Jednoúrovňová maturita je paskvil, říká odborník

Publikujeme dvoudílný rozhovor s Martinem Mikulášem, lektorem angličtiny z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Mikuláš se věnuje zejména standardizaci mezinárodních zkoušek z cizích jazyků, předsedá zkušební komisi jedné takové zkoušky, má za sebou například i hodnotitelskou zkušenost přímo z Cermatu. V rozhovoru kritizuje plánovanou redukci státních maturit a také některé kroky ministra Petra Fialy, zejména vznik pracovní komise pro maturity. V rozhovoru říká: „Nevšiml jsem si, že by mezi jejími členy byl třeba někdo, kdo se zabývá testováním cizích jazyků a podobně, je to jen takové divadlo.“ Rozhovor v původním znění i s diskusí můžete číst ZDE a ZDE.

 

Aktuálně.cz: Co říkáte na masivní kritiku, jež se snesla na letošní maturity?

Martin Mikuláš: Mě překvapuje, že se objevuje kritika ohledně externího hodnocení písemných prací, protože pokud chce někdo tu státní zkoušku považovat za standardizovanou a objektivní, tak rozhodně nemůže zůstat na školách.
Například u mezinárodních zkoušek to obvykle bývá tak, že se sestaví nějaký tým externích hodnotitelů, kteří se učí pracovat s danými kritérii, která má třeba Cermat nastavena výborně.
Hodnotící kritéria Cermatu jsou v souladu s mezinárodními standardy. Asi ani nemohli postupovat jinak, protože chtěli jazykové maturity těmto standardům přiblížit. To se jim ale nakonec nepodařilo.

 

A.cz: Pokud kritéria byla nastavena správně, co tedy nakonec selhalo?

Ta kritéria jsou nastavena správně, ale ty minimální požadavky jsou natolik minimální, že v podstatě ten, kdo maturitu složí, nemusí být na úrovni odpovídající danému mezinárodnímu standardu.
Šlo by to stanovit od určitého procenta, že s jistým výsledkem z maturitní zkoušky by to mohlo být deklarováno jako úroveň odpovídající mezinárodní klasifikaci jazykových zkoušek.
Není ale možné říct – jak si asi ministerstvo přálo – že maturant, který složí státní maturitu, nemusí již skládat mezinárodní nebo státní jazykovou zkoušku.

 

A.cz: A proč k tomu došlo?

Za tím je politika – jinak by totiž neodmaturovalo požadovaných sedmdesát procent populačního ročníku, takže to není ani tak chyba Cermat jako politiků, kteří na něj tlačili.

 

A.cz: Zde se bavíme o jaké době?

Myslím, že to mohlo být tak před třemi, čtyřmi lety. Ale politika je v tom pořád.

 

A.cz: Co očekáváte od pracovní komise k maturitám, kterou nechal ministr Fiala zřídit?

Nevšiml jsem si, že by mezi jejími členy byl třeba někdo, kdo se zabývá testováním cizích jazyků a podobně, je to jen takové divadlo.
Nechápu, proč se k tomu vyjadřuje například pan Václav Klaus mladší, ten není jazykář, vystudoval geografii a matematiku, budiž, ale nerozumí tomu, jakým způsobem se toto hodnotí a že je možné objektivizovat hodnocení jak ústního, tak písemného projevu.
Pokud k tomu má námitky ať už on, nebo ministerstvo, tak by teoreticky měli napadnout hodnocení mezinárodních zkoušek, které se dělají podle stejného scénáře – koneckonců stát již takto realizuje státní jazykové zkoušky, kde písemné práce také hodnotí nějaký externí hodnotitel podle kritérií, která jsou velice podobná.
Je zajímavé, že u těchto věcí si toho nevšímá, ale maturita je pořád politikum samo o sobě.

 

A.cz: Měly by zůstat zachovány dvě úrovně maturit? Jak se stavíte k návrhu jednoúrovňové zkoušky?

Především bude zasažen smysl toho, proč vlastně vznikly dvě úrovně. Důvodem byla široká paleta uchazečů, kteří se k maturitě přihlašují – například gymnazisté mají znalosti obvykle neporovnatelné se znalostmi žáků přicházejících z učňovských oborů.
Jakmile vznikne ten paskvil, tedy ta jedna úroveň, tak to zasáhne to, čemu se říká senzitivita testu. Znamená to, že test se bude muset buď obsahově upravit tak, aby byl o něco náročnější pro ty slabé a v podstatě k ničemu pro gymnazisty, kteří to mohou naprosto oprávněně kritizovat, anebo bude muset být natolik rozsáhlý, aby pokryl úlohy od jednodušších až po ty složitější.
Potom by teprve mohl být daný student řádně ohodnocen – ale již nyní jsou některé testy dost dlouhé.

 

A.cz: Takže tímto způsobem by to bylo reálné udělat?

Muselo by tam být velmi mnoho úloh a zabralo by to spoustu času a ve své podstatě i financí. Jednoduché úlohy, které by gymnazisté řešili, pro ně nemají žádný smysl, ale přesto je bude muset u těch zkoušek někdo hlídat a ten čas pokrýt, což se musí také zaplatit – finančně se tedy na tom příliš mnoho neušetří.
Nebo se upraví obsahově, pro gymnazisty budou mít absolutně nulovou hodnotu, stejně tak jako potom pro vysoké školy.

 

A.cz: Co říkáte na argumentaci proti využití státní maturity v přijímacím řízení, že ta by ve své finální podobě neměla školám diktovat, co by měli po žácích chtít?

Myslím, že u té vyšší úrovně by neměl být problém, jenže se na ni zatím nehlásí dost studentů, protože strategicky volí tu nižší.

 

A.cz: A jak vyřešit tento problém?

Jednoduché administrativní řešení, kdy by ani ministerstvo nemuselo měnit stávající maturitní model, by bylo takové, že třeba gymnazisté by měli předepsaný určitý počet – neříkám z jakých předmětů – zkoušek, které by museli absolvovat na vyšší úrovni, průmyslové školy by například museli povinně zařadit vyšší úroveň zkoušky z matematiky apod. Tohle se podle mého názoru dá zařídit jednou vyhláškou.

 

A.cz: Byla by potom tato zkouška ještě jednotná?

Jednotná asi nebude nikdy, zejména za podmínky, pokud bude muset odmaturovat sedmdesát procent populačního ročníku, to je iluze – anebo to bude maturita, která v podstatě bude hendikepovat ty lepší, protože nebudou dostatečně motivovaní na to, aby se na ni připravovali.
To bude důsledek změn, které si vzal na svá bedra ministr Fiala. Tam nevidím jiné východisko, než že ten test zjednoduší.
Dalším problémem, ukazujícím proč se to hodnocení musí dělat externě, je, že učitelé na učebních oborech hodnotili písemný a ústní projev velice mírně a naopak na gymnáziích zase velmi přísně. Takže nakonec mohli v ústní zkoušce dosáhnout lepších výsledků paradoxně studenti z učebních oborů.
Proto i v mezinárodní praxi jsou využíváni speciálně školení hodnotitelé, každý rok prochází školením a testováním. Takto se zařídil Cermat, začal si vychovávat své interní hodnotitele, což by teď přišlo vniveč.

 

A.cz: Co říkáte na kritiky obviňující ze selhání hodnotitele, byly oprávněné?

Učitelé se neodpoutají od subjektivního pohledu na studenta; učitelé mají studenty zaškatulkované – je zajímavé, že kritika přišla ve chvíli, kdy jedničkáři nedostávali jedničky, ale objevily se přeci případy, kdy i čtyřkaři dostali jedničky, protože napsali skvělou práci. V případě čtyřkařů, kterým se práce povedla, jsem však kritiky hodnocení nezaznamenal.
Já jsem předpovídal, že Cermat vyhoví asi pěti procentům případů, což je obvyklá praxe a což se koneckonců naplnilo (procento stížností, kterým bylo vyhověno, se pohybovalo v závislosti na kraji mezi necelými šesti až po více jak třináct procent, pozn. red.).

 

A.cz: V čem je tedy „jádro pudla“?

Problém je v tom, že učitelé ani žáci nejsou zvyklí akceptovat takzvané vetující chyby, kam patří nedodržení rozsahu, vybočení z obsahového rámce a nedodržení formy – to Cermat zvolil naprosto správně.
Je to jako kdybych v matematice místo sečtení dvou čísel tato čísla odečetl – vypočtu to správně, ale výsledek úlohy bude jiný. Je možné vypracovat hezký popis, ale bylo-li zadáno napsat vypravování, řešeím jinou úlohu. Podle mě právě tohle učitelé naprosto nepochopili, i když jim byla kritéria známa – jsou dokonce publikována na internetu.
Většina chyb je politických – a pan ministr Fiala se v tomto nezachoval správně. Ředitele Zeleného odvolal v době, kdy se sice ozývala kritika, ale ještě nebylo jasné nakolik oprávněná. Ostatně nakonec se ukázalo, že většina těch hodnotitelů pracovala správně.

 

A.cz: Co by se mělo nechat školám a co dělat centrálně?

Školám se může nechat ústní část. Volný písemný projev by měl být stoprocentně hodnocen externě, protože víme, že rozdíly v hodnocení mezi učebními obory s maturitou a gymnázii jsou ohromné, takže tam by to poškodilo spíše lepší studenty než ty horší.
Ale zajistí se tak, že i výborný student učebního oboru s maturitou dostane lepší známku než špatný gymnazista a podobně. U didaktických testů je to jasné, ty musí být centrálně distribuované a hodnocené.

 

A.cz: A jak by mělo hodnocení správně vypadat?

Obvykle bývají dva hodnotitelé, dá se to ale do určité míry korigovat a za jistých okolností tak může být i jeden hodnotitel.
Nicméně dva jsou ideální a mohlo by to být zachováno – zase to ale naráží na politický tlak ušetřit za každou cenu.
Praxe potom bývá taková, že v případě, kdy se tito dva hodnotitelé výrazně – třeba o dva stupně – liší, tak potom přichází další hodnotitel. Myslím, že Cermat dodržuje běžné standardy hodnocení. Nelíbí se mi, když někdo kritizuje tu metodiku, protože takhle to probíhá i v jiných testovacích systémech.

 

A.cz: Označil jste maturitu z anglického jazyka za tristní. Myslel jste způsob hodnocení, nebo skutečné výkony studentů?

Myslel jsem tím úroveň toho, co skutečně tato zkouška hodnotí. Pokud máme šest mezinárodních úrovní popsaných Radou Evropy, tak tomu se přizpůsobují téměř všechny mezinárodní zkoušky – včetně našich státních jazykových zkoušek.
Platí tu tak pravidlo, že pokud takovou zkoušku, i když třeba na trojku, složím, tak splňuji většinu kritérií daných standardů – tohle ale u státní maturity neplatí.
Nám vychází, že tomu standardu odpovídají pouze ti studenti Matfyzu, kteří odmaturovali s extrémně dobrým hodnocením. Z našich výsledků vyplývá, že úroveň maturity je nastavena hodně mírně.
Neodpovídá to tomu, co se původně deklarovalo a později „zamlžilo“. Od určitého vysokého procenta úspěšnosti by to mohlo odpovídat, ale jinak ne.
Státní maturita dokonce není ani na seznamu standardizovaných jazykových zkoušek vydávaného ministerstvem, byť to bylo v návrhu ministra Dobeše, ale nedostalo se to tam. Je to tak správně. Ani základní ani vyšší úroveň státní maturity neodpovídá jedné jediné úrovni dle mezinárodní klasifikace úrovní jazykových zkoušek.

 

A.cz: Co třeba jazykovým testům chybí?

Testy nejsou nekvalitní, ale mohly by tam být některé věci, které tam nejsou. Třeba u těch jazykových zkoušek chybí část, která by ověřovala schopnost aktivně používat vyžadované jazykové prostředky.
Takhle se stalo, že součástí porozumění čtení jsou cvičení, která jsou třeba u státních jazykových nebo cambridgeských zkoušek samostatnou částí.
V písemném a ústním projevu se žák může zkrátka vyhnout tomu, co neumí. Porozumět textu také může, aniž by aktivně ovládal některé jazykové prostředky, které by ale ovládat měl.
Proto je tam vždy část, která tyto jazykové prostředky testuje – její omezení je podle mého názoru opět způsobeno tím, že činila žákům problémy, například byly z testů vyňaty větné transformace.

 

A.cz: A co státní maturita a vysoké školy?

My už jsme se například naučili ta jednotlivá hodnotící pásma tak nějak kalibrovat s našimi rozřazovacími testy, ale jestli nám do toho vstoupí nějaká změna, protože někdo chce jednu úroveň jen proto, aby se odlišil, tak pro nás to znamená začít celou tu práci znova.
To samé platí i pro ostatní vysoké školy, které se připravují, ale potřebují čas, aby zjistily, co třeba znamená taková a taková úspěšnost u státní maturity z biologie na vyšší a základní úrovni obtížnosti a podobně.
Pokud se ten model změní, budou nám naše výsledky opět k ničemu.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

8 komentářů k "Jednoúrovňová maturita je paskvil, říká odborník"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Věra
Věra
3 years 8 months ago

Pan Novák má pravdu, ale nebude mu to k ničemu. Podobné argumenty jsme s kolegy zasílali v připomínkovém řízení před nevím už kolika lety (navíc opakovaně). Byli jsme ti, kteří „nepochopili“. Do doby, než naše věrchuška půjde k ledu, se nezmění vůbec nic. Budou zas nové koncepce, nové vize, ale vzdělanost našeho národa bude pořád na cestě do pekel.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
3 years 8 months ago

Inu musíme se smířit s tím, že to je politicky motivované. Pitomec je také volič.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Čtěte, prosím, pouze verzi textu připravenou panem Novákem, kterou naleznete zde:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=756251

a druhou část:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=756300

Dekuji. MM

Martina Hulešová
Martina Hulešová
3 years 8 months ago
ad tristní maturita z anglického jazyka … (cit.odpovědi: Myslel jsem tím úroveň toho, co skutečně tato zkouška hodnotí. … Z našich výsledků vyplývá, že ta úroveň maturity je nastavena hodně mírně…) Dobrý den, jsem ráda, že toto zmiňujete. Jedním z úkolů CERMATu v rámci projektu ESF bylo provést nejen studii srovnatelnosti v rámci cizích jazyků, nýbrž i provést tzv. standard setting pro cizí jazyky v MZ. Byla zrealizována pouze část, pro didaktický test z AJ v základní a vyšší úrovni – výsledek nebyl dodnes zveřejněn a bohužel, z mnoha důvodů není možné ani zrealizovat transfer tohoto stanoveného standardu na další… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Upozorňuji všechny čtenáře, že pan Feřtek publikoval neautorizovanou verzi rzhovoru… Ani na moji žádost ji nezměnil… Jediná autorizovaná verze je publikována na Aktualne.cz.

(rozhovor aktualizován 13. září v 21.00, pozn. správce webu eduin.cz)

Perun
Perun
3 years 8 months ago

Martin Mikuláš: Naprosto mě to nepřekvapuje, novinářská etika je jako Yetti – mluví se o ní, ale v reálu se s ní nesetkáte. Možná by stálo za to informovat Komisi pro etiku Syndikátu novinářů: http://syndikat-novinaru.cz/1/5/20/etika/slozeni-a-stanovy

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Prosím, čtěte také vyjádření odborníků z AMATE:

http://www.amate.cz/documents/download/87

Je to zajímavé čtení. A zcela nezávisle se v našich názorech shodujeme.

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
3 years 8 months ago

Naprosto souhlasím s obsahem dopisu na http://www.amate.cz.
Z hlediska ČJL vidím situaci podobně, alespoň v klíčových bodech. Za současné situace, kdy výsledky vzdělávání jsou na různých středních školách dramaticky odlišné, je jediná úroveň státní maturity nesmysl, školní část to nedožene.

wpDiscuz