikační úroveň míst, kam absolventi směřují a výši jejich platů (ZDE, infografika ZDE a ZDE). Rozhovor  s Janem Kouckým pro HN čtěte ZDE.

Přednášku Jana Kouckého na téma masifikace vysokého školství poslouchejte ZDE.

Kompletní prezentaci Jana Kouckého o výsledcích projektu REFLEX 2013 si můžete prohlédnout ZDE.

EDUin ze závěrů šetření vybírá odpovědi na některé zajímavé otázky:

Jsou vysokoškoláci spokojení s tím, co vystudovali? Neinvestujeme zbytečně do studia, které jim k ničemu není? Tabulka ze šetření REFLEX 2013 ukazuje, že naprostá většina absolventů (80 %) potvrzuje, že vystudovala obor, který potřebovala. A asi pětina říká, že měla studovat zcela jiný obor nebo žádný. To je nečekaně dobrý výsledek.

Když se podíváte, jak je to v jednotlivých oborech, najdete rozdíly. Třeba počet nespokojených absolventů zemědělských a ekonomických škol je poměrně vysoký. Souvisí to s obtížemi, s nimiž hledají dobře placené místo. A úplně nejvyšší míra nespokojenosti je mezi absolventy společenských a humanitních oborů (zhruba třetina). Ale tam je zase zjevné, že to je dlouhodobá záležitost, nejspíš spojená s častou profesní nevyhraněností. Po léta je procento spokojených a nespokojených humanitních absolventů víceméně stejné.

Koucky_obor_studia

Kolik vysokoškoláků pracuje v pozicích neodpovídajících vysokoškolské kvalifikaci? Na to odpovídá následující tabulka. V ní vidíte absolventy rozdělené podle kvalifikačních stupňů. ISCO 1 to jsou řídící pracovníci, dvojka specialisté, trojka techničtí a odborní pracovníci, čtyřka úředníci, pětka pracovníci ve službách. A poslední sloupeček ISCO 6-9 to jsou právě ty profese, kam asi opravdu vysokoškolák nepatří – manuální profese, řidiči, řemeslníci a podobně. I když se pozice vysokoškoláků mezi lety 2006 a 2013 zhoršila, pořád nejčastěji pracují jako specialisté nebo odborní pracovníci, tedy hned na druhém či třetím nejvyšším kvalifikačním stupni.

Paradox je, že významně si pohoršily  technické obory. Tam nejvíce lidí dělá méně kvalifikovanou práci než před šesti lety. Hodně absolventů ekonomie a společenských věd dnes pracuje na úřednických pozicích. Největší přesun na nízko kvalifikované manuální pozice zaznamenali absolventi zemědělských, lesnických a veterinárních škol. Těch pracuje v málo kvalifikovaných profesích čtvrtina.  Což asi souvisí s oborem jejich činnosti. U ostatních typů škol je takové pracovní zařazení zcela okrajové, obvykle okolo jednoho procenta.  Pokud tedy někdo s vysokoškolským vzděláním skončí v „montovně“, jde spíš o okrajový případ. Ale pravděpodobně dost z nich prochází pozicemi v jiném typu současné „robotárny“, v call centrech. Ta jsou řazena mezi služby a v této kategorii se pohybuje necelých deset procent absolventů.

Koucky_zamestnani_absolventu

Kolik vysokoškoláci berou? Jestliže tabulka kvalifikací ukazuje, že postupně absolventi vysokých škol nastupují i na místa s nižšími nároky, odpovídá tomu stagnace, případně pokles platů. Ale i tak se platy absolventů vysokých škol pohybují stále nad průměrem.

K největšímu poklesu došlo u absolventů ekonomických oborů, kterých je na pracovním trhu velké množství. Mnozí absolvovali méně kvalitní vysoké školy a lepší pozice získávají jejich konkurenti – absolventi známých škol. Na ty ostatní zbývají spíš úřednická či asistenská místa s nižším platem. To jsou ony „sekretářky“ z novinových titulků. Trend, kdy nebude hrát roli jen samotné absolvování vysoké školy, ale začne být důležité, jakou vysokou školu jsem absolvoval, je tedy už dnes zřejmý.

Koucky_platy_vysokoskolaku

Proč studuje tak velká část populačního ročníku? Častá námitka, že dnes chce mít vysokou školu každý, se jednak nezakládá na pravdě – podíl absolventů se dnes pohybuje v absolventských ročnících někde mezi 40 a 50 %. To je jistě dost, ale v evropském srovnání to není nic výjimečného. A je třeba si uvědomit, že mezi „vysokoškoláky“ dnes počítáme prostě každého, kdo jde něco studovat po střední škole. Takže i rehabilitační sestry a zdravotní sestry obecně, zahradníky, účetní, obchodníky. Prostě ti všichni reálně potřebují ke své práci ještě nějaké další vzdělání po maturitě.

Námitka, že akademicky pojaté studium univerzitního typu může absolvovat maximálně pětina populace, je na místě.  Pak ale upravme profilaci jednotlivých škol tak, aby dávaly studentům, co opravdu potřebují, a  nevytýkejme maturantům, že chtějí studovat. Všechna data – od nezaměstnanosti po spokojenost v profesi ukazují, že jim takové studium je ve výrazné většině případů užitečné.

Což potvrzuje i poslední údaj. Když se v rámci výzkumu ptali vysokoškoláků, kolik z nich by při opakované volbě chtělo vystudovat ten samý obor na té samé škole, dlouhodobě odpovídá ANO 66% oslovených (celkově projevuje spokojenost přes 80%), zhruba 15% by studovalo jiný obor na jiné škole a jen 1,7 % by raději nestudovalo vůbec. To potvrzuje i subjektivní spokojenost absolventů s tím, že věnovali několik let studiu, místo aby šli rovnou vydělávat.

 

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz