Fokus: Digitální odznaky, sociální média a další technologické trendy ve vzdělávání pro rok 2014

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 6. lednu, obsahují například tato témata: výukové prostředí se bude stále více proměňovat pod vlivem technologických pomůcek, díky tomu se také rozvíjí nové nástroje (sebe)hodnocení jako digitální odznaky a digitální portfolia. Pomocí nich budou moci žáci ukázat, co se naučili ve škole i mimo ni.

  1. Počítačové hry, dotyková rozhraní a neurověda: nástroje současné pedagogiky
    Dr. J. Borden, viceprezident pro akademickou strategii a výuku výzkumné sítě společnosti Pearson, předkládá osm trendů, které podle něj budou v blízké budoucnosti ve vzdělávání posilovat nebo je nějakým způsobem ovlivní: 1. gamifikace – hry ve vzdělávání získávají u učitelů důvěru, jejich využívání a zapojení do kurikula se dramaticky zvýší, 2. převod řeči na text – ovládání technologií slovními příkazy – trend, který se rozvíjí, ale možná ještě nenajde cestu do škol, 3. dotyková rozhraní – ve třídě i mimo ni využívají žáci různá zařízení, díky aplikacím mohou plynule přecházet z jednoho na druhé, což povede k lepšímu využití technologií a spolupráci, 4. Výukové prostředí – na tvorbu nových experimentálních prostor pro výuku je kladen velký důraz, ačkoli samotná výuka se nemění – lepších výsledků by bylo možné dosáhnout s pomocí vhodného softwaru a moderních učebních metod, 5. tablety – stávají se převažujícím technologickým zařízením ve školách, lze čekat větší nabídku tabletů i s potřebnou softwarovou podporou (výukový obsah, hodnocení), 6. neurověda a design učení – výsledky výzkumu mozku jsou pro učitele stále přístupnější a začnou být využívány ve výuce, 7. integrace kurikula – s propojením prostřednictvím sociálních sítí a zvýšením významu mezioborových studií dojde k propojování tradičních předmětů ve škole a integraci učení v rámci školy, regionu i celého světa, 8. rozkvět konstruktivismu – na základě konstruktivistického učení a vyučování vznikla celá řada „hnutí“, jako je projektové vyučování, hnutí tvůrců (Makers movement) (k hnutí tvůrců více zde), převrácená třída, vzdělávání s překonáváním překážek (challenge-based), vzdělávání v podnikavosti (enterpreneurial linked education) a další, zaměřená na zapojení učícího se jedince do reálného světa.odkaz 
  2. Technologické trendy ve vzdělávání v roce 2014 podle T.H.E. Journal
    Periodikum T.H.E. Journal (Technological Horizons in Education) přináší pohled pěti expertů na to, co lze očekávat v roce 2014 v oblasti technologií ve vzdělávání. Deset diskutovaných trendů odborníci zařadili do tří skupin: A – posilující (hot), B – vlažné (lukewarm) nebo C – ztrácející (losing steam) podle toho, jaké mají výhledy v roce 20141. Přineste vlastní zařízení/technologie – PVZ/T (Bring your own device/ technology – BYOD/T): A – v řadě amerických škol je tento přístup už zaveden (48 % vedoucích pracovníků středních škol uvádí, že žáci mají povoleno přinést vlastní zařízení), využívání vlastních zařízení žáky šetří škole prostředky a zvyšuje produktivitu a zapojení žáků. Problematické se jeví ohrožení principu rovného přístupu ke vzdělávání – všichni žáci by měli mít přístup k technologiím, možnost připojení z domova, stejně jako dříve měli všichni žáci nárok na učebnici (k využití vlastních zařízení více zde). 2. Sociální média jako nástroj pro vyučování a učení: A– s využitím sociálních médií se možnosti učení rozšiřují vně školních zdí, žáci se lépe seznámí s reálnými problémy a situacemi, mohou se učit od odborníků a mezi sebou navzájem. Učitelům pomáhá propojení na sociálních sítích k sebevzdělávání a zapojování nových učebních metod. 3. Digitální odznaky (badges): B – odznaky získávají své místo zejména v informálním vzdělávání, ve formálním vzdělávání se jejich koncept zatím příliš neujal. Problémem je, že nejsou konzistentní, není jednoznačně definována náročnost, nejsou nijak propojeny s tradičním způsobem hodnocení. Mohou být úspěšně využívány pro motivaci žáků, jejich budoucí využití je i v oblasti odborné přípravy učitelů (více o hodnocení a odznacích viz zde). 4. Otevřené výukové zdroje (OER): B – jsou stále dostupnější, ale jejich kvalita může být problematická: „Je-li jediným důvodem pro použití volně přístupných výukových zdrojů to, že jsou zadarmo, nemusí to nejlépe posloužit žákům.“ Lepší třídění a hodnocení zdrojů by napomohlo jejich většímu využití (více k OER viz zde). 5. Stolní počítače: C – s rozšířením mobilního charakteru učení kdekoliv a kdykoliv ztrácí stolní počítače na významu. Nadále budou používány ve školách, ale nově nakupovaná zařízení už nebudou stolní počítače. 6. iPady: A – výhodou iPadů je existence velkého množství dostupných aplikací pro výuku a jejich mobilita, nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady. Školy by však vždy před nákupem iPadů měly mít dobrou představu o jejich využití ve výuce. 7. Digitální portfolia: C – je náročné vytvořit kvalitní digitální portfolio, které by vypovídalo o žákových dovednostech, větší důraz je ve školách kladen na výsledky testů a dosahování standardů. 8. Systémy pro řízení výuky (LMS): B – jsou nezbytné pro kombinované formy výuky a postupy převráceného učení (flipped learning), pomáhají učitelům při tvorbě struktury výuky, slouží pro kontakt rodičů se školou a jejich informovanost, mohou být využity pro rozšíření vzdělávacích příležitostí i mimo školu. Problémem je, že prioritou poskytovatelů systémů pro řízení výuky nejsou další inovace a vývoj systémů podle potřeb uživatelů. 9. Analýza výukových výsledků (learning analytics): A – sběr velkého množství dat je umožněn především v podmínkách vyučování online, mnohem menší je objem dat z tradičních tříd. Otázkou zůstává, jak data využít pro efektivní zlepšení výuky a učení. 10. Učení založené na herních principech (game-based learning): B – odborníci obecně uznávají, že hry ve vzdělávání mohou působit pozitivně na rozvoj kreativity, motivace, přístupu k řešení problémů a zaujetí, je však třeba dále vyvíjet jejich design a přesvědčit širší veřejnost o jejich užitečnosti ve výuce (více k vývoji trendů ve využití technologií ve vzdělávání viz zde). odkaz

  3. Britské univerzity zařazují do přijímaček test studijních předpokladů
    Britské prestižní univerzity Oxford a Cambridge používají pro účely přijímání nových studentů kromě pohovorů test TSA (Thinking Skills Assessment) od roku 2009 pro některé obory a fakulty. O zavedení testů uvažují i další britské univerzity. Test je zaměřen na hodnocení intelektuálního potenciálu jedince a schopnost uvažování, nikoli na konkrétní znalosti a vědomosti. Univerzity dosud přijímají uchazeče především na základě výsledků zkoušek A-levels, případně AS-levels. Systém A-levels je však ve stádiu změn a univerzity reagují i na to, že roste podíl uchazečů, kteří přicházejí z jiných vzdělávacích systémů, kde neprošli zkouškami A-levels (okolo 30 % studentů). Test TSA má sloužit ke zjištění, zda studenti, kteří prošli vzdělávacím systémem založeným na učení nazpaměť, zvládnou nároky požadované univerzitami v oblasti kritického myšlení. Podle zástupců univerzit test dá lepší příležitost i studentům se slabším rodinným zázemím bez ohledu na jejich výsledky na střední škole. Test sestává z 50 otázek a na odpovědi mají uchazeči čas 90 minut, zadání může znít např. takto: “Datum lze zapsat s použitím osmi číslic, např. 19. ledna 2005 by bylo 19-01-2005. Ve kterém z následujících roků se vyskytne datum, kde jsou všechny číslice různé? 2013, 2134, 2145, 2345 nebo 2456?”odkaz 
  4. Jak rodinné zázemí ovlivňuje očekávání od vysokoškolského studia
    Dánští výzkumníci z univerzit v Kodani a Aalborgu zpracovali studii zaměřenou na to, jaké obory vysokoškolského studia volí studenti v závislosti na jejich rodinném zázemí. Studie je založena na 60 pohovorech se studenty na šesti dánských univerzitách studujících medicínu, architekturu, ekonomii, sociologii, farmacii a obchod. Autoři zjistili, že studenti z rodin, kde rodiče nestudovali na univerzitě, volí obory s ohledem na jejich jasné vymezení a budoucí očekávaný plat, zatímco pro studenty s vysokoškolsky vzdělanými rodiči je důležitá prestiž oboru a profesionální identita. Studenti z rodin středoškoláků volí převážně obory obchod a farmacie, studenti z rodin vysokoškoláků obory architektura, medicína, ekonomie a sociologie, a to i tehdy, kdy mají studenti z obou skupin stejné studijní výsledky na konci střední školy. Mladí lidé, kteří jsou prvními vysokoškoláky v rodině, očekávají většinou povolání s pevnou pracovní dobou a jasným vymezením práce, kladou na svou práci menší nároky a nespojují své povolání s jasně vymezenou identitou. Tento vzorec volby studia lze pozorovat v Dánsku i přesto, že vysokoškolské vzdělávání je bezplatné. Obdobná situace je i v USA a mnoha evropských státech. Autoři studie dospívají k závěru, že toto chování vede ke zužování okruhu elit a že je třeba aktivně podpořit mladé lidi s výbornými výsledky, aby volili z co nejširší nabídky oborů studia. odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments