Tisková zpráva: Problematických úloh bylo v letošních přijímačkách několik. Co s tím?

29. 4. 2018
EDUin
Screenshot_1-19

Tvrzení ředitele CERMAT Jiřího Zíky, že jde o ojedinělou lidskou chybu, je nepravdivé. Systém vzniku a kontroly úloh pro přijímací zkoušky a maturitu má zřetelné slabiny dlouhodobě.

Praha, 29. dubna – V letošních přijímacích zkouškách na střední školy se vyskytovalo více problematických úloh – nejen ta jediná, u níž CERMAT uznal pochybení. Na několika příkladech ukazujeme, čemu je třeba se při přípravě testů vyhnout a jaká opatření je nutné přijmout, aby se chybné, pochybné nebo zavádějící úlohy přestaly v testech objevovat.

Kromě věcných chyb je častým problémem úloh z dílny CERMATu, že některá zadání jsou nejednoznačná, ověřují zbytečně složité a okrajové jazykové jevy, případně znejišťují ty žáky, kteří o tématu vědí víc než autor úlohy. Z letošního přijímacího testu vybíráme na doporučení učitelů několik úloh, na nichž ilustrujeme často se vyskytující problémy.

Úloha 12 (5. ročník, 17. dubna)
Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek?
A) objevil
B) zabručel
C) rozběhla
D) nevydržela

Správně je B i C, protože nelze počítat písmena, ale skutečně vyslovované hlásky (b-j-e-h, případně b-j-e-ch). U této úlohy CERMAT po upozornění od učitelů vadu uznal, přestože nikdo z autorů ani členů dvou odborných komisí žádné pochybení nezaznamenal.

Návrh řešení: Cermat by měl přebírat úlohu od autora s popisem, jaké znalosti a dovednosti úloha ověřuje, a také se zdůvodněním, proč jednotlivé položky jsou či nejsou správnou odpovědí. Tento doprovod každé úlohy by pak měl být zveřejněn ve stejném termínu jako klíč správných odpovědí. Jednak by to zvýšilo šanci, že autor sám chybu odhalí, jednak by to zkvalitnilo práci i veřejnou zodpovědnost kontrolních komisí.

Úloha 13.4 (9. ročník, 16. dubna)

Rozhodněte o tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu: Magnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských centrech pro výzkum vesmíru.

Správná odpověď je ANO (z textu to skutečně vyplývá), nicméně z hlediska školní fyziky je to nesmysl. Uchazeč zběhlý ve fyzice ví, že vliv má gravitační pole Země, a pokládá informaci ve výchozím textu za chybu.

Návrh řešení: Jde o často se vyskytující vadu, kdy formulace úlohy mate toho, kdo o tématu úlohy ví více než její autor. Tato úloha není chybná, ale penalizuje, přinejmenším ztrátou času, ty žáky, kteří o zadání uvažují hlouběji. Řešením by opět bylo jasnější a explicitní pojmenování toho, co má úloha ověřovat, a povinnost pro autora úlohy konzultovat její znění se specialistou v oboru. V ideálním případě by samozřejmě bylo vhodné vyhýbat se úlohám, které se správně ptají na něco, co jednoznačnou odpověď nemá.

Otázka 18 (5. ročník, 13. dubna)
Vypište všechna měkká přídavná jména: „Pozor!“ vykřikli vyděšení Kopyto a Mňouk. Pěnička konečně zpozoroval hrozící nebezpečí. Vyjekl a v posledním okamžiku se vrhnul stranou. Koza prosvištěla kolem něho a strašlivou silou trkla do zdi. Hladomorna se zachvěla v základech a koza rovněž. Z místa, do něhož narazila, spadly na zem dva kameny a další dva se začaly viklat. Učitel je vyňal a vtom se objevil zvláštní výklenek. Mňouk z této tajné skrýše vytáhl krabici. Kopyto na ni koukal jako tele na nová *****.

Zamýšleným cílem úlohy pravděpodobně bylo ověřit, zda žáci rozliší měkká přídavná jména (hrozící, poslední, zvláštní, další) od přídavného jména vyděšení, které se jim tvarem podobá, ale skloňuje se podle vzoru mladý, a je tudíž tvrdé.  Ve skutečnosti ale podobné úlohy ověřují hlavně schopnost dětí odmyslet si při četbě její obsah a v časové tísni co nejpozorněji hledat nějaký gramatický či jazykový jev.

Návrh řešení: Zkoušky mají především ověřovat schopnost žáků rozumět tomu, co čtou. Možná to není možné provést zaškrtávacími úlohami nebo jejich nevhodnou náhradou („Vypište z výchozího textu…“). Bylo by vhodné podobné úlohy do testů nezařazovat, protože určitě nevyvolají ve výuce změny, které by mohly zlepšit schopnost číst s porozuměním u všech žáků.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Léta vysvětluji, proč má Cermat současně s klíčem správných řešení zveřejňovat také jejich důkladné odůvodnění pro žáky. U úlohy s počítáním hlásek by autor musel uvést důvody, kvůli nimž měla být správnou odpovědí ta a ta položka a žádná jiná. A také popsat, co úloha vlastně ověřuje. Kdyby to musel udělat, nejspíš by chybu objevil už on. Zaveďme toto zdůvodnění jako povinnou součást přípravy každé úlohy. A publikujme pak tato zdůvodnění zároveň s klíčem správných odpovědí. Významně tím snížíme riziko podobných chyb a zvýšíme šance veřejné kontroly korektnosti zkoušek.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tvrzení, že chybná úloha je zcela ojedinělá záležitost a pouhé selhání lidského faktoru, je prokazatelně nepravdivé. O problematických, chybných a nejasně formulovaných úlohách se u maturity a přijímaček diskutuje každý rok. Navíc EDUin i iniciativa Maturitní data – odtajněno opakovaně navrhuje způsoby, jak takovým selháním předejít. Bylo by tedy vhodné, aby letošní lapsus u přijímaček měl alespoň ten pozitivní důsledek, že ministr školství přiměje nové vedení CERMAT zavést taková opatření nejpozději od podzimních termínů maturit a příštích přijímacích zkoušek.“

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články