← Články

Fokus: Obědvejte společně s dětmi, omezíte jejich touhu chodit za školu

29. 1. 2014

EDUin

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 27. lednu, obsahují například tato témata: jak záškoláctví ovlivňuje učební výsledky a jak ho omezit, na čem má být založeno kompetenční hodnocení, jak efektivně pracovat s převrácenou třídou a jak tento koncept začlenit do běžné výuky.

Záškoláctví má negativní vliv na výsledky žáků ukázalo šetření PISA
Lednový zpravodaj PISA in Focus 35 využívá nejnovějších dat z šetření PISA 2012 a sleduje vliv chození za školu na vzdělávací výsledky žáků. V zemích OECD vynechalo během čtrnácti dnů před testem PISA v průměru 18 % žáků alespoň jednu hodinu a 15 % alespoň jeden den bez omluvy. Vynechávání hodin se projevilo poklesem v průměru o 32 bodů ve výsledcích v matematice a vynechání celého dne až poklesem o 52 bodů v celkovém výsledku. Vliv vynechávání hodin nebo celých dní je až 80 bodů rozdílu v Japonsku, Taiwanu, Jižní Koreji a Šanghaji. Větší podíl záškoláků působí negativně na výkon školy jako celku i na výkon vzdělávacího systému. 16% rozdíl ve výsledcích v matematice v jednotlivých zemích lze vysvětlit jako důsledek rozdílného podílu záškoláků. V systémech s nejlepšími výsledky, jako je Japonsko, Šanghaj (Čína), Jižní Korea a Hongkong, záškoláctví prakticky neexistuje. Ve většině zemí jsou jen malé rozdíly mezi záškoláctvím dětí podle sociálně ekonomického postavení rodiny: u vynechaných hodin 19 % žáků z chudších rodin a 17 % žáků z bohatších rodin, u vynechání celého dne 18 % a 12 % žáků příslušných skupin. Podle dostupných údajů jsou žáci, kteří pravidelně tráví čas u hlavního jídla se svými rodiči, méně náchylní k záškoláctví. Dobré vztahy žáků s učiteli rovněž působí proti záškoláctví a pozdním příchodům do školy.
Dívky motivuje ke studiu přírodovědných oboru mimoškolní činnost
Studie provedená univerzitou Mount Saint Vincent v kanadském Halifaxu uvádí, že dívky, které na druhém stupni škol absolvovaly přírodovědně zaměřené tábory a soutěže, se budou s téměř třikrát větší pravděpodobností věnovat studiu přírodovědných a technických předmětů a práci v těchto oborech. Přestože většina vysokoškolských studentů jsou ženy, studentky matematiky a přírodovědných oborů tvoří jen 39 % a studentky výpočetní techniky a inženýrství jen 17 % všech studentů v bakalářském studiu. Odborníci zjistili, že vliv učitele a dobré známky v přírodovědných předmětech mají menší vliv než zapojení do těchto mimoškolních aktivit. U chlapců byly tyto vlivy statisticky nevýznamné. Díky zapojení do mimoškolních přírodovědně a technicky zaměřených aktivit se dívky seznámí s možnostmi práce v oboru a nabydou sebedůvěry a zaujetí pro tyto oblasti studia.
Hodnocení, které opravdu zohlední zvládnutí látky
Kolaborativní projekt Competency Works a organizace iNACOL (International Association for K-12 Online Learning), která je jeho hlavní složkou, zveřejnily zprávu o systému hodnocení učení založeného na kompetencích(competency-based). Autorka zprávy uvádí některé slabiny dosavadního systému známkování A-F (obdoba našeho 1-5): a) umožňuje žákům postoupit do další fáze studia, aniž by spolehlivě zvládli nižší úroveň, b) nevypovídá o skutečných znalostech a dovednostech žáka, c) nedostatečně motivuje žáka. Zpráva představuje šest prvků hodnocení založeného na kompetencích: 1. Využití jasně definovaných map učebního pokroku (learning progressions) nebo standardů, aby všichni sdíleli stejnou představu o tom, co má žák zvládnout. 2. Přesné stanovení úrovní znalostí, aby žáci i učitelé stejně chápali, co se rozumí pod pojmem „proficiency“ (ovládnutí látky, zběhlost). 3. Zajištění transparentnosti, aby pedagogové, žáci i rodiče měli přesnou představu o tom, kde se žák nachází v rámci mapy učebního pokroku. 4. Vytvoření přístupu ke známkování založeného na standardech, který bude sdílet celá škola nebo celý školský obvod. 5. Zajištění včasné zpětné vazby a hodnocení pro žáky, aby mohli průběžně sledovat svůj pokrok. 6. Poskytnutí potřebných informací pro podporu žáků a učitelů a celkový rozvoj školy. Autorka zprávy uvádí, že zatímco současný systém známkování je zaměřen na srovnávání žáků, nový systém hodnocení založeného na kompetencích by měl žákům ukázat, kde konkrétně je potřeba se zlepšit.
Praktické zkušenosti a rady, jak pracovat s převrácenou třídou
Středoškolská učitelka P. Humm působí na Bellerbys College v anglické Cambridge a připravuje středoškolské studenty z celého světa na studium na britských univerzitách v programech IGCSE a A-levels. Ve výuce používá přístup označovaný jako převrácená třída nebo převrácené učení (flipped classroom/learning). Po roce praktických zkušeností nabízí své poznatky a doporučení. Uvádí, že zahraničním studentům převrácené učení vyhovuje kromě jiného i proto, že ne vždy dostatečně ovládají jazyk výuky a výukový materiál si mohou přehrávat podle svých potřeb. Rovněž poukazuje na to, že přístup převrácené třídy přiměl učitele ke změně jejich práce a vedení výuky. Co dělat: 1. Přesvědčte se, že učitelé i žáci dobře chápou, jak převrácené učení funguje, co od nich očekáváte a co oni mohou očekávat od vás. Ujasněte si, jaké budou následky při neplnění úkolů. 2. Vysvětlete, že „převrácení“ je nedílnou součástí výuky, která není volitelná, ale povinná. 3. Učte žáky, jak sledovat videa (dělat si poznámky, zastavovat, plnit úkoly). 4. Připravte pro žáky domácí úkol, který vypracují po zhlédnutí videa, ale před další hodinou – tak můžete zkontrolovat, zda video viděli. 5. Zahajte hodinu aktivitou, které se žáci nemohou zúčastnit, pokud nesledovali video. 6. Připravte zajímavou aktivitu navazující na domácí úkol a buďte připraveni i na žáky, kteří video neviděli. 7. Přesvědčte se, že odkaz na video je dobře přístupný a studenti jej znají. Odkaz můžete připomenout prostřednictvím sms. Co nedělat: 1. Nenahrávejte příliš dlouhá videa – 10 minut stačí, studenti však mohou u videa strávit více času, plnit úkoly, opakovat. 2. S využitím videa nespěchejte, začněte s krátkými a jednoduchými videi a postupně využívejte komplikovanější. 3. Netrapte se tím, že vaše video není dost profesionální. Podstatné je, že znáte své žáky a video odpovídá jejich potřebám. 4. Neobávejte se toho, že tvorbou videí strávíte příliš mnoho času, částečně můžete využít i starší materiál, prezentace apod. 5. Kvalitní záznam je důležitý, přistupujte k němu s takovou vážností, jakou očekáváte od svých žáků. Zajistěte, že při natáčení nebudete rušeni. 6. Nepředpokládejte, že převrácené učení bude vyhovovat všem žákům (více o převrácené třídě např. zde a zde).
Co studenti očekávají od MOOC? Certifikáty to nebudou
Výzkumníci z Harvardovy univerzity a MIT zveřejnili v úterý studii, jež přináší přehled a analýzu 17 masově otevřených online kurzů (MOOC), které tyto univerzity nabízely bezplatně prostřednictvím platformy edX v letech 2012 a 2013. Studie obsahuje následující zjištění: a) 841 687 registrací do 17 kurzů, b) 5 % všech registrovaných získalo certifikát, c) 35 % registrovaných se vůbec nepodívalo na materiály kurzu, d) 54 % těch, kdo zhlédli více než polovinu kurzu, získalo certifikát, e) 66 % všech zaregistrovaných už bylo držitelem minimálně bakalářského diplomu, f) 74 % těch, kdo získali certifikát, bylo držitelem minimálně bakalářského diplomu, g) 29 % registrovaných tvořily ženy, h) 3 % registrovaných bylo z rozvojových zemí. Výzkumníci uvádějí, že úspěch MOOC nelze měřit podle stejných kritérií jako úspěch tradičních kurzů: „Míra získaných certifikátů představuje zavádějící a kontraproduktivní ukazatel vlivu a potenciálu otevřených online kurzů“ (Course certification rates are misleading and counterproductive indicators of the impact and potential of open online courses), účastníci mohou mít různé cíle a důvody pro studium. Další výzkum by se měl zaměřit právě na zjišťování toho, co studenti od kurzů očekávají. Podrobnou recenzi zveřejněné studie přináší T. Bates ve svém blogu poukazuje mimo jiné na to, že počet účastníků, kteří získají certifikát nebo sledují více než polovinu kurzu, je relativně nízký, a porovnává záběr MOOC s kurzy Open University a televizními vzdělávacími pořady. Autorům studie vytýká to, že při výzkumu zcela ignorovali předešlé studie v těchto oblastech (podrobně k bouřlivému rozvoji MOOC viz zde).