Fokus – Správná otázka je pro učení cennější než odpověď a víte, co je to TQ?

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio ke 21. říjnu, obsahují například tato témata: Akce ke zlepšení okolí namísto domácích úkolů, společenské smlouvy mezi žáky a školou, výdrž a motivace nahrazuje přijímačky na univerzitu.

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

1. Domácí úkol: vymysli hřiště. Na základní škole v Aucklandu (Nový Zéland) vypracovali Homelink Challenge Programme, který představuje nový obsah domácích úkolů pro žáky. Program podporuje úkoly spojené se skutečným světem, posiluje kontakt a spolupráci školy a komunity. Pro nejmladší děti nadále zachovává povinnou část zaměřenou na čtení a psaní. Žáci ve 3.- 6. třídě si sami zvolí úkol, který je zajímá,v oblasti, kde chtějí něco změnit. S nejmladšími žáky učitelé vypracují plán, jak budou postupovat. Jako příklad úkolu je uveden postup dvou žaček, které se rozhodly dosáhnout lepšího vybavení městského hřiště. Provedly anketu mezi spolužáky o tom, jaké hřiště by si přáli, podaly návrh na městský úřad, účastnily se schůze městské rady. Pilotní fáze programu proběhla v roce 2010. Zapojení žáků je dobrovolné.
2. Správná otázka může být cennější než odpověď. Kniha Make Just One Change: Teach Students to Ask Their Own Questions autorů Rothsteina a Santany nabízí postup, jak naučit studenty formulovat a klást vlastní otázky. Když studenti vymýšlejí vlastní otázky, lépe porozumějí probírané látce, hlouběji se jí zabývají, více se jich týká. Učitelé místo výkladu a kladení kontrolních otázek pomáhají studentům dostat se k jádru problému tím, že je navádějí k formulaci otázek. Autoři svou metodu nazývají Question Formulation Technique (technika formulace otázky) a v knize ji popisují krok za krokem. Pro postup při vytváření otázek stanoví pravidla a podrobněji se zabývají problémy, se kterými se vyučující mohou setkat. Zavádějí termín Question Focus (QFocus) pro označení ústředního tématu příslušné látky. Pravidla pro studenty jsou následující: 1. pokládejte co možná nejvíc otázek (učitel zde nemá pomáhat příklady otázek, jen navádět otázkami „jak, co, kde”), 2. otázky nezodpovídejte, nezastavujte se, nediskutujte, nekritizujte – to přijde až v další fázi, 3. zapište všechny otázky přesně tak, jak byly řečeny, 4. změňte všechny oznamovací věty na věty tázací.
3. Sepiš smlouvu se svým učitelem. Americká Middle School vzdělává žáky od 11 do 14 let (náš 2. stupeň), existuje však jako relativně samostatná jednotka. Zatímco na základní a střední školy je zaměřeno mnoho pozornosti, middle schools zůstávají na okraji přesto, že představují důležitou etapu v rozvoji žáka. V tomto období se žáci rozvíjejí emocionálně a připravují se převzít odpovědnost za své vzdělávání a škola jim v tom musí pomoci. Příkladem, jak podporovat rozvoj studentů, je program Developmental Designs ve škole Paul Cuffee v Providence. Žáci na začátku školního roku sepíší s učiteli společenskou smlouvu se zásadami, které se zavazují dodržovat. Letošní zásady jsou: 1. chraň své prostředí, sebe a svou komunitu, 2. spolupracuj, protože týmová práce přináší nejlepší výsledky, 3. podporujte se navzájem, i když jste ve špatné situaci, 4. buď sám/sama sebou. Dělej, co tě baví. Pracuj, jak nejlépe umíš, 5. buď vytrvalý/á. Když sedmkrát upadneš, osmkrát zase vstaň. Žáci se učí odpovědnosti a důvěře ve vlastní schopnosti.
4. Je lepší online kurz nebo tradiční výuka? V září 2012 byla v USA zveřejněna srovnávací studie, která se zaměřila na studenty vyšších komunitních škol studujících přírodní vědy. Studie porovnává výsledky studentů, kteří studovali kurzy online, a těch, kteří se účastnili tradiční výuky. V první části jsou zkoumány výsledky v průběhu studia v komunitních vyšších školách. Studenti biologie a chemie v tradičních třídách měli lepší hodnocení než studenti online kurzů. Ve fyzice nebyly shledány významné rozdíly. V celkovém hodnocení (GPA – Graded Point Average) se obě skupiny vyrovnaly. Studenti online kurzů byli mírně lepší a splnili více hodin pro získání kreditu. Tyto výsledky lze interpretovat tak, že online studenti získají více zkušeností a jsou lépe připraveni. Sami si volí své kurzy. Ve druhé části studie jsou sledovány výsledky studentů po přechodu do čtyřletého vysokoškolského studia. Zde nebyly zjištěny žádné rozdíly v jejich připravenosti pro výuku. Skupina CCCS (Colorado Community College System) je součástí projektu NANSLO (North American Network of Science Labs Online) a připravuje programy a metodologické materiály pro výuku laboratorní práce v online kurzech. Výsledky studie vyvolaly diskusi.
5. On-line vysoká škola učí to, co chtějí zaměstnavatelé. Nová americká vysoká škola Portmont College v Mount Saint Mary´s je nezisková organizace podporovaná nadací Billa Gatese. Škola své budoucí studenty vybírá podle jejich osobních charakteristik, jako je výdrž a motivace, a nebere ohled na předešlé vzdělání. Přijímací řízení probíhá takto: uchazeči nejprve absolvují třítýdenní online kurz, který zahrnuje psychologické hodnocení a seznámení s vizí školy. Práce studentů na počítači je sledována a hodnocena. Po přijetí stráví studenti týden v intenzivním orientačním programu, kde se seznámí se svými spolužáky. Samotné studium probíhá převážně online, studenti se scházejí jednou za osm týdnů. Cílem školy je vybavit studenty dovednostmi, které jsou žádané zaměstnavateli, jako je kritické myšlení, řešení problémů, komunikace, týmová práce a matematická gramotnost.
6. Efektivní ředitel zlepšuje výsledky žáků. Studie amerických ekonomů přináší zjištění o tom, jak kvalitní ředitel ovlivňuje vzdělávací výsledky žáků. Autoři pracovali s daty ze základních škol ve státě Texas. Pro výzkum použili tři různé metody měření efektivity ředitele. Snažili se přitom, aby maximálně eliminovali vliv dalších faktorů, které by mohly ovlivnit výsledek. Z analýzy výsledků žáků v matematice ve školách s novým ředitelem (první tři roky působení) vyplývá, že nadprůměrně kvalitní a efektivní ředitel může posunout průběh vzdělávání žáků až o sedm měsíců kupředu, ve školách se znevýhodněnou populací se tento efekt projevuje ještě silněji. V analýze působení všech ředitelů a porovnání výsledků žáků v období dvou různých ředitelů byly zjištěné výsledky méně průkazné, nicméně vliv ředitele byl stále stejně významný jako vliv učitele. Třetí analýza byla zaměřena na efektivitu ředitelů měřenou podle fluktuace učitelů ve škole po jejich nástupu a na délku setrvání ředitelů na jedné škole. Podle zjištění jsou to především nejlepší a nejhorší ředitelé, kteří často opouštějí školy, zejména školy se znevýhodněnou populací. Celkový závěr studie uvádí, že ředitelé ve skupině 16 % nejúspěšnějších urychlí vzdělávání žáků o dva až sedm měsíců, neefektivní ředitelé vzdělávání stejnou měrou zpomalí. Tento efekt je o něco menší než vliv efektivních či neefektivních učitelů na vzdělávání, působení ředitele však ovlivňuje celou školu.
7. Víte, co je TQ? Technologický kvocient. Autor článku tvrdí, že naše civilizace se v důsledku rozvoje technologií v mnoha oblastech posunuje z éry informací do éry hybridní. Poukazuje na rozvoj medicíny, neurologie a na úzké propojení lidí a strojů. Tento pohyb se neomezuje jen na rozvinutý svět, ale lze jej sledovat globálně. Jako příklad může sloužit rozšíření mobilních technologií v rozvojových zemích. V hybridním věku také dochází k dělbě moci. Silné budou ty země, které budou podporovat rozvoj technologií. Chceme-li obstát v hybridním věku, musíme zvýšit svůj TQ – technologický kvocient – to znamená zaměřit se na neustálé vzdělávání, potenciální biologická vylepšení, investice mimo informační technologie a globální profesní mobilitu.