Vše, co je dobré vědět o plošném testování

V pondělí 13. května začíná druhá generálka plošných testů v pátých a devátých třídách. Přinášíme souhrn informací, názorů, postojů a odkazů na audio a video nahrávky, které se týkají tématu.

Ve sporu o užitečnost a potřebnost plošného testování v pátých a devátých třídách proti sobě stojí dva vyhraněné postoje.

Rodiče a odpůrce zavedení plošných testů sdružuje web stopplosnetestovani.cz (ZDE). Jejich hlavním argumentem je, že zavedení plošných testů omezí ve vyučování ty oblasti, které oni považují za důležité (schopnost klást si otázky, objevovat nové pohledy na řešení problémů, spolupracovat, řešit komplexnější úlohy atp.) a potvrdí učitelům, že se mají při výuce soustředit na věci, které jsou snadno testovatelné (pravopis, větný rozbor, čtenářské úlohy, úpravy algebraických výrazů), protože podle nich bude škola posuzována. Proto navrhují plošné testování nezavádět a raději využít technické prostředky k výběrovým šetřením, která nemají tak silný vliv na to, co se pak ve školách učí, a z hlediska škol a rodičů přináší detailnější a zajímavější informace bez vedlejších rizik.

Česká školní inspekce, která má dvouletou pilotáž na starosti (ZDE), vidí hlavní přínos testování v tom, že každý žák dostane velmi konkrétní informaci, kterou část učiva ovládá lépe a kterou hůře. Odmítá jakoukoli možnost, že by školy byly posuzovány podle výsledků testů, že by mohly vznikat jakékoli žebříčky srovnávající školy nebo žáky. Nebezpečí, že učitelé by učili děti „na testy“, považují za minimální, navíc vysvětlují, že po dvouleté generálce se plošné testy stanou jen jednou z částí Národního systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy (NIQES), jehož součástí budou i výběrová šetření. Část odborné veřejnosti, převážně ředitelé škol a někteří učitelé, zavedení plošných testů podporuje, protože v nich vidí bič na líné žáky a špatné školy.

Kdo má pravdu. Pokud si prohlédnete úlohy z prvního ročníku generálky, je nutné říct, že testy se jednoznačně orientují na jednoduše testovatelné učivo. ČŠI sice mluví o tom, že kromě plošných testů připraví i výběrová šetření, ale zatím nic takového není na obzoru. Nelze se tedy divit obavám rodičů. Zúžení učiva pod vlivem plošných testů, snahu podvádět a zkreslovat výsledky,například nepřipustit k testování slabé žáky, zatím zaznamenali prakticky všude, kde se plošné testy dlouhodobě používají. Není jasné, jak bychom se podobným důsledkům chtěli vyhnout u nás. V odborné veřejnosti, zvláště té, která se testováním zabývá, je názor jednoznačný. U plošných testů hrozí, že přinesou do vzdělávání více problémů než užitku. V jedné věci se ale obě strany debaty o plošných testech shodnou. Totiž, že testy rozhodně nemohou samy o sobě zlepšit výuku a kvalitu vzdělávání. Tady může pomoci jen dlouhodobá podpora učitelské profese.

Také je ale třeba připomenout, že ČŠI se snaží s veřejností komunikovat, zdůvodňuje své kroky a zveřejnila po prvním kole generálky poměrně podrobnou závěrečnou zprávu. V tomto směru volí otevřenější komunikační politiku, než tomu bylo v případě CERMATu při startu státních maturit.

Co je důležité. Argumenty rodičů, kteří odmítají své děti podrobit plošným testům, rozhodně mají racionální jádro. Stejně tak je třeba konstatovat, že inspekce si je možných problematických stránek plošných testů vědoma a snaží se svůj postoj obhájit. To je dobré si uvědomit, ale podstatné je něco jiného. Po dvou letech generálky bude zkouška plošného testování ukončena a bude na ministerstvu, aby rozhodlo, jaký bude jeho další osud. Úspěšná generálka neznamená automatické zavedení testů.

Dvouletý projekt bude pravděpodobně uzavřen konstatováním, že z technického hlediska je podobné testování realizovatelné. Je ale třeba si ujasnit, k čemu nám bude, jaký je jeho smysl a v čem může reálně pomoci tomu, aby se pokud možno všechny děti lépe vzdělávaly. Na tuto otázku samotná generálka odpovědět nemůže a tato debata s ministerstvem školství nás teprve čeká. Samotný fakt, že plošné testování proběhne bez průšvihu, o jeho užitečnosti ještě nic neříká.

Co říkají rodiče

Dopis protestující proti plošnému testování najdete ZDE.

Plakát pro školy se základními argumenty si můžete stáhnout ZDE.

Rady pro rodiče a školy, které se nechtějí testování zúčastnit, čtěte ZDE.

Reakci ČŠI na případy žáků, kteří se nechtějí testování zúčastnit, najdete ZDE.

Rozbor, zda jsou žáci povinni se účastnit testování, čtěte ZDE.

Podrobnější informace o vlivu plošných testů čtěte ZDE.

