Další ředitelka střední školy píše Cermatu: Výsledky písemných prací z češtiny nesvědčí o objektivním nastavení hodnocení státní maturity

Zveřejňujeme další dopis adresovaný Cermatu. V tomto případě si stěžuje na neobjektivitu hodnocení ředitelka Hotelové školy a Vyšší odborné školy v Poděbradech PhDr. Jana Podoláková. Příspěvek je cenný konkrétní argumentací a příklady, které vysvětlují, proč autorka nepovažuje tento způsob hodnocení písemných prací za přijatelný.

Z letošních devadesáti maturujících čtvrťáků nám jich pět propadlo z matematického didaktického testu a patnáct (!) neuspělo v písemné práci z češtiny. Písemné práce opravoval prý letos speciálně vybraný a vyškolený tým hodnotitelů CERMATU. Jejich systematicky připravované, speciálně kalibrované, vícekriteriální hodnocení mělo zajistit vysokou srovnatelnost a objektivitu výsledků.

 Jaké jsou další výsledky u našich patnácti neúspěšných autorů písemných slohových prací? V didaktickém testu z češtiny (rovněž objektivně vyhodnoceném CERMATEM) dosáhli všichni úspěšnosti alespoň šedesáti pěti procent a lépe. Šest z nich dosáhlo v didaktickém testu úspěšnosti vyšší než sedmdesát procent, tři dokonce úspěšnosti nad osmdesát procent. (Podle tabulky převodu procentní úspěšnosti na známku by mělo osm z nich z didaktického testu z češtiny trojku a sedm by bylo hodnoceno dvojkou. Je možné u tak dlouho odborně připravovaného objektivního hodnocení žákovských kompetencí v českém jazyce, aby se dovednosti prokázané v didaktickém testu tak diametrálně lišily od schopností prokázaných v písemné práci?

 Ještě zajímavější je porovnání neúspěšných autorů písemných prací v češtině s hodnocením písemných prací v angličtině. Devět z nich volilo maturitní zkoušku z angličtiny a z těchto devíti by čtyři anglické písemné práce byly hodnoceny jedničkou a zbylých pět dvojkou. Zkušeným kantorům už tyto údaje začínají vrtat hlavou: Co to je za objektivitu komplexního ověření všech možných maturantových kompetencí, jestliže jednu písemnou práci dokáže zvládnout na jedničku a u druhé písemné práce propadne? Jeden takový výjimečný případ si zkušený učitel asi dokáže představit i odůvodnit. Ale devět obdobných případů?

 Zajímavým zjištěním je zajisté skutečnost, že třináct propadajících zvolilo pro písemnou práci stejné zadání číslo osm:

 Podle čeho poznáte, že vás rodiče mají rádi?

VÝCHOZÍ TEXT

Klárka (9 let): Když mě obejmou a dají mi pusu na čelo nebo mi něco mimořádně dovolí.

Třeba když chci jít na počítač, tak místo hodiny tam můžu být hodinu a půl nebo i dýl.

Klára (10 let): Já to poznám tak, že když se s mamkou objímáme, tak se jí klepe pravá ruka.

Vojta (10 let): Můžu se svěřit s něčím osobním, s čím bych se nesvěřil asi nikomu jinému.

Florián (7 let): Nedávno jsem se ptal táty na něco, tak on mi to hezky vysvětlil.

(Magazín Dnes 5. 5. 2011)

Zpracování: úvahový text vycházející z odpovědí dětí uvedených ve výchozím textu

Většina našich maturantů NEMÁ u své tabulky hodnocení písemné práce k dispozici hodnotící komentář (jak je jim bůhvíproč zdůrazňováno na stránkách nové maturity), u neúspěšných byly komentáře přece jenom připojeny. Takže se autoři „úvahových textů vycházejících z odpovědí dětí“ dozvěděli například to, že:

  •  Práce reflektuje zadání jen okrajově, autor reaguje na odpovědi dětí – výroky komentuje, hodnotí, nebo s nimi polemizuje.
  • Téma je reflektováno jen okrajově v závěru práce, autor většinou řeší vztah dětí a rodičů, čím je ovlivněno vnímání dětí.

  • Text jen okrajově naplňuje zadané téma – autorka zejména píše o chování rodičů, popř. komentuje výroky dětí. Tím je narušen i úvahový slohový postup.

  • Text reflektuje téma jen okrajově, většinou řeší obecně otázku rodičovství.

  • Téma je reflektováno jen okrajově, většinu textu tvoří přetlumočení výroku dětí a komentár k nim – tím je porušen též úvahový postup.

  • Práce reflektuje zadané téma jen okrajově, autorka reaguje na odpovědi dětí a jednotlivé výroky komentuje

  • Text splnuje zadané téma a formu jen okrajově – většinou vyznívá jako polemika s odpověďmi dětí.

  • Téma je reflektováno jen okrajově, autor více rozebírá postoj dětí vůči rodičům.

  • Text v převážné části pouze komentuje výroky dětí, vlastní úvaha je přítomna jen v minimálním rozsahu v závěru práce.

  • Text reflektuje zadané téma jen okrajově, zabývá se převážně odpověďmi dětí, kdy jednotlivé výroky tlumočí a komentuje.

  • Práce reflektuje zadání jen velmi okrajově, zabývá se zejména odpověďmi dětí, autor vyslovuje svůj názor na výroky uvedené ve výchozím textu.

  • Práce reflektuje zadání jen okrajově – je reakcí na výroky dětí (výchozí texty) a zároveň polemikou s těmito výroky. Teprve v závěru se objeví náznak myšlenky, která by odpovídala na otázku danou tématem.

Vážený CERMATE, vážený pane Zelený, vážení hodnotitelé! Opravdu je normální vyčíst autorovi „úvahového textu“ (má to snad být úplně totéž co úvaha?), který chce „vycházet z odpovědí dětí“, že „komentuje jednotlivé výroky“? A dát mu jedenáct bodů, když dvanáct znamenalo hraniční hodnotu pro napsání práce? A když výsledky didaktického testu dokládají jistou (solidní!) úroveň autorových češtinářských kompetencí? Čtyři z našich neúspěšných autorů získali jedenáct bodů, sedm jich má bodů deset. Všem patnácti budu jako ředitelka školy důrazně doporučovat, aby úřední cestou požádali o přezkoumání svých výsledků. Hodnocení jejich písemné práce je jednoznačně poškozuje a o jeho objektivitě a správnosti mám po přečtení prací závažné pochybnosti.

V Poděbradech 4. června 2012 


Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

18 komentářů k "Další ředitelka střední školy píše Cermatu: Výsledky písemných prací z češtiny nesvědčí o objektivním nastavení hodnocení státní maturity"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz