Co doporučuje OECD pro posílení spravedlivosti ve vzdělávání – 2. část

Toto je druhá část textu o publikaci Rovnost a kvalita ve vzdělávání. Podpora znevýhodněných žáků a škol. V té minulé (ZDE) autorka rekapitulovala doporučení z pět let staré zprávy OECD, které odborná veřejnost věnovala minimum pozornosti. Dnes připomíná doporučení z roku 2012.

 

Zatímco v roce 2007 koncipoval expertní tým OECD doporučení spíše tak, aby působila blahodárně na spravedlivost v celém systému, v roce 2012 se cíleně zaměřuje na podporu znevýhodněných skupin. V publikaci Rovnost a kvalita ve vzdělávání. Podpora znevýhodněných žáků a škol (4) poskytují odborníci doporučení směřující a) k eliminaci postupů, které přispívají ke školní neúspěšnosti, b) k podpoře znevýhodněných žáků a škol. Některá doporučení jsou identická s doporučeními z roku 2012, jiná jsou poněkud odlišně formulována, další se objevují nově. Vždy jsou nicméně formulována primárně z pohledu znevýhodněných skupin.

A. Eliminovat vzdělávací strategie a praktiky, které přispívají ke školní neúspěšnosti

1. Odstranit opakování ročníku

Toto doporučení je identické s doporučením 4 z roku 2007. Je zdůrazňováno, že nebyl prokázán žádný výukový efekt opakování ročníku, že žáci opakující ročník častěji opouštějí vzdělávání před jeho dokončením a zároveň je opakování velmi nákladné. V systémech s vysokou mírou opakování (např. Francie) může vést eliminace opakování k výrazným finančním úsporám.

2. Posunout volbu vzdělávací dráhy až na konec povinného vzdělávání

Toto doporučení je identické s doporučením 2 z roku 2007. Je zdůrazňováno, že diferencované vzdělávání nevede k lepším celkovým výsledkům, ale vede k vyšším nerovnostem. U znevýhodněných žáků, kteří se častěji nacházejí v nevýběrových vzdělávacích programech, vede diferencované vzdělávání k horším vzdělávacím výsledkům než vzdělávání společné. Proto se doporučuje, aby i v situacích, kdy nějaká diferenciace v mladším školním věku probíhá, nedocházelo k oddělování žáků s nižším prospěchem (tedy existence výběrových škol a tříd se jeví méně škodlivá, než existence tříd a škol s nižší náročností). Zároveň se jeví čím dál tím důležitější posilovat prostřednictvím společného vzdělávání soudržnost společnosti zprostředkováváním společných hodnot.

3. Řídit výběr škol tak, aby se zamezilo segregaci a prohlubování nerovností

Toto doporučení je podobné doporučení 3 z roku 2007 s tím, že přináší další konkrétní příklady opatření ke zmírnění segregace. V zemích s vysokou segregací je například možno dávat školám motivační pobídky, které zajistí vyšší atraktivitu znevýhodněných studentů pro kvalitnější školy. Stejně pak mohou působit vouchery nebo daňová zvýhodnění. Objevují se rovněž doporučení zlepšit přístup znevýhodněných rodin k informacím o školách a podpořit je při informovaném výběru.

4. Uplatňovat takové strategie financování, které budou odpovídat potřebám žáků a škol 
Financování je třeba nastavit tak, aby zaručovalo znevýhodněným rodinám přístup ke kvalitnímu vzdělávání a péči od předškolního věku. Při nastavování financování je třeba zohlednit, že náklady na výuku znevýhodněných žáků jsou často vyšší. Navíc je nutno cíleně a dlouhodobě poskytovat podporu nejvíce znevýhodněným žákům a školám. V řadě zemí mají znevýhodněné oblasti méně prostředků na financování vzdělávání, protože jsou to oblasti chudé a jsou v nich odváděny nižší daně. Z toho důvodu některé systémy provádějí přerozdělení mezi bohatými a chudými oblastmi pomocí grantů. Zkušenosti nicméně ukazují, že podpora škol vzdělávajících děti se socioekonomickým znevýhodněním se nejefektivněji realizuje prostřednictvím žáků (tedy peníze jdou do školy s žákem, nejsou přidělovány apriorně škole, která pracuje se znevýhodněnými žáky). Tento mechanismus brání koncentraci určitých skupin žáků v určitých školách, protože i školy, které mají dostatek žáků, uvítají prostředky, které dostanou za to, že umístí žáky znevýhodněné.

5. Koncipovat systém středního vzdělání tak, aby byl spravedlivý a aby mohli středního vzdělání dosáhnout i znevýhodnění žáci.
I když střední vzdělávání navštěvuje ve vyspělých zemích čím dál více mladých lidí, 10 % až 30 % mladých lidí tuto úroveň vzdělávání nedokončí. Opatření, která se snaží zvýšit míru dokončování, se zaměřují zejména na odstranění slepých uliček, tj. takových vzdělávacích drah, z nichž neexistuje přechod do dalšího stupně vzdělání. Snaží se rovněž o „zrovnoprávnění“ akademických a odborných směrů, aby byl umožněn přechod mezi nimi a aby přílišné odlišnosti mezi vzdělávacími programy na úrovni středního vzdělání zpětně negativně neovlivňovaly povinné vzdělávání. Jsou-li totiž středoškolské programy příliš odlišné a přijímací procedury přísné, dochází k tomu, že jsou žáci již v povinném vzdělávání připravováni na některý z programů a tím de facto dochází k diferenciaci již v povinném vzdělávání. Je zdůrazňována rovněž potřeba zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a odborné praxe tak, aby absolventi odborného vzdělávání nebyli znevýhodněni na pracovním trhu. Dále je nezbytné koncipovat opatření, která zabrání předčasnému odchodu mladých lidí ze vzdělávání a vytvořit vzdělávací programy, které umožní mladým lidem, kteří vzdělávání předčasně ukončí, si je později doplnit (například tzv. školy druhé šance).

B. Pomoci znevýhodněným žákům a školám ke zlepšování

1. Posílit a podporovat vedení škol

Pro kvalitu práce školy je zcela určující kvalita vedoucích pracovníků. Vedoucí pracovníci škol však často nejsou dobře vybíráni, nejsou cíleně připravováni pro svoji roli a při vykonávání vedoucí práce se jim nedostává dostatečné podpory. V případě škol pracujících se znevýhodněnými žáky je kvalita vedení ještě důležitější než v případě škol pracujících v běžných podmínkách. Ředitelé těchto škol by měli navíc získávat kromě obecných odborných znalostí i specializované znalosti, které by napomohly zvládání úkolů, před nimiž tyto školy stojí. Kromě toho je třeba zabezpečit těmto ředitelům dobré pracovní podmínky včetně finančních pobídek a systematickou podporu, které napomohou získání a udržení schopných vedoucích pracovníků ve znevýhodněných školách. V případě škol, které dlouhodobě nedosahují dobrých výsledků, se doporučuje zvažovat restrukturalizaci spojenou právě se změnou vedení (například rozdělení znevýhodněných škol nebo naopak jejich spojení s běžnými školami a podobně).

2. Stimulovat příznivé školní klima a prostředí pro učení

Ve školách pracujících se znevýhodněnými žáky je třeba dbát zvýšenou měrou o budování příznivého školního klimatu. To znamená například: rozvíjet pozitivní vztahy mezi učiteli a žáky i mezi žáky či učiteli navzájem, provádět diagnózu vzdělávacích potřeb, aby bylo možné včas identifikovat žáky, kteří v učení nějakým způsobem zaostávají, vytvořit systém konzultací a individuální podpory, a to nejen při vzdělávání v dané škole, ale i při přechodu do dalšího stupně vzdělávání. Důležitý je také systém autoevaluace školy, který pomůže zjistit, na co je třeba se zaměřit při zlepšování práce školy. Školy pracující v obtížných podmínkách by měly mít možnost přizpůsobit rozmanité aspekty vzdělávacího procesu potřebám svých žáků. Mohou například profitovat z alternativní organizace školního dne, vyučovacího týdne nebo školního roku. V případě těchto škol je rovněž přínosné uvažovat o optimální velikosti školy. V některých případech může totiž vytváření menších tříd a škol posílit interakci mezi žáky navzájem či interakci mezi učiteli a žáky a může vést i k lepším vzdělávacím strategiím.

3. Získat, podporovat a udržet si vysoce kvalitní učitele

Kvalita učitelů je zásadní pro kvalitní vyučování a učení. Znevýhodněné školy se často potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů. Je třeba poskytnout učitelům kvalitní specializované vzdělání, které zajistí, že získají dovednosti a znalosti, které potřebují pro práci ve školách navštěvovaných znevýhodněnými žáky. Dále je třeba zajistit programy pro vedení nově nastupujících učitelů a zajištění pracovních podmínek a přiměřených finančních a kariérních pobídek, které pomohou udržet na znevýhodněných školách vysoce kvalitní učitele.

4. Zajistit efektivní strategie učení ve třídě

Toto doporučení je v zásadě identické s doporučením 5 z roku 2007. Je zdůrazňována kultura vysokých očekávání od všech žáků. Zároveň je zdůrazňován individuální přístup, diagnostika a monitorování pokroku žáků včetně poskytování pravidelné zpětné vazby.

5. Spolupracovat s rodiči a místní komunitou

Je známo, že vzdělávací výsledky žáků jsou silně ovlivněny jejich rodinným zázemím. Žáci, jejichž rodiče se zajímají o školu a výsledky svých dětí, pomáhají jim s domácími úkoly, vytvářejí jim intelektuálně stimulující prostředí a zprostředkovávají jim aktivní mimoškolní činnosti, dosahují lepší výsledky než žáci, jejichž rodiče takovou podporu nezajišťují. Řada rodičů nedoceňuje význam vzdělání pro budoucnost svých dětí a neumí jim poradit s volbou vzdělávací dráhy, neumí jim vytvořit podmínky k domácí práci a pomoci jim s domácí přípravou. Děti těchto rodičů jsou silně znevýhodněny zejména v systémech/školách, které na pomoc rodičů spoléhají a kladou na domácí přípravu velký důraz. I když se školy, které dbají na eliminaci vzdělanostních nerovností, zpravidla snaží zajistit žákům podporu při domácí přípravě mimo rodinu, považují intenzívní spolupráci s rodiči a jejich zainteresovanost pro vzdělání jejich dětí za jeden ze základních pilířů péče o žáky ohrožené výukovými problémy a předčasnými odchody ze vzdělání. K tomu účelu zpravidla nestačí běžná opatření pro zvýšení spolupráce školy a rodiny. I školy, které se pyšní dobrou spoluprací s rodiči, musí pro posílení spolupráce s rodinami znevýhodněných žáků volit jiné metody. Tito rodiče často trpí sníženým sebevědomým a kontaktu se školou se bojí, nejsou jazykově vybaveni, nemají čas nebo spolupráci se školou nepřikládají žádnou důležitost. Úspěšná spolupráce školy s takovými rodiči vyžaduje od učitelů velmi profesionální a angažovaný přístup.

 

Jana Straková,
Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF UK, jana.strakova@pedf.cuni.cz

 


 

(1) Tato publikace vznikla v rámci projektu OECD Překonávání školního neúspěchu. Opatření, která fungují (Overcoming School Failure. Policies that work).
(2) Tato publikace vznikla v rámci projektu OECD The Thematic Review on Equity in Education.
(3) Informace o publikaci jsou dostupné 
ZDE.
(4) Český překlad publikace je dostupný 
ZDE.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz