Tisková zpráva: Karierní systém i nedostatek informací o inkluzi jsou zklamáním

Screenshot_3

EDUin komentuje záměry ministerstva školství představené v rámci konference Škola pro budoucnost – Budoucnost pro školu.

Praha 23. listopadu – Ministryně školství Kateřina Valachová a další představitelé resortu na čtvrteční konferenci v Poslanecké sněmovně představili záměry ministerstva pro příští léta. Odborná veřejnost vkládala do tohoto setkání jisté naděje, že se vyrovná zásadní nedostatek informací o zásadních koncepčních krocích MŠMT. Tato očekávání splnila konference jen částečně. Například o podobě společného vzdělávání stále nemají školy jasno; z karierního systému zbyly fakticky jen platové tabulky, které nemohou změnit nevyhovující podobu učitelské profese. EDUin komentuje jednotlivé záměry ministerstva.

Ministerstvo představilo tyto záměry:

  • Společné vzdělávání. Od září 2016 bude každý ředitel povinen přijmout žáka přicházejícího z praktické či speciální školy. Bude zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Praktické školy nebudou zrušeny, jejich zřizovatelé se budou moci rozhodnout, v jakém ze tří nabízených režimů budou tyto školy dále existovat.

Komentář EDUin: Záměr společného vzdělávání je správný, ale jeho realizace selhává na naprostém nedostatku informací. To způsobuje mnohé fámy a obavy, co se ve skutečnosti stane po 1. září 2016. Ani nově zveřejněné údaje na webu ministerstva neodpovídají na některé otázky: Jestliže budou ředitelé povinni přijmout dítě z praktické či speciální školy, bude opravdu dost peněz na podpůrná opatření, jak o nich hovoří novela školského zákona? Nehrozí, že praktické školy sice nebudou zrušeny, ale budou přinuceny „vyhnít“, protože se dostanou do rozporu s některými vyhláškami a předpisy a nebudou mít dost peněz na další existenci? Kdy dostanou školy itinerář, jak má vypadat přechod ze současného stavu k žádoucí podobě společné školy, jak si ji představuje ministerstvo?

 

  • Karierní systém. Původní záměr čtyřstupňového karierního systému byl zrušen. Uvažuje se o dvou či třech stupních. Pravděpodobně půjde o dva stupně, nastupující učitel dostane po dvou letech vyšší plat na základě dosažení druhého stupně, s nímž bude spojena i pracovní smlouva na dobu neurčitou.

Komentář EDUin: Karierní systém se změnil v podstatě jen na úpravu platových tabulek. Fakticky nic neřeší, tento postup mohou uplatňovat ředitelé již dnes. Záměru chybí jasné pojmenování standardu učitele jako závazné mety, o níž je třeba usilovat, a motivace pro pedagogy, aby se tohoto cíle snažili dosáhnout. Tato podoba karierního řádu je jednoznačným zklamáním a jen diskredituje záměr posílit a podporovat učitelskou profesi.

 

  • Financování regionálního školství. Návrh systému je teprve v začátcích, počítá se s financováním vázaným na tzv. optimálně naplněnou třídu, tedy o kombinaci stávajícího normativu s druhou výkonovou složkou stanovovanou státem podle realizovaných výkonů (počtu tříd a odučených hodin dle kurikula).

Komentář EDUin: Tady jsou záměry ministerstva natolik v počátcích, že je nelze ještě komentovat. Lze ale přivítat, že ministerstvo spouští diskusi k tématu s dostatečným předstihem a je tedy větší šance, že názory odborné veřejnosti ovlivní postoj poslanců a ministerstva financí.

 

  • Povinný poslední rok mateřské školy. Bude zaveden z důvodů vyrovnání handicapů dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí s předpokladem, že se díky němu sníží počet odkladů při nástupu do prvních tříd. Každý rodič by měl mít nárok na místo v mateřské škole pro své dítě, a zároveň by měl povinnost dítě registrovat k předškolnímu vzdělávání. Což není totéž, co povinná školní docházka.

Komentář EDUin: V odborné debatě zatím převažuje názor, že těm dětem, které potřebují dohnat svůj handicap, pouhý jeden rok školky nepomůže. Problém, který dnes neumí řešit základní školy, jen přesouváme na mateřské školy, jimž ale chybí podpora pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich učitelkám často i příslušné vzdělání a odbornost. Bylo by tedy rozumnější vložit peníze nutné na zavedení tohoto plošného systému přímo do péče o konkrétní děti dříve než v pěti letech.

 

  • Povinné přijímačky na střední školy. Budou zavedeny od jara 2016. Jejich váha v přijímacím řízení by měla být padesátiprocentní. Ministerstvo si od nich slibuje objektivizaci přijímacího řízení a zkvalitnění práce a motivace žáků v závěru základní školy.

Komentář EDUin: Zatím zveřejněné přijímací testy jsou jednoznačně orientované na tradiční učivo. Hrozí tedy, že školy ve snaze, aby jejich žáci uspěli u přijímacího řízení, se budou mnohem méně orientovat například na čtenářskou gramotnost a matematické myšlení. Podoba přijímaček tedy může omezit spektrum toho, co se děti na školách naučí a je svým zaměřením v rozporu se směřováním současných rámcových vzdělávacích programů.

 

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, uvedl: „Samotný záměr pravidelné konference, kde vedení ministerstva seznámí odbornou veřejnost se svými plány na příští rok, je nesporně dobrý a vnímáme ho jako pozitivní změnu. Stejně jako zveřejnění kompletního záznamu konference. Samotné připravované projekty ale trpí často nedotažeností, nezvládnutou komunikací vůči školám i veřejnosti a mnohdy i nekoncepčností. Vidíme tu rozpor mezi takovými dokumenty jako je například Strategie 2020 a plošnými opatřeními typu jednotných přijímaček. Přitom v mnoha případech už není mnoho času na nápravu a hrozí, že i dobré záměry budou zdiskreditovány. Nejvíce to platí právě o společném vzdělávání a karierním systému.“

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz