Fokus: Přínos videoher pod drobnohledem

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 28. dubnu, obsahují například tato témata: nová amsterodamská univerzita propojující byznys, výzkum a urbanismus, přínos videoher pod drobnohledem, učení se pomocí řešení reálného problému a proč se slabí zhoršují a zdatní zlepšují.

  1. Naučme se – Postavme hřiště! Společnost amerických průmyslových designérů IDSA (Industrial Designers Society of America) a Národní asociace umělecké výchovy NAEA (National Art Education Association) pořádá už třetím rokem soutěž Design Learning Challenge pro žáky základních a středních škol. Soutěže se účastní učitelé se svými žáky, kteří řeší reálný problém ze svého okolí. Žáci rozvíjejí řadu dovedností spojených s projektovým vyučováním od pochopení historického kontextu problému až po přípravu rozpočtu a specifikací řešení. Učitel s žáky vymyslí zadání a potom postupují v následujících pěti krocích1. zkoumání – pojmů, dovedností, terminologie související s průmyslovým designem, ale také využití přirozené zvídavosti při tvorbě projektu, 2. popis – popis zadání a soupis kritérií, podle kterých se bude hodnotit plnění úkolu. Popis může být představen vizuálně jako plakát. Při hledání vhodných řešení jsou vhodná interview v místní komunitě, 3. vysvětlení – jak bude úkol řešen, jak se bude pravděpodobně vyvíjet a jaké výsledky lze očekávat. V této fázi je vhodné zapojit odborníka v oboru, 4. předvedení práce – zde je vhodné vytvořit digitální stránky projektu, kde žáci shromažďují informace a svou práci a které pak může porota hodnotit, 5. Hodnocení průběhu a výsledku projektu – hodnotit, co bylo možné udělat jinak a jak lze získané dovednosti a postupy uplatnit jinde ve školní práci i v reálném životě. odkaz
  2. Přínos videoher pod drobnohledem. Britská Národní nadace pro výzkum ve vzdělávání (NFER) vydala výzkumnou zprávu zaměřenou na potenciál videoher ve vyučování a učení. Studie je určena pedagogům, výzkumníkům, ale i pracovníkům v herním průmyslu a vychází ze zpracování odborné literatury i praktických zkušeností v této oblasti od roku 2006. Studie definuje základní principy a mechanismy učení založeného na hře; principy: vnitřní motivace – hraní je obecně dobrovolné a vychází z vlastní vůle, učení probíhá prostřednictvím potěšení ze hry a zábavy, autentičnost – úkoly probíhají v kontextu zaměřeném na určitý cíl namísto abstraktního učení, spoléhání sám/a na sebe a nezávislost – sledování vlastních zájmů vede ke specializaci, učení se ze zkušenosti prováděním úkolů; mechanismy: pravidla – jednoduchá nebo vyžadující složitější rozhodování, jasné, ale náročné cíle, fiktivní prostředí nebo prostředí s prvky „fantasy“, postupně stále obtížnější úrovně, interaktivita a vysoký stupeň kontroly ze strany žáka, okamžitá a konstruktivní zpětná vazba, sociální prvek, který umožňuje hráčům sdílet zkušenosti a budovat vzájemné vazby. Hlavní zjištění studie jsou následující: 1. Literatura není jednotná v tom, zda hry mají pozitivní vliv na zlepšení vzdělávacích výsledků. Některé studie zaznamenaly blíže nedefinovaný kognitivní přínos pro žáky, kteří v rámci výuky hráli hry, oproti těm, kteří byli vyučováni klasickými metodami. 2. Studie konzistentně prokázaly, že hraní videoher má pozitivní vliv na rozvoj dovednosti řešení problémů, zapojení žáků a motivaci k získávání znalostí. Není však zřejmé, zda tento vliv má dlouhotrvající 3. Poměrně málo studií se zabývá tím, zda hry zlepšují vztah k učení. Pozitivní vliv byl prokázán v matematice. Obecně lepší přístup k učení se projevil v souvislosti s využitím interaktivních her a simulací ve výuce. 4. Přes slibné dílčí výsledky nelze dostatečně prokázat předpokládaný vztah her k motivaci, vzdělávacím výsledkům a postojům k učení. Studie dále přináší doporučení pro učitele, kteří plánují využití digitálních her ve výuce, a rovněž náměty pro další výzkum (o výukových hrách více zde). odkaz
  3. Zdatní ještě zdatnějšími, slabší ještě slabšími. Výzkum provedený Centrem pro analýzu vzdělávací politiky (Center for Education Policy Analysis) Stanfordovy univerzity v jednom z největších amerických školských okrsků ukázal, že úspěšnější žáci bývají obvykle vyučováni kvalitnějšími učiteli, zatímco na horší žáky zbudou jen méně zkušení a méně kvalitní pedagogové. Tato situace neplatí jen pro rozdíly mezi školami, ale i mezi třídami v rámci škol. Na základních, a zejména na středních školách slabší studenti, kteří také často pocházejí ze slabších sociálně ekonomických poměrů a z menšin, dostávají učitele, kteří vystudovali na méně prestižních univerzitách a jsou sami z menšinových populací (Afroameričani, Hispánci). Méně zkušení a kvalifikovaní učitelé jsou obvykle méně efektivní ve výuce, a tato kombinace proto může posilovat vztah mezi rasou a špatnými vzdělávacími výsledky a chudobou a špatnými výsledky. Ze zjištění vyplývá, že školy, ve kterých jsou přísně sledovány výsledky vzdělávání, se spíše vymykají z tohoto modelu a méně úspěšní žáci jsou vyučováni kvalitnějšími učiteli. Autoři ovšem poukazují i na to, že žáci z minorit mívají lepší výsledky, když je učí rovněž učitel z minority.odkaz
  4. Evropské MOOC kurzy na obzoru. Evropská unie zahájila vlastní iniciativu v oblasti masově otevřených online kurzů (MOOC): univerzity z 11 zemí EU budou nabízet 40 kurzů ve 12 jazycích v projektu OpenupEd. Partnerské univerzity jsou z Francie, Itálie, Litvy, Nizozemska, Portugalska, Slovenska, Španělska, Velké Británie, Ruska, Turecka, Izraele. Komisařka Vassiliou spatřuje přidanou hodnotu evropské iniciativy v tom, že podporuje evropské hodnoty rovného přístupu ke vzdělávání, kvality a různosti. Projekt je v souladu se strategií EU zaměřenou na podporu zapojení technologií do výuky a zvýšení digitální gramotnosti žáků a studentů. Kvalita kurzů bude zajištěna kontrolou univerzity nabízející kurzy, která buď bude členem mezinárodní organizace EADTU (European Association of Distance Teaching Universities), nebo bude dále prověřena, tedy nikoli kontrolou jednotlivých kurzů. OpenupEd nepředstavuje novou platformu (jako jsou americké Coursera, edX a Udacity), ale příležitost pro univerzity, které chtějí nabízet masově otevřené online kurzy, a je otevřen i pro mimoevropské univerzity. V nejbližší době organizátoři počítají s devíti novými partnerskými univerzitami a dále s tím, že v roce 2014 se počet kurzů zdvojnásobí.odkaz
  5. Třetí univerzita propojuje byznys, výzkum a město. Město Amsterodam zahájilo iniciativu Amsterdam Metropolitan Solutions, jejímž cílem je založení instituce, ve které se spojí zahraniční univerzity s mezinárodními průmyslovými a obchodními společnostmi sídlícími v Amsterodamu a některými holandskými univerzitami nebo výzkumnými ústavy. Tato „třetí univerzita“ (kromě dvou v Amsterdamu existujících) má být zaměřena na výzkum i aplikovaný výzkum a počítá se s investicí 20–50 miliónů eur. Měla by se zabývat výzkumem, který dosud v oblasti není rozvinut. Potenciální partneři ze zahraničí i z Nizozemska mohou navrhovat své projekty, které potom budou posouzeny a vybrány na základě dobrého obchodního plánu. Tato iniciativa představuje první projekt spojení průmyslu, vzdělávacích institucí a vlády, který je zaměřen specificky na výzkum urbanizace a prostředí velkých měst.odkaz
  6. Trendy ovlivňující vzdělávání podle OECD. Centrum pro vzdělávací výzkum a inovace (CERI) OECD vydalo publikaci Trends Shaping Education 2013 (Trendy formující vzdělávání). Tato práce je už třetí v řadě publikací OECD o trendech ovlivňujících vzdělávání (2008, 2010). Neposkytuje analýzu současného stavu a nepřináší odpovědi a řešení, ale ukazuje trendy, které jsou relevantní pro vzdělávání. Přehled trendů není vyčerpávající, je to určitý výběr, závislý kromě jiného na tom, zda pro danou oblast byla dostupná data. Publikace se zaměřuje především na země OECD a skupinu dynamicky se rozvíjejících zemí označovaných jako BRIC: Brazílie, Rusko, Indie a Čína, případně další země, pro které existují data. Jsou využívána data OECD, Světové banky a OSN. Publikace představuje 35 trendů rozčleněných do pěti kapitol. Každý trend je přiblížen dvěma grafy ilustrujícími konkrétní vývoj. Pro každý trend je zformulováno, jak se odráží ve vzdělávání a co by z něj pro vzdělávání mohlo vyplývat, včetně řady otázek. Kapitoly představují pět širších témat1. globální svět (migrace a mobilita, posouvání hranic a rozšiřování obzorů, globální charakter trhu a integrace ekonomik, změna rovnováhy a rostoucí vliv rozvíjejících se zemí, ohrožení přírodního prostředí a jeho ochrana, zvětšující se rozdíly mezi regiony), 2. dobrý život (urbanizace a růst megapolí, kvalita života ve městě, bezpečnost v komunitách, mezinárodní bezpečnost, hrozba obezity a růst investic do zdravotní péče, důležitost občanské společnosti), 3. práce a dovednosti (postavení žen na pracovišti a zapojení žen do práce, nabídka dovedností a poptávka po nich, znalostní ekonomiky a rostoucí význam výzkumu a rozvoje, flexibilita práce, zvyšující se nerovnost mezi lidmi), 4. moderní rodiny (stárnoucí společnosti a proměna rodiny, rodičovství, finanční situace rodin s dětmi, zdraví dětí a dospívajících a velké cíle dětí), 5. všudypřítomné technologie (univerzální přístup k technologiím, využití internetu, nárůst počtu mobilních zařízení, růst online komunit, větší diverzita a problémy bezpečného používání technologií). (Další pohledy do budoucnosti vzdělávání viz např. zde.) odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments