Fokus – Nové univerzitní obory jsou založené na kompetencích

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 7. říjnu, obsahují například tato témata: nové univerzitní programy založené na kompetencích, školní inovační centrum proměňuje celou školu a sedm zásad úspěšných vzdělávacích systémů.

 

  1. Začlenění matematiky do přírodních věd přináší dobré zkušenosti. Projekt financovaný americkou Národní nadací pro vědu (National Science Foundation) přináší zjištění týkající se začlenění matematiky do výuky přírodních věd. V rámci projektu bylo pro 8. třídu připraveno 29 tematických lekcí z oblasti přírodních věd se zapojením matematiky. Matematika byla přítomna ve formě grafického znázornění dat, vizuálního pochopení lineárních a nelineárních čar a lineárních rovnic. Studenti používali již známou látku z matematiky v jiném kontextu, zlepšili se ve vysvětlování problému, celkově se zlepšily jejich výsledky v matematice a zvýšil se kladný vztah k ní. odkaz
  2. Ovlivňuje očekávaná odměna výsledky žáků testech? Studie v oboru behaviorální ekonomie se zaměřuje na to, zda očekávání odměny může ovlivnit výsledky žáků v testech. Autoři pracovali se školami v Chicagu a okolí, které mají slabé výsledky ve vzdělávání. Experimentů se účastnili žáci od 3. do 10. ročníku (2. ročník SŠ). Výzkum pracoval s možností finanční nebo nefinanční odměny formulované jako zisk v případě úspěchu (gain) nebo vrácení (ztráta) peněz v případě neúspěchu (loss). Zabýval se dále otázkou okamžité nebo opožděné odměny a sledoval vliv výše odměny. Ve výzkumu byly sledovány také odlišnosti podle pohlaví a věku žáků a podle předmětu, který byl testován. Autoři došli k následujícím zjištěním: 1. motivace finanční odměnou přispívá ke zlepšení výsledků, záleží i na výši odměny, 2. motivace odměnou formulovanou jako ztráta je silnější než motivace odměnou jako zisk, 3. nefinanční odměna (diplomy, ceny apod.) ovlivňuje výkon a silněji působí u mladších žáků, 4. opožděná odměna má jen malý vliv na výkon žáků, 5. vliv motivační odměny se liší podle pohlaví a věku žáků a podle předmětu testu – lepší výsledky mají mladší žáci a chlapci. V matematice je zlepšení vlivem odměny výraznější než v jazyce, 6. využití motivační odměny neznamená, že by se žák už bez odměny nikdy nesnažil. odkaz
  3. Centrální byrokracie brání inovaci ve školách. Ředitel australské Northern Beaches Christian School a zakladatel Sydney Centre for Innovation in Learning (SCIL) S. Harris hovoří o tom, jak na jeho škole podporují inovace. SCIL je výzkumné a rozvojové pracoviště, které funguje přímo ve škole a je otevřeno všem návštěvníkům a zájemcům o inovační postupy. SCIL vyvinulo řadu inovativních programů, od vzdělávání učitelů po vytvoření virtuálních prostředí pro výuku. Využívá technologie pro mobilní a kolaborativní učení. Za dobu 7 let existence SCIL se škola proměnila. Změnil se přístup učitelů i žáků. Za největší překážku v inovačním rozvoji považuje S. Harris centrální byrokracii, která předepisuje učitelům, co mají dělat. Učitelé musí být připraveni tuto překážku překonat. Jako pozitivní vidí rostoucí počet učitelů, kteří rozvíjejí inovační postupy zdola. Významná je role ředitele, který musí být ochoten riskovat nevyzkoušené postupy, učitelé musejí sami vymýšlet změny a hlavně spolupracovat navzájem. Zásadní je využití technologií a proměna v chápání vzdělávacího prostoru. odkaz
  4. Ověřené kompetence místo kreditů. Univerzita Southern New Hampshire a další americké univerzity začínají rozvíjet programy vzdělávání založeného na kompetencích. V tomto modelu by získané certifikáty nebyly založeny na kreditech a hodinách strávených na přednáškách a cvičeních, ale studenti by studovali samostatně, případně s pomocí individuálních konzultací a potom by osvědčovali své kompetence v testech a zkouškách. Univerzity usilují o to, aby tyto kurzy byly uznány jako právoplatné a bylo možné na ně získat dotace od federální vlády. Univerzity si jsou vědomy toho, že zkoušky musí být dostatečně rigorózní, mají-li programy získat uznání. Univerzita Southern New Hampshire chce od ledna nabízet kurz všeobecných studií a v rámci tohoto kurzu hodnotit 120 kompetencí. Také jedná s několika zaměstnavateli o umístění absolventů. Autor článku má za to, že tento model může znamenat větší změny než masivní otevřené online kurzy (MOOC). odkaz
  5. Nedostatek absolventů technických oborů v britské ekonomice. Královská akademie inženýrství zveřejnila zprávu o významu absolventů oborů STEM pro britské hospodářství. Zpráva uvádí, že absolventů těchto oborů je nedostatek a že jsou s technickým vzděláním žádáni i v jiných oborech. Absolventi oborů STEM také dostávají lepší platy. Ve zprávě se uvádí, že absolventů STEM je v britské ekonomice nedostatek, který bude narůstat. V oborech STEM je málo žen a rovněž jsou méně zastoupeni studenti ze znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí. Je podtržena důležitost kvalitní výuky matematiky a technických oborů na střední škole. odkaz
  6. V žebříčcích nejlepších universit posilují univerzity z asijských zemí. Times Higher Education zveřejnily nejnovější tabulku univerzit celého světa. Americké univerzity si zachovávají své prvenství v žebříčku, britské univerzity mírně ztrácejí své postavení v prvních desítkách. Naopak univerzity z asijských zemí, zejména z Jižní Koreje, Taiwanu, Singapuru a Číny, získaly lepší umístění a větší zastoupení na předních místech. Odborníci v Británii se obávají dalšího zhoršení v důsledku nedostatečného financování univerzit. odkaz
  7. Sedm zásad vynikajících vzdělávacích systémů. Výborné výsledky vzdělávání v Kanadě nejsou omezeny pouze na jednu provincii, přestože přístupy se v provinciích liší. Autoři knihy The Global Fourth Way blíže zkoumali vzdělávací programy ve dvou kanadských provinciích a snaží se definovat zásady, které mají tyto systémy společné a které vedou dlouhodobě k vynikajícím výsledkům: 1. silná inspirující vize – nejprve je třeba věřit ve smysl změny, ztotožnit se s myšlenkami na inovace, 2. úloha místní administrativy – má pravomoc řídit školy flexibilně podle místních podmínek, propojuje školy v rámci oblasti, podporuje místní projekty, 3. spojení inovací se zlepšováním – tyto dva procesy se nevylučují, ale mohou probíhat současně, 4. budování rámců pro změny – platformy, na kterých se v rámci regionů mohou vytvářet místní iniciativy a programy, 5. investice do profesionálního kapitálu – příprava vysoce kvalifikovaných učitelů, kteří sdílejí svoje know how, 6. kolektivní odpovědnost – všichni učitelé i školští pracovníci mají odpovědnost za výsledky všech žáků i za kvalitu výuky, 7. intenzívní komunikace – systémy s výbornými výsledky nejsou postaveny na byrokratických strukturách z centra. Kontakty a spolupráce probíhá mezi jednotlivými institucemi a skupinami. odkaz
  8. Australští rodiče si mohou vybrat školu, ale všechny školy musí být kvalitní. Dr. Sahlberg porovnává finské a australské školství a upozorňuje, že chce-li Austrálie zlepšit výsledky svých žáků v mezinárodním hodnocení, měli by se rozhodující činitelé rozmyslet, zda chtějí ponechat možnost volby školy na rodičích. K tomu uvádí, že podle mezinárodních zkušeností může v systému buď existovat možnost volby, anebo jistota rovného přístupu ke vzdělávání. V Austrálii v současnosti děti ze slabých sociálně ekonomických poměrů chodí téměř všechny do veřejných škol a často zaostávají ve vzdělávání až o dva roky oproti svým vrstevníkům v kvalitních školách. V Austrálii nyní probíhá reforma financování vzdělávání, která má zajistit vysokou kvalitu všech škol a současně zachovat možnost volby školy. odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments