Tři otázky pro prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ve věci vzdělávání a zaměstnatelnosti současných absolventů českých učilišť

ilustrační foto. by Department for Business (flickr.com) (CC BY-ND 2.0)

Publikujeme otevřený dopis, který jsme dnes zaslali za EDUin, o.p.s., Jaroslavu Hanákovi, prezidentu Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Oslovili jsme ho se třemi otázkami, které se týkají tlaku svazu na větší počet absolventů učňovských oborů.

Vážený pane Hanáku,

v rámci tzv. Roku technického vzdělávání, který Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) vyhlásil za podpory Ministerstva školství ČR, spustil SPČR kampaň, v níž požaduje, aby bylo v rámci středního školství vzděláváno více učňů. Tento požadavek jste explicitně přednesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny (3. 3. 2015, ZDE).

V této souvislosti Vám chceme položit následující otázky, které se vzdělávání učňů a jejich zaměstnatelnosti přímo týkají. Vycházíme přitom z faktu, že vyučení představují dlouhodobě nejohroženější skupinu mezi nezaměstnanými. Český statistický úřad v září 2014 uvedl, že mezi 318 000 nezaměstnanými je 137 000 vyučených (ZDE). Jde o největší skupinu, tvoří 43 %. Dále uvádíte, že je problém zaměstnávat humanitně vzdělané absolventy.  Server infoabsolvent.cz ukazuje, že to není pravda. Naopak, nezaměstnanost absolventů gymnázií a vysokých škol je dlouhodobě minimální, nejrizikovější jsou právě učiliště a střední odborné školy.  Otázky, na které bychom od Vás rádi dostali odpověď, jsou:

1)      Má SPČR k dispozici jiné údaje, kterými může podložit Vaše tvrzení? V pořadu DVTV z 15. 3. 2015 jste pracoval s údaji (např. o nezaměstnanosti humanitně vzdělaných absolventů VŠ), jejichž zdroj jste neuvedl, více ZDE.

2)      Pokud ne, kdo zaplatí náklady Vámi požadované transformace školství a kdo ponese náklady na neúspěšné a nezaměstnané absolventy středního odborného vzdělávání?

3)      Jak konkrétně jste schopni garantovat zaměstnanost většího počtu učňů? Z jaké studie vývoje ekonomiky v ČR vycházíte a o jakém časovém horizontu zaměstnanosti hovoříte? Jinými slovy, na jak dlouho je schopen SPČR garantovat zaměstnanost většího počtu učňů technického směru?

 

Vážený pane Hanáku,

plně respektujeme fakt, že český průmysl zaměstnává velkou část populace a že se pracovní trh má spolupodílet na designu vzdělávacího systému. Na druhou stranu, jediná fakta, o něž se doposud můžeme opřít, ukazují na vysokou míru poměru učňů a odborně vzdělávaných středoškoláků obecně (v rámci OECD patříme k zemím s nejvyšším počtem odborně vzdělaných absolventů SŠ vůbec, ZDE), na vysokou míru jejich nezaměstnanosti, dále na postupnou automatizaci činností, která postihuje nejvíce právě manuálně pracující (ZDE, česká ekonomika žel žádnou podobnou studii nemá) a vede k přesvědčení, že současné generace potřebují vzhledem ke své celoživotní adaptaci mnohem více všeobecných vzdělávacích dovedností, jako jsou čtenářská, matematická, informační gramotnost či znalost cizího jazyka, což jim současná učiliště neumějí poskytnout, jak dokládají např. výsledky mezinárodního šetření PIAAC (ZDE). Pro Vaše snadnější pochopení, je velmi pravděpodobné, že učni, po nichž voláte, budou muset za dalších deset let hledat zcela odlišnou práci, pro niž nebudou mít základní předpoklady, tedy schopnost získat dodatečnou kvalifikaci. Je nutné si tedy klást otázku, zda vyšší počet absolventů učilišť (za současného stavu) povede k jejich trvale lepší zaměstnatelnosti a zejména k jejich trvale lepšímu uplatnění ve společnosti. Vzhledem k celkovému počtu učňů v českém vzdělávacím systému se jeví být mnohem důležitější klást si za cíl zlepšení kvality výstupů učilišť, nikoliv zvýšení kvantity absolventů.

Nejde nám o to stranit jen určitému typu vzdělávání. Plně podporujeme vzdělávání obecně, samozřejmě i to technické. V prvé řadě jsme ale přesvědčeni, že způsob, jakým se bude vzdělávací systém v ČR rozvíjet, záleží na veřejné diskusi a účasti všech zainteresovaných, tedy zejména těch vzdělávaných (rodičů a jejich dětí). Nikoliv na tlaku ze strany byť silného, ale pouze jednoho zájmového sdružení. Pevně věříme, že Váš pohled na věc je tentýž.

