v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 12. do 18. 10. 2026, se věnujeme těmto tématům:
data o počtu absencí v ZŠ;
aktuální situace a budoucnost kariérového poradenství v ČR;
posilování čtenářské gramotnosti.
Václav Zeman 19. 10. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 12. do 18. 10. 2026, se věnujeme těmto tématům:
data o počtu absencí v ZŠ;
aktuální situace a budoucnost kariérového poradenství v ČR;
posilování čtenářské gramotnosti.
V souvislostech
Do letošního roku ministerstvo školství nemělo žádné statistiky o docházce žáků. Nebylo tak možné sledovat vývoj absencí nebo souvislost mezi školní docházkou a výsledky vzdělávání. Nyní má ministerstvo školství poprvé k dispozici kompletní data za první pololetí loňského školního roku. Redakce Seznam Zpráv si tyto údaje vyžádala podle informačního zákona a přibližuje je v analýze redaktora Josefa Mačího.
Podle předpokladů panují v získaných datech velké rozdíly nejen mezi školami, ale i jednotlivými regiony. Nejvyšší počet absencí nahlásily okresy Louny, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Karviná, ve kterých měli žáci v průměru více než jednu neomluvenou hodinu na žáka. Velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými školami. Polovina základek v Česku u žáků neuvedla ani jednu neomluvenou hodinu. Desítka škol s nejvyššími absencemi naopak má průměrně 16 neomluvených hodin na každého žáka. Počet absencí nijak nevypovídá o kvalitě škol – plus je třeba brát v potaz i to, že nejvyšší čísla uvádí dětské domovy se školou, výchovné ústavy a střediska výchovné péče. Přesto tato data mohou vypovídat o tom, v jakých podmínkách daná škola působí a jakou podporu by mohla využívat – například v podobě zapojení sociálních pedagogů tam, kde se opakuje vyšší počet neomluvených hodin a škole se nedaří dobře komunikovat s rodiči dětí.
Článek Seznam Zpráv přibližuje i dobré praxe z Mostecka či metodiku MŠMT k prevenci záškoláctví. Získaná data nechce ministerstvo využívat pro sankcionování škol, ale jako základ budoucí podpory. Většina škol s vyšším počtem zameškaných hodin může využívat prostředky z takzvaného indexového financování, skrze které stát finančně podporuje školy s vyšším počtem žáků se sociálním znevýhodněním. Jeho podmínky jsou zatím vypsány do konce tohoto roku a školy čekají na to, jaké možnosti a finance budou pro ně dostupné v příštím kalendářním roce. Data o absencích jsou prozatím dostupná jen ze základních škol, ministerstvo školství je však nyní sbírá i za střední a mateřské školy. Znát data o absencích je velmi důležité právě u mateřských škol. Dá se tak zjistit, jak vysoký počet dětí například nedochází do přípravných tříd, obzvlášť v regionech, kde se pak častěji potýkají se vzdělávacími neúspěchy hned na začátku školní docházky.
Rozhovor týdne
„Teď jsme v situaci, kdy stát novelou školského zákona z loňského roku uložil školám povinnost zajistit kariérové poradenství. Ale nedal k tomu onen minimální standard. Buď z toho tedy nebude nic, nebo z toho bude něco neměřitelného a nejasného, což může žákům ve výsledku škodit,“
říká v rozhovoru ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil.
V rozhovoru podrobně mluví o aktuální situaci a možné budoucnosti kariérového poradenství v českém vzdělávacím systému. To má v Česku sice po loňské novele školského zákona poprvé legislativní oporu, chybí mu ale zmíněný minimální standard i záruka stabilního financování. V rozhovoru dále mluví o tom, jak v této oblasti fungovala spolupráce MS paktu a statutárního města Ostrava a co z ní by se mohlo přenést na celostátní úroveň. Tématu kariérového poradenství se v EDUinu věnujeme dlouhodobě. Analytička EDUinu Nikola Šrámková jej podrobně popsala v analýze Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2024.
Týden stručně
Turbulentní týden nad návrhy na zpřísnění inkluze zažila veřejnost i zástupci všech koaličních stran. Na začátku minulého týdne byly zveřejněny návrhy, které předložili zástupci Motoristů jako své podněty k většímu zpřísnění revize inkluze. Část z nich byla odbornou veřejností označená za relevantní (např. návrhy na spádovost pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center a převod školských poradenských zařízení pod stát). Naopak návrhy, které by ředitelům škol umožnily odmítnout vzdělávání dětí s vyššími stupni podpůrných opatření, mnozí z nich označili za neakceptovatelné a velmi pravděpodobně i protiústavní (viz vyjádření oslovených odborníků ve zprávě ČTK). Na středečním jednání ministra Plagy se zástupci ostatních koaličních stran bylo dosaženo kompromisní dohody, kdy ministr souhlasil s aktuálním zajištěním tří z uvedených návrhů, ten o spádovosti poraden bude přímo začleněn do předkládané novely školského zákona. Ostatní témata bude s koaličními partnery diskutovat v budoucnu. Aktuálnímu vývoji v této oblasti se ve svém komentáři pro Seznam Zprávy věnoval i tiskový mluvčí EDUinu Václav Zeman. O tématu mluvila i předsedkyně organizace SOFA v pořadu 90´ na ČT24 a v rozhovoru pro Deník N.
Tématu posilování čtenářské gramotnosti se věnuje poslední vydání podcastu Reparát, který připravuje Český rozhlas Plus. Analytička EDUinu Nikola Šrámková v něm komentuje výsledky českých žáků a žaček v této oblasti v nedávném mezinárodním srovnání PISA. Poukazuje přitom například na velké rozdíly mezi žáky z víceletých gymnázií a jejich vrstevníky z nematuritních oborů. V podcastu k tématu promlouvá i Věra Oherová, která učí češtinu na druhém stupni základní školy Métis v Praze a ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota. Tomu, jaké cesty k rozvoji dětského čtenářství mohou být ve školách účinné, a jaké se naopak ukazují jako slepé, se ve svém komentáři na webu EDUinu věnovala i odbornice na dětské čtenářství Julie Dominika Zemanová z projektu Mravenčí chůva.
Očekávané události
Na jednání Poslanecké sněmovny by se tento týden, konkrétně v úterý, měly v prvním čtení dostat dva návrhy zákonů souvisejících se vzděláváním. Jde o vládní návrh zákona o registrech ve vzdělávání (sněmovní tisk 228/0) a poslanecký návrh novely školského zákona předložený předsedou vlády A. Babišem a ministrem školství R. Plagou (sněmovní tisk 232/0). Ten navrhuje plošný zákaz používání mobilních telefonů a podobných zařízení pro děti v MŠ, ZŠ a na víceletých gymnáziích nebo konzervatořích. Ve středu budou poslanci v prvním čtení jednat o návrhu státního rozpočtu pro rok 2027.
V listopadu se bude konat 6. ročník celorepublikového festivalu, který se věnuje oblastem umění a kreativity ve vzdělávání. Akce nabídne pedagogům, ředitelům škol i odborné veřejnosti praktické nástroje, jak zavádět obě uvedené oblasti do výuky v kontextu chystaných revizí RVP.
V rámci festivalu se uskuteční i tyto tři regionální akce pro pedagogickou veřejnost:
Další podrobnosti o uvedených akcích i celém festivalu najdete na webové stránce fuk.education
Z EDUkalendáře
Učit srdcem: Paata Amonashvili poprvé v Česku – 20. listopadu 2026 – Praha 7, ZŠ TGM
Učiteling a Řediteling Praha 2026 – 20. listopadu 2026 – Praha 7, ZŠ TGM