Fokus: Škola má vést děti k tomu, aby přemýšlely, kým jsou

ilustrační foto: Jeff Peterson (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 11. květnu, obsahují například tato témata: zahraniční odborníci i učitelé píší Andreasi Schleicherovi, že PISA svými žebříčky negativně ovlivňuje hodnocení kvality vzdělávání, o přínosu digitálních technologií pro školní prostředí bude potřeba vést diskusi a pečlivě vážit jejich klady i zápory.

  1. Odborníci se obávají vlivů šetření PISA
    Mezinárodní skupina 120 odborníků ve vzdělávání, učitelů a ředitelů škol a pracovníků školských úřadů poslala otevřený dopis dr. A. Schleicherovi, řediteli programu PISA, který sleduje čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD, ale i mimo ni, a to celkem v 60 zemích. Autoři dopisu vyjadřují své obavy z negativního vlivu sestavování žebříčků zemí podle výsledků šetření PISA. Uvádějí následující negativní důsledky: 1. dramatický vzestup pozornosti věnované kvantitativním ukazatelům výsledků vzdělávání2. přesun pozornosti ke krátkodobým cílům ve vzdělávací politice, přestože uskutečňování smysluplných změn ve vzdělávání vyžaduje delší období, 3. zdůrazňování úzkého rozsahu měřitelných aspektů vzdělávání, což vede ke snížení zájmu o neměřitelné aspekty a deformuje chápání vzdělávání, 4. zdůrazňování ekonomické úlohy veřejného vzdělávání primárně jako přípravy pro zaměstnání5. OECD nemá mandát k ovlivňování vzdělávání v jednotlivých zemích a chybí zde demokratické mechanismy v rozhodování6. OECD spolupracuje s řadou soukromých společností, které nabízejí placené vzdělávací služby v návaznosti na zjištění PISA, 7. opakované testování PISA škodí dětem a omezuje autonomii učitelů. Autoři dopisu navrhují konstruktivní nápady, které by mohly pomoci odstranit negativní vliv žebříčků PISA: A. vytvořit alternativní žebříčky, které by braly v úvahu stupeň rozvoje ekonomiky jednotlivých zemí (srovnávat ve skupině rozvojových zemí, rozvinutých atd.), B. otevřít diskusi o hodnocení vzdělávacích výsledků dalším skupinám zainteresovaných: rodičům, pedagogům, žákům, představitelům komunit, školských úřadů a odborníkům z humanitních a společenskovědních oborů, C. na národní nebo mezinárodní úrovni zahrnout kromě ekonomů do procesu formulace metod hodnocení činitele, kteří se zabývají zdravím a duševním rozvojem dětí a jejich dobrým rozpoložením (wellbeing), D. publikovat přímé i nepřímé náklady vynaložené na testování PISAE. umožnit nezávislé pozorovánícelého procesu od tvorby testů až po testování, F. poskytnout podrobné informace o zapojení soukromých společností do přípravy a provádění testů i o aktivitách navazujících na šetření, G. prodloužit časové rozestupy mezi jednotlivými cykly testování.odkaz 
  2. Škola má vychovávat dobré lidi
    M. Prensky, autor pěti knih o vzdělávání a výrazu „digitální domorodci“, zakladatel a ředitel neziskové vzdělávací nadace Global Future Education Foundation and Institute, se zamýšlí nad tím, co je cílem vzdělávání. Učení je podle něj pouze prostředkem a samotným cílem je „stávání se“ (becoming). Většina rodičů chce, aby z jejich dětí vyrostli dobří lidé, kteří umějí přemýšlet, jednat a navazovat vztahy s lidmi a dosahovat vytčených cílů. Škola se však stále soustředí na učení se předmětům, mnoho pozornosti je věnováno tomu, jak nejlépe se učit, jak učení hodnotit a měřit, zda učení postupuje podle plánu. Místo standardů bychom měli nastavit vzdělávání založené na dosažení úspěchu (accomplishment) – úspěchu v tom, že se mladí lidé stanou takovými, jakými bychom je rádi viděli. Mladí lidé by se měli zamýšlet nad otázkami jako: Kým jsem se stal? Umím přemýšlet lépe než dřív? Dokážu dělat něco, co jsem dřív neuměl? Vycházím dobře s lidmi? Mohu být prospěšný? Proces „stávání se“ není měřitelný testy, ale pro rodiče i pro potenciální budoucí zaměstnavatele by mohlo být důležitější zachycení toho, jak žák přemýšlí, jak navazuje vztahy, jak se vyvíjí. Dnešní škola a vzdělávání jsou podle Prenského příliš zaměřeny na učení a málo na to, aby vychovávaly dobré a schopné lidi (k transformaci vzdělávání prostřednictvím zapojení technologií podle Prenského více zde).odkaz 
  3. Systémy shromažďující data podporují soutěživost
    Odborníci na vzdělávání, rodiče, učitelé a žáci se rozcházejí v názorech na to, zda digitální informační systémy, které zaznamenávají veškerá data a informace ve školách, přispívají k lepšímu učení žáků. Údaje o všech známkách a docházce jsou přístupné online, žáci i rodiče mohou sledovat veškeré výsledky, zadání domácích úkolů i poznámky od učitelů. Kritici tohoto přístupu však poukazují na to, že se škola a vzdělávání tímto způsobem omezují na čísla a grafy, podporují soutěživost a opomíjejí faktory, jako je zaujetí pro výuku, zájem a možnost chybovat. Žáci se naučí, že důležité jsou jen známky. Na druhou stranu rodiče uznávají, že datové systémy pomáhají žákům uvědomit si odpovědnost za vlastní učení a nezapomínat domácí úkoly. Podle učitelů je důležité, jak rodiče s informacemi nakládají. Data však nevypovídají nic o tom, jak žáci rozvíjejí např. dovednosti kolaborace a komunikace a týmové práce (k problematice velkých dat ve vzdělávání více zde).odkaz 
  4. Přišla druhá vlna digitálního rozdělení
    Prezidentka Americké asociace knihoven (American Library Association) B. Stripling varovala před druhou vlnou digitálního rozdělení, která ohrožuje americké žáky a studenty. První vlna digitálního rozdělení dělí žáky na ty, kteří mají přístup k digitálním zařízením a internetu, a na ty, kteří přístup nemají. V současné době však nastupuje druhá vlna – žáci mají přístup k počítačům např. v knihovnách, ale nedokážou s nimi pracovat a plnit zadané úkoly, protože se s nimi předtím nesetkali a nemohli si osvojit potřebné dovednosti. 75 % amerických učitelů přitom zadává úkoly, které vyžadují práci v digitálním prostředí. Stripling upozornila rovněž na to, že zdaleka ne všichni knihovníci jsou dostatečně odborně připraveni žákům pomoci. Řada knihoven nemá odpovídající prostory pro umístění počítačů a jejich technické vybavení je zastaralé (o příčinách vzniku digitálních rozdělení – propastí – více zde). odkaz

  5. Učitelé musí pochopit, že chybování je cestou k růstu
    M. Bromley, učitel, autor knih pro učitele, konzultant ve vzdělávání a školitel pedagogických pracovníků píše o tom, jak důležité je u žáků podporovat myšlenkové nastavení zaměřené na růst (growth mindset) – uvědomění si toho, že schopnosti k učení nejsou u každého jedince předem pevně dané a neměnné, ale mohou být dále rozvíjeny. Bromley nabízí učitelům pět strategií, které pomáhají žákům osvojit si „prorůstové myšlení“1. používejte častou formativní zpětnou vazbu – žáci potřebují vědět, jak si vedou a jak se zlepšovat, 2. vysoké nároky na každého žáka – i slabší žáci se více zlepší, jsou-li na ně kladena vysoká očekávání, 3. explicitně vítejte chyby – vytvořte bezpečné prostředí, kde žáci nebudou za chyby zesměšňováni, kde se z chyb učí, sami přiznejte chybu, 4. věnujte čas pravidelnému procvičování znalostí a dovedností – součástí prorůstového myšlení je i vědomí, že úspěch je výsledkem tvrdé práce, nikoli náhody a štěstí, 5. odměňujte úsilí, nikoliv dosažené výsledky – žáky je třeba chválit za dosahování výsledků díky úsilí, snaze, vytrvalosti a vhodným postupům, nikoli proto, že jsou „chytří“.odkaz

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bořivoj Brdička
6 years ago

Titulek „Informační technologie dělají ze známkování sport“ mě docela popudil. Má samozřejmě znít jinak – Známkování dělá z výuky závod! Pokud budeme veřejnost stále přesvědčovat, že za to, že je škola orientovaná na dělání žebříčků, mohou technologie, bude to moc špatné. V případě aplikace velkých dat se navíc jedná o nepochopení. Tam už je celý systém hodnocení postaven úplně jinak. Představte si třeba, jak takový Google dává známky za to, co zrovna hledáte na internetu.

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Rozumím tomu, proč Vás titulek rozzlobil, pane Brdičko. Na druhou stranu je to titulek článku vyjadřující se k jeho obsahu, nikoli nějaká obecná pravda. A v tom článku se mimo jiné píše: „Odborníci na vzdělávání, rodiče, učitelé a žáci se rozcházejí v názorech na to, zda digitální informační systémy, které zaznamenávají veškerá data a informace ve školách, přispívají k lepšímu učení žáků. Údaje o všech známkách a docházce jsou přístupné online, žáci i rodiče mohou sledovat veškeré výsledky, zadání domácích úkolů i poznámky od učitelů. Kritici tohoto přístupu však poukazují na to, že se škola a vzdělávání tímto způsobem omezují… Více »

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

I když máte pravdu, že za to nemůžou technologie jako takové, ale to, jak je lidé používají. Ale tak je to asi se vším :) KL

Ondřej Šteffl
6 years ago

„jednou titulek vyzní tak, jindy zase jinak. Věříme, že si čtenáři po prostudování zdrojových článků udělají obrázek sami.“ To je ovšem hrubý omyl. Většina čtenářů (a to bohužel asi i na EduInu) čte jen titulek, případně titulek a ještě něco málo. Rozhodně má však titulek u většiny čtenářů a rozhodující vliv na to, co si z textu odnesou. Což je mimochodem výsledek vzdělávání, kterého se jim za života dostalo a které mnozí tak chválí. Ale tak to prostě je. Kateřino, Eduin není hodnotově neutrální a měl by buď volit titulky rozumně, nebo alespoň neutrálně, jako to dělá Scio. Tenhle titulek… Více »

Ondřej Šteffl
6 years ago

nonsens

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Dobře, opravím to. a ten druhý nonsens patří k tomu, že záleží na tom, jak s věcmi, informacemi, technologiemi, atd. lidé nakládají?

p.s. já si samozřejmě uvědomuju, že se obecně čtou především titulky. ale nevěřím, že by většina lidí potřebovala říkat, co si má myslet, a nepoznala nadsázku.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

„jednou titulek vyzní tak, jindy zase jinak“

Pouze v rukou neschopného. Každý autor přece musí vědět, jak jeho titulek může vyznít. Pozdější vysvětlování, nebo dokonce měnění je trapné. Když Eduin není neutrální (a to je dobře), pro by měly být neutrální jeho titulky?

Myslíte, že v Ontariu, Finsku, Singapuru nebo na Novém Zélandu se většina čtenářů nechává vláčet titulkem méně?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Karel Gott pochoval dítě…
Držel v ruce bombu….
To je záměrná práce bulváru s titulky ,na které se chytají čtenáři s těmi nižšími pudy,kteří čtou bulvár.
Eduin to nemá snad zapotřebí

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Dobry den, pane Sotoláři,

„jednou titulek vyzní tak, jindy zase jinak“ – tím jsem nechtěla říct, že nevím, jak titulek vyzní. Pouze, že se v rámci Fokusu objevují různé názory a studie, a tak tu máme titulky, které pro využívání technologií ve škole vyznívají pozitivně i negativně. To jen na dovysvětlení.

Jestli jsem pana Brdičku pochopila dobře, šlo mu právě o toto.

Co se týče práce s titulky, beru to v potaz, nerada bych zdejší čtenáře odváděla diskusemi o titulcích od obsahu.

Bořivoj Brdička
6 years ago

Mrzí mě, že jsem vyvolal tak velkou kritiku titulků Eduinu. To jsem nechtěl. Chtěl jsem jen upozornit na to, že není vůbec třeba vnímat technologie jen negativně, jak to bohužel kde kdo dělá (novináři zvláště). Zatím dělají jen to, co po nich chceme. Budeme-li zavádět analýzu velkých dat, a to je přesně to, co v textu popisované systémy shromažďující data dělají, bude na nás, zda ji nasadíme tak, aby podporovala soutěž nebo ne. Je to celkem zřejmé. Stačí zavést bodování s žebříčky a je to. Na druhou stranu ten systém zrovna tak může dávat zpětnou vazbu jen uživateli (nebo učiteli)… Více »