Co říká Česká školní inspekce

Argumenty ČŠI obhajující testování najdete ZDE nebo ve starším souboru ZDE.

Ukázkové testy z loňského ročníku najdete ZDE.

Podrobnou zprávu z prvního ročníku testování čtěte ZDE.

Mediální reakce na první generálku najdete ZDE.

Co říkají odborníci

Podívejte se na video z debaty na téma hodnocení. Pasáž věnující se plošným testům a tomu, jaké informace mohou přinést, najdete od minuty 46.45 – 1.16.35. Najdete ho ZDE.

Rozhlasová debata šéfa projektu plošného testování Petra Suchomela a šéfa testovací společnosti Scio Ondřeje Šteffla je sice přesně rok stará, ale stále aktuální. Poslouchejte ZDE.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

7 komentářů k "Vše, co je dobré vědět o plošném testování"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Janek Wagner
3 years 1 month ago

Primární informace je, že vynucování účasti škol i žáků na generální zkoušce testování ze strany ČŠI je nezákonné.

Lucas
Lucas
3 years 1 month ago

Na všech stupních škol je ale samozřejmým požadavkem, že nemůže-li se žák zúčastnit z jakéhokoli důvodu předepsané zkoušky (zápočtu, předepsané prověrky, klasifikační práce, testu, atd.), musí dostat náhradní termín. Předpokládám, že všem žákům, kteří se k této prověrce nedostaví, bude zajištěn náhradní termín. Případně i dva nebo tři, pro závažné omluvné důvody (dlouhodobá nemoc, apod.).

hana chalušová
3 years 1 month ago

Neomlouváme děti z vyučování, píšeme dopis škole, kde ji informujeme, že nedáváme informovaný souhlas k účasti našich dětí v plošných testech.
Předložte mi dokument, kde by bylo plošné testování „předepsáno“ prosím, at přesně víme, o čem to tu hovoříme.

Monika
Monika
3 years 1 month ago
Ráda bych přidala pár postřehů k diskuzi o celoplošném testování žáků 5. a 9. tříd. Zaměřím se na anglický jazyka, který učím 12 let na zš. Tak: 1. texty, které jsou na PC jsou neskutečně v malé velikost 2. délka textů je nepřiměřená skutečným textům v učebnicích 3. instrukce jsou v češtině. U 5.tříd budiž, ale u 9.třídy…to je snad výsměch práci učitelům AJ na 2.stupni, připadá mi to zlehčení vypracování úkolu 4. ti, kdo vymýšlí tyto testy, je snad vůbec nekonzultují se skutečnými učiteli v terénu a jejich učebnicemi 5.základní školy jsou plné dětí s SPU a na ty… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
3 years 1 month ago
Ono je to v těch odkazech všechno moc hezké – ale prakticky jediný argument je, že testování neodhalí skrytý talent. Testy samy o sobě nejsou cílem. Ani prostředkem. Ale odpor proti nim je to samé – některým dětem dá odpor jeho rodičů pocit, že je všechno zadarmo a zkouškám (zvláště životním) se dá vyhnout, když známe ty správné lidi. — Například odkaz na článek Jany Bradley na http://www.blisty.cz už se úplně rozchází s představou iniciativy Stopplosnetestovani. Školství je v rozvalu a tvrdit, že dítě, pokud se dozví, že je pod průměrem, bude demotivováno, je nesmysl – buď je na tom… Více »
Oldřich Botlík
3 years 1 month ago
Dovolím si tedy, pane Votrubo, přidat jeden argument, který pokládám za zcela zásadní. Ve všech plošných testech administrovaných u nás (státní maturita, 5. a 9. třídy) výrazně převládají tzv. uzavřené úlohy. To jsou úlohy, v nichž žáci vybírají správnou odpověď z nabídky (nejčastěji v ní má být jediná) a označují ji buď zakřížkováním tužkou v odpovědním archu, nebo kliknutím myší na monitoru. Každé testování organizované státem však nese výrazné poselství učitelům, žákům i jejich rodičům: nejdůležitější cíle vzdělávání jsou ty, které ověřují státní testy. Pokud si dobře pamatuji, vyučujete matematiku. Učiteli matematiky je určitě jasné, že v matematice nejde jen… Více »
Martin Krynický
Martin Krynický
3 years 1 month ago
To je všechno strašně hezké, jenže já učím v reálném světě. Ve světě, kde bývalí jedničkáři v prváku neví, co znamená pět polovin, a dvojkaři nedokáží z ceny deseti rohlíků spočítat cenu jednoho. Možná to bude tím, že existují ještě přízemnější cíle vzdělávání než vyplňování státních testů, například postoupit dál a nepředřít se. Takže souhlasím se všemi námitkami a být učitelem v ideálním světě bojoval bych s Vámi proti státním testům. Protože jsem zatím uvězněn v tom reálném, musím konstatovat, že přes všechny zmiňované problémy, vypadají státní testy pořád daleko lépe než realita a tudíž budou zřejmě prospěšné. I kdyby… Více »
wpDiscuz