Fokus: Integraci cizinců významně ovlivňují školy a vzdělávací politika země

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 3. listopadu, obsahují například tato témata: terciální vzdělávání se má zaměřit na podporu celoživotního učení, myšlení v souvislostech a osobnostní rozvoj, ukazuje se, že migranti pocházející z jedné země uspějí ve vzdělávacích systémech evropských zemí v závislosti na úrovni škol a vzdělávací politiky dané země.

  1. Počítačové hry pomůžou v léčbě mentálních potíží. Výzkumníci z Institutu Maxe Plancka a Charité University Medicine St. Hedwig-Krankenhaus prováděli výzkum zaměřený na to, jak hraní digitálních her ovlivňuje lidský mozek. V rámci výzkumu hrála jedna skupina dospělých každý den 30 minut podobu dvou měsíců hru „Super Mario 64“, druhá, kontrolní, skupina hry nehrála. U skupiny hrajících bylo zjištěno zvětšení objemu šedé mozkové hmoty a oblastí mozku odpovídajících za orientaci v prostoru, tvorbu paměti, strategické plánování a jemnou motoriku ruky (pravý hippocampus, pravý prefrontální cortex, cerebellum). Tyto změny byly tím významnější, čím větší zájem měl účastník o hru. Výzkumníci mají za to, že tyto oblasti mozku by mohly být trénovány s využitím digitálních her a hry by tak mohly být využitelné pro léčbu pacientů s některými mentálními poruchami (ke cvičení paměti pomocí her více zde).odkaz 
  2. Dobří učitelé a spokojení žáci, to je lék na nemocné školství. P. Sahlberg, finský pedagog, autor řady knih a odborník na vzdělávací politiku, ve svém vystoupení na Světovém summitu inovací ve vzdělávání hovořil o tom, že úspěch vzdělávacího systému nelze zajistit pouze tím, že budou získáni výborní učitelé. Dobří učitelé jsou důležití pro kvalitu vzdělávání, ale nepředstavují zázračné řešení problémů ve vzdělávání. Sahlberg připisuje velký podíl úspěchu finského školství působení komunity a rodiny, které ovlivňují spokojenost a dobré životní podmínky žáků. Sahlberg uvedl, že důraz kladený na výsledky testů a soutěž mezi školami působí na vzdělávání toxicky a nepřispívá k dobrým výsledkům. Pro práci učitelů je důležitá autonomie, svoboda, nezávislost a pocit sdílené odpovědnosti za dobré výsledky. odkaz

  3. Vedle MOOC vznikají další platformy pro online kurzy. Online vzdělávací platforma ALISON (Advanced Learning Interactive Systems Online) získala minulý týden prestižní mezinárodní ocenění na Světovém summitu inovací ve vzdělávání a v současné době registruje více než dva milióny studentů zapsaných do více než 500 kurzů. Každý měsíc navíc přibývá 200 000 nových studentů. Platforma ALISON vznikla v Irsku a oproti dosud známým masově otevřeným online kurzům není napojena na žádnou prestižní univerzitu a její kurzy jsou určeny pro rozvíjení odborné přípravy a praktických dovedností. Nabízené kurzy zahrnují např. základy účetnictví, tvorbu webové stránky, praktickou angličtinu, bezpečnost potravin nebo úvod do právních předpisů. Tvůrce platformy M. Feerick plánuje rozšíření záběru i do středoškolského vzdělávání. Kurzy platformy ALISON jsou nabízeny po celém světě, studenti se rekrutují z arabských zemí, Indie, rostoucím trhem je Nigérie a Filipíny. M. Feerick zpochybňuje nutnost vydávání certifikátů o absolvování kurzu, protože osvojené dovednosti se podle něj nejlépe prokážou v praxi. Platforma je financována z výnosů z reklamy a kurzy jsou zdarma. Platformy online terciárního vzdělávání mohou vznikat nezávisle na významných univerzitách, jak ukazuje příklad platformy Kepler v africké Rwandě, která aspiruje na pozici technologického regionálního centra.odkaz 
  4. Nedostatek sociálních kontaktů při absolvování MOOC mají kompenzovat učící centra. Coursera, jeden ze tří velkých amerických poskytovatelů masově otevřených online kurzů (MOOC), ohlásil minulý čtvrtek, že ve spolupráci s vládou USA vytvoří po světě síť „učicích center“ (learning hub), kde budou mít studenti přístup k internetu a online kurzům a současně budou moci využít každotýdenních diskusí k probírané látce s učitelem na místě. Plán učících center reaguje na dva problémy, se kterými se zájemci o online kurzy potýkají – nedostatečné možnosti v přístupu na internet a potřeba hlubšího probrání látky a osobního styku s učitelem. Kurzy Coursery budou nabízeny v rámci iniciativy americké vlády MOOC Camp, která operuje ve 40 zemích světa a využívá i kurzy dalších dvou platforem, edX a OpenYale. Coursera má zájem o aktivní zapojení do programu s cílem využít data k dalšímu zlepšení nabídky. Učitelé na místě pracují jako dobrovolníci a kurzy jsou pro účastníky bezplatné. Převážná většina kurzů amerických platforem je nabízena v angličtině, Coursera však pracuje na překladech do dalších jazyků. Objevují se projekty, které americkým platformám konkurují, jako je německá Iversity, brazilská Veduca a další (britská FutureLearn, evropská OpenupEd, australská Open2Study).odkaz 
  5. Z hlediska zaměstnanosti je společenskovědní studium nejperspektivnější. Podle nedávno zveřejněných údajů britské Agentury pro statistiku terciárního vzdělávání (Higher Education Statistics Agencyabsolventi oborů společenských věd mají větší šanci na to, že najdou po ukončení studia zaměstnání, než absolventi oborů uměleckých, humanitních, ale i přírodovědných. Tři roky po ukončení studia mělo zaměstnání na plný úvazek 84,2 % absolventů společenských věd oproti 79 % absolventů humanitních věd a uměleckých oborů a 78 % absolventů oborů přírodovědných. Pouze 10 % absolventů společenských věd však pokračovalo v dalším studiu oproti 17,3 % absolventů přírodovědných oborů. Údaje ukazují na široké možnosti uplatnění a význam společenskovědního studia, které vybaví absolventy dovednostmi, jako je analytický přístup, komunikace a interpretace informací.odkaz 
  6. Terciální vzdělávání se má zaměřit na rozvoj osobnosti a spolupráce. Kanadská nezisková skupina Waterloo Global Science Initiative se na své letošní konferenci Equinox Summit zabývala budoucností vzdělávání a zveřejnila komuniké, které představuje vizi systému terciárního vzdělávání první poloviny 21. století. Dokument zdůrazňuje následující charakteristiky takového systému: 1. učení se soustředí na rozvíjení celoživotního chápání učení a vlastní osobnosti spíš než na sledování fakt a čísel, 2. studenti se učí prostřednictvím mezioborových projektů a často také projektů vyžadujících spolupráci3. studenti se spojují do skupin podle potřeb jejich práce, mohou být různě staří i různě odborně zaměření, 4. učitelé a další pedagogičtí odborníci mají úlohu průvodců učením a kurátorů poznatků a informací, jsou také mentory a slouží jako příklad, 5. pokrok v učení je měřen kvalitativním hodnocením dovedností a kompetencí, hodnotí se všechny stránky vzdělávací zkušenosti a nejen jednotlivé výsledky – tj. odklon od tradičních zkoušek a známek, 6. rozhodování, které ovlivňuje vzdělávací prostředí, se účastní všichni účastníci vzdělávacího procesu a hlavní slovo v něm mají učící se a učitelé, 7. školy podporují studenty i učitele v experimentování s novými myšlenkami a poskytují bezpečné prostředí pro možné selhání – s využitím moderních technologií. Myšlenky uvedené v komuniké budou dále rozvinuty v dokumentu Equinox Blueprint, který bude zveřejněn v průběhu několika měsíců.odkaz 
  7. Jaký podíl na integraci migrantů mají školy a vzdělávací systém v zemi? Zpráva PISA in Focus 33 přináší pohled na to, jak jsou imigranti z různých zemích úspěšní ve vzdělávacích systémech zemí, kde se usadili. Lidé se stěhují z důvodů ekonomických nebo politických, v cílových zemích se usazují nastálo nebo dočasně. Účast ve vzdělávacím systému významně přispívá k integraci migrantů do společnosti i k tomu, aby se mohli zapojit do ekonomického života země. V zemích OECD od roku 2000 do roku 2009 vzrostl počet patnáctiletých z rodin migrantů z 8 % na 10 %, v některých zemích tvoří až 30 % populace patnáctiletých. Na základě údajů ze šetření PISA lze sledovat, jak migranti z jedné země dosahují různé úspěšnosti ve vzdělávání podle toho, do které země se přestěhovali. Např. žáci z Ruské federace usazení v Německu, Finsku a Izraeli dosáhli výsledků odpovídajících průměru OECD, ti, kdo žijí v ČR, dosáhli výsledků o 30 bodů nižších, což představuje rozdíl jednoho roku školní docházky, a ti, co žijí v Řecku, výsledků o 50 bodů nižších. Obdobně žáci původem z Turecka dosáhli nejhorších výsledků v Rakousku, žáci z Itálie v Lucembursku. Pro výpočty byla použita průměrná hodnota sociálně ekonomického statusu žáků-imigrantů z dané země. Velké rozdíly ve výsledcích podle cílových zemí ukazují na to, že školy a vzdělávací politika v těchto zemích jsou v nestejné míře schopny přispívat k úspěšnému začlenění dětí imigrantů do společnosti. Z dat vyplývá, že děti imigrantů lépe uspějí v zemích, kde je procentuálně větší zastoupení imigrantů a jejich sociálně ekonomická charakteristika odpovídá svým rozpětím sociálně ekonomickým poměrům domácích žáků.odkaz


Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments