Fokus: Dobrá polemika se vede bez emocí a umožní pochopit druhého

3. 4. 2014
EDUin
6100487667_fd78158d35_b

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 23. březnu, obsahují například tato témata:  je propastný rozdíl mezi chozením do školy a vzděláváním se, žáci by měli umět nikoli přesvědčit druhého o své pravdě, ale argumentovat racionálně, v Americe se ozývají hlasy, které trvdí, že by povinná školní docházka měla trvat 16 let.

  1. Chození do školy nás unifikuje, vzdělání dělá z žáků učitele
    Profesor vzdělávacích technologií University of Plymouth, odborník v oblasti online vzdělávání a autor řady knih S. Wheeler se ve svém blogu zamýšlí nad rozdílem mezi vzděláváním a chozením do školy („schooling“). Chození do školy spojuje se strukturou, která je žáku vnucena, se standardizací kurikula, jednotným chováním, kvantifikací dosažených výsledků. Vzdělávání naproti tomu znamená personalizované učení podle potřeb jednotlivce, nepotřebuje kurikulum ani stejné postupy u všech, potřebuje jen nadšení a příležitosti. Celoživotní učení téměř vždy vychází z popudu jednotlivce, není časově omezeno a není zaměřeno na dosahování předem stanovených standardů. Učitelé, pokud se vyskytují v takovém procesu učení se, mají roli průvodců a podporovatelů. Ve světě stále vyspělejších technologií se vzdělávání vzdaluje od chození do školy a vzniká nový model učení se v digitální éře. Žáci a učitelé si vyměňují role, dochází mezi nimi k dělbě moci, žáci se účastní vytváření obsahu vzdělávání (S. Wheeler o digitální gramotnosti viz zde). Školy by se měly snažit reagovat na tyto změny.odkaz 

  2. Dobře vedená polemika vás naučí přemýšlet
    V amerických školách se tradičně vyučuje tvorba písemného zadání označovaného jako „persuasive writing“ neboli sloh psaný se záměrem přesvědčit čtenáře o tom, že vyjadřovaný názor je správný, a získat čtenáře „na svou stranu“. Nové Společné státní standardy (CCSS) však kladou důraz na psaní „argument writing“, tedy texty polemické. Koordinátor pro angličtinu ve skupině středních škol v Chicagu R. McCarty uvádí důvody, proč je argumentační psaní přínosnější než psaní textu přesvědčovacího1. Polemika se soustředí na důkazy a jasné zdůvodnění – žáci shromažďují podklady pro svá tvrzení, ale současně musejí brát v úvahu i tvrzení odlišná nebo protikladná, zatímco při přesvědčování se zaměří jen na své stanovisko. 2. Zamezí se dramatickým prohlášením – přesvědčování se může stát příliš emotivní, žáci chtějí „vyhrát“ a nedbají na důkazy a protiargumenty, vítězem se pak může stát ten, kdo mluví hlasitěji, a diskuse nemůže pokračovat. 3. Polemika připraví žáky na náročnější texty – žáci se naučí shromažďovat důkazy, pracovat s různými druhy textů i s dalšími médii a právě tyto dovednosti budou požadovány i v nových testech. 4. Polemika připravuje žáky na skutečný svět – dovednosti vyznat se v argumentech, důkazech, zdůvodnění a odhalit manipulaci budou žáci potřebovat nejen při studiu, ale především v každodenním životě občana a pracovníka.odkaz 
  3. Bude v Americe povinná školní docházka trvat 16 let?
    Počet let strávených ve škole
     se v USA pravidelně zvyšoval až do 70. a 80. let minulého století, kdy začal stagnovat. Příčinu této stagnace vidí autoři blogu z Brookings Institution v rostoucích nákladech na školné na vysokých školách a v tom, že žáci nejsou dobře připraveni na studium po střední škole. Tyto skutečnosti znevýhodňují především žáky z chudých rodin, o čemž svědčí to, že zatímco počet absolventů vysokých škol z bohatších rodin vzrostl od 70. let o 20 %, u studentů z chudých rodin to bylo pouze o 4 %. Autoři zastávají názor, že počet roků ve vzdělávacím procesu je třeba dále zvyšovat a že nastal čas uzákonit 16 let povinného vzdělávání pro všechny. Opačný názor nabízí M. Petrilli v časopise Education Next: podle něj by si Američané měli přiznat, že ne všichni žáci mohou zvládnout vysokoškolské studium a že pro mnoho mladých lidí bude prospěšnější odborná škola nebo komunitní vyšší škola než nedokončené studium na vysoké škole. odkaz
  4. Firemní vzdělávání ohrožuje britské univerzity
    Podle vicekancléře britské University Reading Sira D. Bella nabývá pro osmnáctileté absolventy středních škol na přitažlivosti nástup do programů průběžného výcviku na pracovišti, který volí místo nástupu na vysokou školu. Ve Velké Británii narůstá počet nabídek od podniků, které umožní absolventům střední školy nastoupit do práce, vydělávat a přitom získávat odborné vzdělání až do úrovně diplomu. Studenti se tak vyhnou zadlužení za vysokoškolské studium a vypracují se na stejnou platovou úroveň jako jejich vrstevníci s vysokoškolským titulem. Podle D. Bella představují tyto programy pro univerzity větší ohrožení než narůstající využití technologií a rozmach online vzdělávání. Univerzity hledají způsoby, jak přitáhnout více studentů, kritici však poukazují na to, že univerzity by neměly slevovat z nároků na kvalitu uchazečů.odkaz 
  5. Domácí úkoly mohou být přínosem, když budete vědět, jak je zadávat
    Američtí výzkumníci z Rice University a Duke University zjistili, že drobné změny ve způsobu zadávání domácích úkolů přinesly významné zlepšení výsledků studentů. V rámci výzkumu studenti střídali dva různé způsoby zadávání domácích úkolů. Jeden způsob spočíval v zadání úkolu jednou za týden, úkol byl oznámkován a vrácen v následujícím týdnu. Druhý způsob, označovaný jako „intervence“, zahrnoval tři principy kognitivní vědy, které podporují učení a zvyšují dlouhodobé zapamatování látky: 1. opakované připomenutí látky – kromě domácího úkolu studenti dostali další dva kratší úkoly v hodině na stejné téma, 2. načasování – místo spojení všech okruhů probíraných v jednom týdnu do jednoho úkolu byly zadávány okruhy postupně v průběhu tří týdnů, 3. zpětná vazba – místo hodnocení až po týdnu proběhla zpětná vazba okamžitě v hodině. Výzkum sledoval dvě skupiny studentů, kteří měli střídavě tradiční zadání úkolů a zadání „intervenční“. Výsledky studentů byly o 7 % lepší pro okruhy, kde pracovali s domácími úkoly metodou intervencí. Výzkumu se účastnili studenti inženýrství.odkaz

Zdroj: Scio.cz

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články