Vše, co chcete vědět o letošních maturitních písemných pracích

Publikujeme obsáhlý rozhovor s Gabrielou Baumgartnerovou z Cermatu, která letos působila v rámci maturitní zkoušky jako vedoucí hodnocení písemných prací z českého jazyka (VHP). V rozhovoru vysvětluje celý proces, od záměru přes trénink hodnotitelů až k nejasnostem kolem vyřizování žádostí o přezkum hodnocení písemné práce.

 

Co bylo důvodem pro změnu hodnocení písemných prací proti loňskému ročníku státních maturit?

Zásadní změnou v hodnocení písemných prací bylo přenesení zodpovědnosti za hodnocení ze škol na CERMAT. Změna měla oporu ve Vyhlášce č.177/2009 Sb. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení nezávislosti hodnotitele, s tím pak souviselo zpřesnění kritérií hodnocení a metodiky. Mám zkušenosti, že někteří češtináři loni odmítali hodnotit písemné práce, já sama jsem se také setkávala s kolegy, kteří potvrzovali, že je na ně vyvíjen určitý tlak zvnějšku, aby práce hodnotili lépe, než si zasluhují. Analýza hodnocení z loňského roku prokázala nezdravou míru subjektivity, práce byly často nadhodnocovány. Zmenšení počtu hodnotitelů (ze zhruba 4000 na 400) vždy znamená větší pravděpodobnost shodného přístupu k hodnocení.


Podle čeho jste poznali v loňském ročníku „nezdravou míru subjektivity“?

Lze to poznat podle analýz, které byly na základě výsledků provedeny. Loňská křivka hodnocení u písemných prací byla nezdravá, ani vzdáleně se nepřibližovala Gaussově křivce (zatímco u didaktického testu ano), vykazovala značný skok mezi 5 a 6 body, tedy mezi body, které v minulém roce rozhodovaly o úspěšnosti, resp. neúspěšnosti žáka. Silné nadhodnocení se také projevovalo v pásmu prací, které byly hodnoceny loni jako nadprůměrné, aby měly být hodnoceny spíše průměrně. Na to ostatně také poukazovali i někteří kolegové.


A na základě čeho lze konstatovat, že letos byla míra subjektivity menší?

Jak už bylo řečeno, u desetkrát menšího počtu hodnotitelů se logicky zvyšuje míra shody v hodnocení. Křivka hodnocení v podstatě kopíruje Gaussovu křivku, je z ní vidět dobře zvolená náročnost testování. Srovnala bych to s výsledky ve třídě – pokud jsou všichni žáci hodnoceni jen jedničkami a dvojkami, pak tu často není něco v pořádku, většinou je na vině chybně zvolená náročnost na předmět (i když samozřejmě takové excelentní třídy existují, není to ovšem pravidlo). Stejně tak v případě, kdy žáci ve třídě mají pouze čtyřky a pětky. Mnoho z nás si uvědomuje, že jednička z určitého předmětu na jedné škole může odpovídat trojce na škole jiné, náročnější. Tyto rozdíly se stírají centralizovaným hodnocením.


Zmiňujete tlak ve školách na nadhodnocování výkonu studentů. Letos zase někteří hodnotitelé zmiňovali tlak z Cermatu na snížení bodového hodnocení u některých písemných prací. Nejde prakticky o totéž, jen v opačném gardu?

Proti tomu bych se ráda ohradila. Pokyn k přehodnocení prací byl dán pouze v případě, že se objevilo nerespektování metodiky hodnocení. U naprosté většiny hodnotitelů šlo přitom o to, aby nebyli tak přísní a posuzovali komplexní vyznění textu. Už první analýzy v průběhu hodnocení ukázaly, že většina hodnotitelů metodiku dodržuje a že křivka hodnocení je zdravá bez jakéhokoli zásahu zvenčí. Já sama jsem zadala přehodnotit cca 700 prací, z toho u 50 prací jsem dala snížit bodové hodnocení (cca 7%) a u 650 jsem naopak body zvýšila (cca 93%). Musela jsem si vést přesnou statistiku prací, které byly přehodnoceny, takže toto tvrzení mohu dokázat. Problematické práce se konzultovaly, v případě neshody se hodnotily ve prospěch žáka, byl tedy uplatňován stejný princip jako u jiných částí maturitní zkoušky.


Ale ve vaší e-mailové korespondenci, která byla publikována v médiích, se píše, že hodnotitelé „nemají hledat zbytečný bod navíc“. Tedy jistý tlak na větší přísnost existoval.

Ten e-mail jsem rozesílala, byl sice určen vedoucím hodnotitelských týmů (VHT), oni měli tato slova tlumočit. Mnoho lidí na tom e-mailu nevidí nic špatného, ani v tomto znění, byť je vytržený z kontextu. Všude jsem zdůrazňovala, aby se hodnotitelé opírali o bodovou škálu, tedy aby nedocházelo k negativnímu jevu z loňska, kdy je nám žáka líto, a hledáme bod navíc navzdory pravidlům a metodice. Obraceli se na mě VHT s tím, že někteří hodnotitelé jsou zhrozeni, mají například celý soubor tak slabý, že polovině dali nuly nebo 2-8 bodů, a pak jim vychází pár prací kolem 13/14 a zbytek 10/11 a bojí se, že taková situace je i jinde a neprospěje např. 70% žáků. Proto jsem také zpřístupnila dosavadní analýzy. Čísla, která uvádím, jsou reálná, týkají se prací, které jsem odebrala a přehodnotila – to je také ta citace z e-mailu, který se dostal ven: „Protože je zadávání přehodnocení komplikované – já zadám, napíšu Vám, Vy napíšete CeHOPP, já čekám na přehodnocení a kontroluji, zda je vše OK – i v tomto směru změna, kterou, jak pevně věřím, uvítáte Vy i CeHOPP. PP, které musí být přehodnoceny, odeberu a přiřadím je sobě.“ Tyto práce tedy byly přehodnoceny v tom směru, jak jsem psala, přes 90% šlo výš.

Přehodnocování se dělo v zájmu konzistence hodnocení. Vedla jsem také telefonické rozhovory s hodnotiteli na téma přehodnocení, všechny se týkaly zmírnění přísnosti. Znovu citace: „Vkládáme do hodnocení více subjektivity, zejména u PP, které jsou hraniční – 11/12, tam se více přikláníme k 12. Rozhodně nechci říkat, abychom kosili bez rozmyslu vše, co nám padne do ruky. ALE – opírejme se skutečně o škálu, jestli je PP skutečně slabá a hodnocení máme opřené o škálu, nehledejme mermomocí bod navíc! Tyto hraniční PP raději konzultujme – mezi sebou, s námi.“ Zde je důraz na škálu, návod ke konzultaci problematických prací, k nimž mnoho PP kolem 10/11 patří.

Další citace z dalšího e-mailu: „Vím, že je velmi problematické rozhodovat, zda dám 10/11/12. Nechci říkat, že máme ze všech 12 udělat 11. Pokud práce je skutečně na 12 bodů – s opřením o bodovou škálu – pak je to samozřejmě dobré. Někdy ale mám pocit, že si obodujeme, zjistíme, že jsme dali 11, a hledáme, zda někde nelze najít ještě ten 1 bod – a to je samozřejmě postup, který bychom neměli aplikovat. Takže resumé – nebojme se dávat 10 a 11, pokud si to práce skutečně zaslouží.“

Říkám zcela jasně, že pokud je práce skutečně na 12 bodů, je to v pořádku, ale abychom neaplikovali opačný postoj, tedy vyjde nám 11 a pak hledáme bod navíc.

Další citace:“… jednoznačně se mi potvrzuje, že někteří CeHOPP hledají bod za každou cenu. Markantní je to zejména u vypravování – je velmi nápadné, když PP na 12 bodů má v 1. kritériu 3-3, toto byly nejčastější případy – popis děje a příhoda a la někam jsem jel a NÁHODOU jsem potkal kamaráda!“

Podle stanovené metodiky dáváme 1 bod za popis děje (loni mnoho lidí dávalo za to nulu, i letos na školení by někteří dávali nulu, stanovili jsme toto pravidlo ve prospěch žáka), pokud někdo za popis děje u hraniční práce dal 2 nebo 3 body, a v jiných oblastech byla PP slabá, pak dotyčné zvýhodňoval a ostatní žáky, kteří byli bodováni dle pravidel, naopak poškozoval. V hodnocení musí být uplatněn jeden metr na všechny, zajištěna konzistence hodnocení. Všechny e-maily směřovaly právě k tomuto cíli a byly poslány před pamfletem paní Hochmanové (čtěte ZDE). Mimochodem ten, kdo poskytnul tento e-mail, hrubým způsobem porušil pracovní smlouvu!


Měnila se škála, podle níž byly písemné práce hodnoceny?

Bodová škála se nezměnila. Rozložení kritérií hodnocení zůstalo stejné, stejně jako vnitřní podmínka hodnocení (pokud žák získá v 1. kritériu nula bodů – vytvoří jiný text, než je požadován, nebo nesplní požadavky na stanovený minimální rozsah, práce se dál nehodnotí). Bodová škála se pouze zpřesňovala – zřetelnější odlišení podprůměrné, průměrné a nadprůměrné práce např. za pomoci hodnotících adjektiv (banální práce, vyzrálý text), jednotlivá podkritéria byla popsána samostatně (např. lexikum x pravopis) na rozdíl od loňské škály, která popisovala pouze 3 hlavní kritéria. V tomto směru je bodová škála přijatelnější pro většinu učitelů, moji žáci ji přijali také dobře a domnívám se, že je srozumitelná i pro laickou veřejnost. Zvýšil se také celkový možný počet bodů, z 15 na 30. Tím se vyřešily dvě zásadní věci. Hodnotitel nemusel jako loni dělat určitý kompromis z jednotlivých podkritérií (např. žák dostal 3 body za pravopis, ale 1 bod za slovní zásobu, hodnotitel mohl dát buď průměrem 2 body, ale mohl se také přiklonit ke 3 bodům, nebo k 1 bodu, podle toho, co považoval pro samotný text za důležitější). Více bodů také poskytuje možnost lépe od sebe odlišit kvalitu jednotlivých prací.


Čím si vysvětlujete, že ono „nulové“ hodnocení měli velmi často právě vynikající studenti, kteří ve všech ostatních položkách maturity byli hodnoceni za jedna či za dvě?

To je další nepravdivé tvrzení, které se nezakládá na žádných dostupných datech, ale vychází pouze z toho, že právě tyto případy byly medializovány. Ráda bych tento problém uvedla na pravou míru. Počet žáků, kteří byli hodnoceni nulou, je 1570, tedy 1,8 % z celkového počtu žáků. Většina těchto žáků je průměrných. Budu nyní vycházet z dostupných analýz. Vyhodnotili jsme žáky s nejlepšími výsledky v didaktickém testu – u základní úrovně ty, kteří dosáhli alespoň 65 bodů z 69 možných, u vyšší úrovně ty, kteří získali alespoň 90 bodů z celkového počtu 100. Zde se skutečně bavíme o vynikajících studentech, celkem jich je 4491. NIKDO z těchto žáků nebyl v písemné práci hodnocen nulou. Myslím, že tato fakta jsou natolik vypovídající, že zamezí podobných nepravdám.


Ale já mám kontakty minimálně na deset studentů a studentek, kteří měli ve všech ostatních položkách maturity jedničky a dvojky, jen v písemné práci nulu. Vy tvrdíte, že nikdo takový neexistuje. Jak si ten rozpor vysvětlujete?

My jsme ale porovnávali výsledky DT a PP, jedničky z ústních jsou méně vypovídající, kvůli tomu přece je státní maturita, aby zajistila srovnatelnost. Jednička z ústního nemusí nic znamenat, jednička na jedné škole může odpovídat trojce na jiné škole. Není to tedy rozpor. Premianti – podle výsledků didaktických testů – žádné nuly nedostali.


Jakým způsobem jste se snažili dosáhnout shody hodnotitelů v pohledu na písemné práce?

Hodnotitelé během přípravy ohodnotili cca 160 písemných prací, ať už na prezenčních setkáních, či formou e-learningu. O těchto pracích diskutovali, stanovovalo se minimum, které by měla maturitní práce naplňovat. Hodnotitelé byli vedeni k tomu, aby penalizovali chyby, ale naopak bonifikovali např. invenční přístup ke zpracování tématu v 1. kritériu či jinde výběr jazykových prostředků. Důraz byl kladen na komplexní vyznění textu, stanovovaly se jednotné zásady, jak přistupovat k určitým problémům.


Bylo rozumné ve chvíli, kdy studenti nemohou dostat své „opravené práce“, systém externího hodnocení spustit?

Domnívali jsme se, že bodové hodnocení společně s bodovou škálou a případným komentářem u neúspěšných prací poskytne žákovi dostatečně informací o tom, proč byl hodnocen právě tímto počtem bodů. Zkušenosti z tohoto roku vypovídají o nutnosti změny v tomto směru.


Jaká byla struktura týmu, který písemné práce hodnotil?

Každý tým měl zhruba 20 členů – vysokoškolsky vzdělaných učitelů češtiny, naprostá většina z nich jsou aktivní učitelé z různých typů středních škol. Tento tým vedl VHT (vedoucí hodnotitelského týmu). Týmů bylo celkem 20. Protože nehodnotili všichni učitelé, kteří se školili, ale pouze ti, kteří prošli certifikační zkouškou, zůstalo 7 VHT bez týmu. Ti ale drželi pohotovost a byli k dispozici ke konzultaci problémových prací, čehož aktivní VHT hojně využívali. Na práci všech VHT dohlížel v každém předmětu jeden VHP (vedoucí hodnocení předmětu). Systém, do něhož se hodnocení zadávalo, měl na starosti analytický tým CERMATu.


Je reálné, aby hodnotitel kvalitně vyhodnotil zhruba sto padesát až dvě stě písemných prací?

Myslím si, že rozhodně ano. Na každý den vycházelo průměrně 10 prací, což každý učitel musí být schopen opravit i v běžném provozu. Vycházím nejen z vlastní zkušenosti, ale i z poznatků získaných během školení. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že je možné centralizovaně opravit i větší množství prací.


Kolik prací musel zkontrolovat Vedoucí hodnotitelského týmu a Vedoucí hodnocení předmětu?

Každý VHT musel zkontrolovat od každého hodnotitele minimálně 20 PP, tedy každou desátou práci, což je statisticky odpovídající vzorek. Při kontrole se VHT drželi určených pravidel kontroly, kontrolovali nejvíce práce s hodnocením nula bodů a pod cut off score (hranice úspěšnosti), poté namátkou práce podprůměrné, průměrné a nadprůměrné. Všichni VHT však nakonec viděli daleko více prací, byli velmi pracovití a zodpovědní. Jako VHP jsem zkontrolovala 2000 prací se zaměřením na práce hodnocené nulou a pod cut off score.


Jaké byly pravomoci VHT a VHP?

VHT i VHP dohlíželi na to, aby při hodnocení byla uplatňována stanovená metodika, a kontrolovali konzistenci hodnocení. Problematické práce mezi sebou konzultovali. V případě, že se hodnotitel od metodiky odchýlil, mohli dát pokyn k přehodnocení práce, většinou ale v případě, kdy konkrétní práce byla dalšími konzultanty z řad VHT hodnocena jinak. Pokud by hodnotitel neplnil termíny a bylo by ohroženo vydání vysvědčení, pak dotyčnému mohly být práce odebrány. To se ale stalo pouze v jednom případě. Stejný postup by byl uplatněn i v případě, kdy se hodnotitel stále odkláněl od stanovené metodiky.


Není problém v tom, že spektrum slohových útvarů, které studenti mají zpracovávat, je příliš široké?

Je jasné, že čím menší bude nabídka zadání, tím se bude zvyšovat i konzistentnost hodnocení. Já sama bych uvítala redukci počtu zadání např. na pět, ovšem s tím, že základní slohové útvary budou muset žáci zvládnout, do výuky slohu bych zcela jistě nezasahovala. Žáci by tak věděli předem (stejně jako dosud), na které slohové útvary se musí připravit, zadání při maturitní zkoušce by bylo výběrem z tohoto seznamu.


Proč jsou mezi „maturitní“ slohové útvary zařazeny i publicistické žánry, které pro kvalitní zpracování vyžadují přímý kontakt s realitou, což podmínky maturitní písemky neumožňují?

To bychom se stejně tak mohli ptát, proč se publicistika vyučuje na školách. Žák by měl zvládnout orientovat se v různých komunikačních situacích, u maturitní zkoušky pak tuto dovednost prokázat. Mnoho žáků se v běžném životě setká s tím, že se bude vyjadřovat i do médií, měli by tedy vědět, jakým způsobem svůj text koncipovat, jaké např. zvolit jazykové prostředky aj. Navíc řada publicistických útvarů umožňuje kreativní přístup a žáky často baví.


Jedna věc je, že to studenty baví a učí se to na školách. Ale nerozumím zařazení do maturitní písemky. V zavřené místnosti prostě nemohu napsat plnohodnotnou zprávu ani reportáž, protože realitu si musím vymyslet. Píšu tedy cosi, co jen předstírá, že je tím žánrem. Nerozumím smyslu takového „ověřování“. A to nekomentuji fakt, že školní představy o zprávě, fejetonu či reportáži se zcela zásadně liší od žurnalistické praxe.

Publicistické útvary se běžně zadávaly i v době „starých“ maturit. Tehdy byla na výběr 4 témata, většinou šlo o vypravování, úvahu, popis a některý publicistický útvar. V tomto směru tedy nevidím žádný problém, nejedná se o změnu. Vím, že Vy jste odpůrcem tohoto přístupu, ale věřím, že mnoho učitelů i žáků má na věc stejný pohled jako já. Stejně tak bychom mohli polemizovat o tom, zda žák je schopen napsat bez sekundární literatury výklad nebo odborný popis. Kdybychom byli skutečně striktní, pak bychom museli redukovat zadávané útvary pouze na úvahu (a to prostou, nikoli odbornou), popis prostý, charakteristiku, některé útvary administrativního stylu, líčení či polemiku. A to by jistě nebylo ku prospěchu věci. Cílem maturitní zkoušky není vychovat budoucí novináře či spisovatele, ale ověřit určité dovednosti, k nimž orientace v komunikační situaci jistě patří.


Existují fyzicky „opravené písemky“ – tedy list papíru s napsanou prací a zanesenými opravami hodnotitele?

Ano, každý hodnotitel měl práce zpřístupněné nejen v elektronické podobě, ale dostal je i v podobě tištěné. Do nich měl zapisovat své opravy pomocí značek náležících každému kritériu. Po skončení hodnocení tyto opravené práce zasílal zpět na CERMAT.


Proč opravenou písemku nemůže dostat student ani krajský úřad, který vyřizuje žádost o přezkum?

Práce jsou uloženy na CERMATu, bodové ohodnocení spolu s tabulkou popisující kritéria by mělo stačit k tomu, aby žák získal informace o důvodech bodového hodnocení své písemné práce. U prací, které nesplnily požadavky na maturitní zkoušku, měl žák navíc k dispozici komentář. Reakce veřejnosti však ukazují, že toto řešení se neukázalo příliš šťastné, pro další rok se proto budeme snažit upravit počítačový program tak, aby se opravy mohly dělat elektronicky přímo do scanu práce. Tu by si pak žák mohl vytisknout společně s hodnocením.


Prakticky ve všech hodnoceních, které jsem viděl, komentář buď chyběl, nebo byl velmi stručný a nesrozumitelný. Případně to byla jedna obecná věta. Existoval nějaký pokyn, jak mají tyto komentáře vypadat?

Na školení všichni hodnotitelé dostali pětistránkový manuál, jak mají komentáře vypadat. Pokyn byl následující: a/ v případě hodnocení práce nula body píšeme komentář vztahující se k 1. kritériu, které nebylo splněno (např. Práce neodpovídá požadavkům na 1. kritérium. 1A – text nereflektuje zadané téma, autor se zaměřil na své dětství, nikoliv na popis místa, které má rád. 1B – výsledný text není popisem, ale vypravováním zážitků z dětství.), b/ v případě hodnocení práce pod cut off score píšeme komentář vztahující se ke všem třem kritériím (např. Práce vykazuje pouze slabé prvky vypravování, jedná se spíše o popis událostí, velmi diskutabilní je naplnění tématu. Pravopisné chyby se objevují zřídka, slovní zásoba je velmi jednoduchá, ve větší míře se objevují výrazy s jiným významem. Odchylky od pravidelné větné stavby se objevují v takové míře, že znesnadňují vnímání textu, kompozice textu je nevyvážená, argumentace je nepřesná, povrchní nebo nepodložená.) Oba příklady komentářů jsou ze zmiňovaného manuálu. K pracím, které byly úspěšné, se komentář psal v podobě písmene N, tzn. „není třeba“. V těchto případech jsme se domnívali, že žák má dostatečné množství informací z bodového hodnocení a výroků ze škály. Do budoucna by jistě bylo vhodné doplnit komentář ke všem pracím. Během samotného hodnocení jsme naráželi na to, že některé komentáře nebyly vhodně a přesně formulované, hodnotitelé byli v informačních e-mailech pravidelně upozorňováni na to, jak má správný komentář vypadat.


Jakým způsobem Cermat vyřizuje žádosti krajů o přehodnocení písemné práce?

Žák zasílá odvolání na krajský úřad, ten rozhoduje o tom, zda je odvolání oprávněné, či nikoli. K tomu si může v CERMATu vyžádat posudek oponenta, který posoudí, zda se původní hodnotitel neodchýlil od stanovené metodiky. Práce, proti jejichž hodnocení se žák odvolává, dostane oponent, který není z týmu původního hodnotitele. Jeho oponentský posudek se pak posílá na příslušný orgán, který učiní konečné rozhodnutí.


Fakticky se tedy nehodnotí znova práce, ale hodnotí se hodnocení. Proč se to nedělá tak, že někdo naslepo zhodnotí tu práci znova, pak se porovná staré a nové hodnocení? Pro veřejnost by byl takový postup srozumitelnější a nevzbuzoval by obavy z manipulace ze strany Cermatu.

Práce se samozřejmě znovu hodnotí, mám-li posoudit, zda práce byla hodnocena správně, pak si musím nejdřív tuto práci opravit sám. Každý oponent měl k dispozici odvolání žáka, aby na něj konkrétně mohl reagovat, příslušnou práci tedy obodoval a původní hodnocení poté srovnal s tím svým. V případě, že se s původním hodnocením neshodl, navrhnul odvolání vyhovět.


Proč je méně problémů v hodnocení písemných prací z cizích jazyků?

Na jednu příčinu už jsme narazili – cizí jazyky mají pouze dvě zadání na každé úrovni, čeština deset. Cizí jazyky také mají zadání jinak – podrobněji – strukturované, tradičně důsledněji uplatňují analytický přístup k hodnocení, mají tedy například detailnější popis chyb. Důsledně analytický přístup je u hodnocení písemného projevu v mateřském jazyce těžko uplatnitelný, byl by na úkor komplexního pohledu na text, na jeho vyznění, působení, invenčnost. Neznamená to ale, že by nebylo možné některá kritéria či podkritéria hodnocení ještě zpřesnit, popsat. Je to věc další diskuze.


Jaké změny v hodnocení prací by bylo možné realizovat do příštího ročníku maturit?

Nejsme proti diskuzi o časové dotaci pro písemnou práci a o jejím rozsahu, pokud změny budou technicky a legislativně schůdné. Prospět by také mohlo zúžení témat, popsání prázdných deskriptorů v bodové škále a zpřesnění kritéria, v němž se hodnotí pravopis. Velkým posunem by byla i výše avizovaná možnost elektronicky zaznamenat chyby přímo do záznamového archu a standardizovaný, konkrétní a delší komentář u všech prací bez rozdílu. Na základě letošních zkušeností logicky také udělat „síto“ mezi hodnotiteli, měli by zůstat pouze ti, kteří hodnotili bez odchylek, udělat menší hodnotitelské týmy a posílit pozici VHP (přidat další lidi podle počtu písemných prací, v češtině tedy např. 4 VHP), tak by došlo ještě k důkladnější kontrole hodnocení. Dva hodnotitelé se supervizí třetího, který bude posuzovat všechny neshody u nuly, cut-off a větší než dva body, by byla ideální situace. Takto to spolehlivě funguje u posuzování otevřených úloh didaktického testu.


Změny maturit ale směřují spíš k tomu, že se příští rok už nebudou hodnotit centrálně. Co může Cermat udělat pro metodickou podporu hodnotitelů na školách.

Já osobně se domnívám, že odklon od centrálního hodnocení není šťastné řešení, je třeba spíše reagovat na příčiny nespokojenosti v letošním roce a ty odstranit, což je možné. Myslím si, že pokud se nyní vyhoví tlaku veřejnosti a hodnocení se vrátí zpět do škol, je to zásadní krok zpět, který zřejmě za několik let opět budeme zvažovat. V každém případě ale budou i v dalším roce opět probíhat konzultační semináře se zaměřením na společnou část maturitní zkoušky, připravujeme také další metodické materiály, rozšíříme informační servis pro školy i žáky, zkrátka budeme dělat maximum pro to, aby příprava na maturitní zkoušku byla úspěšná.

 

Gabriela Baumgartnerová je středoškolská učitelka, v CERMATu pracuje třináct měsíců. V rámci letošních státních maturit měla na starosti ústní zkoušku, působila jako vedoucí hodnocení prací. Učí na gymnáziu, dříve učila na základní škole, učilišti a Waldorfské škole v Příbrami.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

801 komentářů k "Vše, co chcete vědět o letošních maturitních písemných pracích"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
helena
helena
4 years 2 months ago

Bez komentáře!

Radek
4 years 2 months ago

S komentářem: Rozhovor mě přesvědčil o tom, že lotos nešlo o maturitní zkoušku, ale o pouhou generálku, která se navíc nepovedla. Celý proces by měl být proto anulován!

Miloš
Miloš
4 years 2 months ago

Rozumně popsané. Proč však nebyl tento rozhvor nebo obdobný popis systému publikován dříve? Nemuselo zavládnout tolik emocí. Za nejzávažnější považuji konstatování, že nikdo ze studentů, kteří byli exceletní v did.testu, nebyl v písemné práci hodnocen nulou“, a to navzdory silné medializaci. Ač nečeštinář, dávám za pravdu tomu, že u ústních zkoušek se mnohdy přihlíží k mnoha jiným okolnostem, než k tomu, jaký je ten někdo v češtině a literatuře. A proto jsem byl rád, že se s tou tzv. objektivností začalo něco dělat.

Radka Brejchová
Radka Brejchová
4 years 2 months ago
S potěšením vítám i na těchto stránkách text, který odhaluje pravdivou tvář centrálního hodnocení písemek z češtiny. Zdá se, že je konec zběsilého křiku kolem málem popravovaných autorů maturitních prací a že se tudíž konečně otevírá prostor pro vyváženou diskusi. S Gabrielou Baumgartnerovou bezezbytku souhlasím, ne však proto, že jsem působila v roli VHT, ale především proto, že si za svou odvedenou prací pevně stojím (zkontrolovala jsem minimálně 600 písemek, konzultovala jsem všechny problematické se svými hodnotiteli, kteří se na mě obraceli, kdykoli si nebyli zcela jisti nebo potřebovali cokoli upřesnit). Ubezpečuji všechny čtenáře, že máme za sebou náročné období… Více »
Eva T.
Eva T.
4 years 2 months ago

Já se jen modlím, aby až jednou budu mít děti ve věku maturantů, o jejich osudu nerozhodovaly osoby jako paní Baumgartnerová a její kolegové.

Miloš
Miloš
4 years 2 months ago

Paní Evo T., patrně budete raději podporovat systém, kdy o výsledku maturity Vašich dětí rozhodne třeba to, kolik nasbíraly papíru ve školní sběrové soutěži nebo jestli uctivě zdraví paní učitelku nebo paní ředitelku. Předpokládám, že víc budete pro ten sběr, neboť tam budete moci dětem helfnout.

Radka Brejchová
Radka Brejchová
4 years 2 months ago

Pane Miloši, na Vaši otázku, proč s rozumnými argumenty nevystoupil někdo dřív… Rád by byl býval vystoupil, ale nedostal prostor, naše argumenty a vysvětlení nikoho nezajímaly – vím to z vlastní zkušenosti: dvakrát mi volala novinářka, chtěla, abych jí potvrdila nepravdy a výmysly, já je vyvracela a pádně argumentovala, to se nehodilo; dokonce jsem chtěla poskytnout elektronickou komunikaci se svými hodnotiteli o oněch prokletých „dvanáctkách“… A navíc bylo značně frustrující tvrdě pracovat a za to být vystaven tak masivní dehonestaci.

Perun
Perun
4 years 2 months ago
„Kdo jaktěživ bohem nebyl, zkusil ještě málo, není to tak lehký život, jako by se zdálo. […] Ten, kdo nikdy neměl v uchu vosy a brabence, neví, co je Perunova ranní audience. To je křiku a modlení, až mne uši brní, ten zpívá, ten šepce, vzdychá, ten zas žalmy frní. A co všechno na mně chtějí, nelze vyjmenovat, zbláznil bych se, kdybych si to měl jen pamatovat. Ten chce zdraví, ta chce děti, ten nemá co jísti, ti zas, abych nedovolil ve fabrikách přísti. Ten mne prosí, bych mu hlídal louky a osení, ten zas chce, abych pomáhal krávě při… Více »
Martin Gust
Martin Gust
4 years 2 months ago
Už to tu jednou prošlo, ale když se zmiňuje chudák Gauss, musím znovu připomenout blog Dalibora Martiška: http://martisek.blog.idnes.cz/c/276561/Ve-jmenu-Otce-i-Syna-i-Gausse-svateho-amen.html „V loňském hodnocení ukázala Gaussova křivka viditelný zub mezi nejvyšším počtem bodů pásma neprošel a nejmenším počtem bodů pásma prošel,“ obhajuje Jiří Kostečka svůj názor, že loňské hodnocení bylo špatně. Zajímalo by mě, který inteligent vymyslel, že hodnocení má mít normální rozložení. Je to jen další potvrzení smutné skutečnosti, že Gaussova křivka se stala zlatým teletem současných polovzdělanců. Kdyby ji nevzývali tak hlasitě, možná, že by slyšeli, jak se Johann Carl Friedrich Gauss při jejich motlitbách obrací v hrobě. Dobrá polovina letošních… Více »
Eva T.
Eva T.
4 years 2 months ago

Pane Miloši, dala bych přednost tomu, aby o hodnocení slohových prací mých dětí rozhodovali učitelé, kteří je budou znát a připravovat je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A kteří budou mít čas v klidu opravit a zamyslet se třeba nad 35 pracemi, a ne jich opravovat 200. Nemyslím si, že ke zlepšení úrovně písemného projevu našich dětí přispěje dokonale odosobněný pseudoobjektivní systém hodnocení maturitních písemných prací zaměřený především na formu, nikoliv obsah sdělení.

iveta
iveta
4 years 2 months ago

Paní Baumgartnerová lže. Moje dcera dosáhla v didaktickém testu z ČJ 75,37% úspěšnosti a ze slohu má 0. A to není jediná, znám osobně 2 další takové případy. Pokud lže v tomto bodě, lže jistě i v jiných bodech. Pokud nechceme, aby naše děti zbytečně studovaly 4 roky střední školu a poté byly potopeny, MUSÍME ve volbách volit strany, které budou mít v programu zrušení státních maturit. Cokoli vložíme do rukou státu skončí tunelem a fiaskem. Stačí se podívat jak nám prosperují společnosti, které řídí stát např. ČD).

Radek
4 years 2 months ago

Názor, že se i dříve zadávaly u slohů publicistické útvary jako zpráva či reportáž, nemohu potvrdit. Zadávali jsme vždy pouze fejeton, protože ten si člověk na místě může vymyslet. Zprávu ani reportáž napsat u maturity nelze, aniž by se autor nezpronevěřil základním principům novinářské etiky. To není věc nějakého názoru češtinářů a hodnotitelů, ale nezpochybnitelná pravda! Zprávy a komentáře jsem samozřejmě ve slohu učil, ale tak, že studenti psali skutečné reportáže a zprávy ze školních akcí, nikoliv nějaké podivné hry na slohové útvary a jejich typické prostředky…

Eva T.
Eva T.
4 years 2 months ago

Pní Iveto, v článku je psáno pouze tolik, že žádní studenti, kteří získali alespoň 95% možných bodů, nedostali ze slohové práce 0 bodů.

Perun
Perun
4 years 2 months ago

Paní Iveto, paní Baumgartnerová nelže, Vy jste pouze četla nepozorně.
“ Vyhodnotili jsme žáky s nejlepšími výsledky v didaktickém testu – u základní úrovně ty, kteří dosáhli alespoň 65 bodů z 69 možných, u vyšší úrovně ty, kteří získali alespoň 90 bodů z celkového počtu 100. “ Jistě sama uznáte, že mezi 75.37 % a 90 % je jistý rozdíl, ne nepodstatný.

Eva T.
Eva T.
4 years 2 months ago

Oprava:těch 95% se vztahovalo k základní úrovni.

Perun
Perun
4 years 2 months ago
Pane Sarközi, že Vy něco nemůžete potvrdit, ještě neznamená, že to není pravda. Na mnoha školách se běžně psávaly tzv. fiktivní reportáže, to lze jistě bez problémů ověřit. Vaše argumentace navíc poněkud kulhá – měřeno Vaší mírou by Karel Čapek nikdy nemohl publikovat Válku s mloky, neboť tam jsou v publicistických útvarech samé smyšlenky, tedy novinářská etika je vepsí. A na téma novinářské etiky – co to je? EDUin, resp. pan Feřtek – novinář – zde na webu publikoval nehoráznou lež o tom, že paní Baumgartnerová nikdy nedovedla studenty k maturitě, aniž si ověřil fakta. Publikoval lži o tom, že… Více »
Simona
Simona
4 years 2 months ago

Takže milé maminky. Konečně víme jmenovitě, kdo za letošní fiasko písemných maturitních prací může. Je to mimo jiných taky paní Gabriela Baumgartnerová a Radka Brejchová z Cermatu. I kdyby publikovaly ještě dalších sto stran zdůvodnění oprávněností jejích hodnocení (co jim také zbývá, byly za to zaplaceny) nezmění nic na tom, že vědomě zkazily spolu s jim podobnými prázdniny a možná celý život tisícům maturantů a jejich rodinných příslušníků. Je třeba si jejich jména pamatovat, až zase přijdou s něčím tak zázračným a ve finále nefunkčním.

Miloš
Miloš
4 years 2 months ago
Mám strach z jednoduchých řešení jednoduchých žen typu Simona. I když si myslím, že autorem příspěvku nemusí být zrovna žena, natož Simona. Může to být klidně inkognito pan Sarkozi, nebo pan Feřtek, či dokonce pan Štelf ze SCIA. Možná je tady zájem, aby v privátním zájmu rozkvětu vlastní firmy státní maturita prostě nebyla. Nebo někdo z okruhu jeho (jejích) známých neuspěl, třeba na úspěch ani neměl, ale našlo se jednoduché řešení: může za to aní Gabriela Baumgartnerová a Radka Brejchová. A basta. I kdyby přinesly tyto dámy z Cermatu dalších sto stran zdůvodnění! Nechť má „paní Simona“ svůj názor, ale… Více »
matka
matka
4 years 2 months ago

Moje dcera má z didaktického testu 79 % a z ústního plný počet (na náročném gymnáziu s matematickým zaměřením, takže si nemyslím, že by jinde měla 3) a ze SP 0. :-(

Josef Nožička
Josef Nožička
4 years 2 months ago

Myslím, že Perun a Miloš to vyjádřili naprosto trefně.

Miloš
Miloš
4 years 2 months ago
Milá „Simono“ a milá „matko“, podepisujte se, prosím, celým a hlavně skutečným jménem. Já jsem učitel, občas na stránky, kde se píše o školství zajdu, ale neumím si představit, že nějaká maminka „Simona“ nebo nějaká „matka“ (případně nějaká budoucí maminka Eva T.) jen tak měsíc po maturitě brouzdají po internetu a vyhledávají informace o písemkách z maturity svých dětí (případně budoucích maturantů) a jen tak náhodou narazí na nějaký článek, ke kterému mají zásadní názor. A to navíc v době, kdy je venku 50 stupň ve stínu a je svátek. Fakt začínám věřit tomu, že pod těmito jmény je skyt… Více »
Radek
4 years 2 months ago
Otázka, kolik maturantů mělo 0 bodů, podle mě nebyla dobře položena. Lepší by bylo zeptat se, kolik maturantů mělo za 1 či 2 z didaktického testu a zároveň 4 nebo 5 ze slohové práce (a také kolik z nich pak uspělo při odvolání)… Oni se tady ohrazují hodnotitelé, že je někdo napadá. Nenapadají ale právě oni tisíce češtinářů z toho, že své žáky nenaučili psát slohovky? Přitom zadání těch slohů byla velmi podivná! Jinak na anonymy, kteří se podepisují křestními jmény nebo vůbec, reagovat nebudu. Slušný člověk se pod svůj názor prostě podepíše, ať už je zastáncem nebo odpůrcem současné… Více »
Lenka
Lenka
4 years 2 months ago

to je zase počteníčko.
Miloši,mě by zajímalo co jste zač.Strašně přechytralý.Váš názor Q-tykve.
A s paní Simonou souhlasím.

Lenka Otčenášková
Lenka Otčenášková
4 years 2 months ago

Krucipísek a Vy Miloši ,proč se nepodepíšete a z které jste školy.Takový názor,že by učitel, to se mi nezdá..A aby jste neřekl ,já se podepíši.

Karel
Karel
4 years 2 months ago

Bravo, a komu tento článek nestačí a bude si pořád stát za tím, že zlé hodnotitelky VĚDOMĚ kazily budoucnost těch nejnadanějších, nejschopnějších a nejgeniálnějších lidí, tak by měli přehodnotit význam těch slov. Hodně mě rozesmál jeden komentář „učitel bude dítě hodnotit podle svého nejlepšího svědomí a vědomí“ Bože, vždyť v článku se jašně píše, že učitelé podle svého nejlepšího vědomí žákům nadržovali! pak se máme divit, že tu je tkaová úroveň maturantů!

Radek
4 years 2 months ago

Tím, že maturanti sepsali recept na palačinky a někdo jim to externě vyhodnotil, se zlepšila úroveň maturantů? Pochybuji…

Eva T.
Eva T.
4 years 2 months ago

Pane Miloši, také se nepodepisujete celým jménem. Ne, opravdu nejsem pan Feřtek, ani jiný pán. Jen dobře znám dívku, kterou letošní hodnocení poškodilo, nešlo mi do hlavy, jak mohla propadnout, takoví studenti jako ona prostě normálně nepropadají. Zároveň znám některé její spolužáky, kteří měli často problém dát dohromady souvislou větu bez pravopisných chyb, a ti odmaturovali. A tak jsem začala k problematice zjišťovat více, a udělala jsem si svůj názor na věc. Co je na tom tak podezřelého?

Miloš
Miloš
4 years 2 months ago
„Lenko“ (vím, že nejste Lenka), jsem normální řadový učitel, nejsem češtinář, ale fandím nové maturitě, byť v mnohém a hodně zklamala. Ale co bytostně nesnáším, to je lež, anonymita a manipulace s lidmi – a vše kolem této letošní zpackané maturity je jen manipulace s lidmi. A to nemusím být přechytralý jako jsou všechny ty Lenky, Simony, matky, Evy T., které, aby mohly říct svůj názor, skrývají se za cizí jména, jiná pohlaví apod. Já uvádím i svůj mail (nevím, proč se nezobrazuje), napište si do iduinu, ať Vám ho předají, můžeme si psát. Pane Sarkozi, sleduji všechny diskuze o… Více »
Soňa Havlíčková
Soňa Havlíčková
4 years 2 months ago
Dobrý podvečer, když jsme u těch jmen – i já jsem působila jako VHT (můžete si tedy pamatovat moje jméno). Ve městě, ve kterém učím, neudělalo písemnou práci na středních školách (mám informace ze 4 velkých) celkem 6 maturantů. U nás konkrétně dva z nástavby. Ostatní dostali spíše lepší známky, než dostávali ode mě a kolegyně. A ti dva neúspěšní? Jasné pětky, já to s nimi prošla – a nakonec se odvolali, vždyť na internetu píší, že se odvolávají všichni… Radku (psala jsem Ti email na firemní adresu – s tím jménem to opravdu funguje), četl jsi celé zadání „palačinek“.… Více »
Regina Gerberová
Regina Gerberová
4 years 2 months ago
Paní Simono, jsem učitelka na střední škole. V průběhu mé téměř dvacetileté praxe češtinářky se již několikrát stalo, že jsem musela u maturity hodnotit studenta známkou nedostatečný. Za svou práci učitelky dostávám plat. Přesto tvrdím, že jsem nebyla zaplacena za to, abych ubohému studentovi úmyslně zkazila prázdniny, případně dokonce celý život. Jsem si jista, že neúspěch u jedné dílčí zkoušky, i když je to zkouška maturitní, život člověku nezkazí. Pokud bychom přistoupili na podobné argumenty, přestaneme zkoušet a můžeme udělovat známku za docházku. To by konečně bylo to úžasné a jediné objektivní kritérium hodnocení. Za současným modelem maturitní písemné práce… Více »
Radek
4 years 2 months ago

Možná by si mohli obhájci kvality hodnocení slohových prací u letošních maturit přiznat skutečnost, že na základě výsledků této dílčí části maturit byl ministrem školství odvolán ředitel CERMAT! Nejde tedy už o to, jestli bylo vše nastaveno dobře či špatně. Evidentně to bylo nastaveno špatně! Nyní se řeší, jak to příští rok napravit… Přišlo by mi logické, kdyby byla odvolána i Gabriela Baumgartnerová.

matka maturanta
matka maturanta
4 years 2 months ago
Vážení, proč měsíc po maturitě, coby matka neúspěšného maturanta sjíždím jediné stránky, kde se dozvím něco nového z této oblasti? Každým dnem čekám na výsledek odvolání. I když Cermatem navrhovaná 4%, kterým se má vyhovět, mne příliš neuspokojují. Celou dobu jsem měla studenta, který patřil mezi nejúspěšnější žáky. Jak na ZŠ se zaměřením na matematiku, tak i na střední škole. Odborné předměty, angličtina, maturitní práce za jedna, český jazyk ústní 7 bodů z 9 a didaktický test 84 %. Proč si myslíte, že si nezaslouží studovat na ČVUT, kam byl přijat bez přijímacích zkoušek. Bez vysvědčení je musel jít složit.… Více »
Karel
Karel
4 years 2 months ago

Proč? kvůli mediím? protože media řekla, že to je špatně? a co kdybychom odvlali všechny, které ti neúspěšní pomluví? kdyby vyhozený zaměstanec požadoval odvolání zaměstnavatele, protože mu nezjednal takové podmínky, aby ho nemusel vyhodit… Zelený byl odvolán kvůli špatným testům a logistice + hlavně jeho vystupování. Jsem rozhodně pro ponechání paní Gabriely ve funkci, evidentně je velmi rozumná a na svou pozici se hodí.

Jinak receptem na palačinky se kvalita nezvedne, nicméně nebudou ji mít studenti, kteří ANI recept nedokážou napsat.

rodič
rodič
4 years 2 months ago
Již měsíc bedlivě sleduji články a blogy ohledně maturit na tomto webu. Nejsmutnější na celé věci je skutečnost, kromě bezmocnosti studentů, že se k porovnání úrovně maturantů zneužila čeština. Porovnávat znalosti z matematiky určitě jde. Znalost pravopisu také. Avšak slohová práce daná teoretiky z CERMATU ??? Stát chce porovnávat úroveň škol pouze přes jazyky a matiku. Je to správné ? Jak k tomu přijdou maturanti průmyslovek, kteří znají matiku, znají řadu náročných odborných předmětů, znají pravopis, ale publicistický styl a třeba fejeton jim nejde. Testování prostřednictvím maturit je neštěstí. O zrůdnosti tohoto systému svědčí fakt, že jsem viděl slohovky napsané… Více »
Radka Brejchová
Radka Brejchová
4 years 2 months ago
Pane Sarközi, jeden zajímavý příklad z praxe: loučila jsem se letos se svými kvartány na gymnáziu (devítka na základní škole pro neznalé věci), vedla jsem je čtyři roky k literatuře, k psaní (usilovala jsem mimochodem o to, aby bylo tvůrčí) a ke znalosti gramatiky českého jazyka. Celé čtyři roky jsem archivovala veškeré jejich slohové práce, abych jim je na závěr čtyřletého cyklu mohla předat s vlastním komentářem jako jakési portfolium s výsledky jejich práce v právě diskutované oblasti výuky slohu. Musím podotknout, že poslední dva roky hodnotím písemky podle zákonem stanoveného modelu hodnocení maturitních písemných prací – pochopitelně přizpůsobeného věku… Více »
Perun
Perun
4 years 2 months ago
Pane Sárközi, ředitel CERMATu Zelený byl odvolán ne kvůli výsledkům písemné práce z ČJ. „Jako důvod uvedl ministr nejasnosti a chyby spojované se státními maturitami včetně způsobu jejich prezentace, jež na veřejnosti budí nedůvěru. Podle ministra není kritika maturit, které stojí ročně přes 200 milionů korun, tolerovatelná a maturity musí probíhat bez pochybení.“ (http://studentworld.cz/aktuality/ministr-skolstvi-fiala-odvolal-reditele-cermatu-zeleneho-264) Jako češtinář byste neměl interpretovat tato slova tak manipulativně a zkresleně, jak činíte. Nebo jsou Vaše kompetence v oblasti mediální výchovy natolik nerozvinuté, že přebíráte mediální zkratky bez ověření? Ani to by nebyla dobrá vizitka Vašich pedagogických kvalit. A já jsem přesvědčen o tom, že špatný… Více »
Radek
4 years 2 months ago

Svůj názor, jak by měly vypadat kvalitní maturity – co by se mělo (a nemělo) zkoušet a jak (i proč) jsem popsal v samostatném článku, který najdete hned pod tímhle.

Ad Radka Brejchová – pokud jste začala používat pro hodnocení slohových prací svých žáků kriteriální hodnocení, je to dobře. Jestliže to bylo až na základě kritérií, která zveřejnil CERMAT, je to myslím trochu pozdě, ale budiž… Nic to ale nevypovídá o maturitách!

Karel
Karel
4 years 2 months ago

pro rodiče – neni tam jen fejeton a publicistické styly, je tam 10, DESET útvarů. maturant si přece nevybere něco, co neumí napsat.

Regina Gerberová
Regina Gerberová
4 years 2 months ago
Vážený rodiči (20.10), znovu odkazuji na výsledky společné části maturitní zkoušky, čeština dopadla ze všech předmětů nejlépe. Kritéria hodnocení byla předem dána. A souhlasím s Vámi v tom, že u některých oborů je hodnocení prostřednictvím maturitní zkoušky zbytečné. Nechápu, proč by musela mít moje kadeřnice maturitu? Nebo automechanik? Potřebuji, aby mě hezky učesala. Nebo mi dobře opravil automobil. A budu si jich za to velmi vážit! Já to totiž neumím. Je mi úplně jedno, jestli dokáže napsat popis pracovního postupu. Ale pokud ho napsat neumí, maturitu mít nemá. A studenty průmyslovek nikdo nenutí psát fejeton nebo publicistiku, pokud jim nejde.… Více »
Lukáš Foldyna
Lukáš Foldyna
4 years 2 months ago

Já jsem poté, co jsem viděl hodnocení svých studentů hodnotitelem-lemplem, skálopevně přesvědčen, že hodnocení slohovek se má vrátit do škol. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly…

iveta
iveta
4 years 2 months ago
Omlouvám se o bodech se v protokolu nic nepíše, pouze o procentech, porovnala jsem pouze čísla. Nic to ale nemění na věci, že moje dcera po celou dobu docházky nedostala ze slohu horší známku než 2. Buď ji sloh někdo špatně naučil nebo špatně ohodnotil. Poctivě pracuji a platím daně. Školství je pro mě placenou službou. A já zas své peníze obdržela zmetek. Pokud je má dcera totálně hloupá, neumí česky a nemá na to, aby měla maturitu, měli jí vyhodit již dříve. Mohla být vyučená a pracovat. Teď po čtyřech létech poctivého studia má základní školu. U pásu mohla… Více »
matka syna
matka syna
4 years 2 months ago
Z tohoto článku je mi opět blivno! Sloh je opravdu to nejdůležitější, na čem je nutné vyházet dobré studenty, kteří se nevešli do Cermatických nesmyslných hodnotících tabulek- že vám to není trapný -už!!! Kdyby jste hodnotili jako učitelé čj, a né jak vycvičení opi. S názory všech rodičů a pana Radka Sárközi a dalších, naprosto souhlasím a vám všem-hodnotitelům a nadhodnotitelům a příznivcům né státních maturit-nejsem proti státním maturitám, ale příznivcův tohoto hodnocení PP přeji opravdu hnusné prázdniny, doufám, že si je hezky užijete s čistým svědomím!! Doufám, že se pravda po auditu dostane na povrch a neskončí to jen… Více »
matka syna
matka syna
4 years 2 months ago

Tohle píší rozumní lidé !!!! Velice děkuji autorovi.

:
Maturita, tedy zkouška zralosti, by měla mít celistvý (strukturální) charakter. Celek však není pouhou sumou jednotlivých, vzájemně nepropojených částí. Zkouška i předchozí výuka mají mít smysl, který vzniká tím, že se části a celek navzájem osvětlují.

!!!!!

A ještě poznámku na závěr. Maturita by neměla ohrožovat pluralitu obsahu a metod vzdělání. Učitel by měl být jedinečnou osobností, ne naprogramovaným „lidským zdrojem“. Musí přirozeně respektovat vědecké poznatky i pedagogické a didaktické zásady.

Marek Žák
Marek Žák
4 years 2 months ago
Netušil jsem, že tyto stránky jsou natolik „prošpikovány“, že ona „nicneříkající“ jména přispívajících ve skutečnosti vedou do jakýchsi spikleneckých center. EDUin pobírá žold od nejmenovaných cizích mocností. Gaussova funkce obecně slouží k vyjádření pravděpodobnosti nebo četnosti zkoumaného jevu. Odkazy na ni bez bližšího komentáře nutně vyvolávají dojem „padej zpátky do přihrádky“. Jednoduše nelze se na ni odvolávat bez uvedení podrobné informace o zadávaných hodnotách. Např. na základě antropometrických měření vzorku populace můžeme Gaussovou křivkou graficky vyjádřit četnost velikostí obuvi u onoho vzorku. Jen těžko lze ale někoho s devětapůlkou nutit nosit osmapůlku proto, že to odpovídá max. četnosti v rozložení… Více »
Radek
4 years 2 months ago

Paní Gabriela Baumgartnerová rozhodně argumentuje nekonzistentně, spíše ovšem záměrně manipulativně. Vytváří si vlastní podkategorie u didaktického testu, ohání se tím, že se psaly útvary jako reportáž či zpráva u maturit již dříve apod. Co je však nejdůležitější – přiznává celou řadu nedostatků a příkladů, co by se mělo příště udělat lépe. Takže letos to byl vlastně spíše první pokus neboli generálka, nikoliv promyšleně připravená a kvalitně uskutečněná zkouška. Měla by být proto anulována.

matka syna
matka syna
4 years 2 months ago
Byla bych ráda-Jiří Kostečka, aby jste nás přestal urážet a přestal jste se vydávat jak za Miloše, tak Karla a třeba i nějakého Peruna. Ono by mne to ani nenapadlo, kdyby jste sám o tom nezačal- a proto, že je tu 2xmatka, tak jsem si dopsala matka syna!!! Informce vyhledáváme proto, že nám na našich dětech záleží -máte děti? Pochybuji! A na stránky nechodíte občas, ale furt! Miloš 05. 07 .2012 v 17:02 Milá „Simono“ a milá „matko“, podepisujte se, prosím, celým a hlavně skutečným jménem. Já jsem učitel, občas na stránky, kde se píše o školství zajdu, ale neumím… Více »
helena
helena
4 years 2 months ago
To je pěkné – paní Radka Brejchová, učitelka češtiny a hodnotitelka Cermatu vyučuje a hodnotí své žáky dle Cermatu, jak sama píše. Naše češtinářka učí stejně 30 let – tomu říkám stejné šance! A jak by poradila paní Gabriela Baumgartnerová – věnujte se samostudiu. Z našich daní si ale už platíme učitele i Cermat. Metodika pro hodnocení slohuje je příkladem toho, jak se dobrá myšlenka může zvrtnout v paskvil. Bez komentáře u mně znamená, že je to zhovadilost. Připomíná mi to hledání dlouholebců – tam měli centimetr a u nás Gaussovu křivku. A pro ty, kteří si myslí, že Helena… Více »
Dana
Dana
4 years 2 months ago
Milý pane Miloši,venku je vedro,já mám volno a přesto sedím u počítače a hledám nějakou nadějnou zmínku o anulování letošních slohů.Opravdu,nejsem žádný chlap ani spiklenec vůči státním maturitám ,to jsou jen nějaké Vaše paranoidní představy.Jsem jen zoufalá matka syna,kterému se zavřela cesta na vysokou školu,ač je ve svém IT oboru jeden z nejlepších na škole.Bohužel si za téma nevybral palačinku,přišlo mu to primitivní,psal úvahu,byl si jistý,neboť nikdy za dobu studia nedostal z tohoto útvaru horší známku než 2, a kvůli této chybě ve výběru místo na vysokou půjde na pracák,protože i když si tentokrát zvolí nějaký ten recept,třeba na chleba… Více »
Martin Gust
Martin Gust
4 years 2 months ago
ad Miloš takže podle vás ti kdo se tu podepisují se chtějí zviditelnit a ti anonymní jsou zvrhlé škrabošky Feřtekovy zloby. Nebyl jste na tom sluníčku moc dlouho? Zkuste mi místo toho říct v čem prospěje kvalitě vzdělávání to, že na vysokou nepustíme studenta, který sice už úspěšně složil přijímací zkoušky, ale ve dvou stech slovech nedodržel limity formálního útvaru (zatímco v ostatních částech zkoušky uspěl). Radši tu cermaturitu dáme jeho kolegovi, který sice nadělal dvakrát tolik pravopisných chyb, ale správně popisně popisuje. A jelikož je prý opakování matkou moudrosti, tak znovu: Hádáme se tu kvůli slohu, který CERMAT původně… Více »
Perun
Perun
4 years 2 months ago
Pane Žáku, je pěkné, že si čtete materiály MŠMT. Čiňte tak ale prosím pozorně. „MŠMT uvádí ve svém sdělení, že procenty vyjádřená úspěšnost didaktického testu, nacházející se v intervalu 87-100, znamená hodnocení známkou „výborně“. “ – citovaný údaj se týká celkového hodnocení ČJaL, tedy všech 3 složek – DT, PP, ÚZ, ne pouze didaktického testu. Pane Sárközi, ty útvary se opravdu dříve psaly, nic na tom nezmění to, že Vy daný fakt opakovaně popíráte. Dále – bylo by Vám milejší, kdyby GB tvrdila, že vše bylo naprosto v pořádku? Otevřeně přiznala, že se nedostatky objevily, což byste mohl ocenit. Vy… Více »
wpDiscuz