Jiří Kuhn: Malé školy si přilepšují na náš úkor

Publikujeme rozhovor z Akademie LN, který se vrací k navrhované reformě financování škol. Jeho obsah je poněkud brizantní. Předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR Jiří Kuhn v něm říká, že právě všeobecně vzdělávací školy přicházejí o peníze kvůli odborným středním školám a malým základním školám na vesnicích.

 

Veškerá pozornost se v posledních dnech upírá k reformě vysokých škol. Jenže zásadní změny se chystají i ve financování škol středních a základních – místo na žáka se mají peníze školám přidělovat na optimálně naplněnou třídu.

 

LN Opravdu potřebujeme reformu financování základních a středních škol?

Ano. Jsou školy a obory, které mají málo žáků a jejich financování je nákladné. Často se udržují pouze za cenu zvýšených dotací ze strany zřizovatelů. Tomu by měl nový systém zabránit.

 

LN Ministr zdůvodňoval reformu tak, že dobře organizované školy, většinou gymnázia, doplácí na ty špatně organizované, rozuměj s malým počtem žáků. Pozorujete to?

To je trend posledních let. Nyní stát dává peníze krajům podle počtu dětí v určité věkové kategorii, říká se tomu agregovaný normativ. Kraje pak peníze vezmou a rozdělí je školám prostřednictvím krajských normativů (finanční částka na žáka – pozn. LN). Nyní kvůli demografickému vývoji klesá počet dětí, zároveň ale zůstalo zachováno množství žáků, kteří jdou na gymnázia. Aby vůbec mohl kraj zaplatit učitele na málo naplněných odborných školách a učilištích, musí jim zvyšovat normativ na žáka. A kde vezme peníze? Bere je naplněným oborům, jako jsou gymnázia, lycea nebo obchodní akademie. Kdyby kraj neživil obory, které jsou naplněné zčásti a jejichž absolventi stejně často končí na úřadech práce, mohli bychom normálně fungovat.

 

LN Takže kdyby kraje samy zrušily málo naplněné školy, nepotřebovali bychom nový systém financování?

Určitě.

 

LN A o kolik se vám v poslední době normativ snížil?

Z hlavy vám to neřeknu. Můžu to vyčíslit na odučených hodinách. Museli jsme omezit počet volitelných předmětů a půlených hodin. Pokles je za poslední tři až čtyři roky asi o deset procent.

 

LN Proti reformě nejvíce protestují malé základní školy, právě na jejich úkor si gymnázia mají polepšit…

Já bych spíše řekl, že oni si na náš úkor přilepšují dlouhou dobu a my na ně konečně přestaneme doplácet. Ale uznávám, že otázka škol na menších obcích je hodně citlivá. Dovedu si představit, že v každé obci, kde je to jen trochu možné, bude první stupeň základní školy a druhý stupeň pak bude ve střediskové obci. K nám na gymnázium malé děti také dojíždějí, tak proč by nemohly dojíždět i na druhé stupně.

 

LN Pro gymnázia se počítá s optimem 26 žáků. Dotkne se vás to negativně?

To se nedá říct. Kromě počtu žáků je také důležité, kolik peněz dostaneme na optimálně naplněnou třídu. Ministr garantoval, že peníze, ušetřené zánikem nenaplněných a nepotřebných oborů, zůstanou v regionálním školství a půjdou na platy. Tím by se mohla zvýšit i částka na třídu. Teprve až ministerstvo přijde s relevantními čísly, můžeme o nich diskutovat. Zatím je to mlácení prázdné slámy.

 

LN Ministr financí Miroslav Kalousek ale nyní vyhlásil další velké škrty. Ve školství se má ušetřit 4,4 miliardy korun, z toho 3,4 miliardy právě na financování mateřských, základních a středních škol. Stále věříte, že ušetřené peníze zůstanou školám?

Je potřeba hledat kompromis. V Česku se například z peněz, které jsou určeny na školství, platí i domovy mládeže, základní umělecké školy a školní jídelny. K tomu v jiných zemích nedochází. Je otázka, jestli si to nyní budeme moct dovolit. Pokud chceme udržet kvalitní základní a střední školy, musíme něco obětovat.

 

LN Takže žáci budou za obědy a výuku v základních uměleckých školách platit plnou cenu?

Chodit na základní uměleckou školu je podobné, jako když dítě chodí na angličtinu. Soukromých jazykových škol je hodně a žádné dotace nedostávají.

 

LN Co vám na reformě vadí?

Velká chyba je, že pro zavádění změn chybí přechodné období. Když máme naplněnost 30 žáků ve třídě a ministerstvo nám dá peníze pouze na 26, budeme muset propouštět a to se nedá udělat ze dne na den. Další problém vidím v tom, že reforma není provázaná s přijímacím řízením. Když se na určitý obor přihlásí žáci, byť je jich velmi málo, musí zůstat zachován. To platilo dosud a změna se nechystá ani v budoucnu. Nelíbí se nám také, že reforma má tendenci preferovat odborné vzdělání před všeobecným.

 


 

JIŘÍ KUHN (* 1959) Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Učil na gymnáziu v Karlových Varech matematiku a fyziku. Od roku 1993 je ředitelem Gymnázia Nymburk. V roce 2010 byl zvolen předsedou Republikové rady Asociace ředitelů gymnázií ČR.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz