Britské listy: Je, nebo není Scio ve střetu zájmů?

16. prosince 2012 - admin - Komentářů: 8

Upozorňujeme na zajímavou polemiku, která probíhá na Britských listech. Tématem je otázka, zda je firma Scio ve střetu zájmů, když vytváří pro střední a vysoké školy testy k přijímacím zkouškám, a zároveň nabízí placené přípravné kurzy k přijímacím řízením.

 

K tématu čtěte:

 

Petr Hájek: O skandálním střetu zájmů – autor kritizuje, že jedna firma dělá přijímací testy i placenou přípravu na ně – ZDE

 

Antony Tun: Soukromé firmy opravdu nemohou prodávat přípravy na státní zkoušky – autor komentuje problém na základě své zahraniční zkušenosti – ZDE

 

Bohumil Kartous: Příprava testů pro přijímací řízení je totéž co konstrukce diagnostických nástrojů pro medicínu. Obojí mohou dělat soukromé firmy a taky to dělají – odpověď tiskového mluvčího Scia na kritiku Petra Hájka – ZDE

 

Petr Hájek: Mé znepokojení nad praxí firmy Scio pan Kartous nevyvrátil – pokračování polemiky ZDE

 

Bohumil Kartous: Stěžujete si na systém, obviňujete ale soukromou firmu – zatím poslední příspěvek v polemice ZDE.

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
8 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Petrů
Jana Petrů
10 years ago

Nechci polemizovat, zda jde, či nejde o střet zájmů, to ponechávám fundovanějším. Ale zajímalo by mě, jak je možné, že s přibývajícími hodinami příprav na OPS se dítě zlepšuje, když se jedná o objektivizující prvek v podobě testu obecných studijních předpokladů, jehož výsledek není závislý na velmi rozdílné kvalitě předchozího vzdělání .

1
0
Odpovědět
Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

Já naprosto nesouhlasím s tvrzením, že stát fatálně selhal v přípravě státních maturit, jak se snaží vnucovat pak Kartous, tiskový mluvčí Scia. Ano, příprava byla drahá a dlouhá, ale to je především dílem politiků, kteří se báli jednotnou státní zkoušku zavést, neboť vždy narazili na demonstrace a protesty svobodných, uvědomnělých a po vzdělání bažících studentů a jejich rodičů, případně jinak angažovaných občanů. Ono nejprve deset let hystericky odmítat jakékoliv centralizované testy a při sebemenším náznaku jejich zavádění pořádat hysterické prostestní akce na náměstích a pak kritizovat, že to trvalo dlouho a bylo to drahé to je v zásadě kritika sebe… Více »

1
0
Odpovědět
Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Já vnímám jako střet zájmů, když nějaký úředník zároveň podniká. Nebo když politik přiklepne zakázku spřátelené firmě. Ale když někdo nabízí školám testy, nepřijde mi to jako nic proti ničemu. To mi spíš vadí, když státní zaměstnanci z CERMATu prodávají příručku o tom, jak odmaturovat z češtiny.

0
0
Odpovědět
Behemot
Behemot
10 years ago

Hle, češtinář „promluvil“: „nepřijde mi to jako nic proti ničemu“. Tedy lze usoudit, že mu to přijde jako něco proti něčemu (pominu-li v daném kontextu ohavnost „přijde“ – mně zpravidla přijde balík). Něco tady evidentně nehraje…

0
0
Odpovědět
Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Hle! Anonym nevěcně zareagoval. Co taky jiného od anonyma čekat, že…

0
0
Odpovědět
Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Pro Janu Petrů: Vysvětloval jsem to již mnohokrát: Ano, zlepšit se trochu jde, ale mnohem, mnohem méně než u většiny jiných zkoušek, v zásadě jde o zácvik práce s testem. A zlepšování má svůj limit (asymptotu). Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výsledkem všech 39 000 účastníků NSZ v roce 2009 byl v průměru jen 8 bodů na percentilové škále. Jinými slovy výsledek OSP je velmi stabilní a ani svědomitou přípravou ho nelze příliš zlepšit. Jak by jinak bylo možné aby uchazeč i po šesti pokusech zůstával na 30. percentilu? A naopak většina účastníků nad 95. percentilem, dosahuje takového výsledku na… Více »

0
0
Odpovědět
Jana Petrů
Jana Petrů
10 years ago

Samozřejmě u horní i dolní úvrati to chápu. Ale kde je průměr? Tipuji mezi 75 a 85? A tam Vašich 8 bodů rozhoduje o přijetí či nepřijetí.

0
0
Odpovědět
Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Jana Petrů.

Průměr je z definice 50. Hranice přijetí je různá podle školy a oboru, na některých oborech i percentil 95.

A nepochybně může rozhodovat i jeden bod a ten, který se více připravoval, ho může získat. Motivace, či chcete-li vůle po „vítězství“, hraje roli i zde. S tím se nedá nic dělat. Rozdíl od jiných zkoušek je v tom, že „v apatyce nekoupíš“. U znalostního testu z dějepisu může být vůle zcela rozhodující, u testu OPS vám může pomoci třeba z 80 na 88, ale už ne 70 na 95. Nic lepšího zatím neumíme.

1
-1
Odpovědět