 

Za obecně prospěšnou společnost EDUin
Zdeněk Slejška
ředitel

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

7 komentářů k "Tři otázky pro prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ve věci vzdělávání a zaměstnatelnosti současných absolventů českých učilišť"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pavel Doležel
Pavel Doležel
„… na vysokou míru jejich nezaměstnanosti, dále na postupnou automatizaci činností, která postihuje nejvíce právě manuálně pracující …“ Jakou část z „vocational“ tvoří manuálně pracující? Jste si jisti, že ta metodologie je ve všech zemích OECD porovnatelná? Např. je absolvent SPŠ, který se poté živí jako programátor, manuálně pracující? A co třeba zdravotní sestry, nebo nižší zdravotnický personál? To jsou manuálně pracující? To pak je tedy asi i lékař, ne? A co třeba ekonomické školy? Ví někdo, zda střední ekonomická škola náhodou účetním plně nepostačuje? Nebo úředníkům a jiným administrativním pracovníkům? Je úředník manuálně pracující? A co OSVČ? Víte, jaká… Více »
Bob Kartous
Zdravím, pane Doležele, děkujeme za polemickou otázku. Ano, termín „vocational“ se určitě dá vztáhnout na jakoukoliv odbornou přípravu a metodologie je pravděpodobně různá. V té výzvě jde ale o to upozornit, že lidé s jistým kvalifikačním profilem, a teď pomiňme klasifikaci manuální/nemanuální, budou mít kvůli automatizaci problém, citujme tu analýzu: „Advances in technology will likely see jobs requiring repetitive processing, clerical and support services, replaced with roles requiring digital, management and creative skills. These trends are already well under way.“ Stavíme na faktu, že české střední odborné školy z velké části připravují právě na ten typ profesí, kterým analýza předpovídá… Více »
vittta
vittta

Jaký je váš konkrétní návrh řešení, pane Kartousi?

Majka Dostalova
V učňovském školství jsem pracovala 14 let jako učitelka odborných předmětů. Pracovala jsem i jako zástupkyně ředitele. Je zajímavé, že o učňovském školství píší jen ti, co o něm skoro nic neví. Třeba také pan Feřtek. Asi se tak lze i takto zviditelňovat.Vaše hašteření je toho důkazem. Kdyby vám šlo o „dobro“ věci, dávno byste jednoduše a bez předvádění prosazovali kvalitní praxi žáků učilišť bez rozdílu zda mají, či nemají skládat maturitu. Teď to došlo tak daleko, že někdo brání a fakt si myslí, že kvantitou docílí kvality. Na kvalitní praxi nemají školy finanční prostředky: na nové stroje, na moderní… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
„V té výzvě jde ale o to upozornit, že lidé s jistým kvalifikačním profilem, a teď pomiňme klasifikaci manuální/nemanuální, budou mít kvůli automatizaci problém…“ No, to bych řekl, že lidé prakticky s jakýmkoliv kvalifikačním profilem budou mít tento problém. To se stejně tak může postupně týkat lékařů, psychologů, soudců, atd. Stačí zautomatizovat diagnostiku a dovedu si představit, že i soudit a rozhodovat o vině a trestu může časem stroj. A dostáváme se k problému Turingova stroje. Jediné, co (tuším) nelze plně automatizovat, je dokazování matematických vět. Budou potřeba lidé otevřené mysli, kteří budou tu automatizaci provádět, programovat stroje, vymýšlet nové,… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová

Fandím panu Hanákovi, vždyť mu jde o zkvalitnění učňovských a středních škol. V HN mluví o kvalitním vzdělávání s kvalitními pedagogy. Jde tak o cestu, která vlastně následně zkvalitní všechny střední školy (i ty humanitní), neboť se takto vytvoří konkurenční prostředí v českém středoškolském prostředí. A to je to, co nám tu chybí. Kvalitu pedagogů a výuky v ČR většina škol neřeší, jediné, co je zajímá, jsou počty obsazených židliček ve třídách.

Majka Dostalova
V učňovském školství jsem pracovala 14 let jako učitelka odborných předmětů. Pracovala jsem i jako zástupkyně ředitele. Je zajímavé, že o učňovském školství píší jen ti, co o něm skoro nic neví. Třeba také pan Feřtek. Asi se tak lze i takto zviditelňovat.Vaše hašteření je toho důkazem. Kdyby vám šlo o „dobro“ věci, dávno byste jednoduše a bez předvádění prosazovali kvalitní praxi žáků učilišť bez rozdílu zda mají, či nemají skládat maturitu. Teď to došlo tak daleko, že někdo brání a fakt si myslí, že kvantitou docílí kvality. Na kvalitní praxi nemají školy finanční prostředky: na nové stroje, na moderní… Více »
wpDiscuz