Audit vzdělávacího systému v ČR 2016

ilustrační foto by U.S. Department of Agriculture (flickr.com) (CC BY 2.0)

Nedostatky a rizika českého vzdělávání stále převažují nad přednostmi a příležitostmi. Z hodnocení procesů vyplývá větší míra jejich negativních dopadů. Pokusy o progresivitu podkopává společenská a politická neshoda. Upozorňujeme na potenciál příležitostí vyplývajících z probíhajících změn.

Praha, 28. listopadu 2016 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit vzdělávacího systému v ČR 2016 opět přináší hodnocení silných a slabých stránek, rizik a příležitostí. Hodnotí události a procesy, které proběhly v minulém školním roce, případně kontinuálně probíhají. Upozorňuje na ty události, které si zaslouží eminentní pozornost. Nově přináší analýzu financování regionálního školství, kterou zpracovala poradenská společnost PwC ČR. Kromě samotné analýzy jsou závěry shrnuty v infografice.

Hustá vzdělávací infrastruktura, hustá síť institucí, které připravují učitele, průměrné a nadprůměrné výsledky v mezinárodních srovnáních, změny v legislativě podporující silnější společenskou roli vzdělávacího systému, snaha lépe zaplatit učitele a vytvořit jim kariérní motivaci. To jsou silné stránky a příležitosti českého vzdělávacího systému. Nekoncepčnost, podfinancování, rostoucí trend „opt-outu“ sociálně a ekonomicky etablované části rodičů a dětí ze systému veřejného vzdělávání, neexistence kvalitního řízení systému na různých úrovních a přetrvávající neschopnost znovu definovat roli učitele a změnit jejich přípravu reprezentují slabiny a hrozby.

Z Auditu pro rok 2016 vyplývá, že i přes řadu událostí a procesů, které se v systému odehrávají a vytvářejí potenciál změny k lepšímu, převažují spíše trendy, které mají diskutabilní, neznámý či zcela negativní dopad na rozvoj vzdělávání. Tento stav nepředpokládá, že by se kondice českého vzdělávacího systému zlepšila.

V probíhajícím a navazujícím období by velmi prospělo, kdyby se součástí řízení systému standardně stala analýza dopadů takových kroků, jako jsou jednotné přijímací zkoušky, státní maturita, nový přístup školní inspekce k hodnocení škol, zavádění legislativy na posílení společného vzdělávání žáků ve školách atp. Absence zjištění, jak vzdělávací systém na vzdělávací politiku reaguje, neumožňuje řízení systému. Ten zůstává do značné míry obětí nahodilosti.

K jednotlivým tématům událostí tohoto a následujících období se bude postupně vracet.

Bob Kartous, garant analýzy, EDUin, řekl: „Audit, stejně jako předchozí analýza zpracovaná pro výroční konferenci Aspen Institute, potvrzují, že na identifikaci problémů a potřeb českého vzdělávacího systému panuje vcelku široká shoda mezi experty. O to překvapivější je, jak těžké je najít politickou shodu k podpoře výrazného zvýšení investic do oblasti vzdělávání, ke změně v přípravě učitelů, a tím pádem na zvýšení prestiže tohoto povolání či k redefinici obsahu vzdělávání a k dalším zcela zjevným potřebám, před nimiž stojíme. Budeme se snažit politické strany přesvědčit, aby takový – pokud možno závazný – konsensus vznikl.“

  • Audit vzdělávacího systému pro rok 2016 ZDE, přehledná infografika ZDE.
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz