Tisková zpráva: Vyberte si školu, kde s dětmi domlouvají pravidla chování

Bez-názvu-3

Po vánoční přestávce přichází pořad Vši ve škole s další porcí rad pro rodiče. Aktuální jsou zvláště pro ty, kteří jdou se svým dítětem k zápisu.

Praha 23. ledna – Vši ve škole jsou internetový pořad zaměřený na nejširší rodičovské publikum, který připravuje EDUin ve spolupráci s televizí Stream. Po podzimních epizodách, jež se zabývaly výběrem školy a rozeznáním školní zralosti, ve čtvrtek 22. ledna odstartovala další série, která bude rodiče seznamovat s inovacemi a nečekanými postupy, s nimiž se mohou ve škole setkat.

První epizoda nové série se zabývá způsoby, jak učitelé děti ve škole trestají a jakým způsobem se mají domlouvat pravidla chování.

Další, které budete moci zhlédnout každý další čtvrtek, se věnují smysluplnosti domácích úkolů, otázce, co umí a neumí rodiči sdělit známka v žákovské, a tomu, proč není dobré dítě příliš chválit. Pokračovat budeme výhodami a nevýhodami písma Comenia Script a Hejného matematiky.

První epizodu Jak ve vaší škole děti trestají? můžete zhlédnout ZDE.

Bez-názvu-1

Tomáš Feřtek, scenárista pořadu, řekl: „Smyslem této série je pomoci učitelům ve vysvětlování nových vyučovacích a komunikačních metod. Část rodičů je k nim nedůvěřivá, protože se odlišují od toho, jak zažili základní školu oni sami. Jde nám o tom narušit konzervativní odpor u části rodičovské populace a ukázat, že nové metody výuky čtení, psaní a komunikace jsou běžné na mnoha školách.“

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

166 komentářů k "Tisková zpráva: Vyberte si školu, kde s dětmi domlouvají pravidla chování"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 8 months ago

Inovace a nečekané postupy? Pánové, odkud jste spadli?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

„První epizoda nové série se zabývá způsoby, jak učitelé děti ve škole trestají a jakým způsobem se mají domlouvat pravidla chování.“ Se mají? Pan Feřtek (jako scénarista) je už taková autorita, aby poučoval, jak se co má? Nové Vši o češtině jdou dokonce dále. Naznačují, že do známky se běžně započítávají i sympatie či antipatie k žákovi. Jak si něco takového můžete dovolit tak paušálním způsobem říci? Je vaším cílem poštvat veřejnost proti učitelům? Qui bono?

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Ukázka pro EDUin typické neschopnosti přijmout fakt, že něco může fungovat jinak, než jsme si umanuli. V ukázce se konstatuje, že dotazovaní žáci známce z češtiny rozumějí, ale přesto pak vše směřuje k upřednostňování slovního hodnocení. Možnost, že učitel běžně známkuje a současně se žáky jejich přednosti či nedostatky rozebírá, jako by neexistovala. Je to totéž, jako když nejmenovaný nečeštinář nechápe, k čemu jsou slohové útvary, když se někde neučí dobře sloh. Nebo jako bychom navrhovali zrušit veškeré testování jen proto, že si jistá testovací společnost vyvěsila na web diletantskou úlohu.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 7 months ago

I když budeme hodnotit slovně, vždy musíme vedle slovního hodnocení do výkazu zapsat i hodnocení známkou. Nezapomněli to tam nějak říci?

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

pane Soukale, co to podle vás znamená, že učitel „běžně známkuje“? Co to obnáší? Zajímá mě, co všechno ta známka nese za informace, jak se to dá nastavit tak, aby vyjadřovala individuální pokrok žáka a zároveň postihla i jeho „umístění“ na škále od jedničky do pětky. Je v tom nějak zahrnuto i jeho „místo“ v kolektivu ostatních žáků ve třídě? Jestli ano, jak? díky za odpověď.

Jana Petrů
Jana Petrů
1 year 7 months ago

Nemusíme, paní Karvaiová. Slovní hodnocení je rovnocenné klasifikaci dle zákona.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Paní Lánská, popravdě tak úplně nevím, co vám není jasné, ale pokusím se o stručné shrnutí. Známky v rámci možností doplňuji ústně. Tam, kde je hodnocení složitější (např slohová práce), žáci vidí jeho strukturu, v nižších ročnících vyjádřenou slovně. Ústní vystoupení hodnotím veřejně, nechám zaznít názory spolužáků. Místo v kolektivu si děti ujasňují spíše samy mezi sebou, některé o to – stejně jako o vysvětlení ke známce – stojí víc, jiné méně. U každé písemné či domácí práce přicházím se souhrnným hodnocením celé třídy, jmenovitě – až na výjimky – ovšem uvádím pouze pozitivní příklady. Individuální pokrok sledujeme tam, kde… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

Děkuju za odpověď. Do jaké míry považujete své hodnocení – myslím jeho konkrétní výstupy – výsledné známky – za objektivní, ve smyslu srovnatelné, dejme tomu s hodnocením, které dostávají žáci od vašich kolegů, ideálně třeba z vedlejší školy? Má podle vás takové srovnání vůbec smysl?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

A slovní hodnocení bude vždy „objektivní, ve smyslu srovnatelné, dejme tomu s hodnocením, které dostávají žáci … třeba z vedlejší školy“?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Rovnocenné dle zákona? „Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.“

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Paní Lánská, či Eduine,

vnímáte prosím rozdíl mezi diskusí o klasifikacích (proti takové neřeknu ani popel) a tou malou propagandistickou Všivárnou, kde si pan Feřtek ventiluje svoje názory zcela bez argumentace? Už slyším, jak rodiče říkají, že v televizi slyšeli, že se slohovka má známkovat dvěma známkami. Proč?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
I když se mě nikdo neptal, nevydržím nereagovat. Podstatou toho, co odpůrcům známkování vadí, je, dle mého soudu, jedna velice pěkná vlastnost přirozených (a nejen přirozených) čísel. Schválně, jestli uhodnete jaká. Je to skutečnost, že přirozená čísla lze uspořádat podle velikosti, tj. lze na nich zavést nějakou binární relaci uspořádání, která má nějaké vlastnosti. Hlavní jádro sporu určitě nebude v antireflexivitě, či tranzitivitě. Problém bude nejspíše v asymetrii. Slovní hodnocení dost dobře nelze uspořádat, resp. lze na něm zavést nejrůznější druhy uspořádání, které ale většinou nepodávají tu informaci, jako číslo. Mám-li vyšší číslo, je jasné, nebo by mělo být, že… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Paní Lánská,

to nejpodstatnější za mě napsal Z. Sotolář. Proč se zrovna vy ptáte na objektivitu? Spor jsme přece vedli o to, co dokáže jistý typ hodnocení vyjádřit. Máte-li pocit, že můj způsob něčemu, na co jste se původně ptala, nedostačuje, uveďte to, s konkrétními argumenty.
Přes všechnu nejednotnost v hodnocení, která nutně musí na základní škole nastat, má známka pro dítě, tedy pro dítě, jemuž není škola šumafuk, důležitý význam – orientuje ho v jeho schopnostech a výkonech. Srovnávat se s ostatními není zbytečnost nebo projev pokřiveného pohledu na svět, mj. to pomáhá při volbě cílů a odhadu svých sil.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Zajímá mě, co všechno ta známka nese za informace, jak se to dá nastavit tak, aby vyjadřovala individuální pokrok žáka a zároveň postihla i jeho „umístění“ na škále od jedničky do pětky. Je v tom nějak zahrnuto i jeho „místo“ v kolektivu ostatních žáků ve třídě?“ Podle mého názoru má být známka standardizovaným hodnocením v rámci předem vymezené populace – například populace prvních tříd základních škol. Zlepšení individuálního výkonu se na známce projevit nemusí, nebo klidně i zhoršením. Pokud se kupříkladu člověk nepatrně zlepší ve čtení mezi první a osmou třídou ZŠ, tak byť je to jistě pokrok kupředu, to,… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Ten moment s dvěma známkami je ukázkový příklad nadšeneckého amatérismu. Dosud jsem neviděl žáka, který by dokázal napsat práci se všemi možnými pozitivy, jak je v pořadu vylíčeno, a současně pravopisně úplně mizernou, naopak tyto věci spolu většinou úzce souvisí. Kromě toho by měl být pravopis jen jednou z několika hodnocených složek, tudíž ani v takto extrémně načrtnutém případě by hodnocení nemělo jít například na úroveň dostatečné. Takže v tomto bodě Vším dávám celkově za pět, a k tomu plus za snahu. Individuální pokrok neumím posoudit, už první zhlédnutý díl mě od sledování dost odradil.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago
k dílu Vší – na scénáři se nepodílí pouze Tomáš Feřtek, ale i ti dva učitelé, kteří v něm vystupují, a pochybuji, že by vyjadřovali nějaký názor, se kterým nesouhlasí a který nějak neodráží jejich zkušenosti a praxi. Vaše připomínka o propagandě je proto poněkud irrelevantní, pane Sotoláři, byť samozřejmě s tím, co říkají, souhlasit nemusíte. ad srovnávání: klasifikace je jaksi již s pojmu samotného třídění, a jak dobře poukazuje pan Doležel, toho lze slovním hodnocením jen obtížně dosáhnout – navíc to není ani jeho primárním účelem. a nakonec děti dobře vědí, jak na tom jsou – i bez známek… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Nejspíš chodila do třídy k paní učitelce, která má nějakou šablonu na to, jak má vypadat dítě po pěti měsících školní docházky a holčička se do ní bohužel nevešla. Kdyby chodila do jiné školy, mohla mít na vysvědčení samé jedničky, protože je v pololetí prvního roku ve škole dostaly všechny děti – za to, že v rámci svých možností udělaly pokrok. Učitel v té třídě totiž ví, že každé dítě přijde do školy jinak „připravené“. Z toho mi tedy nejspíš zcestně vyplývá, že srovnávat pomocí známek nelze.“ Smyslem hodnocení není udělat někomu radost. Smyslem je objektivně zhodnotit výkon. Vy to… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago

„Pane Soukale, když popisujete, jak hodnotíte, je to vlastně jen o tom, že známku je potřeba vysvětlit, sama o sobě /když vynechám ten příklad, kdy hodnotíte za chyby/ nic neříká. Pokud obhajujete známkování, měli byste také umět vysvětlit, k čemu je to dobré. Já to nevím. A zatím jsem se to tady ani nedozvěděla.“

Již jsem vám to vysvětloval. Jedná se o standardizované hodnocení výkonu. A k čemu je to dobré? Je to dobré k tomu, aby děti i jejich rodiče věděli, jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací. Čemu na tom nerozumíte?

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago
Nejsem si jistá pane Doležele, jestli jste uvedený příklad dobře pochopil. Smyslem bylo ukázat na fakt, že záleží na tom, jakého máte učitele, jakým způsobem hodnotí váš výkon, a známka je proto z velké části ukazatel subjektivní, teprve když znáte učitele, jeho výklad známky a to, o jaké dítě se jedná, můžete pochopit, co vám známka říká. Standardizovaná je na tom všem maximálně tak forma, její obsah, tedy i výpovědní hodnota se ale významně liší.. Srovnávat pomocí známek samozřejmě lze a taky se to běžně děje, evidentně to ale mnoho informací neobsahuje, zvlášť pro další učení a jen velmi těžko… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 7 months ago
Nějak těmto diskusím a EDUinu nerozumím. O významu známek například zde: http://www.humanitas.cz/?menu=studium&submenu=7 Hranice mezi známkami se může lišit, může se mírně lišit přijímání/odmítání učitele žákem (a obráceně), pokud dochází k diametrálně odlišnému hodnocení ze strany učitele/přístupu ze strany žáka, problém tu je, ale tomu nepomůže ani slovní hodnocení, ani stížnosti na učitele, ale trialog mezi učitelem, rodiči a žákem. V tom má pan Doležal pravdu a v tom je jediné řešení. Název článku „s dětmi domlouvají pravidla chování“ je zcestný – copak se dá domlouvat něco, co je dáno zákonem (např. učitel žáka nebije), co je dáno zvyklostmi (když mluví… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 7 months ago
Každý učitel ví, že hodnocení(evaluace) patří k nejsložitějším pedagogickým problémům. Musí splňovat mnoho požadavků: být spravedlivé, objektivní, motivační.. a vždy by mělo vycházet z určitých stanovených kritérií. K tradicím našeho školství patří hodnocení známkami, slovní hodnocení vychází spíše z filosofie alternativního školství. Hodnocení známkou, jak zde bylo několikrát správně uvedeno, je „standardizované hodnocení výkonu. Je to dobré k tomu, aby děti i jejich rodiče věděli, jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací“. Hodnocení by přitom mělo objektivně reflektovat míru, v jaké si žák osvojil požadované učivo. Slovní hodnocení bývá často spíše popisné. Jestliže učitelka napíše žákyni 8. třídy… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

Můžete mi prosím vysvětlit, jak dosáhnete obrázku o tom, jaký výkon předvádí ta „příslušná populace“? Když hodnotu známky je velmi obtížné porovnat mezi jednotlivými školami? Zůstaňme prosím u toho příkladu, který jsem uvedla, není nijak hypotetický. Co ta trojka z češtiny vypovídá (objektivně, spravedlivě a motivačně) o jedničce, kterou by ta stejná dívka dostala u jiného učitele – nebo v porovnání s dítětem, které do té třídy chodí? (jen upřesňuju, že učitel s dětmi rozvíjí i sebehodnocení, a o tom, jak jim to jde, si s nimi povídá, a ty děti chápou, že na tom nejsou všechny stejně).

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago

Paní Lánská, ale vy tedy nejste proti známkování jako takovému, ale proti tomu, že není dostatečně standardizované. Ano, to není, ale popravdě, pokud je učitel spravedlivý, tak mi stačí porovnání nikoliv s populací, ale s třídou. Subjektivní rozdíly mezi hodnocením různých učitelů existují, ale to budou stejně tak existovat v jakémkoliv hodnocení, včetně slovního. Proto jsem pro centralizované jednotné přijímací zkoušky a centralizovanou jednotnou maturitu (byť jinou pro jednotlivé typy škol).

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Titulek zní: Vyberte si školu… Sloveso je v rozkazovacím způsobu. Wikipedie praví: Propaganda (lat. propagare = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání. Vši jsou zjevně propaganda.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

mám tomu rozumět tak, že nedokážete smysluplně odpovědět na otázku: jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací? – to je totiž podstatná informace o tom, jakou výpovědní hodnotu má to „standardizované hodnocení výkonu“.

nejsem extremista, takže se dovedu smířit se známkováním, pokud vidím, že s ním učitel/učitelka pracuje třeba jako pan Soukal, osobně bych se bez známek ale úplně v klidu obešla, pokud je pro vás důležité vědět, jak to vidím.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Můžete mi prosím vysvětlit, jak dosáhnete obrázku o tom, jaký výkon předvádí ta „příslušná populace“? Když hodnotu známky je velmi obtížné porovnat mezi jednotlivými školami?“ Paní Lánská, obávám se, že tady bychom zacházeli do věcí, které jsou poměrně odborné a pokud nejste statistik, tak jim nebudete rozumět. Za účelem dosažení nějaké přijatelné míry reliability (ale i validity, i když to je obecně obtížnější), se dělají standardizace. V našem školství není jistě reliabilita zaručena, ale známkování má u nás formální i neformální tradici. Předává se de facto neformálně. Některý učitel je náročnější, jiný méně. Někdo využívá celou klasifikační stupnici, jiný dá… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

obávám se, že ne všechno se dá ve škole hodnotit jako diktát a že známka zdaleka neodráží počet chyb, které žák udělá, chápu ale, že jiné informace by se vám těžko převáděly do statistických tabulek. Nicméně argument, který by dokazoval tu vaši původní formální formulaci o klasifikaci, tu opět nevidím. Zatím je to stále tvrzení pro tvrzení.

Oldřich Botlík
1 year 7 months ago

PODNĚT PRO EDUin

Děsí mě představa, že by zde k tomu všemu ještě mohli začít diskutovat třeba gymnaziální spolužáci pana Doležela (jistě byl u nich velmi oblíben).

Některé servery se brání před zaplevelením diskuse příspěvky od robotů rámečkem nadepsaným slovy „Dokažte prosím, že nejste robot“. Uvnitř rámečku je test, kterým zájemce o účast v diskusi musí úspěšně projít.

EDUin zatím zjevně nemá problém s roboty, nejspíš však už bude brzy potřebovat rámeček nadepsaný slovy „Dokažte prosím, že nejste blb“. Jen zatím nevím, jaký test umístit dovnitř.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Mám tomu rozumět tak, že nedokážete smysluplně odpovědět na otázku: jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací? – to je totiž podstatná informace o tom, jakou výpovědní hodnotu má to „standardizované hodnocení výkonu“. “ Pokud by bylo standardizované, pak jsem schopen říci, jaký podíl populace má výkon horší (či lepší, nebo stejný) a to s takovou přesností, jakou mi umožní granularita používané škály. To je smyslem standardizování a to nejen ve školství. Ano, připouštím, že míra reliability známkování vlivem neoliberalismu, principu subsidiarity (a dalších nesmyslů) a alternativců zeleného „typusu“, dlouhodobě klesá. Ale za podstatný považuji způsob, jakým se… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago

„Obávám se, že ne všechno se dá ve škole hodnotit jako diktát a že známka zdaleka neodráží počet chyb, které žák udělá, chápu ale, že jiné informace by se vám těžko převáděly do statistických tabulek.“

Jistě. Abych se přiznal, umělecký výkon mě tolik netrápí. Ten byl, je a bude hodnocen vždy ryze subjektivně. A tady vidím prostor pro motivaci „pěknými“ známkami.

„Nicméně argument, který by dokazoval tu vaši původní formální formulaci o klasifikaci, tu opět nevidím. Zatím je to stále tvrzení pro tvrzení.“

Nerozumím. Jakou formulaci? Co bych měl dokázat?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago

„EDUin zatím zjevně nemá problém s roboty, nejspíš však už bude brzy potřebovat rámeček nadepsaný slovy „Dokažte prosím, že nejste blb“. Jen zatím nevím, jaký test umístit dovnitř.“

Pane Botlíku, to se dokázat nedá. A buďte rád. Možná by tady pak diskutoval jen pan Soukal s panem Sotolářem a my dva bychom se prali na zahradě.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Ten moment s dvěma známkami je ukázkový příklad nadšeneckého amatérismu.“ „To dvojí hodnocení slohovky – nám češtinářka takto slohovky hodnotila, dostat čtyřku za pravopis a jedničku za obsah nebylo nic zvláštního – už v té době jí bylo kolem šedesáti a byla to celkem konzervativní dáma, ten „nadšenecký amatérismus“ by se jí asi dotkl :)“ Paní Lánská, řekl bych, že podstatou sdělení pana Soukala bylo (a nechť mě klidně opraví, pokud ne), že formální stránka písemného projevu velmi často „koreluje“ se stránkou obsahovou. Pan Soukal by to z vrozené slušnosti tak nenazval, ale já pamatuji ty „spolujeskyně“ u maturity, takže… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

díky za diagnostiku :)

zajímá mě, k čemu jsou známky dobré, vy jste odpověděl, že proto, že se jedná o standardizované hodnocení výkonu a že „Je to dobré k tomu, aby děti i jejich rodiče věděli, jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací.“ Jestli mi něco neuniklo, dobrali jsme se k tomu, že nejste schopen odpovědět na to, jak zjistíte výkon té příslušné populace, tudíž nemáte s čím porovnávat. Což vám ovšem, jak vidím, v ničem nebrání :).

Případně navrhněte nějaký jiný důvod, proč je dobré, je používat.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Paní Lánská,
taky jste mi dlužna odpověď. Opakuji: A slovní hodnocení bude vždy „objektivní, ve smyslu srovnatelné, dejme tomu s hodnocením, které dostávají žáci … třeba z vedlejší školy“? A dodávám: Do slovního hodnocení se nepromítají sympatia a nesympatie? Děkuji.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago
Odpověděla jsem tady: ad srovnávání: klasifikace je jaksi již s pojmu samotného třídění, a jak dobře poukazuje pan Doležel, toho lze slovním hodnocením jen obtížně dosáhnout – navíc to není ani jeho primárním účelem. a nakonec děti dobře vědí, jak na tom jsou – i bez známek – jinými slovy – známky vytváří svým formálním nastavením dojem, že se jedná o objektivní, přenositelnou informaci, která vám pomůže říct, kdo je nejlepší a kdo nejhorší a kde je průměr. Což tak není, jak se zdá. Slovní hodnocení, byť je, jak určitě víte, také strukturované a jeho formulace hierarchizovatelné a nejde jen… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů
1 year 7 months ago

Rozdíl mezi klasifikací a slovním hodnocením spočívá především v tom, že klasifikace je srovnávací, zatímco SH nikoliv. Komu jde o srovnávání (se), tomu vyhovují známky. Koho zajímá „výkon“, posun, vývoj individuální, tomu více vyhovuje SH. Stejné je to s motivací: kdo potřebuje vnější, známky jsou ideální. Kdo má rozvinutou vnitřní motivaci, známky nepotřebuje (pokud není nucen je předložit někomu jinému, např. střední škole). Je to i otázka sebevědomí – někdo je získá (nebo ztratí) pouze srovnáním s ostatními, někomu jinému „je jedno“, jaký je ten druhý (nezaměňte, prosím, s nezájmem o druhé, jde jen o vědomí vlastní hodnoty).

Perun
Perun
1 year 7 months ago
„p.s. to dvojí hodnocení slohovky – nám češtinářka takto slohovky hodnotila, dostat čtyřku za pravopis a jedničku za obsah nebylo nic zvláštního“ – i v této formulaci se projevuje právě onen nadšenecký amatérismus, o němž kolega Soukal psal (nemířil jím k faktu, že se udělují dvě známky, jako spíše k tomu, o čem píši dále – že nelze vytrhnout jen jednu složku komplexního hodnocení slohové práce), doba se nám totiž posunula a v oblasti hodnocení slohu kupodivu k lepšímu. Přistoupíme-li totiž na klasicikou dichotomii obsah x forma (a tuto složitou problematiku velmi zjednodušíme), zjistíme, že jsou komplementární; již středoškoláci se… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Paní Lánská, než jsem se dostal k počítači, debata značně postoupila, nicméně vracím se k tomu, co jste adresovala mně. Původně jste po mně chtěla, abych vám vysvětlil, zda můj způsob hodnocení naplňuje jisté požadavky. K mé odpovědi jste neuvedla nic, tudíž se zdá, že i vám je zřejmé, že naplňuje a že k tomu další písemné slovní hodnocení nepotřebuji. Píšu o písemném hodnocení, protože – jak jste si jistě povšimla – ústní slovní hodnocení používám běžně (jako další „tradiční‟ učitelé). Užívání známek má ovšem nemalé výhody – je při stejné vypovídací hodnotě daleko méně pracné a všechny zainteresované snadno… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Paní Petrů,

váš komentář názorně dokazuje, co to znamená lpět na svém názoru bez ohledu na argumenty. Myslím, že zde bylo srozumitelně naznačeno, že známky nejen „třídí‟. Dále: Čím byste konkrétně argumentačně podložila tvrzení „Koho zajímá „výkon“, posun, vývoj individuální, tomu více vyhovuje SH.? Svým přesvědčením? Vy vidíte například do mé hlavy a víte lépe než já, o co se ve škole snažím? A vaše závěry o motivaci školní praxe také zdaleka nepotvrzuje – učím velmi bystré děti, které mají dostatek zdravého sebevědomí, a přesto samy reflektují význam obojí motivace, a to nejen ve škole.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Zajímá mě, k čemu jsou známky dobré, vy jste odpověděl, že proto, že se jedná o standardizované hodnocení výkonu a že „Je to dobré k tomu, aby děti i jejich rodiče věděli, jaký výkon dítě předvádí v porovnání s příslušnou populací.“ Jestli mi něco neuniklo, dobrali jsme se k tomu, že nejste schopen odpovědět na to, jak zjistíte výkon té příslušné populace, tudíž nemáte s čím porovnávat. Což vám ovšem, jak vidím, v ničem nebrání :).“ Obecně se při standardizaci pochopitelně vybírá náhodný vzorek populace a na jeho základě se odhaduje pravděpodobnostní rozdělení zkoumaného znaku v celé populaci. Využívá se… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 7 months ago
„Jak už tu zaznělo, známky samy o sobě bez slovního hodnocení (výkladu k nim) nestačí, proč tedy nemohou být ony tím doplňkem, pokud je vzhledem k jeho tradiční roli v našem školském systému, tak těžké je přestat používat?“ Paní Lánská, proč ne? Nechť učitelé hodnotí známkou i slovním zdůvodněním, nebo popisem. Nechte ale na dětech a rodičích, kterou informaci si dovolí považovat za podstatnou a kterou za doplňkovou. Já mám stále trochu pocit, že jste vedena nějakým „nazelenalým“ sociálním inženýrstvím, že máte potřebu lidem sdělovat, co má pro ně být důležité a co ne. A to se mi nelíbí. Nemám… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago
pane Soukale, který z uvedených příkladů považujete za extrém? Ten, že je možné dostat na dvou školách diametrálně odlišné hodnocení? Nebo, že někdo dá v první třídě všem jedničky? Jinak paní Švarcová, co se výpovědní hodnoty známkování týče, jen zopakovala argument pana Doležela, který se ale ukázal jako nedostatečný, a slovní hodnocení přiznává pouze dětem integrovaným nebo těm ve speciálních školách, já si myslím, že může být prospěšné všem dětem, ale hádat se s ní nehodlám, takže nepovažuju za nutné na ní reagovat. Beru to tak, že vyjádřila svůj názor. (a nedokážu ani posoudit, do jaké míry s ním má… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Paní Lánská, těmi příklady jsem myslel něco jiného – v prvním případě návrat k absurditám časů předlistopadových, v druhém případě situaci dívky, jež to má s komunikací v češtině komplikované. Využitelnost známek – jak jste asi přehlédla, psal jsem, že známky šetří čas (který pak učitel může věnovat smysluplnějším věcem) a všechny zainteresované snadno orientuje, minimálně v tom, jak učitel výkony dítěte vidí. A opakuji, že přes všechny nepřesnosti, které mohou být občas extrémní, známky v zásadě udržují jisté povědomí o tom, jak si žák stojí v rámci nějaké skupiny. Že je toto povědomí pro každého člověka důležité v celém… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

přijde mi, že už se tu trochu točíme v kruhu. Jak může známka všechny zainteresované dobře orientovat, když jeden učitel takovou dívku ohodnotí jedničkou a jiný ji dá trojku? Na základě čeho považujete tento příklad za extrém? Nechci vás chytat za slovo, jen nerozumím tomu, jak to myslíte.

Možná jste vy zas přehlédl moji poznámku o tom, že i přesto, že děti dostaly všechny jedničku, vědí, jak na tom v rámci třídního kolektivu jsou.

Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 7 months ago

Promiňte, ale ten příklad s rozdílnou známkou je hloupý: není řečeno, za jaký výkon, za jaké období a v jaké situaci byla známka dána, čímž je řečeno vše.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

ten příklad je popsán dole, jde o hodnocení z češtiny za první pololetí první třídy.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Paní Lánská, nepopsala jste ten příklad dost podrobně, ale kolik takových dětí je? Ty, jejichž rodným jazykem není čeština, mohou být tuším dva roky od klasifikace z češtiny osvobozeny. Nevím nic víc, než co jste napsala, ale pokud je dívka z hlediska úrovně zvládnutí toho, co zvládnout má, průměrná, neměla by dostat jedničku. Jsem pro to, aby se dětem podle potřeby pomáhalo, ale mají vždy vědět, na čem jsou (osvědčilo se mi to i mimo školu; jinak doporučuji třeba povídku I. Krause Na schovávanou). Jiná věc ovšem je, jak citlivě se se známkami pracuje, u prvňáčků to bude úplně jiné… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago
takových dětí je poměrně dost, i když nebudeme počítat cizince, psala jsem, že češtinu v rodině primárně nepoužívají. Ano, je to o tom, jak se se známkami pracuje – ale je to zohledněno v tom, jak je chápeme? Jakou mají tu vypovídací hodnotu? Podle mě je tohle dost problematické. Proti srovnávání jsem neřekla ani slovo, jen se ukázalo, že využívat k tomu známkování je dost diskutabilní, protože není objektivně s čím srovnávat – chybí pevný referenční rámec. Navíc vnímat to, jak na tom žáci jsou mezi sebou navzájem, lze i bez nich. Vzhledem ke své výchozí situaci ta dívka udělala… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago
Ad „Mně třeba nikdy nebylo jasné, proč jsem za tu stylistickou část slohovky dostala tu kterou konkrétní známku“ Ale tohle přece neřeší až hodnocení/klasifikace. Za co bude žák hodnocen/klasifikován by měl vědět předem. Ve slohu je to těžké, ale i tam musí žáci vědět předem, co bude hodnoceno. Upozorním žáky na opakování slov, a když ve slohovce podtrhnu opakující se slova, není potřeba to už dále nějak okecávat. Opakuješ (nefunkčně) slova (ty, nesrovnávám s ostatními), máš sníženou známku, užíváš nespisovná slova (nefunkčně), máš sníženou známku. Co na tom může být nejasného? Jestliže předem zadám jasná kritéria (SMART), pak už jen… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Ono to zase vypadá, že ti učitelé, kteří známkují (pořád se tu hraje hra na MY/VY), to dělají blbě (třeba započítají sympatie, jak neomaleně tvrdí Vši), zatímco slovně hodnotící učitelé to dělají vždy skvěle. Známka opírající se o jasná kritéria je lepší než nějaký slovní blábol typu „Mařenko, moc jsi mě potěšila“.

wpDiscuz